{"id":609,"date":"2015-08-13T10:18:21","date_gmt":"2015-08-13T08:18:21","guid":{"rendered":"http:\/\/www.nazor.org\/?page_id=609"},"modified":"2015-10-06T12:18:25","modified_gmt":"2015-10-06T10:18:25","slug":"4-kdo-zazehl-1-svetovou-valku","status":"publish","type":"page","link":"https:\/\/www.nazor.org\/?page_id=609","title":{"rendered":"4. Kdo za\u017eehl 1. sv\u011btovou v\u00e1lku?"},"content":{"rendered":"

P\u0159\u00edb\u011bh 4. <\/span><\/strong><\/p>\n

Kdo za\u017eehl 1. sv\u011btovou v\u00e1lku? (I)<\/p>\n

origin\u00e1l zdroj<\/a> – vlastn\u00ed p\u0159eklad 13.8.2015<\/p>\n

Nikolaj Starikov (Rusko)<\/p>\n

P\u0159ed v\u00edce ne\u017e 100 lety byl sv\u011bt \u0161okov\u00e1n prvn\u00edmi v\u00fdbuchy 1. sv\u011btov\u00e9 v\u00e1lky –<\/p>\n

Tyto dny 96 rok byl sv\u011bt \u0161okov\u00e1n s prvn\u00edmi v\u00fdbuchy z 1. sv\u011btov\u00e9 v\u00e1lky – toto glob\u00e1ln\u00ed krveprolit\u00ed zapo\u010dalo neuv\u011b\u0159iteln\u00e9 trag\u00e9die 20.stolet\u00ed. Pro\u010d k tomu do\u0161lo? Jak\u00e1\u00a0nelidsk\u00e1 s\u00edla tla\u010dila chladn\u011b sv\u011bt v tomto hork\u00e9m l\u00e9t\u011b 1914 ke katastrof\u011b? P\u0159\u00edsp\u011bvky Oriental REVIEW jsou\u00a0exkluzivn\u00edm p\u0159ekladem studie rusk\u00e9ho historika Nikolaje Starikova, kter\u00fd je autorem mnoha knih o rusk\u00e9 a mezin\u00e1rodn\u00ed historii a sou\u010dasn\u00e9 geopolitice. Text n\u00ed\u017ee je souhrnem jeho prvn\u00ed knihy „Kdo ni\u010d\u00ed Ruskou \u0159\u00ed\u0161i?“, publikovan\u00e9 v Rusku v roce 2006.<\/em><\/p>\n

\u00a0Pokud by Gavrilo Pricip<\/a> neu\u010dinil atent\u00e1t\u00a0na \u017eivot rakousk\u00e9ho arciv\u00e9vody Franti\u0161ka Ferdinanda<\/a>, zast\u00e1nci v\u00e1lky na cel\u00e9m sv\u011bt\u011b by se na\u0161li jin\u00fd d\u016fvod.<\/em>
\nvelkov\u00e9voda Alexander Michajlovi\u010d Romanov<\/a><\/strong><\/p>\n

Je to o tom jak se star\u00e9 pir\u00e1tsk\u00e9 vl\u00e1d\u011b Anglie\u00a0poda\u0159ilo op\u011bt p\u0159iv\u00e9st krveprolit\u00ed do Evropy …
\nAlfred von Tirpitz<\/a>, n\u011bmeck\u00fd velkoadmir\u00e1l<\/strong><\/p>\n

\"FWWgreyE\"<\/a><\/p>\n

Pozd\u011bji byli\u00a0politici r\u016fzn\u00fdch zem\u00ed dotazov\u00e1ni, jak to bylo mo\u017en\u00e9, \u017ee nejkrvav\u011bj\u0161\u00ed v\u00e1lka v d\u011bjin\u00e1ch lidstva p\u0159i\u0161la n\u00e1hle a odnikud. V\u011bt\u0161ina z nich bezmocn\u011b kr\u010dila rameny, n\u011bkte\u0159\u00ed kladli vinu za katastrofu sv\u00e9 protivn\u00edky, ale jeden mu\u017e, kter\u00fd byl v pop\u0159ed\u00ed\u00a0politick\u00e9 sc\u00e9ny Evropy z\u016fstal skromn\u011b ml\u010det.\u00a0Ne\u0159ipojil se k diskusi ani\u00a0nenapsal pam\u011bti. T\u00edmto\u00a0mu\u017eem byl Lord Edward Grey, vikomt z Falladonu<\/a>. Tento v\u00fdznamn\u00fd mu\u017e\u00a0slou\u017eil jako ministr zahrani\u010d\u00ed Velk\u00e9 Brit\u00e1nie v letech 1906 – 1916. Nebyl tv\u016frcem t\u00e9to v\u00e1lky, ale monstr\u00f3zn\u00ed pl\u00e1ny byly realizov\u00e1ny jako p\u0159\u00edm\u00fd d\u016fsledek jeho \u00fasil\u00ed. D\u00edky \u00fasil\u00ed sira Greye, miliony dosp\u011bl\u00fdch a d\u011bt\u00ed byly posl\u00e1ny do\u00a0hrobu, stovky tis\u00edc prosperuj\u00edc\u00edch m\u011bst a vesnic bylo zni\u010deno a Rusk\u00e1 \u0159\u00ed\u0161e byla vymaz\u00e1na z politick\u00e9 mapy sv\u011bta.<\/p>\n

Ale vra\u0165me se k tomu v\u00e1\u0161niv\u00e9mu \u010dervenci 1914. Vy\u0161et\u0159ov\u00e1n\u00ed zah\u00e1jen\u00e9 Rakousko-Uherskem\u00a0m\u011blo jednozna\u010dn\u011b odpov\u011bd\u011bt na v\u011b\u010dnou ot\u00e1zku: „Kdo je na vin\u011b?“ Vrazi arciv\u00e9vody nejen\u017ee z\u00edskali zbran\u011b a v\u00fdcvik v Srbsku, ale byly tak\u00e9 p\u0159evezeni na\u00a0bosensk\u00e9 \u00fazem\u00ed kr\u00e1tce p\u0159ed \u00fatokem. Byla to dlouho o\u010dek\u00e1van\u00e1 p\u0159\u00edle\u017eitost, kterou\u00a0Raku\u0161an\u00e9 pot\u0159ebovali, aby mohli ude\u0159it na nen\u00e1vid\u011bn\u00e9ho nep\u0159\u00edtele v B\u011blehrad\u011b. Srb\u0161t\u00ed extremist\u00e9 jim hodili rukavici a zabili d\u011bdice tr\u016fnu. Jejich akce jasn\u011b ohro\u017eovala samu podstatu mnohon\u00e1rodnostn\u00ed Habsbursk\u00e9 \u0159\u00ed\u0161e.<\/p>\n

Ale p\u0159edt\u00edm, ne\u017e se rozhodli potrestat B\u011blehrad, N\u011bmecko a Rakousko pot\u0159ebovali \u010das k vy\u0159e\u0161en\u00ed jednoho probl\u00e9m: poot\u0159ebovali pochopit, jak by v t\u00e9to situaci jednalo Rusko. P\u0159edt\u00edm ve t\u0159ech p\u0159\u00edpadech, v roce 1908, 1912 a 1913 couvla V\u00edde\u0148 od sv\u00e9 touhy Srbsko rozdrtit, t\u0159ikr\u00e1t Rusko odm\u00edtlo my\u0161lenku\u00a0br\u00e1nit slovanskou vl\u00e1du. Nyn\u00ed, kdy\u017e byl zavra\u017ed\u011bn budouc\u00ed c\u00edsa\u0159, N\u011bmci v\u011b\u0159ili, \u017ee Nikolaj II. nebude moci zabr\u00e1nit potrest\u00e1n\u00ed vrah\u016f. N\u011bmeck\u00fd velkoadmir\u00e1l Alfred von Tirpitz<\/a> napsal ve sv\u00fdch pam\u011btech, \u017ee c\u00edsa\u0159 Vil\u00e9m <\/a>„vid\u011bl z\u00e1sah Ruska ve prosp\u011bch\u00a0Srbska\u00a0jako nepravd\u011bpodobn\u00fd, proto\u017ee car, podle jeho n\u00e1zoru,\u00a0nepodpo\u0159\u00ed kr\u00e1lovsk\u00e9 vrahy …“<\/p>\n

\"210px-Wilhelm_II_of_Germany\"<\/a><\/p>\n

Ve sv\u00e9m spravedliv\u00e9m hn\u011bvu, n\u011bmeck\u00fd c\u00edsa\u0159 nev\u011bnoval pozornost nen\u00e1padn\u00e9mu, ale d\u016fle\u017eit\u00fd d\u016fkazu, \u017ee se velk\u00e1 v\u00e1lka\u00a0bl\u00ed\u017e\u00ed. N\u011bmeck\u00fd n\u00e1mo\u0159n\u00ed ata\u0161\u00e9 v Japonsku napsal do Berl\u00edna je\u0161t\u011b p\u0159ed atent\u00e1tem dne 10.6.1914, „Co m\u011b doj\u00edm\u00e1, je d\u016fv\u011bra, s jakou zde ka\u017ed\u00fd o\u010dek\u00e1v\u00e1 v\u00e1lku s N\u011bmeckem v bl\u00edzk\u00e9 budoucnosti … jemn\u00e9, ale jasn\u011b patrn\u00e9 „n\u011bco“, kter\u00e9 vis\u00ed ve vzduche jako sympatie pro v\u011bzn\u011b \u010dekaj\u00edc\u00edho na popravu.“ Vil\u00e9m II. je\u0161t\u011b neud\u011blal sv\u00e9 katastrof\u00e1ln\u00ed rozhodnut\u00ed j\u00edt do v\u00e1lky a to byla ji\u017e \u0158\u00ed\u0161e\u00a0vn\u00edm\u00e1na jako\u00a0du\u0161e proch\u00e1zej\u00edc\u00ed\u00a0po cest\u011b k setk\u00e1n\u00ed se sv\u00fdm Stvo\u0159itelem.<\/strong> Div\u00edte se, pro\u010d japon\u0161t\u00ed politici a diplomat\u00e9 z pravomoci Entente si byli tak jist\u00ed vojensk\u00fdm konfliktem, kter\u00fd byl asi na za\u010d\u00e1tku.<\/p>\n

Odpov\u011b\u010f je jednoduch\u00e1 – existoval sc\u00e9n\u00e1\u0159 nadch\u00e1zej\u00edc\u00edho zni\u010den\u00ed. Re\u017eis\u00e9\u0159i znali skute\u010dn\u00fd \u00fa\u010del v\u00e1lky, ale mnoho jin\u00fdch bylo zasv\u011bceno do jednotliv\u00fdch detail\u016f. Sc\u00e9n\u00e1\u0159 pro v\u00e1lku skute\u010dn\u011b existoval; nikdo\u00a0jej nevid\u011bl na pap\u00ed\u0159e s tabulkami a v odstavc\u00edch, ale mnoho d\u016fkaz\u016f sv\u011bd\u010d\u00ed o tom, \u017ee to bylo skute\u010dn\u00e9. \u010cernov<\/a>, \u0161\u00e9f rusk\u00e9 socialistick\u00e9 strany – revolu\u010dn\u00ed strany – o tom napsal ve sv\u00fdch pam\u011btech. Psal p\u0159edn\u00e1\u0161ky Josefa Pi\u0142sudskeho<\/a>, polsk\u00e9ho socialististy a budouc\u00edho v\u016fdce nez\u00e1visl\u00e9ho polsk\u00e9ho st\u00e1tu v Pa\u0159\u00ed\u017ei na za\u010d\u00e1tku roku 1914.<\/p>\n

„Pi\u0142sudski sebejist\u011b p\u0159edpov\u00eddal, \u017ee\u00a0Balk\u00e1n za\u017eehne rakousko-ruskou v\u00e1lku v bl\u00edzk\u00e9 budoucnosti,“ \u010cernov psal a d\u00e1le citoval polsk\u00e9ho socialistu, kter\u00fd dokonale odhadl spou\u0161\u0165\u00a01. sv\u011btov\u00e9 v\u00e1lky! Pilsudski sebev\u011bdom\u011b a p\u0159esn\u011b \u0159ekl, kter\u00e9 s\u00edly budou st\u00e1t proti jak\u00fdm v ozbrojen\u00e9m konfliktu. Ale to nen\u00ed ta d\u016fle\u017eit\u00e1 \u010d\u00e1st!<\/p>\n

\u00a0„… Pilsudski pak\u00a0postavil ot\u00e1zku zp\u0159\u00edma: jak\u00a0v\u00e1lka dopadne a kdo zv\u00edt\u011bz\u00ed? Jeho odpov\u011b\u010f zn\u00ed takto: Rusko bude pora\u017eeno Rakouskem\u00a0a N\u011bmeckem, kte\u0159\u00ed budou zase zni\u010deni Angli\u010deny a Francouzi (nebo\u00a0Angli\u010dany, Ameri\u010dany a Francouzi) „<\/em><\/p>\n

Jasnoz\u0159ivost budouc\u00edho polsk\u00e9ho dikt\u00e1tora byla mimo\u0159\u00e1dn\u00e1! Mikul\u00e1\u0161 II., Vil\u00e9m II. a Franti\u0161ek Josef nem\u011bli ani podez\u0159en\u00ed, \u017ee se p\u0159ipravuje. Arciv\u00e9voda Franti\u0161ek Ferdinand si klidn\u011b mohl hr\u00e1t se sv\u00fdmi d\u011btmi na\u00a0z\u00e1mku Belvedere, Gavrilo Princip byl vysoko\u0161kolsk\u00fdm studentem, mlad\u00e9ho Bos\u0148ana je\u0161t\u011b ani nenapadlo, aby zabil rakousk\u00e9ho d\u011bdice tr\u016fnu\u00a0a gener\u00e1ln\u00ed \u0161t\u00e1by budouc\u00edch protivn\u00edk\u016f nem\u011bly \u017e\u00e1dn\u00e9 pl\u00e1ny pro nadch\u00e1zej\u00edc\u00ed v\u00e1lku. Joseph Pi\u0142<\/span>sdeski nejen\u017ee d\u016fv\u011brn\u011b znal sc\u00e9n\u00e1\u0159 v\u00e1lky, ale dokonce v\u011bd\u011bl, jak to skon\u010d\u00ed!<\/strong><\/p>\n

Sc\u00e9n\u00e1\u0159 pro spu\u0161t\u011bn\u00ed 1. sv\u011btov\u00e9 v\u00e1lky bylo neuv\u011b\u0159iteln\u011b komplikovan\u00e9 organizovat, ale velmi jednoduch\u00e9 v jeho podstat\u011b. S podporou N\u011bmecka, Rakousko-Uhersko klade po\u017eadavky na Srbsku. B\u011blehrad odol\u00e1v\u00e1, op\u00edraje se o z\u00e1ruky od Ruska. Ve stejn\u00e9 dob\u011b, Raku\u0161an\u00e9 a N\u011bmci vol\u00ed s\u00edlu jako optim\u00e1ln\u00edm \u0159e\u0161en\u00edm\u00a0srbsk\u00e9ho probl\u00e9mu, pot\u0159ebuj\u00ed b\u00fdt p\u0159esv\u011bd\u010deni, \u017ee St. Petersburg nebude intervenovat na stran\u011b Srb\u016f a omez\u00ed svou reakci na diplomatick\u00e9 odsouzen\u00ed. Pouze tato verze by byla sv\u011btlou pojistkou proti v\u00e1lce.\u00a0Kdyby Rakousko a N\u011bmecko v\u011bd\u011blo, \u017ee opat\u0159en\u00ed proti B\u011blehradu\u00a0zp\u016fsob\u00ed st\u0159et s Ruskem, nikdy by k tomu nep\u0159ikro\u010dili, proto\u017ee by tak\u00e9 v\u011bd\u011bli, \u017ee by to\u00a0znamenalo v\u00e1lku s Franci\u00ed a nakonec s Angli\u00ed kv\u016fli francouzsko-rusk\u00e9mu spojenectv\u00ed.<\/p>\n

Samoz\u0159ejmost tohoto potenci\u00e1ln\u00edho sledu ud\u00e1lost\u00ed byla hlavn\u00ed z\u00e1rukou p\u0159ed ozbrojen\u00fdm konfliktem. Bylo snadne, zabr\u00e1nit 1. sv\u011btov\u00e9 v\u00e1lce. V\u0161echno co musela ud\u011blat Velk\u00e1 Brit\u00e1nie bylo, \u0159\u00edct N\u011bmecku, \u017ee by nem\u011blo z\u016fstat neutr\u00e1ln\u00ed v p\u0159\u00edpad\u011b v\u00e1lky v Evrop\u011b a m\u011blo by se\u00a0 p\u0159idat na stranu\u00a0Entente jako spojenec. To je p\u0159esn\u011b to, jak Brit\u00e1nie zabr\u00e1nila francouzsko-n\u011bmeck\u00e9 v\u00e1lce o n\u011bkolik let d\u0159\u00edve b\u011bhem marock\u00e9 krize<\/a>. Takov\u00e1 akce byla t\u00edm, co bylo t\u0159eba ud\u011bla v p\u0159\u00edpad\u011b, \u017ee p\u00e1nov\u00e9 v Lond\u00fdn\u011b cht\u011bli zachovat m\u00edr. Ale zp\u011bt\u00a0k Maroku, byla to show, n\u00e1vnada pro p\u0159il\u00e1k\u00e1n\u00ed Ruska do s\u00edt\u011b(pasti) Entente. Te\u010f\u00a0bylo v\u0161e \u00fapln\u011b jinak: v\u0161e bylo p\u0159ipraveno ke zni\u010den\u00ed Rusko a N\u011bmecko v nejstra\u0161n\u011bj\u0161\u00edm vojensk\u00e9m konfliktu jak\u00fd si lze p\u0159edstavit. Brit\u00e1nie pot\u0159ebovala v\u00e1lku, ale musela\u00a0p\u0159ed v\u00e1le\u010dn\u00fdm vzplanut\u00edm budit dojem ochr\u00e1nce m\u00edru.
\nTo je chv\u00edle, b\u011bhem kter\u00e9 Lord Edward Grey p\u0159i\u0161el na politick\u00e9 sc\u00e9n\u011b ve v\u0161\u00ed sv\u00e9 sl\u00e1v\u011b. Ctihodn\u00fd p\u00e1n zast\u00e1val \u00fa\u0159ad ve vl\u00e1d\u011b Jej\u00edho Veli\u010denstva, na kter\u00e9m z\u00e1visel osud cel\u00e9ho lidstva b\u011bhem\u00a0hork\u00e9ho l\u00e9ta v roce 1914. Stejn\u011b jako ka\u017ed\u00fd diplomat, \u0161\u00e9f britsk\u00e9ho ministerstva zahrani\u010d\u00ed m\u011bl dar hodn\u011b mluvit ani\u017e by cokoliv \u0159ekl. Tento dar\u00a0pozd\u011bji skv\u011ble\u00a0p\u0159edvedl ve sv\u00fdch pam\u011btech. Sp\u00ed\u0161e ne\u017e d\u00e1t jasnou odpov\u011b\u010f a zaujmout jasn\u00e9 stanovisko, slova sira Greye\u00a0o kritick\u00e9m l\u00e9t\u011b jsou pln\u00e1 nar\u00e1\u017eek a opomenut\u00ed. Nebyla to n\u00e1hoda.<\/p>\n

Po atent\u00e1tu na Franti\u0161ka Ferdinanda 29.\u010dervna 1914<\/strong>, \u0161\u00e9f britsk\u00e9 diplomacie ve\u0159ejn\u011b projevil svou hlubokou soustrast\u00a0V\u00eddni p\u0159ed parlamentem a pak zmlkl. 6. \u010dervence<\/strong>, pot\u00e9 co se c\u00edsa\u0159\u00a0poradil s Raku\u0161any, n\u011bmeck\u00fd velvyslanec v Lond\u00fdn\u011b, princ Lichnowsky \u0161el<\/a> za Greyem sondovat britsk\u00fd postoj k vyv\u00edjej\u00edc\u00ed se situaci. Britov\u00e9\u00a0reakce prokazovala jejich l\u00e1sku k m\u00edru, jako by se t\u00edm chlubili. Krom\u011b diplomatick\u00e9 dvojjazy\u010dnosti, tam byly dal\u0161\u00ed hmatateln\u00e9 symboly britsk\u00e9ho naklon\u011bn\u00ed N\u011bmc\u016fm. Prim\u00e1rn\u00edm ko\u0159enem britsko-n\u011bmeck\u00e9ho rivalstv\u00ed bylo n\u00e1mo\u0159nictvo – podn\u00edcen\u00ed velk\u00e9ho programu\u00a0stavby lod\u00ed \u0158\u00ed\u0161\u00ed. Lond\u00fdn pohl\u00ed\u017eel na rostouc\u00ed n\u011bmeck\u00e9 lo\u010fstvo s neskr\u00fdvan\u00fdm nep\u0159\u00e1telstv\u00edm, ale n\u00e1hle zm\u011bnil sv\u016fj postoj! Admir\u00e1l Tirpitz ho popsal takto: „… Vztahy mezi ob\u011bma zem\u011bmi vypadaly tak dob\u0159e, \u017ee\u00a0poprv\u00e9 po mnoha letech, britsk\u00e1 n\u00e1mo\u0159n\u00ed eskadra dorazila do N\u011bmecka na oslavy Kielsk\u00e9ho t\u00fddne<\/a>. Eskadra odplula po atent\u00e1tu v Sarajevu. “<\/p>\n

A tak, n\u011bmeck\u00fd velvyslanec za\u010dal diskusi s Greyem pr\u00e1v\u011b\u00a0t\u00edm. Lichnowsky p\u0159esv\u011bd\u010dil c\u00edsa\u0159e Vil\u00e9ma, kter\u00e9ho hluboce upokojila\u00a0n\u00e1v\u0161t\u011bva britsk\u00e9 eskadry v n\u011bmeck\u00e9m\u00a0p\u0159\u00edstavu a a pak pomalu za\u010dal poci\u0165ovat\u00a0britsk\u00fd postoj\u00a0v\u00a0nadch\u00e1zej\u00edc\u00edch mezin\u00e1rodn\u00edch komplikac\u00edch. Za t\u00edmto \u00fa\u010delem, \u0159ekl, by Raku\u0161an\u00e9\u00a0m\u011bli p\u0159ijmout opat\u0159en\u00ed proti Srbsku. Potom up\u0159\u00edmn\u011b vysv\u011btlil n\u011bmeckou pozici: Berl\u00edn nemohl odm\u00edtnout pomoc sv\u00e9ho spojence, ale pokra\u010dov\u00e1n\u00ed by znamenalo p\u0159\u00edpadn\u00e9 komplikace s Petrohradem. N\u011bmci si byli dob\u0159e v\u011bdomi toho, \u017ee krom\u011b etnick\u00fdch sympati\u00ed byly\u00a0dv\u011b monarchie\u00a0tak\u00e9 spojeny rodinn\u00fdmi vazbami: matka d\u011bdice srbsk\u00e9ho tr\u016fnu byla tak\u00e9 sestrou velkokn\u00ed\u017eete Nikolaj Nikolajevi\u010d Romanova, budouc\u00edho\u00a0velitele rusk\u00e9 arm\u00e1dy v hroz\u00edc\u00ed v\u00e1lce. Rusk\u00fd monarcha s\u00e1m byl str\u00fdcem srbsk\u00e9ho kn\u00ed\u017eete Alexandra. Jen o n\u011bkolik m\u011bs\u00edc\u016f d\u0159\u00edve, Nikolaj II. osobn\u011b sl\u00edbil Srbsku „plnou vojenskou pomoc“ a dokonce i\u00a0„podporu, kter\u00e9 bude\u00a0t\u0159eba.
\nA tak pot\u00e9, co vypustil „pokusn\u00fd bal\u00f3nek“, n\u011bmeck\u00fd velvyslanec polo\u017eil kritickou ot\u00e1zku, kv\u016fli kter\u00e9 p\u0159i\u0161el. N\u011bmci v\u011bd\u011bli, \u017ee prob\u00edhaj\u00ed n\u011bjak\u00e1 jedn\u00e1n\u00ed\u00a0mezi Angli\u00ed a Ruskem o n\u00e1mo\u0159n\u00ed\u00a0\u00famluv\u011b, a \u017ee tato ujedn\u00e1n\u00ed by mohla povzbudit Rusko k\u00a0odol\u00e1v\u00e1n\u00ed Rakousku. Striktn\u00ed prohl\u00e1\u0161en\u00ed\u00a0lond\u00fdnsk\u00fdch diplomat\u016f by znamenalo, \u017ee by\u00a0N\u011bmci\u00a0okam\u017eit\u011b hledali cestu ven z krize. Pokud\u00a0Rusko m\u011blo britskou podporu, konflikt s nimi by byl pro N\u011bmecko nep\u0159ijateln\u00fd. Byla to skv\u011bl\u00e1 p\u0159\u00edle\u017eitost uk\u00e1zat n\u011bmeck\u00e9mu velvyslanci v Brit\u00e1nii py\u0161n\u00fd horn\u00ed ret, ale m\u00edsto toho sir Grey \u0159ekl, \u017ee Brit\u00e1nie „nem\u016f\u017ee tolerovat zni\u010den\u00ed Francie.“ Diplomat\u00e9 v\u017edy mluvili speci\u00e1ln\u00edm jazykem, ne v\u017edy srozumiteln\u00fdm oby\u010dejn\u00fdm smrteln\u00edk\u016fm, ale sami dokonale porozum\u011bli jeden druh\u00e9mu. V mnoha ohledech se jejich pr\u00e1ce\u00a0skl\u00e1d\u00e1 ze vz\u00e1jemn\u00e9ho tlumo\u010den\u00ed\u00a0sv\u00fdch nar\u00e1\u017eek a schopnost mluvit, ani\u017e by n\u011bco \u0159ekli. P\u0159elo\u017eeno\u00a0 do „lidsk\u00e9 \u0159e\u010di“, britsk\u00fd v\u00fdraz „nem\u016f\u017eeme tolerovat zni\u010den\u00ed Francie“ znamen\u00e1 n\u00e1sleduj\u00edc\u00ed:<\/p>\n