1. Překrývání

Velmi dobrým příkladem překrývání událostí je stínohra kolem kvality produktů, dodávaných velkovýrobou a řetězci na český trh. Diskuse o této věci není přitom nijak nová, ale probíhá s drobnými přestávkami již nejméně dva roky. Až teprve teď, těsně před volbami a v “informační okurkové sezoně” dochází k prudkému zvýšení zájmu ministra zemědělství o naše zdraví. Do debaty jsou vloženy rádoby nové argumenty v podobě jasně měřitelných výsledků rozborů provedených VŠCHT. Ministr hřímá, ale ve chvíli kdy začíná kauza přivolávat komentáře a náznaky řešení tak vše brzdí tvrzením, že nelze dovoz zakázat a jiné možnosti nemamáme, tudíž dáme “podnět” k Evropské komisy.

Jednak se ukazuje, že tuto překrývací techniku pánové nezvládli a začali si až pozdě uvědomovat, že příliš “topili pod kotlem”, jednak ale tato akce sloužila pouze jako krytí pro hlasování parlamentu. 12.7.2017 totiž proběhlo hlasování o vyslání našich “expedičních sborů” k hranicím Ruska. A to je na tom právě to důležité. Aby bylo možno maximálně zablokovat případné reakce voličů na flagrantní porušování zákonů ze strany našich “kinder politiků”, je třeba použít nejaký zástupný problém, který se ale tak či onak těsně dotýká většiny lidí – takže je prostě udrží v pozornosti, čímž jim znemožní věnovat tuto pozornost tématu daleko důležitějšímu.

Problém je především v porušování zákona č. 40/2009 Sb., Trestní zákoník, § 406 Příprava útočné války a § 407 Podněcování útočné války. Tyto dva paragrafy jsou v úsměvném konfliktu s § 408 Společné ustanovení převším písmeno b). Nepodezírám naše zákonodárce z nepřesnoti, ale ze záměrného znehodnocení zákona. Pro jistotu přikládám odkaz na celou sekci Trestního řádu. Řečený paragraf 408 odst. b) vpodtatě říká, že pokud budeme pripravovat nebo podněcovat útočnou válku, či vystupovat jako agresoři, tak se nás trest určený tímto zákoníkem nevztahuje v případě, že jsme účastni v systému nějaké kolektivní obrany čili NATO.

Zákonodárce dom zákona prostě vložil klauzuli, která omlouvá jeho kolaboraci s útočníkem.

Je otázkou zda by lidé řešili tento akt více než v této chvili, pravděpodobně by záležitost přilákala více “volných hlav”, které se nemusí zabývat problémem nekvality zásobování a dovozu.

Vyslání našich vojaků nemá ani tak význam vojenský jako spíše politický a jedná se vlastně o krytí cizích armád přítomností slovanského prvku, kterým se dává celému podniku punc oprávněnosti.