{"id":891,"date":"2017-07-20T10:13:05","date_gmt":"2017-07-20T08:13:05","guid":{"rendered":"http:\/\/www.nazor.org\/?page_id=891"},"modified":"2017-10-25T14:21:30","modified_gmt":"2017-10-25T12:21:30","slug":"koncentracni-tabory","status":"publish","type":"page","link":"https:\/\/www.nazor.org\/?page_id=891","title":{"rendered":"Koncentra\u010dn\u00ed t\u00e1bory"},"content":{"rendered":"

Proto\u017ee u\u017e n\u011bjak t\u011b\u017ece nesu z\u00e1m\u011brn\u00e9 ml\u017een\u00ed historie a uplat\u0148ov\u00e1n\u00ed „pohledu v\u00edt\u011bze“, rozhodl jsem se mrknou na skute\u010dnou historii koncentra\u010dn\u00edch t\u00e1bor\u016f.<\/p>\n

Ze slova samotn\u00e9ho je jasn\u00e9, \u017ee t\u00e1bory jsou ur\u010deny ke shroma\u017e\u010fov\u00e1n\u00ed lid\u00ed – jedn\u00e1 se o za\u0159\u00edzen\u00ed v\u00edcem\u00e9n\u011b stejn\u00e9ho v\u00fdznamu jako v\u011bznice av\u0161ak v mnohon\u00e1sobn\u011b v\u011bt\u0161\u00edch rozm\u011brech, ale s mnohon\u00e1sobn\u011b sn\u00ed\u017eenou vybavenost\u00ed. Na\u0161e civilizace m\u00e1 za obecn\u011b platnou pravdu to, \u017ee tyto t\u00e1bory vynalezl Hitler a pokud ne on tak ur\u010dit\u011b Stalin.<\/p>\n

Pravdou ale je \u017ee historie koncentrov\u00e1n\u00ed lid\u00ed za \u00fa\u010dem umen\u0161en\u00ed jejich vlivu nebo jejich likvidace za\u010dala pravd\u011bpodobn\u011b v Ji\u017en\u00ed Americe, v pr\u016fb\u011bhu dobyva\u010dn\u00fdch v\u00e1lek \u0160pan\u011blska a Portugalska. Nejednalo se je\u0161te o ohrani\u010den\u00e9 t\u00e1bory, ale o zatla\u010dov\u00e1n\u00ed p\u016fvodn\u00edho obyvatelstva mimo s\u00eddla a jejich postupn\u00e9 vyb\u00edjen\u00ed. Postupem \u010dasu doch\u00e1zelo k asimilace p\u0159\u00edchoz\u00edch a p\u0159echodu Indian\u016f ke katolicismu tak\u017ee populace nebyla na\u0161t\u011bst\u00ed zlikvidov\u00e1na.<\/p>\n

Co se nepoda\u0159ilo na jihu, bylo \u00fasp\u011b\u0161n\u00e9 na severu. Vznik Spojen\u00fd St\u00e1t\u016f Americk\u00fdch je p\u0159edev\u0161\u00edm prezentov\u00e1n jako vznik svodobn\u00e9 a demokratick\u00e9 zem\u011b se v\u0161emi p\u0159\u00edvlastky, kter\u00e9 ji\u017e v\u0161ichni zn\u00e1me, a kter\u00e9 se a\u017e do omrzen\u00ed opakuj\u00ed. A\u0165 u\u017e v tom vid\u00edme spr\u00e1vnou nebo \u0161patnou zpr\u00e1vu, do\u0161lo pr\u00e1v\u011b na \u00fazem\u00ed USA k jedn\u00e9 z nejv\u011bt\u0161\u00edch genocid p\u016fvodn\u00edho obyvatelstva. Severoameri\u010dt\u00ed indi\u00e1ni byli doslova vybiti a vpr\u016fb\u011bhu\u00a0tohoto procesu byli koncentrov\u00e1ni do\u00a0ohrani\u010den\u00fdch teritori\u00ed – rezervac\u00ed. Zbyl\u00ed p\u0159edstavitel\u00e9 kultury ji\u017e p\u0159i sv\u00e9m po\u010dtu nep\u0159edstavovali velk\u00e9\u00a0„bezpe\u010dnostn\u00ed riziko“ a tak nebylo t\u0159eba enkl\u00e1vy fyzicky oplotit, i kdy\u017e byly stejn\u011b hl\u00edd\u00e1ny.<\/p>\n

Americk\u00e9 zku\u0161enosti byli ihned vyu\u017eity ve dvou, sou\u010dasn\u011b prob\u00edhaj\u00edc\u00edch konfliktech v letech 1899-1902.\u00a0Jedn\u00edm z nich byla\u00a0Druh\u00e1 b\u00farsk\u00e1 v\u00e1lka,\u00a0kter\u00e1 se\u00a0vyzna\u010dovala\u00a0t\u00edm, \u017ee britsk\u00e1 arm\u00e1da v n\u00ed nastoupila \u00a0jak proti b\u00edl\u00fdm b\u00far\u016fm tak proti \u010derno\u0161sk\u00e9mu obyvatelstvu. Aby si vynutila poslu\u0161nost \u010d\u00e1sti obyvatelstva, za\u010dala br\u00e1t z\u010d\u00e1sti rukojm\u00ed a z\u010d\u00e1sti v\u0161echny nepohodln\u00e9. Tyto lidi pot\u00e9 p\u0159epravila do ji\u017e p\u0159ipraven\u00fdch skute\u010dn\u00fdch koncentra\u010dn\u00edch t\u00e1bor\u016f na Cejlonu a ostrov\u011b Sv.Heleny a tam je „internovala“. V\u00fdsledkem byla b\u011bhem 3 let smrt 30-40 tis\u00edc lid\u00ed, v\u011bt\u0161inou na nemoci vznikaj\u00edc\u00ed p\u0159i velk\u00e9 koncentraci lid\u00ed s nedostate\u010dn\u00fdm zdravotnick\u00fdm zabezpe\u010den\u00edm, velk\u00e9 procento m\u011bla na sv\u011bdom\u00ed podv\u00fd\u017eiva\u00a0– to brit\u016fm asi \u0161lo, zd\u00e1 se.(pozn. autora). Druh\u00fdm konfliktem byla filip\u00ednsko-americk\u00e1 v\u00e1lka 1899-1902. Ve zkratce se filip\u00ednci vlastn\u00ed revoluc\u00ed osvobodili v roce 1896 od \u0161pan\u011blsk\u00e9 nadvl\u00e1dy, aby ji n\u00e1sledn\u011b po invazi do zem\u011b a 3 let\u00e9 v\u00e1lce vyst\u0159\u00eddala nadvl\u00e1da americk\u00e1. Ameri\u010dan\u00e9 nebyli sto dob\u00fdt Filip\u00edny na \u0160pan\u011blsku a pot\u00e9 se jim to poda\u0159ilo na m\u00edstn\u00edm obyvatelstvu, proti kter\u00e9mu byly takt\u00e9\u017e u\u017eity koncenta\u010dn\u00ed t\u00e1bory, ve kter\u00fdch ale zem\u0159elo cca 200tis\u00edc – 1,4milionu lid\u00ed. Tento rozd\u00edl je tvo\u0159en \u010d\u00e1st\u00ed lid\u00ed, kter\u00fdm se eufemisticky \u0159\u00edk\u00e1 „poh\u0159e\u0161ovan\u00ed“. Samoz\u0159ejm\u011b nemuseli b\u00fdt zlikvidov\u00e1ni v t\u00e1borech, ale mimo n\u011b. Ot\u00e1zkou tak\u00e9 je kolik \u00famrt\u00ed vl\u00e1da USA v t\u00e1borech pravdiv\u011b potvrdila.<\/p>\n

 <\/p>\n

Prikladam odklaz na \u010dl\u00e1nek z blogu nassmer od vzoru pro pozdej\u0161\u00ed koncentracni tabory v Rusku a N\u011bmecku<\/p>\n

Origin\u00e1ln\u00ed \u010dl\u00e1nek<\/a><\/p>\n

Souvisej\u00edc\u00ed text: Nastavte propagand\u011b zrcadlo I.<\/a> Koncentra\u010dn\u00ed t\u00e1bory a hromadn\u00e9 v\u011bzn\u011bn\u00ed civilist\u016f bez prob\u011bhnut\u00e9ho soudu, p\u0159\u00edpadn\u011b n\u00e1vrhy na p\u0159em\u00edst\u011bn\u00ed obyvatelstva do nov\u00fdch s\u00eddeln\u00edch oblast\u00ed, jsou jedny z dlouhodob\u00fdch praktik demokratick\u00fdch st\u00e1t\u016f Jan Kratina<\/strong><\/p>\n

\"\"<\/a>

Sedmilet\u00e1 b\u00farsk\u00e1 hol\u010di\u010dka, jedna z v\u00edce ne\u017e 22 tis\u00edc ob\u011bt\u00ed
britsk\u00fdch koncentra\u010dn\u00edch t\u00e1bor\u016f v Ji\u017en\u00ed Africe, 1901.<\/p><\/div>\n

 <\/p>\n

 <\/p>\n

S<\/strong>lovn\u00edk definuje propagandu jako „systematick\u00e9 vytv\u00e1\u0159en\u00ed \u017e\u00e1douc\u00edho spole\u010densk\u00e9ho v\u011bdom\u00ed“.<\/em> Po t\u00e9m\u011b\u0159 sedmdes\u00e1ti letech c\u00edlen\u00e9 propagandy dnes nenajdeme prakticky nikoho, komu se p\u0159i slovech „Koncentra\u010dn\u00ed t\u00e1bory“ obratem nevybav\u00ed Adolf Hitler<\/strong>, „nacismus“ a \u017did\u00e9. Letit\u00e1 indoktrinace z manipulativn\u011b stylizovan\u00fdch knih, rozhlasov\u00fdch a televizn\u00edch po\u0159ad\u016f, ve\u0159ejn\u00fdch p\u0159edn\u00e1\u0161ek a v\u00fdstav, divadeln\u00edch a filmov\u00fdch produkc\u00ed v n\u00e1s toto \u017e\u00e1douc\u00ed v\u011bdom\u00ed systematicky vytvo\u0159ila. \u017de by koncentra\u010dn\u00ed t\u00e1bory<\/em> pou\u017e\u00edval nebo dokonce vymyslel n\u011bkdo jin\u00fd, ne\u017e fanatick\u00fd psychopat Hitler? Nap\u0159\u00edklad demokrat\u00e9? My\u0161lenky dle sou\u010dasn\u00e9ho v\u00fdkladu historie natolik absurdn\u00ed, \u017ee v\u00edc ne\u017e z\u00e1jem vzbud\u00ed sp\u00ed\u0161e obavy o na\u0161e du\u0161evn\u00ed zdrav\u00ed, p\u0159\u00edpadn\u011b daj\u00ed impulz k trestn\u00edmu ozn\u00e1men\u00ed. D\u016fsledkem dlouhodob\u00e9 p\u0159ev\u00fdchovy n\u00e1m zde dominuje p\u0159edstava, \u017ee koncentra\u010dn\u00ed t\u00e1bor<\/em> je v\u00fdsostn\u00fdm produktem nacion\u00e1ln\u00edho socialismu, st\u0159edobod on\u00e9 nen\u00e1vistn\u00e9 ideologie. D\u016fvod, pro\u010d mus\u00edme demokracii i p\u0159es jej\u00ed ve\u0159ejn\u011b diskutovan\u00e9 nedostatky chr\u00e1nit jako oko v hlav\u011b. Ov\u0161em, netaj\u00ed n\u00e1m tv\u016frci „\u017e\u00e1douc\u00edho spole\u010densk\u00e9ho v\u011bdom\u00ed“ p\u0159i sv\u00fdch \u201erozborech nacismu\u201c a obhajob\u00e1ch demokratick\u00e9ho syst\u00e9mu jim nepohodln\u00e1, objektivn\u00ed fakta? Jak\u00e1 je cel\u00e1 a skute\u010dn\u00e1 historie koncentra\u010dn\u00edch t\u00e1bor\u016f? A p\u0159estala se skute\u010dn\u011b ps\u00e1t v roce 1945?<\/p>\n

Koncentra\u010dn\u00ed t\u00e1bory p\u0159ed Prvn\u00ed sv\u011btovou v\u00e1lkou <\/strong><\/p>\n

Prvn\u00ed koncentra\u010dn\u00ed t\u00e1bory vznikaly od roku 1830 ve Franci\u00ed okupovan\u00e9m Al\u017e\u00edrsku. Jejich prim\u00e1rn\u00edm \u00fa\u010delem bylo vy\u010distit konkr\u00e9tn\u00ed \u00fazem\u00ed internac\u00ed m\u00edstn\u00edch obyvatel a znovu ho os\u00eddlit loaj\u00e1ln\u00edmi p\u0159ist\u011bhovalci. Do roku 1900 m\u011bla zahynout ve francouzsk\u00fdch koncentra\u010dn\u00edch t\u00e1borech a\u017e \u010dtvrtina p\u016fvodn\u00edch Al\u017e\u00ed\u0159an\u016f. (Na z\u00e1kladn\u011b zp\u011btn\u00fdch statistick\u00fdch propo\u010dt\u016f se p\u0159edpokl\u00e1d\u00e1, \u017ee po\u010det p\u016fvodn\u00edho dom\u00e1c\u00edho obyvatelstva zem\u011b klesl ze 3 milion\u016f v roce 1830 na 2,1 milion\u016f z r\u016fzn\u00fdch p\u0159\u00ed\u010din \u2013 hlad, boje apod.) V USA se koncentra\u010dn\u00ed t\u00e1bory poprv\u00e9 objevily v letech 1838-39, ze stejn\u00e9ho d\u016fvodu jako ty v Al\u017e\u00edrsku. Americk\u00e1 vl\u00e1da v nich shroma\u017e\u010fovala indi\u00e1nsk\u00e9 kmeny, kter\u00e9 odm\u00edtaly p\u0159enechat svou (p\u00edsemn\u00fdmi smlouvami zaru\u010denou) p\u016fdu nov\u011b p\u0159\u00edchoz\u00edm osadn\u00edk\u016fm. Mu\u017ei, \u017eeny i d\u011bti \u010delili v t\u00e1borech drsn\u00fdm podm\u00ednk\u00e1m, ne\u017e se pod\u00a0arm\u00e1dn\u00edm dohledem vydali p\u011b\u0161ky tis\u00edce kilometr\u016f z\u00e1padn\u00edm sm\u011brem do oblast\u00ed, kter\u00e9 americkou vl\u00e1du zat\u00edm strategicky nezaj\u00edmaly. Odhadem t\u0159etina Indi\u00e1n\u016f ani zajet\u00ed, ani n\u00e1sledn\u00fd p\u011b\u0161\u00ed p\u0159esun nep\u0159e\u017eila. N\u00e1siln\u00e9 internace a p\u0159esuny dal\u0161\u00edch kmen\u016f na Z\u00e1pad n\u00e1sledovaly v 50. a 60. letech 19. stolet\u00ed a znamenaly fyzickou i kulturn\u00ed devastaci p\u016fvodn\u00ed populace USA.<\/p>\n

\"\"<\/a>

Britsk\u00fd koncentra\u010dn\u00ed t\u00e1bor Bloemfontein v Ji\u017en\u00ed Africe, 1900.
V ka\u017ed\u00e9m stanu bylo nama\u010dk\u00e1no a\u017e patn\u00e1ct osob.<\/p><\/div>\n

V Ji\u017en\u00ed Africe se b\u011bhem Druh\u00e9 b\u00farsk\u00e9 v\u00e1lky<\/em> (1899-1902) objevil poprv\u00e9 v historii ofici\u00e1ln\u00ed term\u00edn „koncentra\u010dn\u00ed t\u00e1bor“. Velk\u00e1 Brit\u00e1nie, posledn\u00ed z trojice \u00fadajn\u011b nejdemokrati\u010dt\u011bj\u0161\u00edch zem\u00ed t\u00e9 doby, v t\u011bchto t\u00e1borech v\u011bznila asi sto dvacet tis\u00edc b\u00farsk\u00fdch (holandsky mluv\u00edc\u00edch) obyvatel, z drtiv\u00e9 v\u011bt\u0161iny \u017eeny a d\u011bti. Velk\u00e1 Brit\u00e1nie si po\u010d\u00ednala stejn\u011b jako p\u0159edt\u00edm Francie a USA, na dob\u00fdvan\u00e9m \u00fazem\u00ed prov\u00e1d\u011bla etnick\u00e9 \u010distky. B\u00farsk\u00e9 osady i samostatn\u00e9 farmy byly vypalov\u00e1ny a srovn\u00e1v\u00e1ny se zem\u00ed, pole a \u00faroda ni\u010deny, neuprchnuv\u0161\u00ed mu\u017ei zab\u00edjeni, \u017eeny a d\u011bti pos\u00edl\u00e1ni do koncentra\u010dn\u00edch t\u00e1bor\u016f. B\u011bhem dvou let v\u00e1lky podlehlo v britsk\u00fdch koncentra\u010dn\u00edch t\u00e1borech nemocem a hladu v\u00edce ne\u017e 26 tis\u00edc b\u00farsk\u00fdch \u017een a d\u011bt\u00ed. P\u0159es dvacet tis\u00edc ob\u011bt\u00ed tvo\u0159ily d\u011bti mlad\u0161\u00ed \u0161estn\u00e1cti let. (Podle jin\u00fdch zdroj\u016f v t\u011bchto t\u00e1borech nakonec zem\u0159elo 27.927 potomk\u016f nizozemsk\u00fdch p\u0159ist\u011bhovalc\u016f a 14.154 \u010dernoch\u016f. C\u00edlem t\u011bchto t\u00e1bor\u016f nebylo jeho osazenstvo likvidovat, ,,pouze“ izolovat z\u00e1zem\u00ed b\u00farsk\u00fdch hospod\u00e1\u0159\u016f a farm\u00e1\u0159\u016f, kte\u0159\u00ed sympatizovali s nep\u0159\u00e1telsk\u00fdmi vojsky. Britsk\u00fdmi vojsky bylo z\u0159\u00edzeno p\u0159es 17 koncentra\u010dn\u00edch t\u00e1bor\u016f pro B\u00fary a k tomu i 35 t\u00e1bor\u016f pro \u010dern\u00e9 Afri\u010dany.)<\/p>\n

\"\"<\/a>

Britov\u00e9 internovali asi 120.000 civiln\u00edch rukojm\u00ed v „concetration camps“, p\u0159ev\u00e1\u017en\u011b \u017eeny a d\u011bti b\u00farsk\u00fdch voj\u00e1k\u016f, aby je donutili se vzd\u00e1t.<\/p><\/div>\n

 <\/p>\n

\"\"<\/a>

Oplocen\u00ed britsk\u00e9ho koncentra\u010dn\u00edho t\u00e1bora Holsworthy v Austr\u00e1lii,
ur\u010den\u00e9ho pro tis\u00edce australsk\u00fdch ob\u010dan\u016f n\u011bmeck\u00e9ho p\u016fvodu, 1915.<\/p><\/div>\n

 <\/p>\n

\"\"<\/a>

Americk\u00fd koncentra\u010dn\u00ed t\u00e1bor v provincii Batangas na Filip\u00edn\u00e1ch, 1900.<\/p><\/div>\n

 <\/p>\n

Soub\u011b\u017en\u011b s v\u00e1lkou v Ji\u017en\u00ed Africe prob\u00edhala i Filip\u00ednsko-americk\u00e1 v\u00e1lka (1899-1902). USA v roce 1899 napadly Filip\u00ednskou republiku, kter\u00e1 vyhl\u00e1sila o rok d\u0159\u00edve svou nez\u00e1vislost na \u0160pan\u011blsku. USA si v\u0161ak n\u00e1rokovaly Filip\u00edny jako svou ko\u0159ist po por\u00e1\u017ece \u0160pan\u011blska b\u011bhem \u0160pan\u011blsko-americk\u00e9 v\u00e1lky (1898). Nez\u00e1vislost Filip\u00edn odm\u00edtly\u00a0uznat a prohl\u00e1sily je za svou kolonii. N\u00e1sledn\u00e1 snaha o podroben\u00ed si okupovan\u00fdch ostrov\u016f kop\u00edrovala \u0159\u00e1d\u011bn\u00ed Brit\u016f v Ji\u017en\u00ed Africe. Filip\u00ednsk\u00e9 vesnice byly americkou arm\u00e1dou systematicky vypalov\u00e1ny. Civiln\u00ed obyvatelstvo, pokud nebylo podle dostupn\u00fdch v\u00fdpov\u011bd\u00ed americk\u00fdch voj\u00e1k\u016f rovnou na m\u00edst\u011b zabito, bylo um\u00eds\u0165ov\u00e1no do nov\u011b postaven\u00fdch koncentra\u010dn\u00edch t\u00e1bor\u016f, charakterizovan\u00fdch jedn\u00edm z jejich velitel\u016f jako „br\u00e1na do Pekla“. Symbolem tohoto sv\u00e9r\u00e1zn\u00e9ho importu svobody a demokracie na Filip\u00edny se stal v\u00fdrok gener\u00e1la J. H. Smitha<\/strong>: „Zabijte ka\u017ed\u00e9ho, komu je v\u00edc ne\u017e deset let.“<\/em> Americk\u00e9mu imperialismu, jak tehdy \u00fatok na nez\u00e1visl\u00fd st\u00e1t nazvali sami Ameri\u010dan\u00e9, padlo za ob\u011b\u0165 podle aktu\u00e1ln\u00edch statistik a\u017e milion filip\u00ednsk\u00fdch civilist\u016f. Ameri\u010dan\u00e9 plundrovali Filip\u00edny a\u017e do roku 1913.<\/p>\n

B\u011bhem Prvn\u00ed sv\u011btov\u00e9 v\u00e1lky v\u011bznily bez p\u0159edchoz\u00edho soudu Velk\u00e1 Brit\u00e1nie, Francie a USA ve sv\u00fdch koncentra\u010dn\u00edch t\u00e1borech tis\u00edce civilist\u016f jen pro jejich n\u00e1rodnostn\u00ed p\u016fvod. \u00da\u0159ady na n\u011b nahl\u00ed\u017eely jako na potencion\u00e1ln\u00ed nep\u0159\u00e1tele st\u00e1tu.<\/p>\n

Koncentra\u010dn\u00ed t\u00e1bory a Druh\u00e1 sv\u011btov\u00e1 v\u00e1lka <\/strong><\/p>\n

T\u011bsn\u011b p\u0159ed n\u00ed a b\u011bhem Druh\u00e9 sv\u011btov\u00e9 v\u00e1lky vyu\u017e\u00edvaly koncentra\u010dn\u00ed t\u00e1bory Francie, Holandsko a Velk\u00e1 Brit\u00e1nie k internaci n\u011bmeck\u00fdch uprchl\u00edk\u016f, z drtiv\u00e9 v\u011bt\u0161iny \u017did\u016f. Francie p\u0159ed vypuknut\u00edm v\u00e1lky v\u011bznila p\u0159es patn\u00e1ct tis\u00edc n\u011bmeck\u00fdch a rakousk\u00fdch \u017did\u016f. Holandsko od roku 1939 internovalo n\u011bkolik tis\u00edc \u017did\u016f v koncentra\u010dn\u00edm t\u00e1bo\u0159e ve Westerborku, Velk\u00e1 Brit\u00e1nie uv\u011bznila n\u011bkolik tis\u00edc \u017did\u016f v koncentra\u010dn\u00edch t\u00e1borech na ostrov\u011b Isle of Man,<\/em> dal\u0161\u00ed tis\u00edcovky \u017did\u016f byly deportov\u00e1ny do koncentra\u010dn\u00edch t\u00e1bor\u016f v Kanad\u011b (Kanada byla tehdy z\u00e1visl\u00fdm \u00fazem\u00edm Velk\u00e9 Brit\u00e1nie), p\u0159ev\u00e1\u017en\u011b do Nov\u00e9ho Brun\u0161viku, Ontaria a Qu\u00e9becu. USA a Velk\u00e1 Brit\u00e1nie (v\u010detn\u011b Kanady, Austr\u00e1lie, Nov\u00e9ho Z\u00e9landu, Indie a \u0159ady dal\u0161\u00edch \u010d\u00e1st\u00ed britsk\u00e9ho imp\u00e9ria) zav\u00edraly bez soudu do koncentra\u010dn\u00edch t\u00e1bor\u016f tak\u00e9 osoby n\u011bmeck\u00e9ho, italsk\u00e9ho a ukrajinsk\u00e9ho p\u016fvodu, jako b\u011bhem p\u0159edchoz\u00ed v\u00e1lky. Jen ve Spojen\u00fdch st\u00e1tech bylo takto internov\u00e1no p\u0159es jeden\u00e1ct tis\u00edc civilist\u016f n\u011bmeck\u00e9 n\u00e1rodnosti. USA si rovn\u011b\u017e nechaly poslat z patn\u00e1cti zem\u00ed St\u0159edn\u00ed a Ji\u017en\u00ed Ameriky n\u011bkolik tis\u00edc osob konkr\u00e9tn\u00ed etnick\u00e9 p\u0159\u00edslu\u0161nosti. P\u0159esto\u017ee mnoho z t\u011bchto osob \u017eilo v Latinsk\u00e9 Americe po des\u00edtky let a p\u0159esto\u017ee se jednalo o ciz\u00ed st\u00e1tn\u00ed p\u0159\u00edslu\u0161n\u00edky, uv\u011bznily je Spojen\u00e9 st\u00e1ty bez soudu a na neur\u010dito ve sv\u00fdch koncentra\u010dn\u00edch t\u00e1borech.<\/p>\n

\"\"<\/a>

Japonci, t\u00e1hn\u011bte! Ameri\u010dan\u00e9 v\u00edtaj\u00ed deportaci sv\u00fdch ob\u010dan\u016f
japonsk\u00e9ho p\u016fvodu do koncentra\u010dn\u00edch t\u00e1bor\u016f, 1942.<\/p><\/div>\n

 <\/p>\n

A\u017e v posledn\u00edch letech se up\u00edr\u00e1 pozornost na p\u0159\u00edpad nejrozs\u00e1hlej\u0161\u00edho u\u017eit\u00ed koncentra\u010dn\u00edch t\u00e1bor\u016f demokratick\u00fdmi st\u00e1ty b\u011bhem WWII. Mluv\u00edme o americk\u00e9 a kanadsk\u00e9 internaci ob\u010dan\u016f japonsk\u00e9ho p\u016fvodu. Po \u00fatoku na Pearl Harbor vydal v \u00fanoru 1942 americk\u00fd prezident Franklin D. Roosevelt<\/strong> Na\u0159\u00edzen\u00ed \u010d. 9066. To umo\u017enilo americk\u00fdm \u00fa\u0159ad\u016fm prov\u00e9st odvetn\u00fd krok. V r\u00e1mci „p\u0159emis\u0165ovac\u00edho programu“ shrom\u00e1\u017edily t\u00e9m\u011b\u0159 v\u0161echny osoby japonsk\u00e9ho p\u016fvodu, z nich\u017e naprost\u00e1 v\u011bt\u0161ina m\u011bla americk\u00e9 ob\u010danstv\u00ed, a um\u00edstily je v nov\u011b z\u0159\u00edzen\u00fdch koncentra\u010dn\u00edch t\u00e1borech<\/em> (jak je prezident F.D.R<\/em>. s\u00e1m nazval). Pr\u016fb\u011bh internace se nijak v\u00fdrazn\u011b neli\u0161il od t\u00e9 v N\u011bmecku. Ob\u010dan\u00e9 japonsk\u00e9ho p\u016fvodu byli upozorn\u011bni vylepen\u00fdmi vyhl\u00e1\u0161kami. S sebou si sm\u011bli vz\u00edt pouze ty nejnutn\u011bj\u0161\u00ed osobn\u00ed v\u011bci, ostatn\u00ed majetek v\u011bt\u0161inou propadl st\u00e1tu. P\u0159i deportac\u00edch se dbalo na rasovou ot\u00e1zku. Za nep\u0159\u00e1telsk\u00e9ho vet\u0159elce (enemy alien<\/em>) byl ozna\u010den a pod na\u0159\u00edzen\u00ed \u010d. 9066 spadal ka\u017ed\u00fd Ameri\u010dan, kter\u00fd vykazoval nejm\u00e9n\u011b jednu \u0161estn\u00e1ctinu japonsk\u00e9ho p\u016fvodu, v\u010detn\u011b nejmen\u0161\u00edch d\u011bt\u00ed. Ze zhruba 125 tis\u00edc osob japonsk\u00e9ho p\u016fvodu \u017eij\u00edc\u00edch v kontinent\u00e1ln\u00edch USA jich bylo v koncentra\u010dn\u00edch t\u00e1borech uv\u011bzn\u011bno v\u00edce ne\u017e 110 tis\u00edc, t\u00e9m\u011b\u0159 90%.<\/p>\n

\"\"<\/a>

Americk\u00fd koncentra\u010dn\u00ed t\u00e1bor v Heart Mountain,
ur\u010den\u00fd pro americk\u00e9 ob\u010dany japonsk\u00e9ho p\u016fvodu (1942).<\/p><\/div>\n

 <\/p>\n

V Kanad\u011b byla situace obdobn\u00e1. I tam odstartovala internace lid\u00ed japonsk\u00e9ho p\u016fvodu v \u00fanoru 1942. Majetek se ve v\u011bt\u0161in\u011b p\u0159\u00edpad\u016f japonsk\u00fdm Kana\u010fan\u016fm zkonfiskoval, v\u010detn\u011b jejich domov\u016f a prost\u0159edk\u016f k ob\u017eiv\u011b (stroje, automobily, lod\u011b). Do t\u00e1bor\u016f si Japonci sm\u011bli vz\u00edt jen nejnutn\u011bj\u0161\u00ed v\u011bci. Podm\u00ednky kanadsk\u00fdch t\u00e1bor\u016f byly \u010dasto velmi nevyhovuj\u00edc\u00ed. \u0158adu z nich musel nav\u0161t\u011bvovat \u010cerven\u00fd k\u0159\u00ed\u017e, aby uv\u011bzn\u011bn\u00fdm \u017een\u00e1m a d\u011btem zajistil alespo\u0148 tepl\u00e9 oble\u010den\u00ed (koncentra\u010dn\u00ed t\u00e1bory se nach\u00e1zely ve studen\u00fdch horsk\u00fdch oblastech Kanady) a z\u00e1kladn\u00ed potraviny. Po v\u00e1lce deportovala Kanada v\u00fdznamnou \u010d\u00e1st propu\u0161t\u011bn\u00fdch v\u011bz\u0148\u016f do vybombardovan\u00e9ho Japonska. Zbytek z\u016fstav\u0161\u00edch Japonc\u016f musel odej\u00edt na v\u00fdchod zem\u011b. Do sv\u00fdch p\u016fvodn\u00edch domov\u016f se u\u017e nesm\u011bli vr\u00e1tit. Z\u010d\u00e1sti kv\u016fli neochot\u011b kanadsk\u00fdch \u00fa\u0159ad\u016f vydat jim zp\u011bt zkonfiskovan\u00fd majetek.<\/p>\n

\"\"<\/a>

Hol\u010di\u010dka japonsk\u00e9ho p\u016fvodu \u010dek\u00e1 na deportaci
do americk\u00e9ho koncentra\u010dn\u00edho t\u00e1bora, 1942.<\/p><\/div>\n

Teprve v roce 1988 se jak americk\u00e1, tak kanadsk\u00e1 vl\u00e1da sv\u00fdm japonsk\u00fdm ob\u010dan\u016fm form\u00e1ln\u011b a v tichosti omluvily za internaci v koncentra\u010dn\u00edch t\u00e1borech. P\u0159esto se o temn\u00e9 historii Severn\u00ed Ameriky za\u010dalo v USA mluvit teprve v posledn\u00edch \u0161esti letech, intenzivn\u011b a\u017e od roku 2011. V \u010cesk\u00e9 republice je toto t\u00e9ma zcela nezn\u00e1m\u00e9.<\/p>\n

Koncentra\u010dn\u00ed t\u00e1bory v dob\u011b pov\u00e1le\u010dn\u00e9 <\/strong><\/p>\n

B\u011bhem protibritsk\u00e9ho povst\u00e1n\u00ed v Keni (1954-60) z\u0159\u00eddili Britov\u00e9 krom\u011b pracovn\u00edch v\u011bznic i des\u00edtky koncentra\u010dn\u00edch t\u00e1bor\u016f, kter\u00e9 jsou dnes naz\u00fdv\u00e1ny jako „Britsk\u00e9 gulagy“. Do nich um\u00eds\u0165ovali m\u00edstn\u00ed domorodce, po\u017eaduj\u00edc\u00ed konec britsk\u00e9 nadvl\u00e1dy. Nejst\u0159\u00edzliv\u011bj\u0161\u00ed odhady mrtv\u00fdch civilist\u016f jsou v des\u00edtk\u00e1ch tis\u00edc, n\u011bkter\u00e9 zdroje hovo\u0159\u00ed a\u017e o 300 tis\u00edc\u00edch ob\u011btech britsk\u00fdch okupa\u010dn\u00edch jednotek.<\/p>\n

\"\"<\/a>

Americk\u00fd koncentra\u010dn\u00ed t\u00e1bor Granada v Coloradu, ur\u010den\u00fd pro Ameri\u010dany japonsk\u00e9ho p\u016fvodu, 1942.<\/p><\/div>\n

\"\"<\/a>

Kanadsk\u00e1 \u00fa\u0159edn\u00ed rasistick\u00e1 vyhl\u00e1\u0161ka omezuj\u00edc\u00ed pohyb kanadsk\u00fdch ob\u010dan\u016f japonsk\u00e9ho p\u016fvodu, 1942.<\/p><\/div>\n

 <\/p>\n

Francie b\u011bhem Al\u017e\u00edrsk\u00e9 v\u00e1lky<\/em> (1954-62) vyu\u017eila osv\u011bd\u010denou taktiku z p\u0159edchoz\u00edho stolet\u00ed a deportovala do nov\u011b z\u0159\u00edzen\u00fdch koncentra\u010dn\u00edch t\u00e1bor\u016f p\u0159es dva miliony al\u017e\u00edrsk\u00fdch civilist\u016f. Americk\u00e1 vl\u00e1da se t\u00edmto krokem nechala inspirovat. Ve Vietnamu v letech 1961-63 uvedla v r\u00e1mci programu Hamlet <\/em>do provozu stovky nov\u00fdch t\u00e1bor\u016f, ve kter\u00fdch koncentrovala venkovany p\u0159es\u00eddlen\u00e9 z jejich p\u016fvodn\u00edch domov\u016f, nyn\u00ed „zak\u00e1zan\u00fdch z\u00f3n“. Stejn\u011b jako kdysi v Al\u017e\u00edrsku, Ji\u017en\u00ed Africe a Filip\u00edn\u00e1ch, i zde se projevila snaha demokratick\u00e9ho st\u00e1tu o z\u00edsk\u00e1n\u00ed kontroly nad ciz\u00edm \u00fazem\u00edm skrze jeho depopulizaci. V kone\u010dn\u00e9m d\u016fsledku program Hamlet <\/em>prudce zv\u00fd\u0161il obl\u00edbenost komunistick\u00e9ho severovietnamsk\u00e9ho re\u017eimu u takto p\u0159es\u00eddlen\u00fdch a internovan\u00fdch venkovan\u016f.
\nJin\u00e9 podm\u00ednky ve v\u00e1l\u010d\u00edc\u00edm a bombardovan\u00e9m N\u011bmecku\u00a0<\/strong><\/p>\n

Jen t\u011b\u017eko bychom mohli v z\u00e1v\u011bre\u010dn\u00e9m hodnocen\u00ed mluvit o objektivit\u011b a p\u0159itom v tichosti ignorovat vysok\u00fd po\u010det \u017eidovsk\u00fdch ob\u011bt\u00ed Druh\u00e9 sv\u011btov\u00e9 v\u00e1lky. Bohu\u017eel, na rozd\u00edl od v\u0161ech v\u00fd\u0161e vyjmenovan\u00fdch konflikt\u016f je v tomto p\u0159\u00edpad\u011b zak\u00e1z\u00e1no pod hrozbou trestu odn\u011bt\u00ed svobody jakkoliv svobodn\u011b p\u00e1trat, co p\u0159esn\u011b se uvnit\u0159 hranic N\u011bmeck\u00e9 \u0159\u00ed\u0161e (resp. Gener\u00e1ln\u00edho gouvernementu) stalo. Jenom\u017ee ofici\u00e1ln\u011b povolen\u00e9 materi\u00e1ly ke studiu t\u00e9to problematiky (tzv. Holocaust jsou publikovan\u00e9 v\u00fdhradn\u011b \u017eidovsk\u00fdmi osobami a institucemi, p\u0159\u00edpadn\u011b proch\u00e1zej\u00ed \u017eidovskou cenzurou). Existuje tedy opr\u00e1vn\u011bn\u00fd p\u0159edpoklad, \u017ee mo\u017en\u00e1 ne v\u0161echny odkazovan\u00e9 zdroje si zachovaly dostate\u010dnou objektivitu p\u0159i zpracov\u00e1n\u00ed dan\u00e9 problematiky. \u0158ada vyvstal\u00fdch a nezodpov\u011bzen\u00fdch otazn\u00edk\u016f mluv\u00ed za sv\u00e9. Je smutn\u00e9, \u017ee tento status-quo a\u017e n\u00e1padn\u011b p\u0159ipom\u00edn\u00e1 dobu sov\u011btsk\u00e9 nadvl\u00e1dy, kdy se stejn\u011b p\u0159\u00edsn\u011b trestala snaha objektivn\u011b zji\u0161\u0165ovat b\u011bh ud\u00e1lost\u00ed v polsk\u00e9 Katyni z jara 1940, z nezcenzurovan\u00fdch nesov\u011btsk\u00fdch zdroj\u016f.<\/p>\n

\"\"<\/a>

Britsk\u00fd koncentra\u010dn\u00ed t\u00e1bor v Keni, 1954.<\/p><\/div>\n

 <\/p>\n

V sou\u010dasnosti je proto z uveden\u00fdch d\u016fvod\u016f zbyte\u010dn\u00e9 po\u010dty \u017eidovsk\u00fdch ob\u011bt\u00ed n\u011bjak hloub\u011bji rozeb\u00edrat. Sta\u010d\u00ed je respektovat. V\u017edy\u0165 jen skute\u010dn\u00fd cynik by mohl argumentovat, \u017ee zabit\u00ed milionu Filip\u00ednc\u016f je snad po\u0159\u00e1d „v mez\u00edch demokratick\u00fdch norem“, a \u017ee teprve po\u010det p\u0159esahuj\u00edc\u00ed milion ob\u011bt\u00ed m\u016f\u017eeme nazvat zr\u016fdnost\u00ed totalitn\u00edch re\u017eim\u016f. Stejn\u011b cynicky a iracion\u00e1ln\u011b by tak\u00e9 vyzn\u011bla snaha porovn\u00e1vat podm\u00ednky a n\u00e1sledky internace Japonc\u016f v klidn\u00fdch a v\u00e1lkou nezasa\u017een\u00fdch Spojen\u00fdch st\u00e1tech, s podm\u00ednkami a n\u00e1sledky internace \u017did\u016f na \u00fazem\u00ed t\u0159i roky intenzivn\u011b bombardovan\u00e9, rozs\u00e1hl\u00fdmi sankcemi znev\u00fdhodn\u011bn\u00e9, na z\u00e1padn\u00ed i v\u00fdchodn\u00ed front\u011b v\u00e1lkou zm\u00edtan\u00e9 Hitlerov\u011b \u0158\u00ed\u0161i.<\/p>\n

\"\"<\/a>

D\u011bti za plotem francouzsk\u00e9ho koncentra\u010dn\u00edho
t\u00e1bora Erragu\u00e8ne v Al\u017e\u00edrsku, 1956.<\/p><\/div>\n

Je s podivem, jakou otrlost projevuj\u00ed\u00a0obh\u00e1jci demokratick\u00e9 „propagandy“ p\u0159i „vytv\u00e1\u0159en\u00ed \u017e\u00e1douc\u00edho spole\u010densk\u00e9ho v\u011bdom\u00ed“. P\u0159edlo\u017een\u00e1 fakta n\u00e1m nade v\u0161\u00ed pochybnost dokazuj\u00ed, \u017ee praktiky z\u0159izov\u00e1n\u00ed koncentra\u010dn\u00edch t\u00e1bor\u016f nebyly vlastn\u011b ni\u010d\u00edm jin\u00fdm ne\u017e dlouhodob\u011b osv\u011bd\u010den\u00fdmi metodami budov\u00e1n\u00ed a importov\u00e1n\u00ed „svobody a demokracie“ (rozum\u011bj realizov\u00e1n\u00ed imperialistick\u00fdch choutek)\u00a0a v\u017eit\u00fdmi standardy.demokratick\u00fdch st\u00e1t\u016f na poli dom\u00e1c\u00ed i zahrani\u010dn\u00ed politiky. Z v\u011bdom\u00e9ho klam\u00e1n\u00ed a pokrytectv\u00ed usv\u011bd\u010duje\u00a0obh\u00e1jce t\u00e9to propagandy\u00a0v neposledn\u00ed \u0159ad\u011b skute\u010dnost, \u017ee \u010dasto hysterizuj\u00edc\u00ed „protinacistick\u00e9“ kampan\u011b atakovaly mysl ob\u010dan\u016f ve stejn\u00e9 dob\u011b, kdy demokratick\u00e9 st\u00e1ty z t\u011bchto kritizovan\u00fdch taktik nejen\u017ee nepolevily, ale d\u00e1l je vyu\u017e\u00edvaly. Zat\u00edmco vrcholila pov\u00e1le\u010dn\u00e1 „denacifikace“ N\u011bmecka a z\u00e1padn\u00ed Evropy, demokrat\u00e9 na ciz\u00edch okupovan\u00fdch \u00fazem\u00edch vyst\u011bhov\u00e1vali a do koncentra\u010dn\u00edch t\u00e1bor\u016f d\u00e1l deportovali m\u00edstn\u00ed civilisty, v z\u00e1jmu sv\u00fdch strategick\u00fdch ekonomicko-vojensko-politick\u00fdch c\u00edl\u016f. Tak jak to d\u011blali u\u017e v dob\u011b, kdy Hitler je\u0161t\u011b ani nebyl na sv\u011bt\u011b nebo v dob\u011b, kdy byl je\u0161t\u011b mal\u00fdm chlapcem.<\/p>\n

\"\"<\/a>

Jeden ze stovky koncentra\u010dn\u00edch t\u00e1bor\u016f americk\u00e9ho programu Hamlet, Vietnam 1962.<\/p><\/div>\n

 <\/p>\n

Koncentra\u010dn\u00ed t\u00e1bory a hromadn\u00e9 v\u011bzn\u011bn\u00ed civilist\u016f bez prob\u011bhnut\u00ed soudu, p\u0159\u00edpadn\u011b n\u00e1vrhy na p\u0159em\u00edst\u011bn\u00ed obyvatelstva do nov\u00fdch s\u00eddeln\u00edch oblast\u00ed, nejsou \u017e\u00e1dn\u00fdm\u00a0patentovan\u00fdm produktem nacion\u00e1ln\u00edho socialismu\u00a0Ve skute\u010dnosti se jedn\u00e1 o jedny z dlouhodob\u00fdch praktik demokratick\u00fdch st\u00e1t\u016f, kter\u00e9 „nacist\u00e9“ od demokrat\u016f pouze p\u0159evzali resp. „zdokonalili“.<\/p>\n

 <\/p>\n

 <\/p>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

Proto\u017ee u\u017e n\u011bjak t\u011b\u017ece nesu z\u00e1m\u011brn\u00e9 ml\u017een\u00ed historie a uplat\u0148ov\u00e1n\u00ed „pohledu v\u00edt\u011bze“, rozhodl jsem se mrknou na skute\u010dnou historii koncentra\u010dn\u00edch t\u00e1bor\u016f. Ze slova samotn\u00e9ho je jasn\u00e9, \u017ee t\u00e1bory jsou ur\u010deny ke shroma\u017e\u010fov\u00e1n\u00ed lid\u00ed – jedn\u00e1 se o za\u0159\u00edzen\u00ed v\u00edcem\u00e9n\u011b stejn\u00e9ho…<\/p>\n

Read more →<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"parent":740,"menu_order":6,"comment_status":"closed","ping_status":"closed","template":"","meta":{"footnotes":""},"class_list":["post-891","page","type-page","status-publish","hentry"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/www.nazor.org\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/pages\/891","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/www.nazor.org\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/pages"}],"about":[{"href":"https:\/\/www.nazor.org\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/types\/page"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.nazor.org\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.nazor.org\/index.php?rest_route=%2Fwp%2Fv2%2Fcomments&post=891"}],"version-history":[{"count":5,"href":"https:\/\/www.nazor.org\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/pages\/891\/revisions"}],"predecessor-version":[{"id":960,"href":"https:\/\/www.nazor.org\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/pages\/891\/revisions\/960"}],"up":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.nazor.org\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/pages\/740"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/www.nazor.org\/index.php?rest_route=%2Fwp%2Fv2%2Fmedia&parent=891"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}