Srdja Trifkovic (USA)<\/p>\n
<\/p>\n <\/p>\n <\/p>\n <\/p>\n <\/p>\n <\/p>\n <\/p>\n <\/p>\n Doktore Trifkovi\u010di, jak by Bismarck reagoval, kdyby vid\u011bl dne\u0161n\u00ed mapu Evropy?<\/strong><\/em><\/p>\n Nejprve by byl \u0161okov\u00e1n z toho, \u017ee N\u011bmeck\u00e1 v\u00fdchodn\u00ed hranice v sou\u010dasnosti prob\u00edh\u00e1 kolem \u0159ek Odra a Nisa. Otto von Bismarck byl prav\u00fdm Prusem. Podle jeho n\u00e1zoru byla\u00a0m\u011bsta jako K\u00f6nigsberg, Gda\u0148sk nebo Breslau\u00a0v\u00edce\u00a0„n\u011bmeck\u00e1“ ne\u017e\u00a0Por\u00fdn\u00ed. <\/span>Jeho prvn\u00edm dojmem by proto bylo, \u017ee se N\u011bmecko „posunulo“ na Z\u00e1pad, a \u017ee do\u0161lo ke ztr\u00e1t\u011b d\u016fle\u017eit\u00e9ho soci\u00e1ln\u00edho a kulturn\u00edho aspektu jeho N\u011bmecka. <\/span>Po p\u0159ekon\u00e1n\u00ed prvn\u00edho \u0161oku by se pod\u00edval na mapu Evropy znovu podrobn\u011bji. <\/span>Zna\u010dn\u00e1 vzd\u00e1lenost mezi N\u011bmeckem a Ruskem by ho nejsp\u00ed\u0161 p\u0159ekvapila. <\/span>Co bylo v Bismarckov\u011b dob\u011b\u00a0hranic\u00ed mezi N\u011bmeckem a Ruskem je nyn\u00ed „Velk\u00fdm Polskem“, kter\u00e9 v jeho dob\u011b neexistovalo.\u00a0B<\/span>\u00fdval\u00e9 \u010d\u00e1sti rusk\u00e9 \u0159\u00ed\u0161e jsou nyn\u00ed nez\u00e1visl\u00fdmi st\u00e1ty: t\u0159i pobaltsk\u00e9 republiky, B\u011blorusku a\u00a0Ukrajina. <\/span>Bismarck by to pravd\u011bpodobn\u011b vn\u00edmal\u00a0jako nev\u00edtanou „n\u00e1razn\u00edkovou z\u00f3nu“ mezi N\u011bmeckem a Ruskem. <\/span>V\u017edy kladl velk\u00fd d\u016fraz na silnou n\u011bmecko-rusk\u00e1 aliance a nepochybn\u011b by jej tedy zaj\u00edmalo, jak se to v\u0161echno mohlo st\u00e1t.\u00a0P<\/span>ravd\u011bpodobn\u011b by uva\u017eovat o tom, jak\u00a0takov\u00fd kontinent\u00e1ln\u00ed syst\u00e9m partnerstv\u00ed dnes p\u0159iv\u00e9st zp\u011bt k \u017eivotu. <\/span>To by byla diplomatick\u00e1 v\u00fdzva hodn\u00e1 jeho osobnosti,\u00a0uzav\u0159\u00edt spojenectv\u00ed mezi Berl\u00ednem a Moskvou bez neklidn\u00fdch men\u0161\u00edch st\u00e1t\u016f, kter\u00e9 by mu h\u00e1zely klacky pod nohy.<\/span><\/span><\/p>\n <\/p>\n Co by poradil Angele Merkelov\u00e9?<\/i><\/b><\/p>\n <\/p>\n Bezpe\u010dnost a v\u00e1lka na Ukrajin\u011b by upoutaly Bismarckovu pozornost ….<\/i><\/b><\/p>\n Merkelov\u00e1 p\u0159ijala velmi zaujat\u00fd postoj k Ukrajin\u011b, co\u017e by Bismarck nikdy neud\u011blal. V\u017edy se sna\u017eil pokr\u00fdt svou zemi ze v\u0161ech stran. Na Ukrajin\u011b m\u016f\u017eeme jasn\u011b pozorovat krizov\u00fd sc\u00e9n\u00e1\u0159 vyroben\u00fd ve Washigtonu. Bismarckova politika v p\u0159ipad\u011b modern\u00ed Ukrajiny by ud\u011blala z Berl\u00edna d\u016fv\u011bryhodn\u00e9ho, nez\u00e1visl\u00e9ho a neutr\u00e1ln\u00edho arbitra evropsk\u00e9 politiky a ne jen trans-atlantickou z\u00e1kladnu.<\/p>\n <\/p>\n \u0158\u00edkal jste, \u017ee N\u011bmecko se od d\u0159\u00edv\u011bj\u0161ka posunulo na Z\u00e1pad. M\u00e1te na mysli i jin\u00fd ne\u017e geografick\u00fd pohled?<\/i><\/b><\/p>\n U\u017e jako mlad\u00fd mu\u017e, kdy\u017e byl prusk\u00fdm vyslancem v Bundestagu ve Frankfurtu, Bismarck nen\u00e1vid\u011bl p\u0159ev\u00e1\u017en\u011b z\u00e1padon\u011bmeck\u00e9 liber\u00e1ly. Sou\u010dasn\u011b se sna\u017eil pozd\u011bji zajistit, aby katolick\u00e9 Rakousko-Uhersko bylo dr\u017eeno v dostate\u010dn\u00e9 vzd\u00e1lenosti od rod\u00edc\u00ed\u00a0se N\u011bmeck\u00e9 \u0159\u00ed\u0161e. Dokonce ji\u017e v ran\u00e9m Bismarckov\u011b v\u011bku bychom mohli rozeznat jeho p\u0159edstavu o budouc\u00edm N\u011bmecku: kontinent\u00e1ln\u00ed centr\u00e1ln\u00ed mocnost bez siln\u00fdch prvk\u016f katolick\u00fdch a liber\u00e1ln\u00edch my\u0161lenek. V\u011bd\u011bl tak\u00e9, \u017ee takov\u00e1 st\u0159edoevropsk\u00e1 s\u00edla mus\u00ed b\u00fdt v\u017edy na pozoru p\u0159ed mo\u017enost\u00ed obkl\u00ed\u010den\u00ed. Bismarck v\u011bd\u011bl, \u017ee je pot\u0159eba zabr\u00e1nit spojenectv\u00ed Francie a Ruska.<\/p>\n <\/p>\n Po celou dobu se jevil vztah s Ruskem jako mnohem d\u016fle\u017eit\u011bj\u0161\u00ed ne\u017e vztah s Franci\u00ed ….<\/i><\/b><\/p>\n Zde se nach\u00e1z\u00ed zvl\u00e1\u0161tnost Bismarckovi politiky. Po v\u00e1lce proti Francii 1870-71 nov\u011b vytvo\u0159en\u00e1 N\u011bmeck\u00e1 \u0159\u00ed\u0161e anektovala Alsasko a Lotrinsko a t\u00edm si zajistila trval\u00e9 nap\u011bt\u00ed s revan\u0161istickou Franci\u00ed.\u00a0Z pohledu re\u00e1ln\u00e9 politiky by m\u011blo b\u00fdt jasn\u00e9, \u017ee ve\u0161ker\u00e9 p\u0159\u00ednosy Alsaska-Lotrinska budou vyva\u017eov\u00e1ny nev\u00fdhodami. Francouzsk\u00fd irredentismus (hnut\u00ed za navr\u00e1cen\u00ed odtr\u017een\u00fdch oblast\u00ed) d\u011blal z Francie trval\u00e9ho nep\u0159\u00edtele N\u011bmecka. \u017d\u00e1dn\u00e1 politick\u00e1 dohoda s Pa\u0159\u00ed\u017e\u00ed nebyla mo\u017en\u00e1. Cel\u00e1 politika T\u0159et\u00ed francouzsk\u00e9 republiky (1870-1940) byla charakteristick\u00e1 hlubok\u00fdm antin\u011bmeck\u00fdm odporem.<\/p>\n <\/p>\n Jako Ameri\u010dan se srbsk\u00fdmi ko\u0159eny vid\u00edte V\u00fdchod i Z\u00e1pad podobn\u011b. Existuj\u00ed ur\u010dit\u00e9 rozd\u00edly v p\u0159\u00edstupu obou stran k Otto vod Bismackovi?<\/i><\/b><\/p>\n Je mi l\u00edto, \u017ee to mus\u00edm \u0159\u00edci, ale a\u017e na n\u011bkolik jedinc\u016f ve v\u011bdeck\u00e9 komunit\u011b hodnot\u00ed V\u00fdchod i Z\u00e1pad Bismarcka nedostate\u010dn\u011b. Na obou stran\u00e1ch se \u010dasto setk\u00e1te se \u0161patn\u00fdmi karikaturami Bismarcka jako krve\u017e\u00edzniv\u00e9ho v\u00e1le\u010dn\u00e9ho \u0161tv\u00e1\u010de a nacionalisty,\u00a0nemilosrdn\u011b sleduj\u00edc\u00edho pl\u00e1n sjednocen\u00ed N\u011bmecka, jeho\u017e cesta byla dl\u00e1\u017ed\u011bna mrtvolami. Nic nen\u00ed vzd\u00e1len\u011bj\u0161\u00ed pravd\u011b. T\u0159i v\u00e1lky, kter\u00e9 p\u0159edch\u00e1zely sjednocen\u00ed N\u011bmecka byly omeyen\u00fdmi ozbrojen\u00fdmi konflikty s omezen\u00fdmi c\u00edli. Bismarck ukon\u010dil dv\u011b z t\u011bchto v\u00e1lek ani\u017e by pon\u00ed\u017eil pora\u017een\u00e9ho\u00a0nep\u0159\u00edtele; Francie byla v\u00fdjimkou. V\u00e1lka proti Rakousku v roce 1866 uk\u00e1zala p\u0159edev\u0161\u00edm to, \u017ee jedin\u00fdm Bismarckov\u00fdm z\u00e1m\u011brem bylo zabezpe\u010den\u00ed prusk\u00e9 nadvl\u00e1dy v n\u011bmeck\u00fdch z\u00e1le\u017eitostech. Jen o n\u011bkolik let pozd\u011bji uzav\u0159el kancl\u00e9\u0159 s Rakousko-Uherskem dohodu. Dovolte mi zopakovat, \u017ee Bismarck nebyl brut\u00e1ln\u00ed v\u00e1le\u010dn\u00fd \u0161tv\u00e1\u010d; Byl brilantn\u00edm politick\u00fdm realistou, kter\u00fd rychle pochopil p\u0159ednosti a slabiny sv\u00fdch soupe\u0159\u016f. V tom spo\u010d\u00edv\u00e1 ironie dne\u0161n\u00edch moralist\u016f, kte\u0159\u00ed obt\u00ed\u017en\u011b nach\u00e1zej\u00ed vysv\u011btlen\u00ed: Bismarck byl chladn\u00fdm po\u010dt\u00e1\u0159em jeho\u017e rozhodnut\u00ed byla jen z\u0159\u00eddka prov\u00e1d\u011bna na z\u00e1klad\u011b etick\u00fdch krit\u00e9ri\u00ed – v\u00fdsledkem jeho re\u00e1ln\u00e9 politiky byl relativn\u011b stabiln\u00ed n\u011bmeck\u00fd st\u00e1t, kter\u00fd pod veden\u00edm Bismackova kancl\u00e9\u0159stv\u00ed\u00a0posouval Evropu k r\u016fstu bez ozbrojen\u00fdch konflikt\u016f. Mezi roky 1871 a 1890 byla N\u011bmeck\u00e1 \u0159\u00ed\u0161e stabiliza\u010dn\u00edm faktorem Evropy.\u00a0B\u011bhem Berl\u00ednsk\u00e9ho kongresu<\/a>,\u00a0(Congress of Berlin<\/a>)\u00a0kter\u00fd ukon\u010dil Balk\u00e1nskou krizi v roce 1878 se Bismarck p\u0159edstavil jako neutr\u00e1ln\u00ed strana, respektuj\u00edc\u00ed celou Evropu. Nicm\u00e9n\u011b s odchodem Bismarcka v roce 1890 tato doba uvoln\u011bn\u00ed evropsk\u00fdch nap\u011bt\u00ed a doba N\u011bmecka coby stabiliz\u00e1toru evropsk\u00e9ho d\u011bn\u00ed skon\u010dila.<\/p>\n <\/p>\n Co se v Evrop\u011b zm\u011bnilo po roce 1890?<\/strong><\/em><\/p>\n <\/p>\n Po Bismarckovi u\u017e tu nest\u00e1l neochv\u011bjn\u011b spolehliv\u00fd kancl\u00e9\u0159 a n\u011bmeck\u00e1 polika ztratila svou jistotu. Najednou za\u010dal p\u0159eva\u017eovat neurotick\u00fd duch mlad\u00e9ho c\u00edsa\u0159e Vil\u00e9ma II.<\/a>\u00a0a p\u0159in\u00e1\u0161et atmosf\u00e9ru hre\u010dnat\u00e9ho „mus\u00edme n\u011bco ud\u011blat“. Byl zah\u00e1jen masivn\u00ed n\u00e1mo\u0159n\u00ed program, zat\u00edmco Smlouva o zaji\u0161t\u011bn\u00ed s Ruskem nebyla obnovena – pr\u00e1v\u011b to bylo z\u00e1kladn\u00edm stavebn\u00edm kamenem Bismarckova sc\u00e9n\u00e1\u0159e, kter\u00fd m\u011bl zabr\u00e1nit v\u00e1lce v Evrop\u011b. Zpo\u010d\u00e1tku carsk\u00e1 \u0159\u00ed\u0161e nal\u00e9hala na obnoven\u00ed dvoustrann\u00e9 smlouvy s Berl\u00ednem. C\u00edsa\u0159 zast\u00e1val n\u00e1zor, \u017ee \u0158\u00ed\u0161e by mohla b\u00fdt l\u00e9pe chr\u00e1n\u011bna sp\u00ed\u0161e vlastn\u00edmi ozbrojen\u00fdmi silami ne\u017e prost\u0159ednicv\u00edm spojeneck\u00fdch smluv. Najednou se Bismarckova no\u010dn\u00ed m\u016fra naplnila. Vzhledem k tomu, \u017ee se Rusko n\u00e1hle ocitlo\u00a0bez mezin\u00e1rodn\u00edch spojenc\u016f a rusko-n\u011bmeck\u00e9 vztahy se ochlazovaly \u010d\u00edm d\u00e1l v\u00edce, do\u0161lo ke sbl\u00ed\u017een\u00ed s Franci\u00ed s podeps\u00e1n\u00ed vojensk\u00e9 dohody 1892. V roce 1894 byla upevn\u011bn\u00e1 aliance podeps\u00e1na. Nebylo to ideologick\u00e9. Liber\u00e1ln\u00ed, zedn\u00e1\u0159sk\u00e1, sekul\u00e1rn\u00ed a republik\u00e1nsk\u00e1 Francie se spojila s ortodoxn\u011b k\u0159es\u0165anskou, hluboce konzervativn\u00ed autokratickou Ruskou \u0159\u00ed\u0161\u00ed. A N\u011bmecko bylo uprost\u0159ed. Bismarck se v\u017edy d\u011bsil tohoto druhu aliance na dvou front\u00e1ch, kter\u00fd polo\u017eil z\u00e1klady jednotliv\u00fdch blok\u016f v\u00e1l\u010d\u00edc\u00edch mocnost\u00ed v 1.sv\u011btov\u00e9 v\u00e1lce. Dnes m\u016f\u017eete vid\u011bt aktu\u00e1ln\u00ed paralely s posuny politiky v roce 1890.<\/p>\n <\/p>\n V jak\u00e9m smyslu?<\/strong><\/em><\/p>\n <\/p>\n \u010casto neurotick\u00e1 politika Berl\u00edna po propu\u0161t\u011bn\u00ed Bismarcka p\u0159ipom\u00edn\u00e1 agresivn\u00ed styl Viktorie Nuland a Johna McCaina dnes. Pod\u00edv\u00e1me-li se na N\u011bmecko od roku 1890 do roku 1914, vid\u00edme n\u00e1padn\u00e9 podobnosti s dne\u0161n\u00edmi americk\u00fdmi neokonzervativci. Posedlost Ruskem jako nep\u0159\u00edtelem je jednou z podobnost\u00ed. Po propu\u0161t\u011bn\u00ed Bismarcka bylo Rusko v n\u011bmeck\u00fdch m\u00e9di\u00edch vyl\u00ed\u010deno v nej\u010dern\u011bj\u0161\u00edch barv\u00e1ch jako zp\u00e1te\u010dn\u00edk, agresivn\u00ed a nebezpe\u010dn\u00fd. Pod\u00edv\u00e1me-li se na dne\u0161n\u00ed z\u00e1padn\u00ed m\u00e9dia hlavn\u00edho proudu, v\u010detn\u011b t\u011bch n\u011bmeck\u00fdch – je tento obraz prom\u00edt\u00e1n i zde: nebezpe\u010dn\u00e1, zp\u00e1te\u010dnick\u00e1 a agresivn\u00ed Putinova \u0159\u00ed\u0161e.<\/p>\n <\/p>\n Bismarck nebyl n\u011bmeck\u00fdm neoconem?<\/em><\/strong><\/p>\n Ne, byl prav\u00fdm opakem! Nebyl to sn\u00edlek, ani ideolog. Necht\u011bl vyj\u00edt ven do sv\u011bta, aby rozd\u00e1val n\u011bmeck\u00e9\u00a0po\u017eehn\u00e1n\u00ed ostatn\u00edm, v p\u0159\u00edpad\u011b pot\u0159eby silou zbran\u00ed. Bismarck byl v\u017edy prusk\u00fdm statk\u00e1\u0159em, kter\u00fd se dr\u017eel p\u0159i zemi. Zat\u00edmco Brit\u00e1nie jako n\u00e1mo\u0159n\u00ed moc otev\u00edrala obchodn\u00ed stanice, zakl\u00e1dala kolonie po cel\u00e9m sv\u011bt\u011b a britsk\u00e9 pos\u00e1dky byly rozm\u00eds\u0165ov\u00e1ny po cel\u00e9 v Indii a Africe, Bismarckovo N\u011bmecko bylo vytvo\u0159eno jako klasick\u00e1 pozemn\u00ed kontinent\u00e1ln\u00ed mocnost. Dokonce bych \u0159ekl, \u017ee Bismarck s\u00e1m m\u011bl k mo\u0159i averzi. Velmi neochotn\u011b se nechal v roce 1890\u00a0p\u0159esv\u011bd\u010dit, k zalo\u017een\u00ed prvn\u00edch koloni\u00ed\u00a0N\u011bmeck\u00e9 \u0159\u00ed\u0161e. Vcelku byl\u00a0koloni\u00e1ln\u00ed program N\u011bmecka\u00a0ekonomicky problematick\u00fd. Co na N\u011bmecko zbylo v roce 1880 bylo to, co jin\u00e9 hlavn\u00ed koloni\u00e1ln\u00ed mocnosti po sob\u011b zanechali a to zejm\u00e9na\u00a0Spojen\u00e9 kr\u00e1lovstv\u00ed. Bismarck to v\u011bd\u011bl a vid\u011bl, \u017ee v\u0161echny d\u016fle\u017eit\u00e9 \u00fa\u017einy a strategick\u00e9 body, jako je mys Dobr\u00e9 nad\u011bje, byly pod britskou kontrolou. V N\u011bmecku byla koloni\u00e1ln\u00ed ot\u00e1zka\u00a0v\u011bt\u0161inou sp\u00ed\u0161e o \u201epresti\u017ei\u201c a \u201ed\u016fv\u011bryhodnosti\u201c – a Bismarck, mistr politiky nem\u011bl\u00a0v\u016fbec \u010das na takov\u00e9\u00a0\u00favahy.<\/p>\n Bismarck\u00a0m\u011bl tak\u00e9 jasnou pozici na Balk\u00e1n\u011b. V roce 1876 \u0159ekl ve sv\u00e9m projevu, \u017ee n\u011bmeck\u00e1 \u0159\u00ed\u0161e na Balk\u00e1n\u011b nem\u00e1 \u017e\u00e1dn\u00e9 z\u00e1jmy „kter\u00e9 by st\u00e1ly za objetov\u00e1n\u00ed zdrav\u00ed jedin\u00e9ho prusk\u00e9ho gran\u00e1tn\u00edka.\u201c Dnes jsou n\u011bme\u010dt\u00ed voj\u00e1ci v Kosovu,\u00a0N\u011bmeck\u00e1 republika\u00a0byla prvn\u00ed zem\u00ed, kter\u00e1 uznala\u00a0nez\u00e1vislost Slovinska a Chorvatska\u00a0na Jugosl\u00e1vii v roce 1991 …<\/em><\/strong><\/p>\n Otto von Bismarck byl v\u017edy unaven v\u00e1zbou osudu N\u011bmecka na Rakousko-Uhersko. Jeho rozhodnut\u00ed vyh\u00fdbat se konflikt\u016fm na Balk\u00e1n\u011b bylo zdrav\u00e9. Po Bismarckov\u011b propu\u0161t\u011bn\u00ed zaznamenalo N\u011bmecko\u00a0r\u016fst protirusk\u00e9 a anti-srbsk\u00e9 propagandistick\u00e9 n\u00e1lady, podobn\u011b jako ve V\u00eddni. Mimochodem, z t\u00e9to doby poch\u00e1z\u00ed dal\u0161\u00ed cit\u00e1t Bismarcka, kter\u00fd byl opravdu prorock\u00fd. \u201eEvropa je dnes\u00a0sudem st\u0159eln\u00e9ho prachu a vedou ji lid\u00e9, kte\u0159\u00ed se chovaj\u00ed jako by ve stejn\u00e9 m\u00edstnosti kou\u0159ili,\u201c varoval. \u201eJedin\u00e1 jiskra vyvol\u00e1 explozi, kter\u00e1 n\u00e1s v\u0161echny str\u00e1v\u00ed. Nemohu v\u00e1m \u0159\u00edci, kdy k tomu\u00a0v\u00fdbuchu dojde, ale mohu v\u00e1m \u0159\u00edci kde to bude. N\u011bkte\u0159\u00ed zatracen\u00ed po\u0161etilci jej vyvolaj\u00ed na\u00a0Balk\u00e1n\u011b.\u201cVe vztahu k Srbsku existuj\u00ed paralely k sou\u010dasn\u00e9 situaci v Evrop\u011b. V roce 1903 ukon\u010dila dynastick\u00fd zm\u011bna v B\u011blehrad\u011b p\u0159edchoz\u00ed rozhoduj\u00edc\u00ed vliv Rakousko-Uhersko na tuto\u00a0mal\u00e9 sousedn\u00ed zemi. Rod Karadjordjevi\u010d\u016f\u00a0<\/a>\u00a0\u00a0 p\u0159eorintoval Srbsko na velk\u00e9ho slovansk\u00e9ho bratra, Rusko. V\u00edde\u0148 se tento proces sna\u017eila zastavit\u00a0vystaven\u00edm Srbska\u00a0hospod\u00e1\u0159sk\u00e9mu a politick\u00e9mu tlaku. Ale z t\u00e9to takzvan\u00e9 \u201eceln\u00ed v\u00e1lky\u201c Srbsko ve skute\u010dnosti vy\u0161lo pos\u00edleno. Dne jsme si v\u011bdom\u00ed paralely k Rusku: \u010dlov\u011bk m\u016f\u017ee porovn\u00e1vat V\u00edde\u0148skou tarifn\u00ed v\u00e1lku proti B\u011blehradu se sankcemi proti Rusku. Sankce nut\u00ed zemi diverzifikovat svou ekonomiku, a proto se st\u00e1v\u00e1\u00a0odoln\u011bj\u0161\u00ed. V Srbsku to fungovalo dob\u0159e p\u0159ed sto lety, v Rusku to m\u016f\u017ee fungovat te\u010f. Kdy\u017e Rakousko-Uhersko p\u0159ipojilo Bosnu a Hercegovinu v roce 1908, do\u0161lo k v\u00e1\u017en\u00e9 situaci a pouze N\u011bmecko, kte\u0159\u00ed\u00a0stranilo V\u00eddni ukon\u010dilo Bosenskou krizi<\/a>. Na konci N\u011bmecko tuto kartu hr\u00e1lo: Po vypuknut\u00ed 1. sv\u011btov\u00e9 v\u00e1lky rakousko-uhersk\u00e1 vojska nedok\u00e1zala porazit Srbsko. Pot\u0159ebovala vojenskou pomoc z N\u011bmecka. Prusk\u00fd poln\u00ed mar\u0161\u00e1l August von Mackensen nakonec porazil Srbsko a dok\u00e1zal, \u017ee je skute\u010dn\u011b ryt\u00ed\u0159sk\u00fd soupe\u0159: \u201eV Srbsku jsem se setkal s nejstate\u010dn\u011bj\u0161\u00edmi voj\u00e1ky na Balk\u00e1n\u011b,\u201c napsal ve sv\u00e9m den\u00edku. Pozd\u011bji v roce 1916 Mackensen postavil pomn\u00edk padl\u00fdm Srb\u016fm v B\u011blehrad\u011b s n\u00e1pisem \u201eZde le\u017e\u00ed srb\u0161t\u00ed hrdinov\u00e9.\u201c<\/p>\n <\/p>\n Kdy\u017e budeme v N\u011bmecku dnes p\u0159em\u00fd\u0161let\u00a0jako Bismarck, vr\u00e1t\u00edme se znovu ke vztah\u016fm s Ruskem … [Trifkovic! Vskutku] … Je mo\u017en\u00e9 shrnout vztahy takto: Pokud N\u011bmecko a Rusko vych\u00e1zej\u00ed,\u00a0je to pro Evropu po\u017eehn\u00e1n\u00edm; Pokud p\u0159istoup\u00edme k v\u00e1lce, cel\u00fd kontinent le\u017e\u00ed v trosk\u00e1ch?<\/strong><\/em><\/p>\n Jedin\u00ed kdo se chronicky boj\u00ed n\u011bmecko-rusk\u00e9ho porozum\u011bn\u00ed jsou v\u017edy n\u00e1mo\u0159n\u00ed mocnosti. V 19. stolet\u00ed se Britov\u00e9 pokusili zabr\u00e1nit vzestupu nov\u011b vznikaj\u00edc\u00ed supervelmoci na kontinentu, kterou byla\u00a0n\u011bmecko-rusk\u00e1 aliance. Pod\u00edv\u00e1me-li se na Britsk\u00e9 imp\u00e9rium a jeho n\u00e1mo\u0159n\u00ed z\u00e1kladny, vid\u00edme kdo je jimi zasa\u017een a jak bylo srdce Eurasie\u00a0\u00fa\u010dinn\u011b obkl\u00ed\u010deno. Halford Mackinder<\/a> to formuloval pam\u00e1tn\u011b: \u201eKdo ovl\u00e1d\u00e1 v\u00fdchodn\u00ed Evropu,\u00a0ovl\u00e1d\u00e1 Heartland; kdo vl\u00e1dne Heartlandu ovl\u00e1d\u00e1 Sv\u011btov\u00fd ostrov*; kdo ovl\u00e1d\u00e1 Sv\u011btov\u00fd ostrov –\u00a0porou\u010d\u00ed sv\u011btu.\u201c Holandsko-americk\u00fd geostrat\u00e9g Nicholas J. Spykman<\/a> d\u00e1le rozv\u00edj\u00ed Mackinderovu teorii. Jedn\u00e1 se o \u201eRimland\u201c – kter\u00fd obklopuje vnitrozem\u00ed – to je kl\u00ed\u010dem k ovl\u00e1d\u00e1n\u00ed pevniny. Spykman je pova\u017eov\u00e1n za p\u0159edch\u016fdce\u00a0politiky z pozice s\u00edly\u00a0USA po v\u00e1lce.<\/p>\n <\/p>\n Spykmen klade d\u016fraz na komunistick\u00fd Sov\u011btsk\u00fd Svaz, ne jenom na N\u011bmecko…<\/em><\/strong><\/p>\n Byl zam\u011b\u0159en na kontrolu \u201eHeartlandu\u201c zcela nez\u00e1visle na ideologii dominantn\u00ed pozemn\u00ed mocnosti. Spykman napsal na po\u010d\u00e1tku roku 1943, \u017ee Sov\u011btsk\u00fd svaz od Uralu\u00a0k Severn\u00edmu mo\u0159i, z americk\u00e9ho hlediska nebyl o nic m\u00e9n\u011b nep\u0159\u00edjemn\u00fd ne\u017e\u00a0N\u011bmecko od Severn\u00edho mo\u0159e a\u017e po Ural. Kontinent\u00e1ln\u00ed moc v Eurasii musela b\u00fdt zmen\u0161ena nebo alespo\u0148 rozt\u0159\u00ed\u0161t\u011bna – to je p\u0159esn\u011b to kontinuita strategie glob\u00e1ln\u00ed n\u00e1mo\u0159n\u00ed mocnosti ke dne\u0161ku.<\/p>\n <\/p>\n O sankc\u00edch proti Rusku, a sporech USA-EU, N\u011bmecko je uprost\u0159ed. Co by dnes kancl\u00e9\u0159 Bismarck d\u011blal?<\/strong><\/em><\/p>\n Rychle by ukon\u010dit re\u017eim sankc\u00ed proti Rusku, proto\u017ee by vid\u011bl, \u017ee N\u011bmecko plat\u00ed obrovskou cenu bez hmotn\u00e9ho prosp\u011bchu. Usiloval by rovn\u011b\u017e\u00a0o sn\u00ed\u017een\u00ed nadm\u011brn\u00e9ho vlivu USA na n\u011bmeckou politiku. Ale Evropa nemus\u00ed nutn\u011b pot\u0159ebovat nov\u00e9ho Bismarcka: P\u0159ed m\u00e9n\u011b ne\u017e 50 lety jsme m\u011bli n\u011bkolik evropsk\u00fdch politick\u016f pot\u0159ebn\u00e9 velikosti a celistvosti. Lid\u00e9 jako Charles de Gaulle a Konrad Adenauer m\u011bli ve sv\u00e9 povaze a podstat\u011b v\u00edce z t\u011bchto vlastnost\u00ed, ne\u017e kter\u00fdkoliv ze sou\u010dasn\u00fdch politik\u016f EU. Evropa ve sv\u00e9 sou\u010dasn\u00e9 situaci n\u011bkter\u00e9ho takov\u00e9ho\u00a0 pot\u0159ebuje.<\/p>\n <\/p>\n <\/p>\n *<\/span> Sv\u011btov\u00fd ostrov: souvisl\u00fd kus pevniny Evropa, Asie a Afrika – \u017eije zde v\u011bt\u0161ina obyvatel aformuj\u00ed se zde nejd\u016fle\u017eit\u011bj\u0161\u00ed d\u011bjiny<\/p>\n <\/p>\n <\/p>\n <\/p>\n <\/p>\n <\/p>\n <\/p>\n <\/p>\n <\/p>\n <\/p>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":" Bismarck\u016fv syst\u00e9m kontinent\u00e1ln\u00edch alianc\u00ed origin\u00e1l zdroj – vlastn\u00ed p\u0159eklad 21.3.2017 Srdja Trifkovic (USA) Doktore Trifkovi\u010di, jak by Bismarck reagoval, kdyby vid\u011bl dne\u0161n\u00ed mapu Evropy? Nejprve by byl \u0161okov\u00e1n z toho, \u017ee N\u011bmeck\u00e1…<\/p>\n![\"\"](\"http:\/\/www.nazor.org\/wp-content\/uploads\/2017\/03\/Bismarck.png\")
<\/a><\/p>\n![\"\"](\"http:\/\/www.nazor.org\/wp-content\/uploads\/2017\/03\/German_Empire_1000.jpg\")
<\/a>Nejsp\u00ed\u0161 by j\u00ed \u0159ekl, \u017ee kdy\u017e nem\u016f\u017ee m\u00edt \u00fazk\u00e9 pojenectv\u00ed s Ruskem, m\u011bla by alespo\u0148 usilovat o ekvidistantn\u00ed vztahy s Washigtonem na jedn\u00e9 stran\u011b a Moskvou na stran\u011b druh\u00e9. Koncept ligy t\u0159\u00ed c\u00edsa\u0159\u016f z roku 1881 je st\u011b\u017e\u00ed mo\u017en\u00fd dnes, ale existuj\u00ed i jin\u00e9 mo\u017enosti.<\/p>\n![\"\"](\"http:\/\/www.nazor.org\/wp-content\/uploads\/2017\/03\/Kaiser_Wilhelm_II_of_Germany_-_1902-710x1024.jpg\")
<\/a><\/p>\n![\"\"](\"http:\/\/www.nazor.org\/wp-content\/uploads\/2017\/03\/King_Peter_I_after_coronation_21_September_1904-1024x653.jpg\")
<\/a><\/p>\n