Proč Spojené Státy spálili japonská města v roce 1945

Proč Spojené Státy spálily japonská města v roce 1945?

originál zdroj – vlastní překlad 9.3.2017

Oriental Review

Před sedmdesáti lety byly atomové bomby známé jako Chlapeček a Tlouštík svrženy na Hirošimu a Nagasaki. V Hirošimě bylo okamžitě zabito asi 90.000 osob; dalších 40.000 lidí bylo zraněno, z nich mnozí zemřeli po vleklých bolestech na nemoc z ozáření. O tři dny později zabil druhý atomový úder na město Nagasaki asi 37.000 lidí a zranil dalších 43.000 obyvatel. Společně tyto dvě bomby nakonec zabily odhadem 200.000 japonských civilistů. Bylo opravdu potřeba vytvořit tuhle noční můru? Učinil opravdu tento prudký útok Japonsko ochotným se vzdát? Pro veřejnou diskusi v USA je to příliš citlivé téma, které dává zbytku světa právo pokládat Washingtonu některé nepříjemné otázky.

Otázka 1.

Spojené státy svrhly dvě atomové bomby na Japonsko, třetí mohla být připravena k dodání podle brigádní generál Leslie Groves, ředitele projektu Manhattan, nejpozději do 17. nebo 18.srpna nebo čtvrtiny září 1945. Ale americké armádní velení nikdy nezrušilo své cvičení pro operaci Downfall – pozemní invazi japonských ostrovů. Jak moc japonských měst by nakonec bylo spáleno Američany v průběhu 12 dnů (srpen 9.-20., 1945) v Mandžusku, kdyby Sovětský svaz nebyl vymazal Kuantungskou armádu, největší velitelství japonské armády s více než milionem vojáků, a tak nezbylo císaři Hirohitovi nic jiného kromě kapitulace?

 

 

Otázka 2.

Do srpna 1945, US Air Force terorizovaly japonská města s použitím konvenčních bomb po dobu několika měsíců. Následky byly stejně

katastrofální jako osud Drážďan a Hamburku. Z Tokia zbývala již dlouho před útoky na Hirošimu a Nagasaki jenom malá část. V případě, že záměrem bylo zničení taktických cílů (Hirošima byla jedním z největších vojenských center zásobování japonské armády a námořnictva), nebylo by to bývalo lepší, kdyby bylo použito konvenčních zbraní? Skutečnost, že Nagasaki byl zvolena téměř náhodně (letadlo původně letěl do Kokura, ale kvůli oblačnosti nebylo schopno uvolnit svůj náklad, obrátilo se namísto toho k Nagasaki) dokazuje, že jaderné bombardování Japonska byl prostě provedeno za účelem terorizování země. Původně vybranými cíli pro útok byli Niigata (vojenská základna a průmyslové centrum), Yokohama (průmyslové centrum), Kokura (sostřeďující největší arzenál a sklad) a Kjóto (průmyslové centrum). Kyoto byl vyřazeno ze “seznamu smrti”, kvůli své historické hodnotě, díky některým americkým generálům, kteří ji navštěvovali před válkou.

 

 

 

Otázka 3.

Císař Hirohito a jeho válečný kabinet dlouhou dobu brali v úvahu získané spolehlivé posouzení rozsahu nehody a učinili politické rozhodnutí na základě následky prvního výbuchu. Tokyo se dozvědělo o použití těchto dříve neznámých zbraní hromadného ničení díky americkému rozhlasovému vysílání. Císař se daleko více zajímal o postoje Sovětského svazu, pokud jde o válku na Dálném východě. Byl připraven se vzdát se již v květnu 1945, ale ne bezpodmínečně jako Němci. Chtěl čestnou kapitulaci, kterou by zachránit svůj režim (což se nakonec stalo) a armádu. Jeho trumfem v politické obchodování byla existence stále životaschopné Kwantungské armády. Toto a ne mýtické “stovky tisíc sebevražedných pilotů,” představovalo největší hrozbu spojencům. V případě, že by Kwantungská armáda nebyla utrpěla drtivou porážku, Japonsko stále mohlo protahovat válku ještě několik měsíců. Spojenci by se ocitli zapletení do masivní operace na pevninské Číně, na což v USA nebyli připraveni.

Originální titulek: Kantaro Suzuki (1867-1948), Japonský námořní důstojník a politik. Sloužil ve válkách proti Číně a Rusku. Premier Japonska od dubna do srpna 1945. — Image by © Bettmann/CORBIS

 

Vstup SSSR do války proti Japonsku dne 9.srpna 1945 měl rozhodující vliv na rozhodnutí Japonska kapitulovat. Ten týž den japonský premiér Kantaro Suzuki prohlásil na zasedání Nejvyšší vojenské rady:

 … Vstup Sovětského svazu do války dnes ráno nás staví do zcela bezmocné pozice a činí pokračování války nemožným …

(Richard Hart, “Towards Decolonization”, strana 133)

 O čtyři dny později, když byl osud Kwantungského velení téměř hotovou věcí, se císař Hirohito rozhodl vzdát. Takže co bylo tím co nejvíce ovlivnilo jeho rozhodnutí – byly to panické zprávy vojenských velitelů v Mandžusku nebo amerického rozhlasové vysílání?

 

Otázka 4.

Ani prezident Truman ani americká armáda a ani zbytek světa v zásadě nepochopil důsledky atomové bombardování. Samozřejmě že vědci, kteří vytvořili bombu si mohli teoreticky představit, jaký by mohl být její účinek. Ale praktické aspekty použití jaderných zbraní, stejně jako základní principy jejich spravování byly vyvinuty až poté, kdy všichni viděl dopady bomb na Hirošimu a Nagasaki.

Teprve pak došlo k pochopení mechanismu vývoje šíření otřesových, světelných, tepelných a eletronových vln, a teprve pak se to stalo možným odhadnout škodu tím studiem krajiny a počasí. Účinky radiace byly studovány roky později, na základě pozorování “HIBAKUSHA” – na více než 200.000 lidí, kteří byli postiženi spadem. Takže je možné, že v té době v USA existovalo prostě pokušení, aby byl proveden experiment na civilním obyvatelstvu válečného soupeře, jen tak, aby mohli být doplněny vědeckých záznamy?

 

Otázka 5.

Neexistují žádné skutečné důvody se domnívat, že v případě, že by válka pokračovala s použitím konvenčních zbraní by to mělo za následek katastrofální úrovně obětí, které byly předpovídány US generálním štábem a prezidentem Trumanem.

Pouze na dvou ostrovech – Saipan a Okinawa – předvedli Japonci svůj největší divoký a fanatický odpor. Samozřejmě, že úmrtí kamikadze způsobovala americkým pragmatickým admirálům bolesti žaludku. Avšak rychlé zničení Kwantungské armády, stejně jako obojživelné operace Sovětů v Koreji a na Kurilských ostrovech (tato vylodění se jen málo lišila od těch, které provedli během svých útočných operací Američané, ale byla lépe organizována), ukázalo, že notoricky známá “japonský morálku” už byla zničena. Takže, koho měl Washington v úmyslu zastrašit – demoralizované japonce nebo jeho budoucího soupeře ve studené válce, tj Sovětský svaz?

Atomový vzkaz