Nepříjemná pravda o seskoku Rudolfa Hessa padákem v Anglii v r.1941

Nepříjemná pravda o seskoku Rudolfa Hesse padákem v Anglii v r.1941 (I)

originál zdroj – vlastní překlad 7.5.2021

Sylvain LAFOREST on 09/08/2018

 

I když drtivá většina populace připouští pravdivost přísloví, že historii píší vítězové, většina lidí pak ale není ochotna zpochybnit její jádro a raději se rozhodne akceptovat, že to co jim říká vláda prostřednictvím kontrolovaného vzdělávání a mainstreamových médií, odráží realitu. Musíme mít na paměti, že naše znalosti o Druhé světové válce byli většinou redigovány americkými a západními historiky, kteří v průběhu času přinesli hluboce falešnou představu o realitě. Ironicky to dnes dělá z historie velmi zajímavý a živý předmět, protože toto celkové nepochopení Druhé světové války umožňuje badateli vyřešit v červenci 2018 událost jakou byl seskok padákem Rudolfa Hesse v Anglii 10. května 1941, která zůstala zahalena tajemstvím po dobu 77 let. Její složitost a obrovské historické důsledky z ní činí nejzajímavější záhadu ponechanou bez povšimnutí z období nejhorší války, jakou kdy svět poznal, . Pokud by událost neskrývala důležité informace, britská vláda by už dávno odhalila své utajované dokumenty týkající se této záležitosti. Hessovo přistání v Anglii není pouhým válečným špionážním činem, je to vlastně jádro formování našeho světa. A Rudolf to věděl. Po svém počátečním zatčení nacista nejprve tvrdil, že se jmenuje Alfred Horn, poté po svém převozu do rukou britské armády konečně odhalil své skutečné jméno a dodal: „Přišel jsem zachránit lidstvo.“

Co se vlastně stalo?

V roce 1941 byl Rudolf Hess Hitlerem zařazen na třetí místo v hierarchii Třetí říše a nesl titul zástupce Fuhrera. Hess byl mezi prvními, kdo přijali Hitlera, aby vedl Nationalsozialistische Deutsche Arbeiterpartei; podílel se na neúspěšném mnichovském puči z roku 1924, za což byl poslán spolu se svým milovaným Vůdcem do vězení Landsberg, kde společně psali Mein Kampf nebo Hitlerův průvodce do budoucnosti Německa a zbytku Evropy. Byl pravděpodobně nejoddanějším a nejvěrnějším přítelem, jakého kdy Hitler měl. Seskok tohoto vysoce postaveného nacisty v Anglii uprostřed Druhé světové války proto nelze za žádných okolností brát na lehkou váhu. Hess musel nést zprávu nejvyšší důležitosti, kterou nebylo možné přenášet po telefonní lince, telegramu nebo jinou formou komunikace, kterou by mohli zachytit zpravodajské agentury, které byly v roce 1941 po celé Evropě 24 hodin denně 7 dní v týdnu v plné pohotovosti .

„Oficiální“ historie musela vytvořit dobře zpracovaný příběh, aby zakryla skutečný účel této mise. Říká se tedy, že Rudolf Hess dostal Messerschmitt Bf 110, naučil se pilotovat letadlo za několik týdnů a poté odletěl do Anglie sám, dokázal uniknout většině radarů letem ve velmi malé výšce směrem do Skotska, ale pak byl spatřen DCA ve Skotsku, a proto opustil letadlo na padáku a později byl zatčen britskou policií. Někteří zpochybňovali tuto verzi letu, když říkali, že Hess neřídil letadlo, které opustil a dokonce, že letadlo bylo v poslední fázi letu doprovázeno královským letectvem, protože Hessejiž očekávalo několik zasvěcenců. Ať už je pravda o tomto prvním aktu jakákoli, faktem je, že přistál s bolavým kotníkem na britské půdě 10. května 1941. To je místo, kde spiknutí zesiluje, protože od té doby každá autorita spojenců usoudila, že podstata jeho mise nebude zveřejněna. Ve skutečnosti, kdyby nepřistál na farmě 10 mil od zamýšleného cíle na panství vévody z Hamiltonu, nikdy bychom o příběhu neslyšeli.

Mnoho historiků a novinářů přemýšlelo nad skládačkou na stole a pokoušeli se ji složit tak, aby šílená Hessova cesta do Anglie dávala smysl. Pokud jste jedním z mála lidí, kteří se stále zajímají o historii, a hledáte nějaké informace o této záležitosti, Wikipedia a několik dalších mainstreamových příběhů volně odrážejí to, co se ve školách učíme. Jedno vysvětlení jednoduše říká, že Hess se najednou zbláznil a pokusil se uniknout osudu Německa sólovým letem. Jiní tvrdí, že Hess se snažil získat Hitlerovy výhody zpět vyjednáním příměří s Anglií z vlastní iniciativy. Existuje také divoká teorie, že se Hess pokoušel použít britskou monarchii k odstavení Churchilla od moci. Různé teorie se budou pohybovat až k nejpopulárnější verzi oficiální mise pod Hitlerovým rozkazem, která potřebovala vyjednat mír s Anglií, než dojde k útoku na Sovětský svaz, který měl přijít příštího měsíce 22. června 1941. Téměř v každé teorii Historici souhlasí s tím, že Hess se rozhodl setkat se s vévodou z Hamiltonu, vlivným členem Anglo-německého sdružení přátel, protože existuje drtivý důkaz, že královská rodina byla pro nacisty a chtěla mír s Německem, na rozdíl od Churchilla který se vydával za velkého nacistického zabijáka. Většina teorií končí tím, že ani vévoda z Hamiltonu, ani Churchill, ani nikdo, kdo zastával vysoce postavenou pozici, nepřijal setkání s Hessem, než byl poslán do vězení poté, kdy řekl, co řekl. A ať už to bylo cokoli, Hess na to zapomněl v době, kdy byl po válce stíhán v Norimberku, protože jeho náhle selhávající mozek zasáhla včasná amnézie.

Pokud by některá ze zmíněných teorií měla pravdu, Hess by nikdy neutrpěl amnézii, protože všechny nesou svůj drobný podíl na politické korektnosti a britská vláda by neměla žádný důvod tajit Hessovy spisy. Kterákoli z těchto verzí mohla být uvolněna pro veřejnost, protože se v průběhu času staly odlišnými vysvětleními Hessovy cesty v našich historických knihách. Kořeny většiny teorií však nemají žádnou logickou půdu a nemají ani smysl, protože to bylo Německo, které útočilo na Anglii, a ne naopak. Pokud tedy Hess skutečně hledal příměří, stačilo si promluvit s Hitlerem. A pokud sám Adolf chtěl mír s Anglií, nemusel udělat vůbec nic.

Tato náhlá norimberská amnézie mohla být důvodem, proč Rudolf zemřel v 93 letech, když denně jedl steaky a humry, pěstoval květiny a sledoval televizi ve zlaté a pohodlné věznici Spandau v Německu, místo aby sdílel osudy většiny svých spolubojovníků, jejichž životy skončily na konci provazu na konci norimberských procesů v roce 1946. Tady opět záhadný mrak kolem Hesse vytvořil auru pochybností o jeho oficiální smrti sebevraždou, byla to spíše vražda nepohodlného staříka, který toho věděl příliš mnoho a byl připraven se přiznat.

Pravda o Hessovi v Anglii je mnohem zajímavější než cokoli z výše uvedeného a je hlavním klíčem k plnému pochopení sázek a cílů Druhé světové války, a proto byla vždy skryta pod temnými stíny historické záhady. A jeho mise byla tak důležitá, že nyní můžeme plně ocenit, proč bylo tak vysokému nacistickému úředníkovi nařízeno ji vykonat.

Historické spekulace

Při konfrontaci se spektrem příběhů, které naše oficiální historie nabízí, zejména v případě události, která se stala před 77 lety, se nezávislí vědci musí spoléhat hlavně na logické spekulace, protože chybí přístup k cenné dokumentaci, která je v uzamčené trezory, obvykle z důvodů národní bezpečnosti. V případě cesty Rudolfa Hessa do Anglie bylo vše spekulováno, protože britské úřady nikdy neposkytly žádný oficiální důvod ani vysvětlení. Každá teorie, která se stala mainstreamovou a postupem času přijata, je spojena s čistou spekulací a nemá absolutně nic, čím by ji dokázala. Některé byly články napsané v té době novináři, kteří tvrdili, že mají zasvěcené informace, které nikdy nebylo možné ověřit, zatímco jiná vysvětlení byla podložena jednoduchými smyšlenými a falešnými informacemi. Příklad údajného Hessova dopisu, který odešel pro Hitlera s tím, že tuto cestu uskutečňuje z vlastní vůle, je třeba zařadit se zbytkem propagandy. 28stránkovou zprávu objevil Matthias Uhl z Německého historického institutu v Moskvě ve Státním archivu Ruské federace. Dokument napsal v únoru 1948 Hessův pobočník Karlheinz Pintsch, kterého očitě svědčila Hitlerova reakce, když se dozvěděl, že zástupce Führera v Anglii padl. Podle Pintsche nebyl Hitler ani v nejmenším překvapen ani rozzloben a měl o plánu úplnou znalost. Lze tedy odstranit celou řadu teorií, protože Hitler si misi zjevně objednal sám. Tyto teorie se drží jen tehdy, když se nepřihlíží k faktům, což často funguje jako mainstreamová média.

Musíme připustit, že správná je pouze jedna teorie, ale také to, že tato teorie nebude mít mnoho tvrdých důkazů, které by ji podpořily, dokud nebudou zveřejněny utajované dokumenty. Cílem je proto najít nejpravděpodobnější verzi. Musíme se spolehnout na logickou analýzu, ale nepřímé důkazy mohou vrhnout především magický paprsek světla a odhalit pravdu. Tento systém použiji na:

(A) Význam Hesse v hierarchii a vůli udržet jeho misi v tajnosti před zbytkem světa.

(B) Harmonogram událostí Druhé světové války: co se stalo před a po a dopad, který měla mise na změny chování různých národů.

Dospěl jsem k definitivnímu závěru, který ještě nikdy nebyl verbalizován. Ve skutečnosti nebyl nikdo ani poblíž pravdě. Tato verze je jediná, která obstojí při podrobném zkoumání okolností. Především vyvolává iniciativa tajné podzemní mise mimo oficiální komunikační kanály pro tak důležitého nacistu nejdůležitější otázku: proč se Německo pokouší skrýt toto setkání před zbytkem světa?

 

 

Nepříjemná pravda o seskoku Rudolfa Hesse padákem v Anglii v r.1941 (II)

originál zdroj – vlastní překlad 9.5.2021

Sylvain LAFOREST on 09/08/2018

Kontext

K dokonalému poznání zprávy, kterou Rudolf nesl, je nutný malý kontext. Vynikající práce výzkumníků, jako jsou Anthony Sutton a Charles Higham, mají zásadní význam pro naše chápání skutečných historických souvislostí kolem vzniku nacistické válečné mašinérie. Když v roce 1933 Hitler vstoupil do kancléřství v Reichstagu, Německo bylo ve finančním limbu. Nejhorší bylo, že národ byl se silami u konce. Dlužil desítky miliard reparací za 1.sv.v. a jeho neschopnost vyhovět vyvolala v roce 1923 obrovskou inflační krizi, která měnu devalvovala na 1/500 miliardtiny její původní hodnoty. Aby toho nebylo málo, země byla zasažena celosvětovou ekonomickou krizí z roku 1929. Jak tedy dokázalo Německo vymýtit nezaměstnanost a vytvořit nejúžasnější vojenský stroj, jaký kdy svět viděl, za pouhých 6 let? Pokud jde o vysvětlení německého zázraku 30. let, je úspěch podhodnocen.

Prvním nástrojem, který je obsažen v sadě nástrojů našeho vyšetřovatele, je připustit dobře zdokumentovanou skutečnost, že Bank of England, ovládaná rodinou Rothschildů, se podílela na financování nacistů. Pro bohatou evropskou bankovní rodinu se stalo běžným postupem financování nepřátel i spojenců, aby se od Napoleona mohly těžit z obou stran válek. Samozvaný francouzský císař z počátku 19. století byl najat jako zástupce Rothschildem, který chtěl v dobytých zemích vnutit své soukromé centrální banky. Dědici rodiny Rothschildů tedy viděli v Hitlerovi jejich dalšího Napoleona, který by podřídil soupeřící koloniální říše jako Belgie, Nizozemsko a Francie, stejně jako zničil mocný SSSR, aby mohl jednou rukou převzít otěže Nového světového řádu, což je jednoduše ekonomické a politické ovládnutí celé planety hrstkou bankéřů. Přestože Nový světový řád zní jako nafouknutá konspirační teorie, jde o nesporný a docela jednoduchý koncept.

I když nechvalně známá bankovní rodina pomohla Führerovi, většina peněz, které zaplavily Německo v letech 1933 až 1939, nepochází z Anglie, ale hlavně ze Spojených států amerických. Ne americká vláda sama o sobě, ale konkrétněji američtí bankéři a průmyslová odvětví. Prostřednictvím programů na praní peněz, přes nově založenou Bank of International Settlements a prostřednictvím investic do společných podniků v Německu s jejich společnostmi, jako jsou Standard Oil, GM, Ford, ITT, General Electric nebo IBM; Rockefeller, Morgan, Harriman, DuPont, Ford a několik dalších miliardářů byli zodpovědní hlavně za to, co je známé jako německý zázrak, který nyní vypadá spíše jako americký sen. Díky britským a americkým investicím přešlo nacistické Německo z nejchudší země v Evropě do druhé světové ekonomiky. I když vám o tom ve vzdělávacím procesu nic neřeknou, drtivá pomoc, kterou Hitler dostal ze Západu, není nikdy zpochybněna, protože byla odhalena v mnoha amerických vyšetřováních, senátorských výborech a soudních sporech na základě zákona o obchodování s nepřítelem upraveného prezidentem Rooseveltem v roce 1933, ale verdikty vždy přišly po obvyklém vysvětlení „nevěděli jsme, co bude Hitler dělat dál“. Jako by Mein Kampf, publikovaný v roce 1925, nebyl v této věci dostatečně jasný.

Válka

Na začátku to vypadalo pro Anglii dobře. Hitler rychle obsadil mandát, který měl na vrcholu své agendy, tím, že za měsíc a půl napadl koloniální trio Nizozemsko-Belgie-Francie. Spoluúčast britské armády je otřesná v úspěchu bleskové rychlosti Wehrmachtu. Čtyři „spojenecké“ země měly dohromady 149 divizí neboli 2 900 000 mužů, zatímco Wehrmacht měl 2 750 000 mužů rozdělených do 137 divizí. Spojenecké země měly více kánonů, více tanků, více munice, přesto se Francie, země se 70 miliony lidí, za jeden měsíc vzdala! Historie se pokoušela vysvětlit tuto chromou porážku nezastavitelnou německou bleskovou válkou, ale tato blesková akce postupovala rychlostí 15 km / h, když se vůbec pohybovala. Člověk by si myslel, že je dost času zaměřit se na toto běžecké tempo. Ruský historik Nikolay Starikov důkladně prozkoumal, co se stalo na zemi, aby našel nějaké věrohodné stopy rychlé porážky Francie v červnu 1940, kterou lze shrnout velmi jednoduše:To že Churchill zradil Francii je křišťálově jasné tím, že úmyslně selhal ve francouzský Plán obrany generála Weyganda. Tato velezrada je také nepřímým důkazem toho, co si navzájem mohou prokázat samozvané ctnostné národy, které sahají až ke zničení spojence pro váš vlastní prospěch. Hitler však ještě Churchilla odměnil za jeho velkou pomoc při dobytí Francie, a tak zavřel oči před evakuací britské armády v Dunkirku, kterou historie vysvětluje jako „strategickou chybu“ Hitlera. Realita vysvětluje poněkud záhadné válečné události, které v našich knihách nacházejí pouze pochybná vysvětlení; další nevysvětlitelnou událostí byl brutální útok britského námořnictva na francouzskou flotilu v červenci 1940, pravděpodobně proto, aby se zabránilo pádu lodí do německých rukou. Ukazuje se, že to byl další velmi pozitivní krok k dokončení zničení francouzské koloniální říše, stejně jako operace Japonska financovaného Rothschildem, které současně vytlačily Francouze z Indočíny. Z britského pohledu by pitbul Wehrmachtu poté opustil Francii a skočil na hrdlo SSSR.

Proti Churchillovým očekáváním bylo několik příštích měsíců věnováno bitvě o Británii, která začala německou invazí na Normanské ostrovy, odkud mohla německá letadla začít bombardovat Anglii. Churchill byl rozezlen, ale nebyl tak hloupý, aby nepochopil, že Hitler přestal pracovat pro Anglii. Ať už byla dohoda jakákoli, obrana RAF rozhodně zpomalila jakoukoli výhodu, kterou mohla Luftwaffe získat nad britskou oblohou, a po strašlivých vzájemných bombardováních Londýna a Berlína se Německo 12. října 1940 rozhodlo odložit svoji operaci Sea Lion navrženou k invazi do Anglie s pozemními jednotkami. Vypadalo to, že Německo a Anglie byly v zimě 1940-1941 ve slepé uličce.

Pokud jste obeznámeni s oficiální historií, mysleli byste si, že Hitlerův útok na velké americké spojence, jako je Francie a Anglie, by motivovalo USA k okamžitému vstupu do války, ale ne. Vůbec ne. Prezident Roosevelt dokonce 30. října 1940 prohlásil, že „jeho chlapci nepůjdou do války“. Tato politika by trvala až do jara 1941 a vláda USA neprovedla jediný krok, rozhodnutí nebo sankci, která skutečně vypadala, jako by se rozhodla nikdy do 2. sv.nevstoupit.

Válečné divadlo se na zimu přesunulo do severní Afriky a na Střední východ, kde se lidé mohli za příjemnějšího a mírnějšího klimatu navzájem zabíjet a mrzačit. S rozmrzáním ledu a sněhu na jaře 1941 čelil Hitler dvěma možnostem: zvolit Sea Lion a napadnout Anglii, nebo v klidu opustit Západ a zahájit plán Barbarossa proti Sovětskému svazu. Obě byly velkými operacemi, které nemohly být provedeny Německem najednou, a Hitler se musel rozhodnout. Věděl také, že invaze do Anglie smrtelně ochromí vliv rodiny Rothschildů na planetu a připraví půdu pro Wall Street, aby vládla světu podle libosti.

To se stalo přesně v době, kdy Rudolf Hess dopadl po výskoku padákem v Anglii 10. května 1941. Bez jakékoli spekulace se nyní velmi jasně ukazuje, že Hitler nechtěl přijmout toto mocné rozhodnutí sám a že nechtěl zbytek světa věděl o jeho dilematu.

Návrh

Podle článku publikovaného v květnu 1943 v časopise American Mercury, Führer navrhl Anglii prostřednictvím Rudolfa Hesse toto:

Hitler nabídl úplné zastavení války na Západě. Německo by opustilo celou Francii kromě Alsaska a Lotrinska, které by zůstaly německé. Opustilo by to Holandsko a Belgii a ponechalo by si Lucembursko. Opustilo by to Norsko a Dánsko. Stručně řečeno, Hitler nabídl ústup ze západní Evropy, s výjimkou dvou francouzských provincií a Lucemburska [Lucembursko nikdy nebylo francouzskou provincií, ale nezávislým státem etnicky německého původu], na oplátku by Velká Británie souhlasila s zaujetím postoje benevolentní neutrality vůči Německu, které by uskutečnilo své plány ve východní Evropě. Führer byl navíc připraven stáhnout se z Jugoslávie a Řecka. Německá vojska by byla evakuována ze Středomoří obecně a Hitler by poskytl své dobré služby k zajištění urovnání středomořského konfliktu mezi Británií a Itálií. Žádná agresivní nebo neutrální země by nebyla oprávněna požadovat odškodnění od jakékoli jiné země, uvedl.

Hitler v zásadě chtěl být partnerem v britském Novém světovém řádu tím, že se bude starat o východní Evropu. Před Reichstagem dokonce hovořil o možnosti míru s Anglií. Článek v americkém Merkury dospěl k závěru, že tyto velmi pravděpodobné podmínky nabízené Hitlerem, které mají být implementovány ihned, Churchill rychle odmítl, proto k žádné z podmínek nikdy nedošlo, ale ve skutečnosti se jednalo o podmínky, které měly být použity po válce, po zničení SSSR Německem. Ale Rudá armáda měla samozřejmě do budoucna jiné plány.

Není pochyb o tom, že nyní jsme hluboko ve spekulacích o jakémkoli Hessově návrhu Anglii, ale ve skutečnosti to nebyl hlavní bod jeho mise. A nezávisle na přesných pojmech, o nichž se diskutovalo, to co se mělo stát dále, rozptýlí jakýkoli záhadný oblak, ať už řídký nebo hustý.

 

Nepříjemná pravda o seskoku Rudolfa Hesse padákem v Anglii v r.1941 (III)

originál zdroj – vlastní překlad 9.5.2021

Sylvain LAFOREST on 23/08/2018

Neradostná skutečnost

Na tajné schůzce 14. srpna 1940 na lodi USS Augusta požádal Churchill Roosevelta, aby se připojil k válce, ale americký prezident toto téma kategoricky odmítl projednat. USA ve skutečnosti neučinily žádný smysluplný krok, který by mohl vést k jejích vstupu do Druhé světové války kromě toho, že americký prezident zintenzívnil přípravu armády, která nemohla ovlivnit invazi do Anglie, ať už v polovině -září 1940, jak bylo původně plánováno, nebo na jaře 1941. Časový plán Druhé světové války se tak plní nepřímými důkazy, které ukazují skutečnou misi, kterou Hess uskutečnil v Anglii. Roosevelt, který oficiálně přislíbil, že se do 2. sv. války nikdy nezapojí, jen o několik měsíců později změnil přes noc svoji zahraniční politiku, jako když se doktor Jekyll promění v pana Hydea, během několika dní poté, co Hess udeřil svou bolavou nohou o skotskou půdu.

14. června – 34 dní po Hessovi: Všechna německá a italská aktiva ve Spojených státech jsou zmrazena.
16. června – 36 dní po Hessovi: Všechny německé a italské konzuláty ve Spojených státech jsou uzavřeny a jejich štáby mají opustit zemi do 10. července.

Co si myslíte, že mohlo vyvolat tak silnou reakci USA proti Německu mezi 10. květnem a 14. červnem? 21. května (11 dní po Hessovi) došlo také k potopení americké obchodní lodi US Robin Moore německou ponorkou, což by mohlo být nejvíce podceňovanou falešnou vlajkou v oblasti falešných vlajek, protože Německo chtělo začít potápět obchodní lodě svých hlavních dárců. Jako u všech osvědčených operací pod falešnou vlajkou, i toto první potopení americké lodi ve druhé světové válce obklopují podivné detaily: obchodní loď zůstala bez doprovodu námořnictva; velitel ponorky měl podrobný seznam obsahu na palubě Robina Moora; nechal loď evakuovat, než ji torpédoval; mnoho svědků a cestujících mělo zakázáno o incidentu mluvit. Událost vyděsila celou zemi a prezident Roosevelt oznámil „neomezený národní stav nouze“.

22. června: Německo zahajuje operaci Barberossa proti Sovětskému svazu.
26. června: V reakci na japonskou okupaci francouzské Indočíny nařídil prezident Roosevelt zabavení veškerých japonských aktiv ve Spojených státech.
1. srpna: USA oznamují ropné embargo vůči Japonsku kvůli okupaci Saigonu ve Vietnamu.
A tak dále a tak dále. USA se nejdříve rozzlobily na Německo, poté podaly návrh sankcí a rozhodnutí na věci, které tropilo Japonsko, až po jeho bombardování Pearl Harboru jen o 7 měsíců později. Přestože USA vstoupily do Druhé světové války v prosinci 1941, bojovaly s Japonskem pouhých 10 měsíců a umožnily nacistům dosáhnout maximálního zničení SSSR, než se obě země skutečně střetly v severní Africe v listopadu 1942. Týdny poté, co si všichni uvědomili, že Rudá armáda zničí 6. armádu ve Stalingradu, což byl začátek konce Třetí říše, které zbývaly již jen 2 roky.

Historická tvrdá fakta k tomu vedou spekulace: protože v květnu 1941 se nic jiného nestalo, byl to právě parašutismus Hesse v Anglii nebo potopení evakuované obchodní lodi, které skutečně vyvolalo náhlý a radikální obrat politiky vůči válce ze strany USA? Pokud se rozhodnete pro bizarní potopení Robin Moor, musíte také věřit, že to byl lepší důvod pro vstup do války pro Američany, než zničení jejich nejbližších evropských spojenců nacisty, které se na podzim roku 1940 téměř nic nespustilo. mohl by někdo ospravedlnit, že nastala tak náhlá naléhavost vstoupit do války na jaře 1941, teď, když Německo nechalo Západ na pokoji a obrátilo se k Sovětskému svazu? Hessova mise ve skutečnosti přináší nepopiratelný okamžik prozření ohledně Druhé světové války.

Spíše než velká záhada je parašutismus Hesse mnohem více vysvětlením historické reality, která se projevuje tím nejzřejmějším způsobem, a to díky změně chování USA o 180 stupňů ohledně jejího zapojení do války po této události. Protože historii napsali ti, kdo válku vyhráli, nevysvětlí, ba ani nezmíní, že Anglie a USA měly pro financování Adolfových ďábelských plánů úplně jiné důvody. Zatímco Anglie chtěla, aby Německo rozdrtilo každou druhou menší koloniální říši, aby upevnilo svou vlastní, zničilo nebezpečný Sovětský svaz a také deportovalo každého evropského Žida do Palestiny, aby vytvořilo Izrael, aby konečně provedlo Balfourovu deklaraci z roku 1917, cíle amerických bank rozhodně nebyly stejné jako u Bank of England. Ve skutečnosti byl jeden z nich diametrálně odlišný: financovali Hitlera, aby rozdrtili Britské koloniální impérium, a zcela převzali roli hegemonických vůdců Nového světového řádu. Snížená na mnohem jednodušší vzorec se Wall Street snažila nahradit Rothschilda. Napadením Anglie a zejména londýnské City, malé části hlavního města, které funguje jako nezávislý stát, by Hitler zničil Rothschildovu říši. City of London bylo světové finanční mocenské centrum a nejbohatší čtvereční míle na planetě, které hostí Bank of England, Lloyd’s of London, londýnskou burzu a všechny ostatní britské banky. Všechno ukazuje na skutečnost, že američtí bankéři a průmysloví magnáti vyzbrojili Hitlera po zuby, aby dali smrtelnou ránu přímo srdci finančního systému Britského impéria.

Navzdory všemu, co nás ve škole učili, je Druhá světová válka ve své podstatě trojúhelníkem zrad mezi velkými anglosaskými spojenci v jejich snaze o světovou ekonomickou a politickou dominanci a jejich německým zástupcem. Vzhledem k tomu, že historie má tendenci se opakovat, válka v Sýrii je uhlíkovou kopii  2. sv. války, kdy Daeš hrál nacisty, a stejná západní koalice, která musela obout boty, když její zástupná armáda začala selhávat ynovu proti Rusku.

Je to spekulativní? Jakákoli jiná verze historie musí odmítnout význam tvrdých faktů, které jsou k dispozici v každé knize o historii Druhé světové války, ale tato verze je všechny vysvětluje a propojuje. Dále provedete logickou analýzu tím, že si položíte otázku, zda obrovské americké financování Německa mělo Anglii pomoci v jejím úsilí o světovou nadvládu nebo o šlo vlastní americký prospěch. Zeptejte se sami sebe, proč by američtí bankéři nechali evropskou rodinu ovládat Federální rezervní systém, podniky vytváření peněz a využívání světových zdrojů. Zeptejte se sami sebe, zda Hitler nebyl ideální příležitostí k podrobení Britského impéria pro ty, kteří se snažili ovládnout svět. Nyní se podívejme na konec hry: americký plán určitě fungoval, protože výsledek bude potvrzen v roce 1944 dohodou z Bretton-Woods, kdy svět rozhodl, že americký dolar nahradí anglickou libru jako mezinárodní rezervní a obchodní měnu. Rothschild nebyl zcela vymýcen tak, jak bylo původně plánováno, ale dobytím a osvobozením zemí, ve kterých zbyly desítky vojenských základen, USA převzaly Nový světový řád. Po století a půltrvajícím globálním impériu, které se táhlo přes 17 000 000 čtverečních mil nebo třetinu planety, byla Anglie v roce 1944 náhle změněna na americký vazalský satelit. Pamatujte, jak se Roosevelt a Stalin podíleli na rozdělení světa na jaltské konferenci , zatímco Churchill zůstal na vedlejší koleji? Logická analýza a nepřímé důkazy činí z této teorie nejpravděpodobnější verzi Hessovy mise.

Velmi jasná mise
Účel této cesty konečně dává dokonalý logický smysl a přesvědčení, že Hess nikdy nepotkal Churchilla ani jiného Rothschildova představitele v tak důležitém okamžiku, je směšné. Zástupce Führera řekl v Anglii to, co američtí bankéři od Německa očekávali, ale také to, že Hitler je za určitých podmínek připraven zradit své hlavní finančníky. Vůdce dlouhodobě sázel na Britské impérium a věřil, že by Německo mělo sdílet část Impéria, což je další chybný odhad budoucnosti, protože také tvrdil, že Třetí říše vydrží 1000 let.

Churchill souhlasil s Hessem, proto Německo zaútočilo na Sovětský svaz hned příští měsíc. Pokud by to odmítl, nebylo třeba aby Bostonu skákal z letadla Goebbels, protože jedinou jinou možností pro Německo bylo napadnout Anglii, aby splnilo svou smlouvu se svými americkými finančníky, se stejnými nadějemi, že budou sdílet svou verzi hegemonie. Německo a Anglie se střetávaly i v příštích několika měsících, ale šlo většinou o válku o zisky. Zničte města, potopte lodě uprostřed oceánu, vyhodte do povětří tanky v poušti, nic, co by nebylo možné přestavět nebo znovu koupit, a zejména nic, co by mělo skutečný strategický význam. Věci se mezi nimi stali vážnými až po Stalingradu, vojenském bodu obratu Druhé světové války.

Ve světě, který je normální a pravdivý a který si většina z nás ráda představuje, by se o míru mezi Německem a Anglií diskutovalo ve třetí zemi prostřednictvím oficiálního setkání obou vlád. Realita však také vysvětluje jinak nevysvětlitelnou skutečnost, že Německo chtělo misi udržet v naprostém tajemství. Protože Hess přistál na odlehlé farmě ve Skotsku, USA si rychle uvědomily, že jejich první velká zástupná armáda, nacisté, už pro ně nepracuje a že pokud doufali, že jednoho dne povedou Nový světový řád, musí vstoupit do války a rychle si to obstarat sami.

Je zcela jasné, proč o tomto mocném německém dilematu, které mělo utvářet svět dodnes, nebylo možné hovořit po telefonní lince, ani psát na svitek, který by nesl holub, a proč by byl každý dokument o něm uchováván jako tajný. Protože to ukazuje, jak zrádní mohou být vůdci těchto dvou morálních obránců lidských práv a demokracie, dokonce i navzájem. Odhalení dokumentů by také odhalilo jejich lži, aby všichni nevěděli o skutečné historii, protože nepříjemná pravda o Hessově misi v podstatě mění celé naše vnímání války, ale ještě více našeho světa.

Závěr

Když si Hitler uvědomil, že se o misi dozvěděli všichni, zpanikařil a jako první prohlásil, že jeho starý přítel se zbláznil a uprchl z Německa. Trvalo mnoho let, než paní Hessová znovu viděla svého manžela, když za ním mohla přijít na 30 minut do Spandau. Na otázku, zda byl její manžel v natočeném rozhovoru blázen, odpověděla: „Přečtením všech dopisů, které mi za ta léta napsal, vám mohu říci, že pokud je Rudolf blázen, jsem jím také já.“

Druhá světová válka rozdělila první a druhou část původního plánu nového světového řádu z roku 1773 od Amshel Mayer Rothschilda: Britské koloniální impérium bylo nahrazeno americkým impériem. Stejný plán světové nadvlády, ale rodina Rothschildů by se o něj nyní musela podělit s hrstkou Yankeeských Illuminátů.

Když Rudolf Hess řekl, že přišel do Anglie zachránit lidstvo, mohl hovořit o menší zlé nadvládě, kterou by si Britské impérium a Německo udrželi po celém světě, ve srovnání s totalitním americkým Velkým bratrem, který je nyní naší realitou?