{"id":596,"date":"2015-08-11T09:35:37","date_gmt":"2015-08-11T07:35:37","guid":{"rendered":"http:\/\/www.nazor.org\/?page_id=596"},"modified":"2015-08-11T17:37:51","modified_gmt":"2015-08-11T15:37:51","slug":"5-kdo-platil-2-svetovou-valku","status":"publish","type":"page","link":"https:\/\/www.nazor.org\/?page_id=596","title":{"rendered":"5. Kdo zaplatil 2.sv\u011btovou v\u00e1lku?"},"content":{"rendered":"

P\u0159\u00edb\u011bh 5. <\/span><\/strong><\/p>\n

Kdo zaplatil 2.sv\u011btovou v\u00e1lku?<\/p>\n

origin\u00e1l zdroj<\/a> – vlastn\u00ed p\u0159eklad 11.8.2015<\/p>\n

Nikolaj Starikov (Rusko)<\/p>\n

(Zhruba – prekl.) p\u0159ed 70 lety za\u010dal nejv\u011bt\u0161\u00ed masakr v historii – za financov\u00e1n\u00ed Anglick\u00e9 banky a Feder\u00e1ln\u00edho rezervn\u00edho syst\u00e9mu Spojen\u00fdch St\u00e1t\u016f.<\/p>\n

V ned\u00e1vn\u00e9m usnesen\u00ed\u00a0parlamentn\u00edho shrom\u00e1\u017ed\u011bn\u00ed OBSE prohla\u0161uje, \u017ee Sov\u011btsk\u00fd svaz a nacistick\u00e9 N\u011bmecko jsou odpov\u011bdni za rozpout\u00e1n\u00ed 2. sv\u011btov\u00e9 v\u00e1lky.\u00a0Tato rezoluce m\u00e1 \u010dist\u011b pragmatick\u00fd c\u00edl, kter\u00fdm je od\u010derp\u00e1v\u00e1n\u00ed rusk\u00fdch pen\u011bz do n\u011bkolika zkrachoval\u00fdch ekonomik a z\u00e1rove\u0148 se sna\u017e\u00ed Rusko d\u00e9monizovat\u00a0jako n\u00e1stupce Sov\u011btsk\u00e9ho svazu a p\u0159ipravit t\u00edm pr\u00e1vn\u00ed podklady pro zbaven\u00ed Moskvy\u00a0opa\u010dn\u00e9ho, revizionistick\u00e9ho pohledu na v\u00e1lku. M\u00e1me-li v\u0161ak diskutovat o vin\u011b za vypuknut\u00ed v\u00e1lky, pak mus\u00edme za\u010d\u00edt t\u00edm, \u017ee odpov\u011bdi na tuto kl\u00ed\u010dovou ot\u00e1zku: kdo podporoval\u00a0vzestup nacist\u016f k moci a kdo v\u0161e nasm\u011broval ke glob\u00e1ln\u00ed katastrof\u011b? Cel\u00e1 p\u0159edv\u00e1le\u010dn\u00e1 historie N\u011bmecka ukazuje, \u017ee „nezbytn\u00e1“ politika byla\u00a0\u0159\u00edzena neklidem na finan\u010dn\u00edch trz\u00edch – mimochodem, stejn\u00e1 situace, ve kter\u00e9 se sv\u011bt ocit\u00e1 dnes.<\/p>\n

Kl\u00ed\u010dov\u00fdmi strukturami pov\u00e1le\u010dn\u00e9 strategie Z\u00e1padu byly \u00fast\u0159edn\u00ed finan\u010dn\u00ed instituce Spojen\u00fdch st\u00e1t\u016f a Velk\u00e9 Brit\u00e1nie – Anglick\u00e1 banka a americk\u00fd Feder\u00e1ln\u00ed rezervn\u00ed\u00a0syst\u00e9m, spolu s finan\u010dn\u011b-pr\u016fmyslov\u00fdmi organizacemi, kter\u00e9 m\u011bly za c\u00edl stanovit absolutn\u00ed kontrolu nad finan\u010dn\u00edm syst\u00e9mem v N\u011bmecku a \u0159\u00eddit politiku st\u0159edn\u00ed Evropy. Realizace t\u00e9to strategie zahrnovala n\u00e1sleduj\u00edc\u00ed kroky:<\/p>\n

    \n
  1. 1919 – 1924\u00a0\u00a0 p\u0159\u00edprava pro masivn\u00ed americk\u00e9 finan\u010dn\u00ed investice do n\u011bmeck\u00e9 ekonomiky<\/li>\n
  2. 1924 – 1929\u00a0\u00a0 stabilizace dohledu nad finan\u010dn\u00edm syst\u00e9mem a financov\u00e1n\u00ed n\u00e1rodn\u011b-socialistick\u00e9ho hnut\u00ed<\/li>\n
  3. 1929 – 1933\u00a0\u00a0 podn\u011bcov\u00e1n\u00ed a rozpout\u00e1n\u00ed hlubok\u00fdch ekonomick\u00fdch kriz\u00ed vedouc\u00edch k zaji\u0161t\u011bn\u00ed n\u00e1r\u016fstu vlivu nacist\u016f<\/li>\n
  4. 1933 – 1939\u00a0\u00a0 finan\u010dn\u00ed spolupr\u00e1ce s nacistickou vl\u00e1dou a podpora jej\u00ed rozp\u00ednal\u00e9 politiky zam\u011b\u0159en\u00e9 na p\u0159\u00edpravu a rozpout\u00e1n\u00ed sv\u011btov\u00e9 v\u00e1lky<\/li>\n<\/ol>\n

    V prvn\u00ed f\u00e1zi byly\u00a0hlavn\u00ed p\u00e1kou pro pronik\u00e1n\u00ed americk\u00e9ho kapit\u00e1lu do Evropy v\u00e1le\u010dn\u00e9 pohled\u00e1vky a \u00fazce souvisej\u00edc\u00ed problematika n\u011bmeck\u00fdch reparac\u00ed. Po form\u00e1ln\u00edm vstupu Spojen\u00fdch st\u00e1t\u016f do\u00a01. sv\u011btov\u00e9 v\u00e1lky, tyto poskytovaly\u00a0 sv\u00fdm spojenc\u016fm (hlavn\u011b Anglii a Francii) \u00fav\u011bry ve v\u00fd\u0161i 8,8 mld USD. Celkov\u00e1 suma v\u00e1le\u010dn\u00e9ho dluhu ve prosp\u011bch USA, v\u010detn\u011b \u00fav\u011br\u016f nab\u00edzen\u00fdch v letech 1919 a 1921, dos\u00e1hla a\u017e 11 miliard dolar\u016f. Cht\u011bli-li vy\u0159e\u0161it sv\u00e9 finan\u010dn\u00ed probl\u00e9my, museli dlu\u017en\u00edci tla\u010dit na N\u011bmecko, nutili je zaplatit obrovskou sumu v reparac\u00edch za velmi obt\u00ed\u017en\u00fdch podm\u00ednek. V\u00fdsledkem byl odliv n\u011bmeck\u00e9ho kapit\u00e1lu do zahrani\u010d\u00ed a spolu s odm\u00edtnut\u00edm spole\u010dnost\u00ed platit dan\u011b v\u0161e vedlo k velk\u00e9mu deficitu, jedin\u00e9 co vl\u00e1da mohla v takov\u00e9 situaci ud\u011blat bylo ti\u0161t\u011bn\u00ed ni\u010d\u00edm nepodlo\u017een\u00fdch marek. N\u011bmeck\u00e1 m\u011bna se v d\u016fsledku toho zhroutila. B\u011bhem hyperinflace roku 1923 dos\u00e1hla m\u00edra inflace\u00a0578.512% a jeden dolar m\u011bl hodnotu 4,2 bln n\u011bmeck\u00fdch marek. N\u011bme\u010dt\u00ed pr\u016fmysln\u00edci za\u010dali otev\u0159en\u011b sabotovat ve\u0161kerou snahu platit reparace, co\u017e nakonec za\u017eehlo slavnou „Ruhrskou krizi<\/a>“ – francouzsko-belgick\u00e1 okupace por\u00farsk\u00e9ho \u00fadol\u00ed v 1923.<\/p>\n

    To je p\u0159esn\u011b to, co vl\u00e1dnouc\u00ed elita v Brit\u00e1nii a Americe o\u010dek\u00e1vala. Dovolili Francii zab\u0159ednout do ruhrsk\u00e9ho dobrodru\u017estv\u00ed\u00a0a uk\u00e1zali jej\u00ed neschopnost vy\u0159e\u0161it probl\u00e9m, pak vzali situaci do sv\u00fdch vlastn\u00edch rukou.\u00a0Americk\u00fd st\u00e1tn\u00ed\u00a0tejemn\u00edk\u00a0Charles Evans Hughes \u0159ekl: „Mus\u00edme po\u010dkat, dokud Evropa nebude zral\u00e1 p\u0159ijmout americk\u00fd n\u00e1vrh.“<\/p>\n

    \"SchachtHitler\"<\/a>
    \nNov\u00fd projekt byl p\u0159ipraven uvnit\u0159 J.P.Morgan and Co. na p\u0159\u00edkaz Montagua Normana, hlavy Anglick\u00e9 banky. J\u00e1drem projektu byly n\u00e1vrhy z\u00e1stupce\u00a0Dr\u00e1\u017e\u010fansk\u00e9 banky,     Hjalmara Schachta<\/a>, formulovan\u00e9 v b\u0159eznu 1922 na \u017e\u00e1dost Johna Fostera Dullese<\/a>, budouc\u00edho st\u00e1tn\u00edho tajemn\u00edka administrativy Eisenhowera<\/a> a pr\u00e1vn\u00edho poradce presidenta Woodrow Wilsona<\/a> na Pa\u0159\u00ed\u017esk\u00e9 konferenci<\/a>. Dulles projednal n\u00e1vrhy s \u0161\u00e1fem trustu J.P.Morgan and Co., kter\u00fd vydal doporu\u010den\u00ed Schachtovi, Normanovi a nakonec v\u00fdmarsk\u00fdm \u00fa\u0159edn\u00edk\u016fm. V prosinci 1923 se Schacht stal \u0159editelem \u0158\u00ed\u0161sk\u00e9 banky a hr\u00e1l pomocnou rili p\u0159i sjednocov\u00e1n\u00ed anglo-americk\u00fdch a n\u011bmeck\u00fdch finan\u010dn\u00edch kruh\u016f.<\/p>\n

    V l\u00e9t\u011b roku 1924 byl tento pl\u00e1n, zn\u00e1m\u00fd jak „Dawes\u016fv<\/a>„, p\u0159ijat na konferenci v Lond\u00fdn\u011b. (pojmenov\u00e1n po Charlesi G. Dawesovi<\/a>, americk\u00e9m \u0159editeli jedn\u00e9 z J.P.Morganov\u00fdch bank, kter\u00fd p\u0159edsedal v\u00fdboru odborn\u00edk\u016f p\u0159ipravuj\u00edc\u00edch tento n\u00e1vrh). Vyzval k rozp\u016flen\u00ed reparac\u00ed, kter\u00e9 m\u011bly b\u00fdt zaplaceny a vyjasnil jak je m\u00e1 N\u011bmecko zaplatit. Nicm\u00e9n\u011b, hlavn\u00edm c\u00edlem bylo, poskytnout p\u0159\u00edzniv\u00e9 podm\u00ednky pro investice Spojen\u00fdch St\u00e1t\u016f, co\u017e mohlo b\u00fdt umo\u017en\u011bno pouze stabilizac\u00ed n\u011bmeck\u00e9 marky.<\/p>\n

    Za t\u00edmto \u00fa\u010delem bylo n\u011bmecku poskytnuto 200 mil USD ve form\u011b p\u016fj\u010dek, z nich\u017e polovinu poskytly banky J.P.Morgan. P\u0159itom, anglo-americk\u00e9 banky zavedly kontrolu nejen nad n\u011bmeck\u00fdmi platbami, ale tak\u00e9 nad rozpo\u010dtem, pen\u011b\u017en\u00edm syst\u00e9mem a do zna\u010dn\u00e9 m\u00edry i kreditn\u00edm syst\u00e9mem. Do srpna 1924 byla n\u011bmeck\u00e1 marka obnovena, f\u00ednan\u010dn\u00ed situace N\u011bmecka se stabilizovala a jak p\u00ed\u0161e v\u00fdzkumn\u00edk G.D.Preparta, „V\u00fdmarsk\u00e1 republika byla p\u0159ipravena na nejdojemn\u011bj\u0161\u00ed ekonomickou pomoc v historii, po kter\u00e9 nasledovala nejtrp\u010d\u00ed sklize\u0148 v historii sv\u011bta…“. Nekontrolovateln\u00fd proud americk\u00e9 krve zaplavil finan\u010dn\u00ed j\u00e1dro N\u011bmecka.<\/p>\n

    D\u016fsledky se rychle projevily.
    \nZa prv\u00e9, vzhledem k tomu, \u017ee ro\u010dn\u00ed\u00a0platby reparac\u00ed\u00a0kryly celkov\u00e9 dluhy spojenc\u016f, se rozv\u00edjel takzvan\u00fd „absurdn\u00ed weimarsk\u00fd cyklus“. Zlato, kter\u00e9 N\u011bmecko\u00a0pou\u017e\u00edvalo k\u00a0placen\u00ed v\u00e1le\u010dn\u00fdch reparac\u00ed bylo nashrom\u00e1\u017ed\u011bno a prod\u00e1no do USA, kde zmizelo. Z USA, podle pl\u00e1nu, zlato putovalo do N\u011bmecka v podob\u011b „pomoci“, kter\u00e1 byl pot\u00e9 zaplacena zp\u011bt\u00a0Anglii a Francii, kter\u00e9 jej poslal zp\u011bt do Spojen\u00fdch st\u00e1t\u016f, aby splatily sv\u00e9 v\u00e1le\u010dn\u00e9 dluhy. USA pak na n\u011b nastavili vysokou \u00farokovou sazbu\u00a0a poslal jej zp\u011bt do N\u011bmecka. Nakonec, N\u011bmecko \u017eilo na dluh a bylo jasn\u00e9, \u017ee pokud Wall Street st\u00e1hne sv\u00e9 p\u016fj\u010dky, pak bude zem\u011b\u00a0trp\u011bt a\u017e ke kompletn\u00edmu zhroucen\u00ed.<\/p>\n

    Za druh\u00e9, a\u010dkoli \u00fav\u011bry byly ofici\u00e1ln\u011b d\u00e1v\u00e1ny\u00a0N\u011bmecku, aby zajistily zaplacen\u00ed reparac\u00ed, ve skute\u010dnosti byly navr\u017eeny tak, aby obnovily vojensko-pr\u016fmyslov\u00fd potenci\u00e1l zem\u011b. Ve skute\u010dnosti N\u011bmci\u00a0platili \u00fav\u011bry\u00a0akciemi n\u011bmeck\u00fdch firem, co\u017e americk\u00e9mu kapit\u00e1lu dovolilo\u00a0aktivn\u011b se integrovat\u00a0do n\u011bmeck\u00e9 ekonomiky. Celkov\u00e9 mno\u017estv\u00ed zahrani\u010dn\u00edch investic v odv\u011btv\u00edch n\u011bmeck\u00e9ho hospod\u00e1\u0159stv\u00ed 1924-1929 \u010dinilo t\u00e9m\u011b\u0159 63 mld zlat\u00fdch marek (z toho p\u016fj\u010dky p\u0159edstavovaly 30 mlr) a 10 mld v reparac\u00edch bylo splaceno. Ameri\u010dt\u00ed bank\u00e9\u0159i – p\u0159edev\u0161\u00edm J.P.Morgan, p\u0159edstavovali 70% finan\u010dn\u00edch p\u0159\u00edjm\u016f\u00a0N\u011bmecka. V d\u016fsledku toho se stal na po\u010d\u00e1tku r. 1929 n\u011bmeck\u00fd pr\u016fmysl\u00a0druh\u00fdm na sv\u011bt\u011b, ale do zna\u010dn\u00e9 m\u00edry to bylo v rukou p\u0159edn\u00edch finan\u010dn\u011b-pr\u016fmyslov\u00fdch skupin Spojen\u00fdch St\u00e1t\u016f.<\/p>\n

    Tak se spole\u010dnost\u00a0I.G. Farben, kter\u00e1\u00a0se stala kl\u00ed\u010dovou sou\u010d\u00e1st\u00ed n\u011bmeck\u00e9 v\u00e1le\u010dn\u00e9 ma\u0161in\u00e9rie, dostala pod kontrolu\u00a0Rockefellerovy Standard Oil, kter\u00e1 v t\u00e9to dob\u011b financovala 45%\u00a0Hitlerovi volebn\u00ed kampan\u011b v roce 1930. P\u0159es General Electric, J.P. Morgan kontroloval n\u011bmeck\u00e9 r\u00e1dio a elektrotechnick\u00fd pr\u016fmysl ve form\u011b spole\u010dnost\u00ed AEG a Siemens (do roku 1933 General Electric vlastnila 30\u00a0% akci\u00ed AEG). Prost\u0159ednictv\u00edm telekomunika\u010dn\u00ed spole\u010dnost ITT \u0159\u00eddila 40\u00a0% telefonn\u00ed s\u00edt\u011b v N\u011bmecku a 30\u00a0% v\u00fdrobce letadel Focke-Wulf. Opel byl p\u0159evzat firmou General Motors z rodiny\u00a0DuPont. Henry Ford dr\u017eel 100\u00a0% akci\u00ed Volkswagenu. V roce 1926, za \u00fa\u010dasti Rockefellerovy banky, se stal Dillon Reed a Co. druh\u00fdm nejv\u011bt\u0161\u00edm pr\u016fmyslov\u00fdm monopolem – hutn\u00ed firma Vereinigte Stahlwerke (Unified Steel Trusts) z Thyssenu, Flick, Wolf, Fegler, atd.
    \nAmerick\u00e1 spolupr\u00e1ce s n\u011bmeck\u00fdm vojensko-pr\u016fmyslov\u00fdm komplexem se stala tak intenzivn\u00ed a v\u0161udyp\u0159\u00edtomnou do roku 1933. Americk\u00fd kapit\u00e1l ovl\u00e1dl kl\u00ed\u010dov\u00e1 odv\u011btv\u00ed n\u011bmeck\u00e9ho pr\u016fmyslu a dokonce i velk\u00e9 banky jako\u00a0Deutsche Bank, Dresdner Bank, Donat Bank, atd.<\/p>\n

    Sou\u010dasn\u011b byla financov\u00e1na ta politick\u00e1 s\u00edla, kter\u00e1 byla vyzv\u00e1na, aby hr\u00e1la kl\u00ed\u010dovou roli v anglo-americk\u00fdch pl\u00e1nech – nacistick\u00e1 strana a Adolf Hitler s\u00e1m.<\/p>\n

    N\u011bmeck\u00fd kancl\u00e9\u0159 Br\u00fcning<\/a> napsal ve sv\u00fdch pam\u011btech, kter\u00e9 za\u010d\u00ednaj\u00ed v roce 1923, \u017ee Hitler obdr\u017eel velk\u00e9 sumy pen\u011bz ze zahrani\u010d\u00ed – z m\u00edsta, kter\u00e9 nen\u00ed zn\u00e1m\u00e9 pro\u0161ly p\u0159es\u00a0\u0161v\u00fdcarsk\u00e9 a\u00a0\u0161v\u00e9dsk\u00e9 banky. Je tak\u00e9 zn\u00e1mo, \u017ee v roce 1922 se Hitler\u00a0setkal s americk\u00fdm vojensk\u00fdm ata\u0161\u00e9 capt. Trumanem Smithem<\/a> v Mnichov\u011b. – Setk\u00e1n\u00ed Smith vyl\u00ed\u010dil v podrobn\u00e9 zpr\u00e1v\u011b sv\u00fdm nad\u0159\u00edzen\u00fdm ve Washingtonu (v \u00fa\u0159adu Vojensk\u00e9ho zpravodajstv\u00ed), \u0159ekl, \u017ee sm\u00fd\u0161lel o Hitlerovi vysoce.<\/p>\n

    Pr\u00e1v\u011b p\u0159e okruh Smithov\u00fdch zn\u00e1m\u00fdch se\u00a0Hitler dostal do kontaktu s „Putzim“ (Ernst Franz Sedgwick Hanfstaengl), absolventem Harvardsk\u00e9 University, kter\u00fd hr\u00e1l d\u016fle\u017eitou roli p\u0159i formov\u00e1n\u00ed Hitlera v \u00fasp\u011b\u0161n\u00e9ho politika, poskytuje mu zna\u010dnou finan\u010dn\u00ed podporu a spojen\u00ed\u00a0na\u00a0d\u016fle\u017eit\u00e9 britsk\u00e9 osobnosti.<\/p>\n

    Hitler s\u00e1m byl p\u0159ipravov\u00e1n na velk\u00fd \u010das v politice, ale celou dobu kdy v N\u011bmecku vl\u00e1dla prosperita,\u00a0z\u016fst\u00e1vala jeho strana\u00a0na okraji ve\u0159ejn\u00e9ho \u017eivota. Tato situace se dramaticky zm\u011bnila a\u017e s n\u00e1stupem krize.<\/p>\n

    Pot\u00e9 kdy Americk\u00e1 feder\u00e1ln\u00ed rezervn\u00ed banka\u00a0navrhla zhroucen\u00ed akciov\u00fdch trh\u016f na podzim 1929, za\u010dala t\u0159et\u00ed f\u00e1ze anglo-americk\u00e9 strategie.<\/p>\n

    FED a J.P. Morgan rozhodli o ukon\u010den\u00ed\u00a0poskytov\u00e1n\u00ed \u00fav\u011br\u016f N\u011bmecku, urychlili tak bankovn\u00ed krizi a hospod\u00e1\u0159skou depresi ve st\u0159edn\u00ed Evrop\u011b. V z\u00e1\u0159\u00ed 1931 Anglie opustila zlat\u00fd standard, z\u00e1m\u011brn\u011b zni\u010dila mezin\u00e1rodn\u00ed platebn\u00ed syst\u00e9m a zcela od\u0159\u00edzla finan\u010dn\u00ed kysl\u00edk\u00a0V\u00fdmarsk\u00e9 republice.<\/p>\n

    Ale nacistick\u00e1 strana za\u017eila z\u00e1zra\u010dn\u00fd n\u00e1r\u016fst: v z\u00e1\u0159\u00ed 1930 d\u00edky velk\u00fdm dar\u016fm z Thyssenu, IG Farben a Kirdorfu strana shrom\u00e1\u017edila 64 mil. hlas\u016f – dostala se na druh\u00e9 m\u00edsto v Reichstagu. Kr\u00e1tce nato se objevila velkorys\u00e1 infuze finan\u010dn\u00edch prost\u0159edk\u016f ze zahrani\u010d\u00ed. Hjalmar Schacht se stal kl\u00ed\u010dov\u00fdm spojen\u00edm mezi hlavn\u00edmi n\u011bmeck\u00fdmi pr\u016fmysln\u00edky a zahrani\u010dn\u00ed finan\u010dn\u00edky.<\/p>\n

    4. ledna 1932<\/strong> na sch\u016fzce mezi Adolfem Hitlerem, n\u011bmeck\u00fdm kancl\u00e9\u0159em Franzem von Papenem<\/a> a Montaguem Normanem<\/a> byla dosa\u017eena tajn\u00e1 dohoda\u00a0o zaji\u0161t\u011bn\u00ed finan\u010dn\u00edch prost\u0159edk\u016f pro nacistickou stranu. Americk\u00fd politik Dulles, byl tak\u00e9 p\u0159\u00edtomen na tomto setk\u00e1n\u00ed – je to n\u011bco, o \u010dm jeho\u00a0\u017eivotopisci neradi hovo\u0159\u00ed. 14. ledna 1933\u00a0<\/strong>se Hitler setkal s Kurtem von Schroederem<\/a>, s nacisty sympatizuj\u00edc\u00ed bank\u00e9\u0159, von Papenem a Keplerem, zde\u00a0byl Hitler\u016fv program pln\u011b schv\u00e1len. Pr\u00e1v\u011b tady byla polo\u017eena kone\u010dn\u00e1 cesta pro vzestup nacist\u016f k moci a 30. ledna<\/strong> se\u00a0Hitler\u00a0stal kancl\u00e9\u0159em. Pak za\u010dala \u010dtvrt\u00e1 etapa strategie.<\/p>\n

    Vztah mezi novou vl\u00e1dou a anglo-americk\u00fdmi vl\u00e1dnouc\u00edmi kruhy se stal velmi benevolentn\u00edm. Kdy\u017e Hitler odm\u00edtl dal\u0161\u00ed platby reparac\u00ed, kter\u00e9 p\u0159irozen\u011b vyvol\u00e1v\u00e1 ot\u00e1zky o placen\u00ed v\u00e1le\u010dn\u00fdch dluh\u016f, ani Brit\u00e1nie ani Francie ho\u00a0nenutili platit. Nav\u00edc \u0159editel \u0158\u00ed\u0161sk\u00e9 banky Hjalmar Schacht odcestoval do USA v kv\u011btna 1933 na setk\u00e1n\u00ed s prezidentem a hlavn\u00edmi bank\u00e9\u0159i z Wall Street, Amerika poskytla N\u011bmecko dal\u0161\u00ed nov\u00e9 \u00fav\u011bry v celkov\u00e9 v\u00fd\u0161i 1 mld dolar\u016f.\u00a0V \u010dervnu b\u011bhem n\u00e1v\u0161t\u011bvy Normana v Lond\u00fdn\u011b, Schacht po\u017e\u00e1dal o dodate\u010dn\u00e9 2 mld dolar\u016f ve form\u011b p\u016fj\u010dek, stejn\u011b jako o sn\u00ed\u017een\u00ed a p\u0159\u00edpadn\u00e9 ukon\u010den\u00ed plateb\u00a0star\u00fdch \u00fav\u011br\u016f. To znamen\u00e1, \u017ee nacist\u00e9 dostali n\u011bco, co p\u0159edchoz\u00ed vl\u00e1da z\u00edskat nemohla.<\/p>\n

    V l\u00e9t\u011b roku 1934 podepsala\u00a0Brit\u00e1nie\u00a0dohodu o anglo-n\u011bmeck\u00e9m transferu, kter\u00e1 se stala jedn\u00edm ze z\u00e1klad\u016f britsk\u00e9 politiky v\u016f\u010di T\u0159et\u00ed \u0158\u00ed\u0161i a do konce roku 1930 se N\u011bmecko\u00a0vyvinulo v prim\u00e1rn\u00edho\u00a0britsk\u00e9ho obchodn\u00edho partnera. Schr\u00f6derova banka se zm\u011bnila v hlavn\u00edho agenta N\u011bmecka a Velk\u00e9 Brit\u00e1nie\u00a0a v roce 1936 se \u00a0jej\u00ed\u00a0pobo\u010dka v New Yorku\u00a0spojila s Rockefellerov\u00fdm holdingem v\u00a0investi\u010dn\u00ed banku „Schr\u00f6der, Rockefeller a Co.“, kterou New York Times popsali jako „ekonomicko-propaga\u010dn\u00ed osu Berl\u00edn-\u0158\u00edm „. Jak\u00a0s\u00e1m p\u0159iznal, Hitler pohl\u00ed\u017eel na\u00a0zahrani\u010dn\u00ed \u00fav\u011bry jako na finan\u010dn\u00ed z\u00e1klad sv\u00e9ho \u010dty\u0159let\u00e9ho pl\u00e1nu, tak\u017ee to\u00a0nevyvolalo\u00a0sebemen\u0161\u00ed poplach.<\/p>\n

    V srpnu 1934 americk\u00fd ropn\u00fd gigant Standard Oil koupil 730000 akr\u016f p\u016fdy v N\u011bmecku a postavil velk\u00e9 ropn\u00e9 rafin\u00e9rii, kter\u00e9 dod\u00e1vala nacist\u016fm ropu. Ve stejn\u00e9 dob\u011b Spojen\u00e9 st\u00e1ty tajn\u011b poskytly N\u011bmecku nejmodern\u011bj\u0161\u00ed za\u0159\u00edzen\u00ed pro leteck\u00e9 tov\u00e1rny, kter\u00e9 mely brzy vyr\u00e1b\u011bt n\u011bmeck\u00e1 letadla. N\u011bmecko obdr\u017eelo velk\u00e9 mno\u017estv\u00ed patent\u016f od americk\u00fdch firem Pratt and Whitney<\/a>, Douglas Aircraft Company<\/a>\u00a0a Bendix\u00a0Aviation<\/a> a st\u0159emhlav\u00fd bombard\u00e9r Junkers Ju 87<\/a> byl postaven za pou\u017eit\u00ed ryze americk\u00fdch technologi\u00ed. V roce 1941, kdy\u017e byla 2.\u00a0sv\u011btov\u00e1 v\u00e1lka\u00a0v pln\u00e9m proudu, dos\u00e1hly americk\u00e9 investice do n\u011bmeck\u00e9 ekonomiky\u00a0475 mil dolar\u016f Standard Oil investovala 120 mil dolar\u016f sama, General Motors – 35 mil dolar\u016f, ITT – 30 mil dolar\u016f a Ford – 17,5 mil dolar\u016f.<\/p>\n

    Intimn\u00ed finan\u010dn\u00ed a hospod\u00e1\u0159sk\u00e1 tajn\u00e1 dohoda mezi anglo-americk\u00fdmi a nacistick\u00fdmi podnikateli byla pozad\u00edm, na kter\u00e9m se konala\u00a0politika appeasementu k agresorovi – vedla p\u0159\u00edmo ke\u00a02. sv\u011btov\u00e9 v\u00e1lce.<\/p>\n

    Dnes, kdy se glob\u00e1ln\u00ed finan\u010dn\u00ed elita\u00a0pustila do pl\u00e1nu „Velk\u00e9 deprese \u010d\u00e1st II.“ s n\u00e1sledn\u00fdm p\u0159echodem do „Nov\u00e9ho sv\u011btov\u00e9ho po\u0159\u00e1dku“, je nezbytn\u00e9 ur\u010dit jej\u00ed kl\u00ed\u010dovou \u00falohu p\u0159i organizov\u00e1n\u00ed zlo\u010din\u016f proti lidskosti v minulosti.<\/p>\n

     <\/p>\n

     <\/p>\n

     <\/p>\n

     <\/p>\n

     <\/p>\n

     <\/p>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

    P\u0159\u00edb\u011bh 5. Kdo zaplatil 2.sv\u011btovou v\u00e1lku? origin\u00e1l zdroj – vlastn\u00ed p\u0159eklad 11.8.2015 Nikolaj Starikov (Rusko) (Zhruba – prekl.) p\u0159ed 70 lety za\u010dal nejv\u011bt\u0161\u00ed masakr v historii – za financov\u00e1n\u00ed Anglick\u00e9 banky a Feder\u00e1ln\u00edho rezervn\u00edho syst\u00e9mu Spojen\u00fdch St\u00e1t\u016f. V ned\u00e1vn\u00e9m usnesen\u00ed\u00a0parlamentn\u00edho…<\/p>\n

    Read more →<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"parent":344,"menu_order":5,"comment_status":"open","ping_status":"open","template":"","meta":{"footnotes":""},"class_list":["post-596","page","type-page","status-publish","hentry"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/www.nazor.org\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/pages\/596","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/www.nazor.org\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/pages"}],"about":[{"href":"https:\/\/www.nazor.org\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/types\/page"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.nazor.org\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.nazor.org\/index.php?rest_route=%2Fwp%2Fv2%2Fcomments&post=596"}],"version-history":[{"count":11,"href":"https:\/\/www.nazor.org\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/pages\/596\/revisions"}],"predecessor-version":[{"id":608,"href":"https:\/\/www.nazor.org\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/pages\/596\/revisions\/608"}],"up":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.nazor.org\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/pages\/344"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/www.nazor.org\/index.php?rest_route=%2Fwp%2Fv2%2Fmedia&parent=596"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}