{"id":98,"date":"2014-10-01T21:47:24","date_gmt":"2014-10-01T19:47:24","guid":{"rendered":"http:\/\/www.nazor.org\/?page_id=98"},"modified":"2014-10-14T11:35:28","modified_gmt":"2014-10-14T09:35:28","slug":"minulost","status":"publish","type":"page","link":"https:\/\/www.nazor.org\/?page_id=98","title":{"rendered":"Minulost"},"content":{"rendered":"<p><strong>Minulost<\/strong><\/p>\n<p><a href=\"http:\/\/www.threeworldwars.com\/albert-pike.htm\" target=\"_blank\">origin\u00e1ln\u00ed text<\/a><\/p>\n<ul>\n<li>Jen m\u00e1lokdo zvn\u011bj\u0161ku v\u00ed o intimn\u00edch pl\u00e1nech Alberta Pikea a architekt\u016f Nov\u00e9ho sv\u011btov\u00e9ho \u0159\u00e1du. V\u00a019. stolet\u00ed Albert Pike stanovil r\u00e1mec pro dosa\u017een\u00ed Nov\u00e9ho sv\u011btov\u00e9ho \u0159\u00e1du. Na z\u00e1klad\u011b vize, kter\u00e1 se mu zjevila, Albert Pike vytvo\u0159il pl\u00e1ny ud\u00e1lost\u00ed, kter\u00e9 by se odehr\u00e1li ve 20. stolet\u00ed, je\u0161t\u011b v\u00edce t\u011bchto ud\u00e1lost\u00ed teprve p\u0159ijde. Je to pl\u00e1n, jak v\u011b\u0159\u00edme, kter\u00fd neviditeln\u00ed v\u016fdcov\u00e9 n\u00e1sleduj\u00ed dodnes, v\u011bdom\u011b \u010di ne, podle kter\u00e9ho p\u0159ipravuj\u00ed T\u0159et\u00ed a posledn\u00ed Sv\u011btovou v\u00e1lku.<\/li>\n<\/ul>\n<p>&nbsp;<\/p>\n<p><strong>Albert Pike<\/strong><\/p>\n<p>Albert Pike se narodil 29.prosince 1809, v Bostonu, jako nejstar\u0161\u00ed ze 6 d\u011bt\u00ed narozen\u00fdch Benjaminovi and Sarah Andrews Pikeov\u00e9.\u00a0 Vystudoval Harvard, a pozd\u011bji slou\u017eil jako brig\u00e1dn\u00ed general v arm\u00e1d\u011b Konfederace. Po ob\u010dansk\u00e9 v\u00e1lce byl shled\u00e1n vinn\u00fdm zradou a uv\u011bzn\u011bn, jen aby byl omilostn\u011bn kolegou, Svobodn\u00fdm zedn\u00e1\u0159em, presidentem Andrewem Johnsonem 22.dubna 1866, kter\u00fd se s n\u00edm druh\u00fd den setkal v B\u00edl\u00e9m dom\u011b. 20. \u010cervna 1867 \u00fa\u0159edn\u00edci Skotsk\u00e9ho \u0159\u00e1du 4. a\u017e 32. stupn\u011b Svobodn\u00fdch zedn\u00e1\u0159\u016f pov\u011b\u0159ili Johnsona a ten pozd\u011bji ode\u0161el do Bostonu, v\u011bnovat se Zedn\u00e1\u0159sk\u00e9mu chr\u00e1mu.<\/p>\n<p>\u0158\u00edk\u00e1 se, \u017ee Pike byl g\u00e9nius, \u010detl a psal v 16 r\u016fzn\u00fdch jazyc\u00edch, i kdy\u017e nemohu nikde naj\u00edt z\u00e1znamy, kter\u00e9 jazyky to byly. Nav\u00edc byl \u0161iroce obvi\u0148ov\u00e1n z plagi\u00e1torstv\u00ed, ale o tom m\u016f\u017eeme pochybovat. V r\u016fzn\u00fdch etap\u00e1ch sv\u00e9ho \u017eivota byt b\u00e1sn\u00edkem, filosofem, hrani\u010d\u00e1\u0159em, voj\u00e1kem, dobrodincem a filantrop. 33. stupe\u0148 zedn\u00e1\u0159sk\u00fd, byl jedn\u00edm z nalezen\u00fdch otc\u016f a hlava Ancient Accepted Scottish Rite of Freemasonry, byl Velk\u00fdm velitelem Severoamerick\u00e9 Zedn\u00e1\u0159sk\u00e9 l\u00f3\u017ee od roku 1859 a udr\u017eel si tuto pozici a\u017e do sv\u00e9 smrti 1891. Roku 1869 byl nejvy\u0161\u0161\u00edm v\u016fdcem mezi Ryt\u00ed\u0159i Ku Klux Klanu.<\/p>\n<p>Mimochodem, Svobodn\u00e9 zedn\u00e1\u0159stv\u00ed je samo o sob\u011b fascinuj\u00edc\u00edm t\u00e9matem a mohl bych mu v\u011bnovat cel\u00fd web. Simon Gray, Svobodn\u00fd zedn\u00e1\u0159, shrom\u00e1\u017edil <a href=\"http:\/\/www.secretsofmasons.com\/\" target=\"_blank\">ohromuj\u00edc\u00ed mno\u017estv\u00ed informac\u00ed o zedn\u00e1\u0159stv\u00ed<\/a>, pro ty kdo se cht\u011bj\u00ed dozv\u011bd\u011bt v\u00edce.\u0158\u00edk\u00e1 se, \u017ee Pike byl satanista odd\u00e1vaj\u00edc\u00ed se okultismu a z\u0159ejm\u011b vlastnil n\u00e1ramek, kter\u00fd pou\u017e\u00edval k vyvol\u00e1v\u00e1n\u00ed Lucifera, se kter\u00fdm neust\u00e1le komunikoval. Byl velmistrem lucifersk\u00e9 skupiny zn\u00e1m\u00e9 jako \u0158\u00e1d Paladia (nebo tak\u00e9 Nejvy\u0161\u0161\u00ed rada moudrosti), kter\u00fd byl zalo\u017een v Pa\u0159\u00ed\u017ei roku 1737. Paladismus byl p\u0159enesen do \u0158ecka z Egypta Pythagorem v 5. stolet\u00ed p\u0159ed na\u0161\u00edm letopo\u010dtem. Byl to kult Satana, kter\u00fd zavedli do vnit\u0159n\u00edho okruhu zedn\u00e1\u0159sk\u00fdch l\u00f3\u017e\u00ed. To bylo v souladu s Paladismem Templ\u00e1\u0159\u016f. V roce 1801 \u017eid Isaac Long p\u0159ivezl sochu Baphometa (Satan) do Charlestonu v Ji\u017en\u00ed Karol\u00edn\u011b a pom\u00e1hal zav\u00e9st starov\u011bk\u00fd Skotsk\u00fd p\u0159ij\u00edmac\u00ed ob\u0159ad. Long pr\u00fd vybral Charleston, proto\u017ee se geograficky nach\u00e1zel na 33. rovnob\u011b\u017ece, mimochodem stejn\u011b jako Bagd\u00e1d. Tento ob\u0159ad je pova\u017eov\u00e1n za matku Nejvy\u0161\u0161\u00ed rady v\u0161ech zedn\u00e1\u0159sk\u00fdch l\u00f3\u017e\u00ed sv\u011bta.<\/p>\n<p>Pike byl Longov\u00fdm n\u00e1stupcem, zm\u011bnil n\u00e1zev \u0159\u00e1du na Nov\u00fd a Reformovan\u00fd \u0158\u00e1d Paladia \u010di Reformovan\u00e9 Paladium. \u0158\u00e1d obsahoval dva stupn\u011b:<\/p>\n<p>Adelph (nebo Brother)<\/p>\n<p>Companion of Ulyssees (nebo Companion of Penelope)<\/p>\n<p>Pikeova pravou rukou byl \u0160v\u00fdcar Phileas Walder, b\u00fdval\u00fd luter\u00e1nsk\u00fd ministrant, nyn\u00ed zedn\u00e1\u0159sk\u00fd v\u016fdce, okultista a spiritualista. Pike tak\u00e9 \u00fazce spolupracoval s Giusseppem Mazzinim v It\u00e1lii (1805-1872), kter\u00fd byl zedn\u00e1\u0159em 33.stupn\u011b, v roce 1834 se stal hlavou Illumin\u00e1t\u016f a byl zakladatelem Mafie v roce 1860. Spolu s Mazzinim, lordem Henrym Palmerstonem z Anglie (1784-1865, zedn\u00e1\u0159 33.stupn\u011b) a Otto von Bism.arck z N\u011bmecka (1815-1898, zedn\u00e1\u0159 33.stupn\u011b), Albert Pike zam\u00fd\u0161lel pou\u017e\u00edt Palladiov\u00fd \u0159\u00e1d k vytvo\u0159en\u00ed satanistick\u00e9 zast\u0159e\u0161uj\u00edc\u00ed skupiny, kter\u00e1 by sv\u00e1zala v\u0161echny zedn\u00e1\u0159sk\u00e9 skupiny dohromady.<\/p>\n<p>Albert Pike zem\u0159el 2.dubna roku 1891 a je poh\u0159ben na h\u0159bitov\u011b Oak Hill, i kdy\u017e ostatky se dnes nach\u00e1zej\u00ed v s\u00eddle Rady 33. stupn\u011b Skotsk\u00e9ho \u0159\u00e1du Svobodn\u00fdch zedn\u00e1\u0159\u016f ve Washingtonu, D.C. (viz The Deadly Deception, od Jima Shawa &#8211; b\u00fdval\u00fd 33.stupe\u0148 Zedn\u00e1\u0159\u016f a Past Master of all Scottish Rite bodies).<\/p>\n<p><b>Pam\u00e1tka<\/b><\/p>\n<p>Albert Pike zanechal po sob\u011b stopu p\u0159ed v\u00e1lkou v Arkansasu jako pr\u00e1vn\u00edk a spisovatel, ale jako Konfedera\u010dn\u00ed brig\u00e1dn\u00ed gener\u00e1l byl, podle arkansask\u00e9ho Demokrata dne 31.7.1978, pln\u011b o\u010di\u0161t\u011bn, nebyl hrdinou. P\u0159esto je jedin\u00fdm Konfedera\u010dn\u00edm gener\u00e1lem, maj\u00edc\u00ed sochu na feder\u00e1ln\u00edm majetku ve Washigtonu D.C. Je oce\u0148ov\u00e1n ne jako velitel nebo pouze pr\u00e1vn\u00edk, ale jako ji\u017eansk\u00fd region\u00e1ln\u00ed v\u016fdce skotsk\u00e9ho ritu zedn\u00e1\u0159stv\u00ed. Jeho socha stoj\u00ed na podstavci bl\u00edzko \u00fapat\u00ed Capitol Hill, mezi budovou ministerstva pr\u00e1ce a radnic\u00ed, mezi 3. a 4. Street, na D Street, na severoz\u00e1pad\u011b. V\u00edce o pozad\u00ed barvit\u00e9 historie t\u00e9to sochy m\u016f\u017eete zjistit <a href=\"http:\/\/www.masonicinfo.com\/pikestatue.htm\" target=\"_blank\">ZDE<\/a>. B\u011bhem prezidentsk\u00e9 kampan\u011b 1992, Lyndon H. LaRouche a jeho viceprezidetsk\u00fd kandid\u00e1t, reverend James Bevel zah\u00e1jili mobilizaci za odstran\u011bn\u00ed sochy z Washigtonu na n\u00e1m\u011bst\u00ed Soudnictv\u00ed. 1.\u00fanora kampa\u0148 \u010delila rozzloben\u00e9mu \u00fatoku zedn\u00e1\u0159sk\u00e9ho v\u016fdce C.Freda Kleinknechta, kter\u00fd se pokusil br\u00e1nit Pikea i Ku-Klux-Klan p\u0159ed LaRoucheov\u00fdm a Bevelov\u00fdm \u00fatokem. \u0158e\u010d Antona Chaitkina nazvan\u00e1 &#8222;Pro\u010d mus\u00ed socha Alberta Pikea padnout&#8220; najdete <a href=\"http:\/\/boards.history.com\/thread.jspa?threadID=300027510&amp;messageID=300334062\" target=\"_blank\">ZDE<\/a>.<\/p>\n<p><b>Illumin\u00e1ti a Albert Pike<\/b><\/p>\n<p>Adam Weishaupt (1748-1811) vytvo\u0159il Order of Perfectibilists 1.kv\u011btna 1776 (dodnes se slav\u00ed jako Kv\u011btnov\u00fd Den ve v\u011bt\u0161in\u011b z\u00e1padn\u00edch zem\u00ed), kter\u00fd \u0161e pozd\u011bji stal zn\u00e1m\u00fdm jako Illumin\u00e1ti, tajn\u00e1 spole\u010dnost jeji\u017e n\u00e1zev znamen\u00e1 &#8222;Enlightened Ones&#8220; (Osv\u00edcen\u00ed). I kdy\u017e byl \u0159\u00e1d zalo\u017een pro volnou v\u00fdm\u011bnu n\u00e1zor\u016f, zd\u00e1 se, \u017ee Weishauptova minulost jezuity m\u011bla vliv na skute\u010dnou povahu spole\u010dnosti, v\u00fdslovn\u00fdm c\u00edlem t\u00e9to skupiny se stalo zru\u0161en\u00ed k\u0159es\u0165anstv\u00ed a odvr\u00e1cen\u00ed v\u0161ech civiln\u00edch vl\u00e1d.<\/p>\n<p>Italstk\u00fd revolucion\u00e1\u0159sk\u00fd v\u016fdce Giusseppe Mazzini (1805-1872), 33. stupe\u0148 zedn\u00e1\u0159stv\u00ed, byl Illumin\u00e1ty zvolen jako hlava jejich celosv\u011btov\u00fdch aktivit v roce 1834. (Mazzini tak\u00e9 zalo\u017eil Mafii v roce 1860). Vzhledem k Mazziniho revolu\u010dn\u00edm aktivit\u00e1m v Evrop\u011b Bavorsk\u00e1 vl\u00e1da provedla z\u00e1tah na Illumin\u00e1ty a dal\u0161\u00ed tajn\u00e9 spole\u010dnosti pro \u00fadajn\u00e9 masivn\u00ed pl\u00e1nov\u00e1n\u00ed svr\u017een\u00ed evropsk\u00fdch monarchi\u00ed. Jakmile bylo odhaleno tajemstv\u00ed Illumin\u00e1t\u016f , byli pron\u00e1sledov\u00e1ni a nakonec se rozpadli, jen aby se znovu shrom\u00e1\u017edili v hlubin\u00e1ch jin\u00fdch organizac\u00ed, jednou z nich jsou Svobodn\u00ed zedn\u00e1\u0159i. B\u011bhem sv\u00e9ho veden\u00ed Mazzini zl\u00e1kal Pikea k (nyn\u00ed ofici\u00e1ln\u011b rozpu\u0161t\u011bn\u00fdm, ale st\u00e1le pracuj\u00edc\u00edm) Illumin\u00e1t\u016fm. Pike byl fascinov\u00e1n ideou jedn\u00e9 sv\u011btov\u00e9 vl\u00e1dy a kdy\u017e byl Mazzinim po\u017e\u00e1d\u00e1n, ochotn\u011b souhlasil se seps\u00e1n\u00edm knihy ritu\u00e1l\u016f, kter\u00e9 vedli p\u0159echod od pr\u016fm\u011brn\u00fdch vysoce postaven\u00fdch zedn\u00e1\u0159\u016f k nejvy\u0161\u0161\u00edm Illuminat\u016fm 33. stupn\u011b. Vzhledem k tomu cht\u011bl Mazzini Pikea jako hlavu americk\u00e9 odno\u017ee Illumin\u00e1t\u016f, jasn\u011b c\u00edtil, \u017ee Pike je hoden takov\u00e9ho \u00fakolu. Mazziniho z\u00e1m\u011brem bylo, \u017ee jakmile se zedn\u00e1\u0159 p\u0159i sv\u00e9m postupu po \u017eeb\u0159\u00ed\u010dku svobodn\u00fdch zedn\u00e1\u0159\u016f osv\u011bd\u010dil, bylo mu nab\u00eddnuto \u010dlenstv\u00ed v tajn\u00e9 spole\u010dnosti v r\u00e1mci &#8222;v r\u00e1mci spolecenstv\u00ed&#8220;.<\/p>\n<p>D\u016fvodem je, \u017ee v\u011bt\u0161ina zedn\u00e1\u0159\u016f b\u011bhem ten pop\u00edr\u00e1 zl\u00e9 \u00famysly jejich bratrstva. Proto\u017ee v\u011bt\u0161ina z nich nikdy nedos\u00e1hne 30. stupn\u011b, nem\u011bli by m\u00edt pov\u011bdom\u00ed o skute\u010dn\u00e9m \u00fa\u010delu zedn\u00e1\u0159stv\u00ed. P\u0159i instalov\u00e1n\u00ed Pikea o tom jak m\u00e1 kniha vypadat, Mazzini p\u00ed\u0161e v dopise datovan\u00e9m 22.ledna 1870 n\u00e1sleduj\u00edc\u00ed. Nezapome\u0148te, \u017ee \u010dinnost Svobodn\u00fdch zedn\u00e1\u0159\u016f je\u0161t\u011b nebyla Pikem zah\u00e1jena &#8211; spole\u010dnost byla pouze infiltrov\u00e1na Illumin\u00e1ty, kte\u0159\u00ed hledali n\u011bjak\u00e9 uzn\u00e1van\u00e9 shrom\u00e1\u017eden\u00ed, kde by skryli sv\u00e9 aktivity:<\/p>\n<p><i>&#8222;Mus\u00edme umo\u017enit v\u0161em spole\u010dnostem pokra\u010dovat tak jak jsou, v\u010detn\u011b jejich syst\u00e9m\u016f, \u00fast\u0159edn\u00edch org\u00e1n\u016f a jejich r\u016fzn\u00fdch zp\u016fsob\u016f korespondence mezi vysok\u00fdmi stupni t\u00e9ho\u017e \u0159\u00e1du organizovan\u00e9ho stejn\u011b tak jako dnes, ale mus\u00edme vytvo\u0159it super ob\u0159ad, kter\u00fd z\u016fstane nezn\u00e1m\u00fd, do kter\u00e9ho budeme zv\u00e1t jen hodnost\u00e1\u0159e vysok\u00fdch stup\u0148\u016f, kter\u00e9 si vybereme. S ohledem na na\u0161e Zedn\u00e1\u0159sk\u00e9 bratry se mus\u00ed tito lid\u00e9 zav\u00e1zat k ochran\u011b nejp\u0159\u00edsn\u011bj\u0161\u00edch tajemstv\u00ed. Pomoc\u00ed tohoto nejvy\u0161\u0161\u00edho ritu\u00e1lu budeme ovl\u00e1dat cel\u00e9 Svobodn\u00e9 zedn\u00e1\u0159stv\u00ed, kter\u00e9 bude vych\u00e1zet z jednoho mezin\u00e1rodn\u00edho centra, mnohem mocn\u011bj\u0161\u00ed ho, proto\u017ee jeho sm\u011b\u0159ov\u00e1n\u00ed bude nezn\u00e1m\u00e9.&#8220;<\/i><\/p>\n<p>V roce 1871 Pike vydal 861 str\u00e1nkovou Zedn\u00e1\u0159skou p\u0159\u00edru\u010dku zn\u00e1mou jako <i><a href=\"http:\/\/www.threeworldwars.com\/dogma.htm\" target=\"_blank\">Morals and Dogma of the Ancient and Accepted Scottish Rite Freemasonry<\/a>\u00a0.<\/i><\/p>\n<p>Po Mazziniho smrti 11.b\u0159ezna 1872 Pike jmenoval Adriana Lemmiho (1822-1896) bank\u00e9\u0159e z Florencie, kter\u00fd provozoval sv\u00e9 podvratn\u00e9 aktivity v Evrop\u011b, zedn\u00e1\u0159em 33.stupn\u011b. Lemmi byl zast\u00e1ncem vlastence a revolucion\u00e1\u0159e Gisseppe Garibaldiho a mohl b\u00fdt aktivn\u00ed v lucifersk\u00e9 spole\u010dnosti zalo\u017een\u00e9 Pikem. Lemmi byl v po\u0159ad\u00ed n\u00e1sledov\u00e1n Leninem, Trock\u00fdm a pak Stalinem. Revolu\u010dn\u00ed aktivity v\u0161ech t\u011bchto mu\u017e\u016f byly financov\u00e1ny britsk\u00fdmi, francouzsk\u00fdmi, n\u011bmeck\u00fdmi a americk\u00fdmi bank\u00e9\u0159i; mezi nimi dominuje D\u016fm Rothschild\u016f.<\/p>\n<p>Mezi lety 1859 a 1871 Pike vypracoval vojensk\u00fd pl\u00e1n t\u0159\u00ed sv\u011btov\u00fdch v\u00e1lek a r\u016fzn\u00fdch revoluci po cel\u00e9m sv\u011bte, kter\u00fd p\u0159edpokl\u00e1dal p\u0159edat spiknut\u00ed pro kone\u010dnou f\u00e1zi ve 20.stolet\u00ed.<\/p>\n<p>Krom\u011b Nejvy\u0161\u0161\u00ed rady v Charlestonu v Ji\u017en\u00ed Karol\u00edn\u011b, Pike zalo\u017eil Nejvy\u0161\u0161\u00ed radu v italsk\u00e9m \u0158\u00edm\u011b (veden\u00e1 Mazzinim); britsk\u00e9m Lond\u00fdn\u011b ( veden\u00e1 Palmerstonem) a Berl\u00edn\u011b v N\u011bmecku (veden Bismarckem). Zalo\u017eil 23 pod\u0159\u00edzen\u00fdch rad na strategick\u00fdch m\u00edstem po cel\u00e9m sv\u011bte v\u010detn\u011b p\u011bti Grand Central Directories ve Washingtonu DC, Montevideu, Neapoli, Kalkat\u011b a na Mauriciu, kter\u00e9 byly pou\u017e\u00edv\u00e1ny k z\u00edsk\u00e1v\u00e1n\u00ed informac\u00ed. V\u0161echny tyto v\u011btve byly od t\u00e9 doby tajn\u00fdmi z\u00e1kladnami \u010dinnosti Illumin\u00e1t\u016f.<\/p>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"<p>Minulost origin\u00e1ln\u00ed text Jen m\u00e1lokdo zvn\u011bj\u0161ku v\u00ed o intimn\u00edch pl\u00e1nech Alberta Pikea a architekt\u016f Nov\u00e9ho sv\u011btov\u00e9ho \u0159\u00e1du. V\u00a019. stolet\u00ed Albert Pike stanovil r\u00e1mec pro dosa\u017een\u00ed Nov\u00e9ho sv\u011btov\u00e9ho \u0159\u00e1du. Na z\u00e1klad\u011b vize, kter\u00e1 se mu zjevila, Albert Pike vytvo\u0159il pl\u00e1ny ud\u00e1lost\u00ed,&hellip;<\/p>\n<p class=\"more-link-p\"><a class=\"more-link\" href=\"https:\/\/www.nazor.org\/?page_id=98\">Read more &rarr;<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"parent":78,"menu_order":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","template":"","meta":{"footnotes":""},"class_list":["post-98","page","type-page","status-publish","hentry"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/www.nazor.org\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/pages\/98","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/www.nazor.org\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/pages"}],"about":[{"href":"https:\/\/www.nazor.org\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/types\/page"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.nazor.org\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.nazor.org\/index.php?rest_route=%2Fwp%2Fv2%2Fcomments&post=98"}],"version-history":[{"count":11,"href":"https:\/\/www.nazor.org\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/pages\/98\/revisions"}],"predecessor-version":[{"id":121,"href":"https:\/\/www.nazor.org\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/pages\/98\/revisions\/121"}],"up":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.nazor.org\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/pages\/78"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/www.nazor.org\/index.php?rest_route=%2Fwp%2Fv2%2Fmedia&parent=98"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}