{"id":550,"date":"2015-06-01T15:49:45","date_gmt":"2015-06-01T13:49:45","guid":{"rendered":"http:\/\/www.nazor.org\/?page_id=550"},"modified":"2015-08-06T11:40:42","modified_gmt":"2015-08-06T09:40:42","slug":"6-lev-trockij-otec-nemeckeho-nacizmu","status":"publish","type":"page","link":"https:\/\/www.nazor.org\/?page_id=550","title":{"rendered":"6. Lev Trockij, otec n\u011bmeck\u00e9ho nacizmu"},"content":{"rendered":"

P\u0159\u00edb\u011bh 6. <\/span><\/strong><\/p>\n

Lev Trockij, otec n\u011bmeck\u00e9ho nacizmu\u00a0(I)<\/p>\n

origin\u00e1l zdroj<\/a> – vlastn\u00ed p\u0159eklad 1.6.2015<\/p>\n

Nikolaj Starikov\u00a0(Rusko)<\/p>\n

„Kupodivu, Anglie, monarchistick\u00e1 a\u017e do morku kost\u00ed a doma konzervativn\u00ed, v\u017edy jednala v\u00a0zahrani\u010dn\u00edch z\u00e1le\u017eitostech jako patron demagogick\u00fdch aspirac\u00ed, v\u017edy se podb\u00edzela\u00a0lidov\u00fdm hnut\u00edm, kter\u00e1 se sna\u017eila oslabit z\u00e1klady monarchie jako celku.“<\/em><\/p>\n

Memorandum Petra Durnova caru Mikul\u00e1\u0161ovi II., \u00fanor 1914<\/strong><\/em><\/p>\n

Ot\u00e1zka, kdo p\u0159ivedl Hitler\u016fv re\u017eim k moci, je kl\u00ed\u010dem k pochopen\u00ed v\u0161ech n\u00e1sledn\u00fdch tragick\u00fdch ud\u00e1lost\u00ed. Nespr\u00e1vn\u00e9 vyhodnocen\u00ed obdob\u00ed „ran\u00e9ho nacismu“\u00a0vede k chybn\u00e9mu posouzen\u00ed p\u0159\u00ed\u010din 2. sv\u011btov\u00e9 v\u00e1lky – n\u00e1sob\u00ed h\u00e1danky a z\u00e1hady. M\u00e1me-li v\u011b\u0159it u\u010debnici d\u011bjepisu, pak politi\u010dt\u00ed v\u016fdci jednaj\u00ed v rozporu s ve\u0161kerou logikou a zdrav\u00fdm rozumem. Ale je to prost\u011b nemo\u017en\u00e9 – jak jsme\u00a0ji\u017e \u0159ekli, v kancel\u00e1\u0159\u00edch nepracuj\u00ed \u00fapln\u00ed hlup\u00e1ci. St\u00e1tn\u00edci o\u010dek\u00e1vaj\u00ed odm\u011bny v podob\u011b s\u00edly a to ukazuje\u00a0logiku jejich akc\u00ed. Pokud je vl\u00e1da vedena loutkou, pak je to je\u0161t\u011b\u00a0pot\u0159eba moci, jen ne vlastn\u00ed – a v tom je cel\u00fd rozd\u00edl! Je d\u016fle\u017eit\u00e9 si uv\u011bdomit, \u017ee ka\u017ed\u00e9 p\u0159ijat\u00e9 rozhodnut\u00ed\u00a0zalo\u017eeno v\u00fdhradn\u011b na politick\u00fdch \u010di ekonomick\u00fdch dividend\u00e1ch, kter\u00e9 zem\u011b budou skl\u00edzet, to zda je zcela zem\u011b nez\u00e1visl\u00e1 nebo jestli je\u00a0suveren\u00ed je fale\u0161n\u00e1 p\u0159edstava, v takov\u00fdch p\u0159\u00edpadech\u00a0sm\u011b\u0159uj\u00ed v\u0161echny benefity k \u0159\u00edd\u00edc\u00edmu n\u00e1rodu. A pokud jste po p\u0159e\u010dten\u00ed historick\u00e9ho v\u00fdzkumu o p\u0159edve\u010deru\u00a02. sv\u011btov\u00e9 v\u00e1lky ode\u0161li s dojmem, \u017ee v\u0161echny sv\u011btov\u00e9 vl\u00e1dy byly\u00a0\u0159\u00edzeny bl\u00e1zny, kte\u0159\u00ed nech\u00e1pali zjevn\u00e9 n\u00e1sledky sv\u00fdch \u010din\u016f, pak to znamen\u00e1, \u017ee autor s\u00e1m nepochopil nic o tomto obdob\u00ed.
\nAby bylo mo\u017en\u00e9 spr\u00e1vn\u011b posoudit \u010diny sv\u011btov\u00fdch v\u016fdc\u016f, mus\u00edme se vr\u00e1tit o n\u011bkolik let zp\u011bt a pono\u0159it se do chaotick\u00e9 kuchyn\u011b rusk\u00fdch a n\u011bmeck\u00fdch revoluc\u00ed. Poj\u010fme s t\u00edm za\u010d\u00edt. Za\u010dalo to na pozad\u00ed t\u011b\u017ek\u00fdch boj\u016f\u00a0N\u011bmecka na v\u0161ech front\u00e1ch. Nicm\u00e9n\u011b, t\u00edm\u00a0 nen\u00ed mo\u017en\u00e9 vysv\u011btlit jeho vojenskou por\u00e1\u017eku. Toti\u017e,\u00a0m\u016f\u017eete, ale pouze v p\u0159\u00edpad\u011b, \u017ee zapomenete na n\u011bkolik d\u016fle\u017eit\u00fdch fakt\u016f. Jedn\u00edm z nich je, \u017ee v roce 1945, bylo N\u011bmecko zcela obsazeno a p\u0159esto se br\u00e1nilo do posledn\u00edho mu\u017ee. Kdy\u017e za\u010dala revoluce v roce 1918, ani jeden nep\u0159\u00e1telsk\u00fd voj\u00e1k dos\u00e1hl\u00a0\u00fazem\u00ed N\u011bmecka. V\u00a01. sv\u011btov\u00e9 v\u00e1lce N\u011bmecko neznal hr\u016fzy bombardov\u00e1n\u00ed, t\u00edm m\u00e9n\u011b kobercov\u00e9 bombardov\u00e1n\u00ed, kter\u00e9 m\u016f\u017ee zni\u010dit jakoukoliv stopu m\u011bsta z povrchu Zem\u011b. N\u011bmecko v\u0161ak trp\u011blo velk\u00fdmi hospod\u00e1\u0159sk\u00fdmi obt\u00ed\u017eemi, ale v Berl\u00edn\u011b a Hamburku nebyl hladomor na \u00farovni Leningradu v roce 1941. Tak pro\u010d konat revoluce?<\/p>\n

Proto\u017ee to bylo uvedeno do pohybu. Stejn\u00e9 s\u00edly, kter\u00e9 p\u0159ivedly ke krachu ruskou \u0159\u00ed\u0161i v \u00fanoru a \u0159\u00edjnu 1917 byly nyn\u00ed p\u0159ipraveny poh\u0159b\u00edt sv\u00e9ho druh\u00e9ho geopolitick\u00e9ho soupe\u0159e – \u0159\u00ed\u0161i c\u00edsa\u0159e Vil\u00e9ma. A oni j\u00ed poh\u0159bili! Um\u011bl\u00fd kolaps N\u011bmecka vytvo\u0159il \u017eivnou p\u016fdu pro nacisty a\u00a0povzbudil jejich program.<\/p>\n

„\u0158\u00edk\u00e1m v\u00e1m, \u017ee jakmile se dostanu k moci prost\u0159ednictv\u00edm pr\u00e1vn\u00edch prost\u0159edk\u016f,\u00a0vytvo\u0159\u00edme nacistick\u00fd soud a\u00a0pomst\u00edme Listopadovou revoluci a mnoho hlav\u00a0po pr\u00e1vu spadne z ramen.\u00bb<\/em> [kniha Alana Bullocka „Hitler a Stalin“ ], – deklaroval Hitler\u00a0otev\u0159en\u011b. Mo\u017en\u00e1, \u017ee l\u017ee nebo p\u0159eh\u00e1n\u00ed, \u017ee N\u011bmecko bylo „bodnutu do zad\u00bb nebo mo\u017en\u00e1 je to jen dal\u0161\u00ed trik Goebbelsovi propagandy. Posu\u010fte sami …<\/p>\n

\"max_baden\"<\/a><\/p>\n

Princ Max von Baden<\/a> byl kancl\u00e9\u0159em v dob\u011b zhroucen\u00ed N\u011bmecka. P\u0159esn\u011bji \u0159e\u010deno, jeho vzestup k moci\u00a03. \u0159\u00edjna 1918<\/strong> ozna\u010dil vytvo\u0159en\u00ed nov\u00e9 vl\u00e1dy, v n\u00ed\u017e byl t\u00f3n nastaven nikoli upjat\u00fdmi kr\u00e1lovsk\u00fdmi zp\u00e1te\u010dnick\u00fdmi\u00a0\u00fa\u0159edn\u00edky, ale pravicov\u00fdmi soci\u00e1ln\u00edmi demokraty v \u010dele s Ebertem<\/a> a Scheidemannem<\/a>. Koncem z\u00e1\u0159\u00ed, byla na v\u0161ech front\u00e1ch obt\u00ed\u017en\u00e1 situace. N\u011bme\u010dt\u00ed spojenci byli podlomen\u00ed. 30. z\u00e1\u0159\u00ed<\/strong>, podepsalo Bulharsko podepsalo p\u0159\u00edm\u011b\u0159\u00ed se spojenci Entente. Vedouc\u00ed p\u0159edstavitel\u00e9 Rakousko-Uherska a Turecka tak\u00e9 za\u010dal p\u0159em\u00fd\u0161let o p\u0159e\u017eit\u00ed sv\u00fdch re\u017eim\u016f a nikoli o v\u00edt\u011bzstv\u00ed v prob\u00edhaj\u00edc\u00ed v\u00e1lce. V tomto bod\u011b bylo samoz\u0159ejm\u011b nejd\u016fle\u017eit\u011bj\u0161\u00edm \u00fakolem pro N\u011bmecko\u00a0pos\u00edlen\u00ed sv\u00e9ho ducha a d\u016fv\u011bry ve v\u00edt\u011bzstv\u00ed.<\/p>\n

Pro odp\u016frce N\u011bmecka se\u00a0prioritou \u010d\u00edslo jedna stalo udr\u017eov\u00e1n\u00ed\u00a0odd\u011blen\u00fdch rozhovor\u016f se satelity N\u011bmecka. V\u00e1lka se vlekla. S por\u00e1\u017ekou, kter\u00e1 N\u011bmecku hrozila, bylo je\u0161t\u011b mo\u017en\u00e9 se vzd\u00e1t, tedy rozd\u011blit\u00a0sv\u00e9 spojence, zem\u011b Entente by mohly usp\u00ed\u0161it konec. V Lond\u00fdn\u011b a Pa\u0159\u00ed\u017ei tak\u00e9, populace byla na pokraji smrti hladem a\u00a0ji\u017e v\u00edce nemohla vydr\u017eet miliony poh\u0159b\u016f. Dokonce i pro Spojen\u00e9 st\u00e1ty, kter\u00e9 pr\u00e1v\u011b vstoupily do v\u00e1lky bylo prodlou\u017een\u00ed boj\u016f ne\u017e\u00e1douc\u00ed. Nebylo n\u00e1hodou, \u017ee Washington \u010dekal \u010dty\u0159i roky ne\u017e vyhl\u00e1sil\u00a0v\u00e1lku\u00a0N\u011bmecku \u0161est m\u011bs\u00edc\u016f p\u0159ed jeho por\u00e1\u017ekou. Z\u00e1m\u011brem bylo, aby\u00a0minimalizovali sv\u00e9 ztr\u00e1ty a p\u0159itom vyu\u017e\u00edli toho ostatn\u00ed poskytovali, sp\u00ed\u0161e ne\u017e zaplnit nedobytn\u00e9 n\u011bmeck\u00e9 z\u00e1kopy s mrtvolami fl\u00e1ka\u010d\u016f.<\/p>\n

Zde v tomto kritick\u00e9m okam\u017eiku do\u0161lo k pravdov\u00fdm z\u00e1zrak\u016fm. N\u011bmeck\u00fd kancl\u00e9\u0159 prince Max von Baden\u00a0onemocn\u011bl. Pro n\u011bj to bylo jist\u011b \u0161patn\u00fd, ale pro zemi to nebylo katastrof\u00e1ln\u00ed. Nicm\u00e9n\u011b probl\u00e9mem nebyla princ\u016fva nemoc, ale sp\u00ed\u0161e jej\u00ed d\u016fsledky. Jak se to stalo? Nijak. Je to nesmysl.<\/p>\n

Princ Max von Baden usnul.<\/strong><\/p>\n

A\u00a0spal\u00a0n\u011bjakou dobu! Del\u0161\u00ed dobu ne\u017e kdokoli jin\u00fd na sv\u011bt\u011b. Dokonce d\u00e9le ne\u017e ti unaven\u00ed a vy\u010derpan\u00ed. O tomto „z\u00e1zraku“ se nedo\u010dtete\u00a0v u\u010debnic\u00edch: historici p\u0159ehl\u00e9dnou fakta, pro jejich\u017e vysv\u011btlen\u00ed nejsou podm\u00ednky. Informace lze nal\u00e9zt v pam\u011btech britsk\u00e9ho premi\u00e9ra Lloyda George<\/a>. Ne jen \u017ee d\u011blal kancl\u00e9\u0159e ve sp\u00e1nku po mimo\u0159\u00e1dn\u011b dlouhou dobu, ale ve skute\u010dnosti v t\u00e9 dob\u011b N\u011bmecko prohr\u00e1lo v\u00e1lku!<\/p>\n

„Nadm\u011brn\u00e9 d\u00e1vky pr\u00e1\u0161k\u016f na span\u00ed ho pono\u0159il do zapomn\u011bn\u00ed na dobu 36 hodin\u00a0d\u016fle\u017eit\u00fdch hodin mezi\u00a01.-3. listopadem 1918<\/strong>. Kdy\u017e se probudil,\u00a0uk\u00e1zalo se, \u017ee\u00a0N\u011bme\u010dt\u00ed spojenci – Turecko a Rakousko-Uhersko – u\u017e opustili v\u00e1lku a bol\u0161evi\u010dt\u00ed agit\u00e1to\u0159i\u00a0podn\u011bcovali nepokoje po cel\u00e9 zemi“<\/em> [David Lloyd George, V\u00e1le\u010dn\u00e9 vzpom\u00ednky (1938)].<\/p>\n

V\u00edde\u0148 a Istanbul\u00a0ve skute\u010dnosti podepsaly odd\u011blen\u00e9 m\u00edrov\u00e9 dohody s Entente, zat\u00edmco n\u011bmeck\u00fd v\u016fdce klidn\u011b spal jako mimino. Kdy\u017e se probudil, jeho n\u00e1rod byl ji\u017e jednou nohou v hrob\u011b.<\/p>\n

V\u011b\u0159\u00edte v kancl\u00e9\u0159\u016fv spont\u00e1n\u00ed 36-hodinov\u00fd sp\u00e1nek? Mysl\u00edte si, \u017ee by ho ani\u00a0jedin\u00fd \u010dlov\u011bk\u00a0neprobudil? – To nikdo necht\u011bl, aby tak bylo u\u010din\u011bno na pozad\u00ed rozv\u00edjej\u00edc\u00edch se ud\u00e1lost\u00ed? No, Stalin nemohl sp\u00e1t v dob\u011b\u00a0bitvy o Moskvu, bez ohledu na to jak vy\u010derpan\u00fdm byl. Hitler nemohl sp\u00e1t v kritick\u00e9m okam\u017eiku kdy spojenci za\u00fato\u010dili Berl\u00edn jako by jeho nervov\u00fd syst\u00e9m nemohl vyu\u017e\u00edt trochu odpo\u010dinku! Dokonce i nemocn\u00fd a p\u0159epracovan\u00fd George W. Bushe (stejn\u011b jako jak\u00fdkoli jin\u00fd prezident), by se probudil v p\u0159\u00edpad\u011b katastrofy v m\u011b\u0159\u00edtku 11. z\u00e1\u0159\u00ed 2001<\/strong>. Pokud jste v t\u00e9to pozici, mus\u00edte v\u00e9st zemi – d\u00e1vat pokyny a reagovat na rychle se m\u011bn\u00edc\u00ed prost\u0159ed\u00ed.<\/p>\n

Ale princ z Badensk\u00fd spal a spal. Existuj\u00ed pouze dv\u011b rozumn\u00e1 vysv\u011btlen\u00ed pro takov\u00fd „klid“ b\u011bhem tak rozhoduj\u00edc\u00edho okam\u017eiku\u00a0n\u011bmeck\u00fdch d\u011bjin a ob\u011b dv\u011b n\u00e1m \u0159\u00edkaj\u00ed, \u017ee n\u011bmeck\u00e1 „revoluce“ velmi mnoho zav\u00e1n\u00ed spol\u010den\u00edm nebo tajnou operac\u00ed.
\n\u2022 N\u011bkdo, a nen\u00ed to n\u00e1hoda, dal opravdu nemocn\u00e9mu princi dost pr\u00e1\u0161k\u016f na span\u00ed, \u017ee by to zabilo kon\u011b a pak se pod v\u0161emi druhy v\u00fdmluv zak\u00e1zal komukoli p\u0159ij\u00edt a p\u0159iv\u00e9st ho ke smysl\u016fm.
\n\u2022 Prince si vybral alibi s\u00e1m, prohla\u0161oval, \u017ee je nemocn\u00fd a klidn\u011b spal ve sv\u00e9 kancel\u00e1\u0159i a (t\u00edm za\u0159\u00eddil, aby), nebyl v rozporu s\u00a0kolapsem sv\u00e9 zem\u011b.
\nCo se vlastn\u011b stalo, nech\u00e1me posoudit na\u0161e zv\u00eddav\u00e9 historiky. Na druh\u00e9 stran\u011bl, je to jeden z t\u011bch p\u0159\u00edpad\u016f, kter\u00e9mu dal\u0161\u00ed detaily vpodstat\u011b nic nep\u0159idaj\u00ed. Objevil se je\u0161t\u011b jeden zvl\u00e1\u0161tn\u00ed moment, kter\u00fd charakterizuje n\u011bmeckou revoluci a na\u0161i \u0160\u00edpkovou R\u016f\u017eenku, prince\u00a0Badensk\u00e9ho. Jak je dob\u0159e zn\u00e1mo, smrt c\u00edsa\u0159sk\u00e9 \u0159\u00ed\u0161e za\u010dala povst\u00e1n\u00edm n\u00e1mo\u0159n\u00edk\u016f v Kielu. Stejn\u011b jako v Rusku, „p\u00fdchou a sl\u00e1voua“ n\u011bmeck\u00e9 revoluce byli jej\u00ed n\u00e1mo\u0159n\u00edci a\u00a0ob\u011b na\u0161e\u00a0flotily str\u00e1vily v\u011bt\u0161inu v\u00e1lky ve sv\u00fdch p\u0159\u00edstavech. Dreadnoughty<\/a> a bitevn\u00ed lod\u011b jsou p\u0159\u00edli\u0161 drah\u00e9 na oto aby byly ztraceny potopen\u00edm v bitv\u00e1ch. Vzhledem k propagand\u011b a nicned\u011bl\u00e1n\u00ed se\u00a0n\u00e1mo\u0159n\u00edci\u00a0stali st\u00e1vkovou silou pro „ZM\u011aNU“…<\/p>\n

Provokac\u00ed pro povst\u00e1n\u00ed v p\u0159\u00edstavu\u00a0Kiel bylo nedobrovoln\u00e9 pos\u00edl\u00e1n\u00ed n\u00e1mo\u0159n\u00edk\u016f a „brat\u0159\u00ed\u00bb podle zvyku vybojovat\u00a0rozhoduj\u00edc\u00ed bitvu s britskou flotilou. Pro n\u011bmeck\u00e9 admir\u00e1ly to byla sama o sob\u011b kr\u00e1sn\u00e1 my\u0161lenka: nesmlouvav\u011b j\u00edt bojovat\u00a0s nep\u0159\u00e1teli. N\u00e1mo\u0159n\u00edci byli kartou, kterou bylo je\u0161t\u011b mo\u017eno hr\u00e1t. V\u00edt\u011bzstv\u00ed by mohlo radik\u00e1ln\u011b zm\u011bnit celou situaci a v p\u0159\u00edpad\u011b por\u00e1\u017eky by v\u011bci mohli dostat mnohem hor\u0161\u00ed pr\u016fb\u011bh. Koneckonc\u016f je\u00a0v ka\u017ed\u00e9m p\u0159\u00edpad\u011b smrt v bitv\u011b mnohem\u00a0v\u00edce odpov\u00edd\u00e1\u00a0vojensk\u00e9 cti ne\u017e kapitulace. Tato kr\u00e1sn\u00e1 propagandistick\u00e1 zpr\u00e1va se obr\u00e1tila na voj\u00e1ky a ti se za\u010dali bou\u0159it.<\/p>\n

Co \u0159\u00edk\u00e1te tomuto chov\u00e1n\u00ed? Velmi jednoduch\u00e9 – vzpoura. Takov\u00fd p\u0159estupek je trest\u00e1n v ozbrojen\u00fdch sil\u00e1ch velmi v\u00e1\u017en\u011b. V dob\u011b v\u00e1lky, jak\u00fdkoliv arm\u00e1dn\u00ed tribun\u00e1l \u010din\u00ed jednozna\u010dn\u00fd verdikt – smrt zast\u0159elen\u00edm. Ale n\u011bmeck\u00e1 vl\u00e1da, nov\u011b veden\u00e1 soci\u00e1ln\u00edmi demokraty\u00a0se rozhodla\u00a0nepou\u017e\u00edt tuto metodu na vzbou\u0159ence. Nav\u00edc, princ Max vydal dekret zakazuj\u00edc\u00ed pou\u017eit\u00ed s\u00edly k potla\u010den\u00ed roz\u0161i\u0159uj\u00edc\u00edch se nepokoj\u016f. A\u00a0kdy\u017e ne\u010dinnost dovedla vl\u00e1du k pot\u00e1cen\u00ed se na pokraji, kancl\u00e9\u0159 n\u00e1hle „probuzen“ volal c\u00edsa\u0159i Vil\u00e9movi na n\u011bmeck\u00e9 vojensk\u00e9 velitelstv\u00ed ve m\u011bst\u011b Spa, a nazna\u010dil mu, aby\u00a0abdikoval. „Byl to jen prodlou\u017een\u00fd sp\u00e1nek prince\u00a0Maxe, kter\u00fd jej zdr\u017eel od pod\u00e1n\u00ed tohoto n\u00e1vrhu Vil\u00e9movi d\u0159\u00edve.\u00bb napsal britsk\u00fd premi\u00e9r Lloyd George. J\u00e1 nev\u00edm jak vy, ale po hloub\u011bj\u0161\u00edm\u00a0studi\u00fa t\u011bchto z\u00e1zrak\u016f, \u010d\u00edm d\u00e1l t\u00edm v\u00edce pochybuji, \u017ee state\u010dn\u00fd n\u011bmeck\u00fd princ Max „opravdu“ spal …<\/p>\n

Situace byla velmi podobn\u00e1\u00a0rusk\u00e9 revoluci v \u00fanoru 1917, kdy byl panovn\u00edk donucen odstoupit z tr\u016fnu a tato abdikace – ne „revolu\u010dn\u00ed situace“ – okam\u017eit\u011b polo\u017eila zemi\u00a0na jej\u00ed smrteln\u00e9 lo\u017ee. Ale jestli\u017ee Mikul\u00e1\u0161 II. podlehl vyd\u00edr\u00e1n\u00ed, c\u00edsa\u0159 uk\u00e1zala vyrovnanost. M\u011bl jednu v\u00fdhodu: na rozd\u00edl od sv\u00e9ho rusk\u00e9ho bratrance, nebyl zat\u010den. Ale monarchova vytrvalost nemohla zastavil s\u00edly, kter\u00e9 se daly do pohybu, kter\u00fd by rychle eliminovat n\u011bmeckou \u0159\u00ed\u0161i ze seznamu vojensk\u00fdch sil. Proto musel\u00a0n\u011bkdo\u00a0odv\u00e1\u017en\u011b lh\u00e1t.
\nMax von Baden ud\u011blal n\u011bco naprosto neuv\u011b\u0159iteln\u00e9ho pro prince a premi\u00e9ra: ozn\u00e1mil abdikaci sv\u00e9ho c\u00edsa\u0159e, k \u010demu\u017e od n\u011bj obdr\u017eel jasn\u00e9 a stru\u010dn\u00e9 odm\u00edtnut\u00ed!<\/strong><\/p>\n

\"wilhelm_ii_of_germany\"<\/a><\/p>\n

Pravdou je, \u017ee Vil\u00e9m abdikoval t\u0159i t\u00fddny po ozn\u00e1men\u00ed jeho odstoupen\u00ed! Princ byl nejenom kancl\u00e9\u0159em, ale i c\u00edsa\u0159ov\u00fdm bratrancem. Pokud tohle nen\u00ed zrada, co by to potom m\u011blo b\u00fdt? Existuj\u00ed i jin\u00e9 „n\u00e1hodn\u00e9 shody okolnost\u00ed“, kter\u00e9 nazna\u010duj\u00ed, \u017ee jak rusk\u00e1 tak n\u011bmeck\u00e1 revoluce byly upl\u00e1c\u00e1ny ze stejn\u00e9ho t\u011bsta. Nepokoje v Petrohradu vypukly 23. \u00fanora 1917, <\/strong>p\u0159esn\u011b jeden den pot\u00e9 co car odjel z hlavn\u00edho m\u011bsta\u00a0na rusk\u00e9 vojensk\u00e9 velitelstv\u00ed v Mogilevu. Po osmi dnech Rusko sly\u0161elo o jeho abdikaci. Podobn\u011b\u00a028.\u0159\u00edjna 1918<\/strong>\u00a0Vil\u00e9m odjel z Berl\u00edna na vojensk\u00e9 velitelstv\u00ed ve Spa. O dvacet dn\u00ed pozd\u011bji bylo ozn\u00e1meno n\u011bmeck\u00e9mu lidu \u017ee ji\u017e nem\u00e1 c\u00edsa\u0159e.<\/p>\n

Kdy\u017e je pr\u00e1ce hotova, hrdina odch\u00e1z\u00ed do z\u00e1padu slunce. Pot\u00e9, co p\u0159evzal moc Boha v\u0161emohouc\u00edho (proto\u017ee monarchov\u00e9 samy o sob\u011b jsou j\u00edm pomazan\u00ed), Max von Baden p\u0159edlo\u017eil svou rezignaci a p\u0159edal kancl\u00e9\u0159stv\u00ed soci\u00e1ln\u011b demokratick\u00e9mu v\u016fdci Friedrichu Ebertovi. Za\u010dal vzd\u00e1n\u00edm se sv\u00e9ho c\u00edsa\u0159e a pak se vzdal i sv\u00e9ho m\u00edsta. B\u011bhem hodiny (!)\u00a0v den p\u0159evzet\u00ed moci, nov\u00fd v\u016fdce soci\u00e1ln\u011b demokratick\u00e9 strany „prohloubil“ revolucie a bez ciz\u00ed pomoci deklarovat N\u011bmeckou republiku!<\/p>\n

Vl\u00e1da „ospal\u00e9ho“ prince Maxe byla u moci jen n\u011bco m\u00e1lo p\u0159es m\u011bs\u00edc. A v tomto m\u011bs\u00edci dok\u00e1zala obratn\u011b p\u0159ij\u00edt nejrve o v\u0161echny n\u011bmeck\u00e9 spojence a pak i o vlastn\u00ed N\u011bmecko! To jsou lid\u00e9, kter\u00e9 Hitler pozd\u011bji nazval zr\u00e1dci a p\u0159eb\u011bhl\u00edky – a nejen pro „m\u011bkk\u00e9“ zru\u0161en\u00ed monarchie. Samoz\u0159ejm\u011b, Scheidemann, Ebert a jejich komplicov\u00e9 z nov\u00e9 vl\u00e1dy\u00a0rychle podepsali\u00a0 p\u0159\u00edm\u011b\u0159\u00ed s n\u00e1rody Entente, bezprost\u0159edn\u011b po p\u0159evzet\u00ed moci.<\/p>\n

Cel\u00e1 v\u011bc byla provedena tak obratn\u011b, \u017ee n\u011bme\u010dt\u00ed lid\u00e9\u00a0se ke v\u0161emu dostali jako zelen\u00e1\u010d p\u0159i h\u0159e sko\u0159\u00e1pky. P\u0159i \u010dten\u00ed tohoto dokumentu p\u0159ed V\u00e1mi vyvstanou ot\u00e1zky, kdo organizoval n\u011bmeck\u00e9 revoluce a pro\u010d tyto revoluce sami ustaly:<\/p>\n

\"treatytext\"<\/a><\/p>\n

„\u010cl\u00e1nek 4. N\u011bmeck\u00e1 arm\u00e1da se vzd\u00e1 tohoto v\u00e1le\u010dn\u00e9ho materi\u00e1lu: 5000 d\u011bl, 25000 pu\u0161ek, 3000 minomet\u016f a 1700 letadel.<\/em>
\n\u010cl\u00e1nek 7 N\u011bmecko se vzd\u00e1 ve prosp\u011bch Spojenc\u016f: 5000 lokomotiv, 150000 vag\u00f3n\u016f a 5000 n\u00e1kladn\u00edch automobil\u016f.<\/em>
\n\u010cl\u00e1nek 9 Dod\u00e1vky a zaopat\u0159en\u00ed okupa\u010dn\u00edch s\u00edl v Por\u00fdn\u00ed (krom\u011b Alsasko-Lotrinsko), bude zodpov\u011bdnost\u00ed n\u011bmeck\u00e9 vl\u00e1dy.<\/em>
\n\u010cl\u00e1nek 10. Okam\u017eit\u00e9 repatriace v\u0161ech v\u00e1le\u010dn\u00fdch zajatc\u016f, kte\u0159\u00ed pat\u0159\u00ed do Spojeneck\u00fdch arm\u00e1d bez reciprocity\u00a0… „<\/em><\/p>\n

Krom\u011b v\u0161eho v\u00fd\u0161e uveden\u00e9ho, mus\u00ed N\u011bmecko p\u0159edat pod kontrolu Spojenc\u016f: 6 t\u011b\u017ek\u00fdch k\u0159i\u017en\u00edk\u016f, 10 bitevn\u00edch lod\u00ed, 8 lehk\u00fdch k\u0159i\u017en\u00edk\u016f, 50 torp\u00e9doborc\u016f a 160 ponorek.<\/p>\n

Mysl\u00edte si, \u017ee toto lze nazvat „p\u0159\u00edm\u011b\u0159\u00edm“?\u00a0Mohou b\u00fdt\u00a0tyto po\u017eadavky\u00a0zahrnuty do jeho textu? P\u0159\u00edm\u011b\u0159\u00ed je jinak zn\u00e1mo jako klid zbran\u00ed. Tento dokument, vypracovan\u00fd Spojenci a rychle podepsan\u00fd nov\u00fdm n\u011bmeck\u00fdm veden\u00edm nelze nazvat jinak, ne\u017e bezpodm\u00edne\u010dnou kapitulac\u00ed. Kdyby\u00a0se n\u011bmeck\u00e9mu lidu \u0159eklo, co Britov\u00e9 a Francouzi po\u017eaduj\u00ed, byl\u00a0 by nad\u00e1le vzdoroval. Proto se dokument\u00a0naz\u00fdv\u00e1 „p\u0159\u00edm\u011b\u0159\u00edm“. N\u011bmecko nejprve slo\u017eilo sv\u00e9 zbran\u011b, zav\u00e1zalo se st\u00e1hnout sv\u00e9 jednotky ze v\u0161ech okupovan\u00fdch \u00fazem\u00ed, p\u0159evedlo kontrolu nad svou flotilou na\u00a0Spojence,\u00a0vzdalo se\u00a0sv\u00e9 t\u011b\u017ek\u00e9 v\u00fdzbroje a dopravn\u00edch prost\u0159edk\u016f a propustilo v\u0161echny v\u011bzn\u011b. Teprve po tom v\u0161em,\u00a0kdy\u017e u\u017e\u00a0N\u011bmci\u00a0nem\u011bli \u017e\u00e1dnou arm\u00e1du ani jak\u00fdkoliv jin\u00fd zp\u016fsob odporu,\u00a0mohli „m\u00edrov\u00e9 rozhovory“\u00a0za\u010d\u00edt. P\u0159itom N\u011bmci nejprve p\u0159edali sv\u00e9 zbran\u011b a teprve pozd\u011bji se dozv\u011bd\u011bli, za jak\u00fdch podm\u00ednek to tak ud\u011blali!<\/p>\n

N\u011bmeck\u00e1 por\u00e1\u017eka se odehr\u00e1la bez z\u00e1drhel\u016f. Se souhlasem c\u00edsa\u0159e\u00a0za\u010dala\u00a0n\u011bmeck\u00e1 delegace\u00a0jedn\u00e1n\u00ed o p\u0159\u00edm\u011b\u0159\u00ed 7. listopadu 1918<\/strong> – to znamen\u00e1, p\u0159ed ozn\u00e1men\u00edm Vil\u00e9movy\u00a0abdikaci. Spojenci dali N\u011bmc\u016fm lh\u016ftu 72 hodin, aby reagovali na obdr\u017een\u00e9 n\u00e1vrhy, kter\u00e1 uplynula dne 11. listopadu.<\/strong> C\u00edsa\u0159\u00a0by nikdy nesouhlasil s takto p\u0159emr\u0161t\u011bn\u00fdmi podm\u00ednkami. Koneckonc\u016f, podeps\u00e1n\u00ed dokumentu by znamenalo por\u00e1\u017eku N\u011bmecka v\u00a01. sv\u011btov\u00e9 v\u00e1lce! Proto bylo nutn\u00e9 v dob\u011b, kdy bylo podeps\u00e1no toto „p\u0159\u00edm\u011b\u0159\u00ed“, aby c\u00edsa\u0159 neexistoval. V opa\u010dn\u00e9m p\u0159\u00edpad\u011b by p\u0159\u00edm\u011b\u0159\u00ed, kter\u00e9 bylo ve skute\u010dnosti mnohem v\u00edce\u00a0kapitulac\u00ed, nikdy nebylo podeps\u00e1no. Tak\u017ee 9. listopadu 1918<\/strong> Max von Baden lhal o c\u00edsa\u0159ov\u011b abdikaci, kterou\u00a0ozn\u00e1mil sv\u011btu a nov\u00e1 vl\u00e1da slo\u017een\u00e1 z loutek okam\u017eit\u011b podepsala dokumenty v\u00a0kone\u010dn\u00e9m term\u00ednu stanoven\u00e9m odp\u016frci – 11. listopadu 1918.<\/strong><\/p>\n

T\u00edm byly v\u0161echny doklady\u00a0u\u017e v po\u0159\u00e1dku? Na\u00a0p\u0159\u00edkaz Entente bylo ji\u017e mo\u017eno spo\u010d\u00edtat mno\u017estv\u00ed\u00a0zbran\u00ed a vojensk\u00e9ho vybaven\u00ed, kter\u00e9 by N\u011bmci\u00a0m\u011bli „odevzdat\u00bb? Mo\u017en\u00e1, \u017ee n\u011bme\u010dt\u00ed z\u00e1stupci laskav\u011b p\u0159inesli seznam s sebou? Nebo mo\u017en\u00e1, \u017ee spojenci tohle v\u0161echno pl\u00e1novali\u00a0ji\u017e d\u0159\u00edve, v\u011bd\u011bli p\u0159edem o bl\u00ed\u017e\u00edc\u00edm se pu\u010di?
\nPropaganda Entente\u00a0p\u0159esv\u011bd\u010dila N\u011bmce, \u017ee dohoda o spravedliv\u00fd m\u00edr by mohla b\u00fdt uzav\u0159ena, pokud by se N\u011bmecko zbaviloi c\u00edsa\u0159e. Mnoho lid\u00ed podlehlo t\u00e9to n\u00e1lad\u011b a to p\u0159isp\u011blo k neochot\u011b obyvatelstva,\u00a0podpo\u0159it c\u00edsa\u0159e. N\u011bmeck\u00fd lid svrhl jeho vl\u00e1du, co\u017e uvrhlo zemi do chaosu a ud\u011blalo pokra\u010dovan\u00ed v boji nemo\u017en\u00fdm pro svou vlastn\u00ed arm\u00e1du. Nicm\u00e9n\u011b, p\u0159i stanovov\u00e1n\u00ed podm\u00ednek p\u0159\u00edm\u011b\u0159\u00ed smlouvou z\u00a0Versailes nikdo N\u011bmc\u016fm, kte\u0159\u00ed\u00a0svrhli Vil\u00e9ma ned\u011blal \u017e\u00e1dn\u00e9 laskavosti. Naopak, lidstvu nejsou zn\u00e1my tak drsn\u00e9 \u00abm\u00edrov\u00e9\u00bb podm\u00ednky ji\u017e od punsk\u00fdch v\u00e1lek mezi \u0158\u00edmem a Kart\u00e1gem. V\u00fdsledkem je, \u017ee se N\u011bmci\u00a0c\u00edtili podveden\u00ed a zrazen\u00ed. Mus\u00edm \u0159\u00edci, \u017ee v\u011bt\u0161ina zr\u00e1dc\u016f nakonec na\u0161la sv\u016fj spravedliv\u00fd trest. Matthias Ertsberger, kter\u00fd podepsal p\u0159\u00edm\u011b\u0159\u00ed, byl zast\u0159elen v srpnu 1921 dv\u011bma mlad\u00fdmi nacionalisty. Ti, kte\u0159\u00ed podepsali Brest-litevskou smlouvu<\/a> na rusk\u00e9 stran\u011b, stejn\u011b tak nep\u0159e\u017eili roky 1937-1938 …<\/p>\n

P\u0159irozen\u011b, \u017ee vyd\u011bra\u010dsk\u00e1 smlouva z Versailes byl pak podeps\u00e1na. Tady vid\u00edte\u00a0zbytek: reparace a\u017e do roku 1988, hlad a zima bezprecedentn\u00ed v lidsk\u00e9 historii. N\u011bmci rychle vyst\u0159\u00edzliv\u011bli, ale nebylo \u017e\u00e1dn\u00e9 cesty zp\u011bt. V\u00fdroba zbo\u017e\u00ed v N\u011bmecku\u00a0klesla na \u00farove\u0148 roku 1888, i kdy\u017e populace se od t\u00e9 doby rozrostla o 30%. V\u0161echni byli ponech\u00e1ni rozhodnut\u00ed bu\u010f trp\u011bt\u00a0nebo zav\u0159\u00edt okna a zapnout plyn. Takov\u00e1 byla situace v dob\u011b, kdy\u017e Adolf Hitler vstoupil\u00a0do politick\u00e9 ar\u00e9ny. Pochopil, kdo vyhr\u00e1l 1.sv\u011btovou v\u00e1lku a \u010d\u00ed milostiv\u00e9 povolen\u00ed by bylo zapot\u0159eb\u00ed\u00a0N\u011bmecku, aby\u00a0se postavilo zp\u011bt na nohy.<\/p>\n

\n

Lev Trockij, otec n\u011bmeck\u00e9ho nacizmu (II)<\/p>\n

origin\u00e1l zdroj<\/a> – vlastn\u00ed p\u0159eklad 16.6.2015<\/p>\n

Nikolaj Starikov (Rusko)<\/p>\n

Kdo organizoval \u00fanorovou a\u00a0\u0159\u00edjnovou revoluci v Rusku a listopadovou revoluci v N\u011bmecku? Rusk\u00e1 a n\u011bmeck\u00e1 revoluce byly organizov\u00e1ny britskou zpravodajskou slu\u017ebou, s mo\u017enou podporou Spojen\u00fdch st\u00e1t\u016f a Francie.<\/strong> C\u00edlem\u00a01.sv\u011btov\u00e9 v\u00e1lky bylo donutit dv\u011b velmovi, aby krv\u00e1celi spolu s ostatn\u00edmi a eventu\u00e1ln\u011b v nich za\u017eehnout revoluce. V\u0161echny druhy politick\u00fdch stran byly pou\u017eity k vykon\u00e1n\u00ed tohoto \u00fakolu – ru\u0161t\u00ed ese\u0159i, kadeti, men\u0161evici, bol\u0161evici a v N\u011bmecku nesourod\u00ed soci\u00e1ln\u00ed demokrat\u00e9. Ale ne v\u0161echno \u0161lo podle britsk\u00e9ho pl\u00e1nu.\u00a0N\u011bmecko na\u0161lo sv\u00e9ho vlastn\u00edho \u0159ezn\u00edka, Gustava Noskeho<\/a>, bol\u0161evici rozhodn\u011b p\u0159evzali taktiku zab\u00edjen\u00ed\u00a0politick\u00fdch soupe\u0159\u016f. Byl posl\u00e1n do Ruska podle britsk\u00e9 zpravodajsk\u00e9 slu\u017eby, d\u00edky tajn\u00e9 dohod\u011b s n\u011bmeck\u00fdmi tajn\u00fdmi slu\u017ebami\u00a0v\u00a0„uzav\u0159en\u00e9m voze,“ bol\u0161evici odm\u00edtli opustit politickou sc\u00e9nu. Bol\u0161evici, kte\u0159\u00ed se uk\u00e1zali b\u00fdt talentovan\u00fdmi a nemilosrdn\u00fdmi organiz\u00e1tory, pokra\u010dovali ve v\u00edt\u011bzstv\u00ed\u00a0v rusk\u00e9 ob\u010dansk\u00e9 v\u00e1lce a zni\u010den\u00ed vod\u00edtka sv\u00fdch britsk\u00fdch dobrodinc\u016f.<\/p>\n

Kdy\u017e se prach z p\u00e1du Rusk\u00e9 \u0159\u00ed\u0161e usadil, vyno\u0159ila se nov\u00e1 forma, kter\u00e1\u00a0\u010delila ohromen\u00e9mu britsk\u00e9mu pohledu.\u00a0Na m\u00edsto obrovsk\u00e9, ale p\u0159edv\u00eddateln\u00e9 \u0159\u00ed\u0161e car\u016f, vznikla o n\u011bco men\u0161\u00ed, ale zcela nep\u0159edv\u00eddateln\u00e1 nov\u00e1 zem\u011b – Svaz sov\u011btsk\u00fdch socialistick\u00fdch republik. V jej\u00edm \u010dele byli v\u016fdci, kte\u0159\u00ed velmi dob\u0159e znali um\u011bn\u00ed p\u0159evrat\u016f a revoluc\u00ed a byly tak\u00a0vhodn\u00fdmi soupe\u0159i v politick\u00e9m boji.<\/p>\n

Nicm\u00e9n\u011b, nov\u00e1 ideologie Sov\u011btsk\u00e9ho svazu nep\u0159edstavovala nebezpe\u010d\u00ed sama o sob\u011b. Nakonec, v\u0161echny slogany kon\u010d\u00edc\u00ed na\u00a0„ism“ a slo\u017een\u00ed politick\u00fdch syst\u00e9m\u016f jsou nic, ale slou\u017e\u00ed pro dosa\u017een\u00ed zam\u00fd\u0161len\u00fdch c\u00edl\u016f – nejsou sami o sob\u011b kone\u010dn\u00e9. To je d\u016fvod, pro\u010d bol\u0161evici, kte\u0159\u00ed ot\u0159\u00e1sli Ruskem v dob\u011b jejich vzestupu k moci, byli nuceni pokra\u010dovat v politice sv\u00fdch korunovan\u00fdch p\u0159edch\u016fdc\u016f a rychle vytvo\u0159ili t\u00e9m\u011b\u0159 ve\u0161kerou ztracenou p\u016fdu. Stalo se tak pod praporem marxismu, ale \u00favaha nem\u00e1 nic spole\u010dn\u00e9ho\u00a0s triumfem my\u0161lenek vousat\u00e9ho lond\u00fd\u0148ana, ale sp\u00ed\u0161e s logikou geopolitick\u00e9 konfrontace a prosazov\u00e1n\u00ed n\u00e1rodn\u00edch z\u00e1jm\u016f.
\nNyn\u00ed zv\u00e1\u017e\u00edme situaci v na\u0161\u00ed zemi na po\u010d\u00e1tku roku 1920. Nevy\u0159\u010den\u00e9 bohatstv\u00ed Ruska nebylo pro sv\u011bt \u017e\u00e1dn\u00fdm tajemstv\u00edm. I bez jak\u00fdchkoli geologick\u00e9 pr\u016fzkumy\u00a0lze p\u0159edpokl\u00e1dat, \u017ee jedna \u0161estina\u00a0Zem\u011b nen\u00ed napln\u011bna pouze\u00a0p\u00edskem, j\u00edlem a obl\u00e1zky a na tomto rozs\u00e1hl\u00e9m \u00fazem\u00ed se ty\u010dila velkou Rusk\u00e1 \u0159\u00ed\u0161e. Stejn\u011b jako\u00a0v\u0161echna ostatn\u00ed imp\u00e9ria i\u00a0Rusko m\u011blo mnoho probl\u00e9m\u016f kv\u016fli sv\u00e9 historii, geografii a etnick\u00e9mu slo\u017een\u00ed. Britsk\u00e1 rozv\u011bdka bodla do\u00a0v\u0161ech t\u011bchto tlakov\u00fdch bod\u016f. Nemyslete si, \u017ee Rusko se zhroutilo p\u0159es noc. Podvratn\u00e9 aktivity byly nahromad\u011bn\u00e9 proti Rusku v pr\u016fb\u011bhu m\u011bs\u00edc\u016f nebo dokonce let. Pr\u00e1ce byla ve skute\u010dnosti dlouh\u00e1 (asi 100 let), metodick\u00e1 a pomal\u00e1. Za\u010dala\u00a0hned po por\u00e1\u017ece Napoleona Bonaparta, kdy\u017e se Rusko\u00a0stalo nejsiln\u011bj\u0161\u00ed silou na evropsk\u00e9m kontinentu a skon\u010dila\u00a0\u00fanorovou a \u0159\u00edjnovou revoluc\u00ed a ruskou ob\u010danskou v\u00e1lkou.<\/p>\n

Tak bylo\u00a0rozdrcen\u00ed Rusk\u00e9 \u0159\u00ed\u0161e\u00a0kompletn\u00ed. Ale politick\u00fd boj nem\u00e1 konce. Stejn\u011b jako politika sama,\u00a0to bylo nekone\u010dn\u00e9. Proto, jakmile se SSSR\u00a0za\u010dal objevovat na map\u011b, d\u011bli se pokusy o jeho vymaz\u00e1n\u00ed. Kdy\u017e se to stalo v roce 1991, podvratn\u00e9 \u010dinnosti byli prov\u00e1d\u011bny proti Rusk\u00e9 federaci. „Nem\u011bli bychom klamat sami sebe: dokud se\u00a0Rusko nezmen\u0161\u00ed na velikost Monaka nebo Lucembursku, budou se v\u017edy sna\u017eit, aby je oslabili a rozb\u00edli\u00a0na kusy, bez ohledu na vl\u00e1dnouc\u00ed re\u017eim nebo jeho stupe\u0148 „demokracie“ \u010di „otev\u0159enosti „. Budou i nad\u00e1le diskutovat\u00a0m\u011b\u0159\u00edtka tohoto \u00fasil\u00ed a financov\u00e1n\u00ed. V roce 2007 Spojen\u00e9 st\u00e1ty utratili 43 miliard dolar\u016f za sv\u00e9 zpravodajsk\u00e9 agentury. \u00dadaje o n\u00e1kladech Velk\u00e9 Brit\u00e1nie\u00a0jsou p\u0159\u00edsn\u011b tajn\u00e9.<\/em><\/p>\n

\"Stalin\"<\/a><\/p>\n

Nebyla to jen touha vy\u0159\u00eddit konkurenta, co vedlo Anglosasy ke zorganizov\u00e1n\u00ed rusk\u00e9 revoluce, ale tak\u00e9 ukazov\u00e1n\u00ed v\u0161ech „svobodn\u00fdch“ hodnot. Ale dopadlo to \u00fapln\u011b jinak. S Leninem v \u010dele, bol\u0161evici ne\u010dekan\u011b pro v\u0161echny (v\u010detn\u011b sebe) p\u0159ivedli Rusko\u00a0zase zp\u011bt. V dob\u011b kdy zakladatel sov\u011btsk\u00e9 vl\u00e1dy zem\u0159el v roce 1924, bylo v\u0161echno st\u00e1le je\u0161t\u011b\u00a0velmi k\u0159ehk\u00e9. Ekonomika musela b\u00fdt p\u0159estav\u011bna a v tomto bod\u011b\u00a0vypukl v SSSR boj mezi dv\u011bma my\u0161lenkami, dv\u011bma osobami, dv\u011bma filozofiemi\u00a0jak rozv\u00edjet zemi. Jakmile Lenin ji\u017e le\u017eel v rakvi, Josef Stalin a Lev Trockij se pustili do boje o to, kdo\u00a0p\u0159evezme vl\u00e1du nad komunistickou stranou a pr\u00e1vo \u0159\u00eddit zemi podle sebe. Nen\u00ed t\u0159eba p\u0159edn\u00e1\u0161et podrobnosti ze \u017eivotopis\u016f t\u011bchto v\u016fdc\u016f a v\u0161echny zvraty v r\u00e1mci sov\u011btsk\u00e9 politice, na toto t\u00e9ma existuj\u00ed ji\u017e tis\u00edce knih. To co n\u00e1s zaj\u00edm\u00e1, je pochopen\u00ed kl\u00ed\u010dov\u00fdch moment\u016f tohoto st\u0159etu a to, co to znamenalo, proto\u017ee tato bitva v kancel\u00e1\u0159\u00edch Kremlu, daleko od Mnichova, hr\u00e1la hlavn\u00ed roli v osudu tehdy je\u0161t\u011b\u00a0nezn\u00e1m\u00e9ho n\u011bmeck\u00e9ho des\u00e1tn\u00edka – Adolfa Hitlera.<\/p>\n

Zbour\u00e1n\u00edm ve\u0161ker\u00fdch demagogi\u00ed mezi t\u011bmito dv\u011bma stranick\u00fdmi v\u016fdci do jednoduch\u00fdch a srozumiteln\u00fdch v\u011bt, dojdeme k jejich n\u00e1sleduj\u00edc\u00edmu sporu: Trockij v\u011b\u0159il, \u017ee rusk\u00e1 revoluce nebyla c\u00edlem, ale sp\u00ed\u0161e prost\u0159edkem k za\u017eehnut\u00ed revoluc\u00ed ve v\u00edce rozvinut\u00fdch zem\u00edch, aby se dos\u00e1hlo komunistick\u00fdch v\u00edt\u011bzstv\u00ed po cel\u00e9m sv\u011bt\u011b. Stalinovou ideou bylo, \u017ee v\u00edt\u011bzstv\u00ed bol\u0161evik\u016f v Rusku bylo ojedin\u011bl\u00fdm fenom\u00e9nem, kter\u00fd je cenn\u00fd s\u00e1m o sob\u011b a nejd\u016fle\u017eit\u011bj\u0161\u00edm \u00fakolem p\u0159ed nimi bylo,\u00a0z\u0159\u00eddit socialistick\u00fd st\u00e1t osvobozen\u00fd od voln\u00e9ho trhu, sp\u00ed\u0161e ne\u017e zam\u011b\u0159en\u00fd na export revoluce jinam.<\/p>\n

Bitva v r\u00e1mci t\u00e9to strany se to\u010dila kolem tohoto ideologick\u00e9ho j\u00e1dra. Trockij prohl\u00e1sil: „Vytvo\u0159en\u00ed nez\u00e1visl\u00e9 socialistick\u00e9 spole\u010dnosti bylo nemo\u017en\u00e9 pro jedinou zemi na sv\u011bt\u011b“, a proto vyzval k vn\u011bj\u0161\u00ed revolu\u010dn\u00ed v\u00e1lku. „Socialistick\u00e1 revoluce,“ napsal, „za\u010d\u00edn\u00e1 na n\u00e1rodn\u00ed \u00farovni, vyv\u00edj\u00ed se na mezin\u00e1rodn\u00ed a je dokon\u010dena na glob\u00e1ln\u00ed \u00farovni. To znamen\u00e1, \u017ee socialistick\u00e1 revoluce je permanentn\u00ed v nov\u00e9m, \u0161ir\u0161\u00edm slova smyslu:\u00a0nebude dokon\u010dena a\u017e do kone\u010dn\u00e9ho v\u00edt\u011bzstv\u00ed nov\u00e9 spole\u010dnosti na cel\u00e9 na\u0161\u00ed planet\u011b „.<\/p>\n

Stalin a jeho podporovatel\u00e9 nesouhlasili, obvinil autorovu teorii permanentn\u00ed revoluce z pokusu o podvracen\u00ed a rozd\u011blen\u00ed strany: M\u016f\u017eeme a mus\u00edme budovat socialismus v SSSR. Aby v\u0161ak bylo mo\u017en\u00e9 budovat socialismus, mus\u00edme p\u0159edev\u0161\u00edm existovat. Pot\u0159ebujeme \u0161anci, nadechnout se p\u0159ed dal\u0161\u00ed v\u00e1lkou, mus\u00edme zajistit, \u017ee nebudou \u017e\u00e1dn\u00e9 pokusy o vn\u011bj\u0161\u00ed z\u00e1sah; mus\u00edme bojovat za ur\u010dit\u00e9 minim\u00e1ln\u00ed mezin\u00e1rodn\u00ed stability … „V reakci, Trockij pou\u017eil ve\u0161ker\u00fd sv\u016fj talent\u00a0\u0159e\u010dn\u00edka a polemika, aby zast\u00ednit sv\u00e9 m\u00e9n\u011b v\u00fdmluvn\u00e9 soupe\u0159e. Projevy a prohl\u00e1\u0161en\u00ed Stalina a Trock\u00e9ho v t\u00e9to dob\u011b byla v\u011bt\u0161inou v\u011bnov\u00e1na\u00a0vz\u00e1jemn\u00e9mu obvi\u0148ov\u00e1n\u00ed. Po p\u0159edlo\u017een\u00ed sv\u00fdch argument\u016f, ka\u017ed\u00fd \u00fato\u010dil na ostatn\u00ed. V t\u00e9to bitv\u011b bylo kone\u010dnou zbran\u00ed citovat Lenina, proto\u017ee ka\u017ed\u00fd v\u00ed, \u017ee pokud budete cht\u00edt, m\u016f\u017eete v\u017edy n\u011bco naj\u00edt. Proch\u00e1zen\u00ed argument\u016f obou oponent\u016f by bylo k ni\u010demu, byly nudn\u00e9 a p\u0159ivedly by i zaj\u00edmaj\u00edc\u00edho se \u010dten\u00e1\u0159e ke sp\u00e1nku. Je d\u016fle\u017eit\u00e9 odpov\u011bd\u011bt na jinou ot\u00e1zku: co se opravdu stalo v sov\u011btsk\u00e9 stranick\u00e9 elit\u011b? Co stoj\u00ed za t\u00edmto (zd\u00e1nliv\u011b) teoretick\u00fdm sporem mezi Stalinem a Trock\u00fdm?<\/p>\n

Historici se sna\u017eili odlupovat\u00a0tuny s\u00e9mantick\u00fdch slupek produkovan\u00fdch \u00fa\u010dastn\u00edky t\u00e9to diskuse, ve snaze naj\u00edt jedin\u00e9 smyslupln\u00e9 j\u00e1dro. Ale pravda le\u017e\u00ed n\u011bkde jinde. Je to v biografi\u00edch Stalina a Trock\u00e9ho; Je to v po\u010d\u00e1tc\u00edch na\u0161\u00ed revoluce. Je to dokonce i na m\u00edstech, kde\u00a0tito budouc\u00ed oponenti byli v p\u0159edve\u010der zhroucen\u00ed rusk\u00e9 \u0159\u00ed\u0161e\u00a0a jak\u00a0skon\u010dili ve veden\u00ed\u00a0bol\u0161evick\u00e9 strany.\u00a0\"Trotsky\"<\/a>
\nTrockij byl jin\u00fd p\u0159\u00edb\u011bh. V t\u00e9 stejn\u00e9 dob\u011b v \u00fanoru, byl v dalek\u00e9 Americe, kde\u00a0podle jeho vlastn\u00edch slov ned\u011blal nic. Trock\u00e9ho profes\u00ed bylo,\u00a0b\u00fdt profesion\u00e1ln\u00edm revolucion\u00e1\u0159em. Z\u0159ejm\u011b je tento druh pr\u00e1ce placen velmi dob\u0159e,\u00a0tak se\u00a0Trockij\u00a0vr\u00e1til do vlasti s 10000 dolary v kaps\u00e1ch. V dne\u0161n\u00edch dnech, te\u010f kdy\u017e „svobodn\u00e9 pen\u00edze“\u00a0v\u00fdrazn\u011b devalvovaly, se zd\u00e1 tato \u010d\u00e1stka\u00a0sm\u011b\u0161n\u00e1, ale na p\u0159elomu stolet\u00ed byla americk\u00e1 m\u011bna\u00a0siln\u00e1. Proto by v dne\u0161n\u00edch podm\u00ednk\u00e1ch tato \u010d\u00e1stka m\u011bla hodnotu\u00a020-30 kr\u00e1t v\u011bt\u0161\u00ed – a to bylo p\u0159esn\u011b to, co si p\u0159ivezl v kapse, mysl\u00edte si. Pro p\u0159ipad ne\u010dekan\u00fdch v\u00fddaj\u016f, abych tak \u0159ekl. Hlavn\u00ed finan\u010dn\u00ed \u010d\u00e1stky na ruskou revoluci od americk\u00fdch bank\u00e9\u0159\u016f byly p\u0159evedeny prost\u0159ednictv\u00edm \u00fa\u010dt\u016f neutr\u00e1ln\u00edho \u0160v\u00e9dska a aktovky nen\u00e1padn\u00fdch postav kradmo vstupovaly do zem\u011b. Nikdo nezpochyb\u0148uje, \u017ee Vladimir Lenin byl p\u0159ivezen dom\u016f v „uzav\u0159en\u00e9m v\u016fze“ s vyboulen\u00fdm kufrem\u00a0pln\u00fdm pen\u011bz. Ne, je nesporn\u00fdm faktem, \u017ee bol\u0161evici byli koup\u00e1ni v pen\u011bz\u00edch. Kdo ji dal jim? N\u011bmci? \u010c\u00e1ste\u010dn\u011b, ale\u00a0m\u011blo by b\u00fdt z\u0159ejm\u00e9, \u017ee podstatn\u00e1 \u010d\u00e1st Leninov\u00fdch „n\u011bmeck\u00fdch“ pen\u011bz poch\u00e1z\u00ed z americk\u00fdch p\u016fj\u010dek vydan\u00fdch\u00a0n\u011bmeckou vl\u00e1dou. Stejn\u011b jako Lenin, byl Trockij\u00a0napojen\u00a0na n\u011bkter\u00e9 temn\u00e9 kruhy a m\u011bl vztahy s r\u016fzn\u00fdmi zpravodajsk\u00fdmi agenturami. Pot\u00e9, co se vr\u00e1tili do vlasti, Trockij a Lenin se rychle spojili, okam\u017eit\u011b zapomn\u011bli na sv\u00e1 minul\u00e1 nep\u0159\u00e1telstv\u00ed. Je t\u0159eba poznamenat, \u017ee Trockij vstoupil do bol\u0161evick\u00e9 strany teprve v l\u00e9t\u011b 1917, nicm\u00e9n\u011b do organizace \u0159\u00edjnov\u00e9ho\u00a0povst\u00e1n\u00ed\u00a0dal\u00a0v\u00edce \u00fasil\u00ed ne\u017e kter\u00fdkoliv jin\u00e9 bol\u0161evick\u00e9 v\u016fdce, v\u010detn\u011b Lenina.<\/p>\n

Jin\u00fdmi slovy, Lev Trockij\u00a0zastupoval americkou investice (nebo anglosask\u00e9 zpravodajce) v nov\u00e9m revolu\u010dn\u00edm Rusku. Proto p\u0159ijal\u00a0ur\u010dit\u00e1 opat\u0159en\u00ed a vyj\u00e1d\u0159il\u00a0ur\u010dit\u00e9 my\u0161lenky …<\/p>\n

Je \u010das, abych zm\u00ednil\u00a0jeden fakt o soudruhu Trock\u00e9m a v\u0161echno bude jasn\u00e9. V ran\u00fdch 20. letech zam\u00ed\u0159il do\u00a0Rady lidov\u00fdch komisa\u0159\u016f. Bylo to v dob\u011b kdy ji vedl, kdy tato organizace objednala u \u0161v\u00e9dsk\u00e9 firmy Nydkvist\u00a0& Holm\u00a0masivn\u00ed n\u00e1kup parn\u00edch lokomotiv.<\/p>\n

V\u0161e v t\u00e9to objedn\u00e1vce\u00a0je zaj\u00edmav\u00e9. Za prv\u00e9, mno\u017estv\u00ed – 1000 lokomotiv. Za druh\u00e9, cena – 200 milion\u016f zlat\u00fdch rubl\u016f. Dal\u0161\u00ed podrobnosti nejsou o nic m\u00e9n\u011b zvl\u00e1\u0161tn\u00ed. Nen\u00ed \u017e\u00e1dn\u00fdm tajemstv\u00edm, \u017ee \u0160v\u00e9dsko nen\u00ed\u00a0p\u0159irozen\u00fdm prost\u0159ed\u00edm\u00a0pro slony, ale skute\u010dnost, \u017ee skandin\u00e1vsk\u00e1 zem\u011b je daleko od toho, b\u00fdt sv\u011btov\u00fdm l\u00eddrem v oblasti v\u00fdroby lokomotiv tak\u00e9 n\u011bjak unikla v\u0161em. Nydkvist\u00a0& Holm nem\u011bla ani v\u00fdrobn\u00ed kapacity ke napln\u011bn\u00ed sov\u011btsk\u00e9 objedn\u00e1vky v t\u00e9 dob\u011b. Proto se ob\u011b strany dohodly na transakci v r\u00e1mci n\u00e1sleduj\u00edc\u00edho re\u017eimu: Rud\u00e9 Rusko by zaplatilo dop\u0159edu, \u0160v\u00e9dov\u00e9 by pak\u00a0postavili tov\u00e1rny a pot\u00e9 n\u00e1m poslali lokomotivy.<\/p>\n

V cel\u00e9 historii firmy Nydkvist\u00a0& Holm nikdy neprodukoval v\u00edce ne\u017e 40 lokomotiv za rok. Ale to se rozhodla shrom\u00e1\u017edit ve\u0161kerou s\u00edlu a produkoval v\u00edce ne\u017e 50 v roce 1921! Zp\u011bt k p\u0159\u00edb\u011bhu, objedn\u00e1vka byla rozd\u011blena rovnom\u011brn\u011b do pr\u016fb\u011bhu p\u011bti let, b\u011bhem nich\u017e \u0160v\u00e9dov\u00e9 pou\u017eili na\u0161e pen\u00edze na postaven\u00ed tov\u00e1rny! V roce 1922 z\u00e1kazn\u00edk obdr\u017eel 200 lokomotiv a mezi lety 1923 a\u017e 1925 obdr\u017eel 250 za rok. Krom\u011b toho, Sov\u011btsk\u00fd svaz hr\u00e1l v t\u00e9to dohod\u011b\u00a0nejen roli kupuj\u00edc\u00edho, ale i v\u011b\u0159itele. A to nem\u00e1 nic spole\u010dn\u00e9ho se z\u00e1lohovou platbou\u00a0za lokomotivy. V kv\u011btnu 1920 firma obdr\u017eela nejen z\u00e1lohu 7 mil. \u0161v\u00e9dsk\u00fdch korun, ale tak\u00e9 bez\u00faro\u010dnou p\u016fj\u010dku ve v\u00fd\u0161i 10 milion\u016f korun „na v\u00fdstavbu strojn\u00ed d\u00edlny a kotelny.“ Podle smlouvy o p\u016fj\u010dce,\u00a0m\u011bla b\u00fdt tato splacena p\u0159i dod\u00e1vce\u00a0z\u00e1v\u011bre\u010dn\u00fdch 500 lokomotiv. Kdyby byla\u00a0sov\u011btsk\u00fd objedn\u00e1vka\u00a0sn\u00ed\u017eena, pak \u0160v\u00e9dov\u00e9 mohli snadno zadr\u017eet pen\u00edze! Nap\u0159\u00edklad by mohlo \u0161v\u00e9dsk\u00e1 strana zpozdit z\u00e1silku a text dokumentu neobsahoval p\u0159\u00edpady, v nich\u017e by mohla b\u00fdt smlouva se \u0161v\u00e9dskou spole\u010dnost\u00ed ukon\u010dena.<\/p>\n

Ale to nen\u00ed v\u0161echno. Lokomotivy byly objedn\u00e1ny za dvojn\u00e1sobek p\u0159edv\u00e1le\u010dn\u00e9 ceny – a nebyly koupeny za devalvovanou m\u011bnu, ale za zlat\u00e9 ruble! Byl to docela skand\u00e1ln\u00ed obr\u00e1zek: p\u0159emr\u0161t\u011bn\u00e1 cena, platba p\u0159edem a\u00a0\u017e\u00e1dn\u00e9 zbo\u017e\u00ed. A kdy by\u00a0dorazili\u00ed? Kdo v\u00ed? Jak\u00fdkoliv da\u0148ov\u00fd \u00fa\u0159edn\u00edk nebo auditor, kter\u00fd by vid\u011bl n\u011bco takov\u00e9ho by se za\u010dal mlsn\u011b olizovat. Z dohody byl\u00a0c\u00edtit obrovsk\u00fd skand\u00e1l a velk\u00e9\u00a0pov\u00fd\u0161en\u00ed pro ka\u017ed\u00e9ho, kdo by tento podvod odhalil.<\/p>\n

Sov\u011btsk\u00fd \u010dasopis Ekonom, psal o tomto podivn\u00e9m obchodu v roce 1922. \u010cl\u00e1nek\u00a0vyj\u00e1d\u0159oval roz\u010darov\u00e1n\u00ed nad takov\u00fdm podivn\u00fdm zp\u016fsobem\u00a0podnik\u00e1n\u00ed. Krom\u011b toho autor\u00a0Frolov, polo\u017eil logickou ot\u00e1zku: Pro\u010d bylo nutn\u00e9 objednat lokomotivy pr\u00e1v\u011b ze \u0160v\u00e9dska? Nebylo by lep\u0161\u00ed rozv\u00edjet\u00a0nebo sp\u00ed\u0161e zdokonalovat\u00a0dom\u00e1c\u00ed pr\u016fmysl? Firma Putilov v Petrohrad\u011b vyr\u00e1b\u011bla p\u0159ed v\u00e1lkou 250 lokomotiv za rok. Pro\u010d j\u00ed nedat\u00a0p\u016fj\u010dku? Takov\u00e1 obrovsk\u00e1 suma pen\u011bz by mohla „pos\u00edlit v\u0161echny jej\u00ed tov\u00e1rny na\u00a0lokomotivy\u00a0a nakrmit jejich d\u011bln\u00edky.“<\/p>\n

M\u00e1 takov\u00e9 divn\u00e9 \u0159\u00edzen\u00ed soudruhem Trock\u00fdm v\u00e1s p\u0159ekvap\u00ed?\u00a0Nep\u0159ekvapuje V\u00e1s takov\u00e9 podivn\u00e9 \u0159\u00edzen\u00ed soudruhem Trock\u00fdm? Byli byste je\u0161t\u011b v\u00edce p\u0159ekvapeni reakc\u00ed Lenina na tento \u010dl\u00e1nek v Ekonomu. „To jsou jasn\u011b v\u0161ichni kontrarevolucion\u00e1\u0159i, stoupenci Entente,organizovan\u00ed \u00fa\u0159edn\u00edky a \u0161piony, kdo se sna\u017e\u00ed ovliv\u0148ovat na\u0161i ml\u00e1de\u017e. Mus\u00edme se st\u00e1le starat o jejich\u00a0chyt\u00e1n\u00ed , systematicky\u00a0zadr\u017eovat tyto „vojensk\u00e9 \u0161pi\u00f3ny“ a pos\u00edlat je zp\u011bt „, napsal v\u016fdce proletari\u00e1tu. Pot\u00e9 po\u017e\u00e1dal Felixe Dzer\u017einsk\u00e9ho, hlavu\u00a0 tajn\u00e9 policie Cheka, o uzav\u0159en\u00ed \u010dasopisu.<\/p>\n

Ale zp\u011bt k cen\u011b t\u00e9to dohody, kter\u00e1 byla tak\u00a0nev\u00fdhodn\u00e1 pro Rusko a kterou bylo\u00a0zak\u00e1z\u00e1no kritizovat: 200 milion\u016f zlat\u00fdch rubl\u016f – to nen\u00ed jen obrovsk\u00e1 \u010d\u00e1stka. Byla to, v t\u00e9 dob\u011b,\u00a0\u010dtvrtina zlat\u00fdch rezerv\u00a0zem\u011b!<\/strong><\/p>\n

Tak\u017ee co to podivn\u00e9 chov\u00e1n\u00ed Lenina a Trock\u00e9ho vlastn\u011b znamen\u00e1? To znamen\u00e1, \u017ee dluhy mus\u00ed b\u00fdt zaplaceny a sliby dodr\u017eeny. Pen\u00edze vlo\u017een\u00e9 do\u00a0rozvr\u00e1cen\u00ed Ruska musely b\u00fdt vr\u00e1ceny. To byla jedna z dohod mezi z\u00e1stupci z\u00e1padn\u00edch vl\u00e1d a bol\u0161eviky. Vzhledem k tomu, Lenin z\u016fstal u moci tak dlouho, a\u00a0likvidoval\u00a0dohody se sv\u00fdmi „partnery“ v britsk\u00e9 zpravodajsk\u00e9 slu\u017eb\u011b jen postupn\u011b a nakonec jich bylo jen p\u00e1r. M\u011bl b\u00fdt u\u00a0rusk\u00e9ho kormidla pouze pro jeho zni\u010den\u00ed, on to ale pou\u017eil jako kryt\u00ed proto, aby ud\u011blal prav\u00fd opak – dal \u00fazem\u00ed dohromady. Proto ta logika jeho \u010din\u016f. Nebudeme platit carsk\u00e9 dluhy. Budeme d\u011blat \u00fastupky. Nebudeme se vzd\u00e1vat na\u0161ich pravomoc\u00ed a utr\u00e1cen\u00e9 pen\u00edze budou vr\u00e1ceny.<\/p>\n

Tak\u017ee Trock\u00fd je v\u00edce \u010di m\u00e9n\u011b pochopen. Co s t\u00edm m\u00e1 d\u011blat Hitler? Dostaneme se k tomu v dal\u0161\u00ed kapitole.<\/p>\n

\n

Lev Trockij, otec n\u011bmeck\u00e9ho nacizmu (III)<\/p>\n

or<\/a>igin\u00e1l zdroj<\/a> – vlastn\u00ed p\u0159eklad 17.6.2015<\/p>\n

Nikolaj Starikov (Rusko)<\/p>\n

Aby bylo mo\u017en\u00e9 spr\u00e1vn\u011b pochopit vztah mezi bol\u0161eviky a Z\u00e1padem, je d\u016fle\u017eit\u00e9 si uv\u011bdomit, \u017ee leninist\u00e9 „podv\u00e1d\u011bli“ Anglosasy. Zd\u016fraznili nejd\u016fle\u017eit\u011bj\u0161\u00ed body: nebudou prod\u00e1vat zemi; nebudou rozd\u00e1vat sv\u00e9 bohatstv\u00ed. Ale jak se\u00a0rusk\u00e1 ob\u010dansk\u00e1 v\u00e1lka protahovala, existovala nad\u011bje, \u017ee bol\u0161evici by mohli „p\u0159ij\u00edt k rozumu“ a ud\u011blat „co bylo nutn\u00e9“. Existovala mal\u00e1 podpora pro odp\u016frce proti komunismu a bol\u0161evismu. Ale i bez nich,\u00a0\u00a0n\u011bkdo musel hr\u00e1t roli \u0159ezn\u00edka a mou\u0159en\u00edna s c\u00edlem zajistit loajalitu v\u00edce bu\u0159i\u010dsk\u00fdch revolucion\u00e1\u0159\u016f.
\nStejn\u011b tak v letech 1920-1921,\u00a0bylo t\u0159eba v\u00edce cvok\u016f pro n\u011bmeck\u00e9 n\u00e1rodn\u00ed socialisty. Nebyla pro n\u011b \u017e\u00e1dn\u00e1 podpora jak se uk\u00e1zalo a jejich skromn\u00e9 \u00fasp\u011bchy v t\u011bchto letech lze p\u0159i\u010d\u00edst Hitlerovu nad\u00e1n\u00ed a nad\u0161en\u00ed jeho p\u0159\u00e1tel a obdivovatel\u016f. V t\u00e9 dob\u011b to byly v\u011bt\u0161inou dobrosrde\u010dn\u00e1 star\u00e9 d\u00e1my, kter\u00e9 d\u00e1vali nacist\u016fm trochu pen\u011bz\u00a0kampa\u0148. Tak\u017ee pro \u010dist\u00e9\u00a0\u00c1rijce \u0161li v\u011bci od \u0161patn\u00e9ho k hor\u0161\u00edmu. „A\u017e do poloviny roku 1921, kdy strana nemohla platit pokladn\u00ed; jej\u00ed zam\u011bstnanci,\u00a0kte\u0159\u00ed vylepovali plak\u00e1ty nem\u011bli pen\u00edze na lepidlo! “<\/p>\n

\"Hitler-1921\"<\/a><\/p>\n

Portr\u00e9ty z t\u00e9to doby ukazuj\u00ed Hitlera\u00a0v jednoduch\u00e9m oble\u010den\u00ed,\u00a0\u010dasto z druh\u00e9 ruky. \u017dil v mal\u00e9 \u0161pinav\u00e9 m\u00edstnosti se z\u00e1kladn\u00edm n\u00e1bytkem na Triftstrasse, s opot\u0159ebovan\u00e9 linoleem na podlaze. Jeho jedinou n\u00e1bytkem byla postel, reg\u00e1l, jedna \u017eidle a provizorn\u00ed st\u016fl [Hanfstaengl, Ernst „Putzi“. Hitler: Chyb\u011bj\u00edc\u00ed l\u00e9ta]. Frideling, vnu\u010dka Hitlerova obl\u00edben\u00e9ho skladatele Richarda Wagnera, jej popsala jako oble\u010den\u00e9ho v „bavorsk\u00e9 ko\u017een\u00e9 kalhoty, kr\u00e1tk\u00e9 hrub\u00e9 vln\u011bn\u00e9 pono\u017eky, \u010derven\u00e1 a modr\u00e1 kostkovan\u00e1 kr\u00e1tk\u00e1 a kr\u00e1tk\u00e1 modr\u00e1 bunda, kter\u00e1 visela\u00a0ochable na jeho kostnat\u00e9 postav\u011b.“ [Hitler a Stalin: Paraleln\u00ed \u017eivoty\u00a0od Alana Bullocka]<\/p>\n

Jin\u00fd popis: „v t\u011b\u017ek\u00fdch bot\u00e1ch, tmav\u00fd oblek a ko\u017een\u00e1 vesta s podivn\u00fdm mal\u00fdm kn\u00edrkem,\u00a0on opravdu nen\u00ed impozantn\u00ed. Vypad\u00e1\u00a0jako \u010d\u00ed\u0161n\u00edk v n\u011bjak\u00e9 n\u00e1dra\u017e\u00ed restauraci. “ [Hanfstaengl, Ernst „Putzi „. Hitler: Chyb\u011bj\u00edc\u00ed l\u00e9ta]<\/p>\n

Hitler\u016fv postoj k pr\u00e1ci byl tak\u00e9 velmi zvl\u00e1\u0161tn\u00ed: „P\u0159iv\u00e1d\u011bl v\u0161echny k zoufalstv\u00ed, proto\u017ee nikdo si nemohl b\u00fdt nikdy jist\u00fd, zda se na pl\u00e1novan\u00e9 sch\u016fzce uk\u00e1\u017ee \u010di ne a nebylo mo\u017en\u00e9 vynutit na n\u011bm rozhodnut\u00ed.“<\/p>\n

Pfeiffer von Zalomon, budouc\u00ed velitel nacistick\u00e9 jednotky Bou\u0159e \u0159ekl, \u017ee kdy\u017e poprv\u00e9 spat\u0159il F\u00fchrera,\u00a0absolutn\u011b ho\u00a0odm\u00edtl poznat, proto\u017ee byl oble\u010den\u00fd jako vandr\u00e1k: star\u00e9 vizitky, \u017elut\u00e9 ko\u017een\u00e9 boty a batoh na\u00a0z\u00e1dech. Dal\u0161\u00ed popis Hitlerova oble\u010den\u00ed v tomto obdob\u00ed: modr\u00fd oblek, fialov\u00e1 ko\u0161ile, hn\u011bd\u00e1 vesta a z\u00e1\u0159iv\u011b \u010derven\u00e1 kravata [Joachim Fest C., Hitler] budete jist\u011b souhlasit, \u017ee pod\u00edvan\u00e1 na budouc\u00edho V\u016fdce byla docela zvl\u00e1\u0161tn\u00ed.. Dnes bychom \u0159ekli, \u017ee jeho lid\u00e9 , kte\u0159\u00ed se mu starali o branding a marketing by m\u011bli m\u00edt hodn\u011b pr\u00e1ce. Ale fungovalo to! M\u016f\u017ee si n\u011bkdo p\u0159edstavit v roce 1941 Hitlera v \u0161ortk\u00e1ch?<\/p>\n

Hitler m\u011bl velmi skromn\u00e9 osobn\u00ed v\u00fddaje. Na Velikonoce 1923, dostal n\u011bkolik marek od G\u00f6ringa, aby jel na dovolenou na v\u00fdlet do hor. Pozd\u011bji p\u0159ipom\u00ednaje si ty roky, \u0159ekl, „dlouhou dobu jsem jedl jen tyrolsk\u00e9 jablka. Je\u00a0neuv\u011b\u0159iteln\u00e9 kolik jsme tenkr\u00e1t mohli u\u0161et\u0159it. Marky, kter\u00e9 jsem u\u0161et\u0159il\u00a0byly pozd\u011bji utraceny stranou.“ [Konrad Heiden, Fuhrer]<\/p>\n

Jak se \u0159\u00edk\u00e1, \u017eebr\u00e1ci nemohou b\u00fdt vyb\u00edrav\u00ed a to je d\u016fvod, pro\u010d Hitlerovi prvn\u00ed n\u00e1sledovn\u00edci byli v\u0161ichni tak idealisti\u010dt\u00ed. Vzhledem k tomu, \u017ee jejich v\u016fdce nepracoval pro pen\u00edze, ale pro ideu a to p\u0159ineslo\u00a0Hitlerovi respekt a obdiv ne men\u0161\u00ed ne\u017e jeho\u00a0\u0159e\u010dnick\u00e9 schopnosti. Kdy se finan\u010dn\u00ed pozice nacist\u016f za\u010dnou zlep\u0161ovat? Zd\u00e1lo se, \u017ee kdy\u017e to pot\u0159ebovali nejv\u00edce. Jak m\u016f\u017eeme vid\u011bt, v roce 1921 \u017e\u00e1dn\u00e1 takov\u00e1 pot\u0159eba neexistovala, ani\u00a0na za\u010d\u00e1tku roku 1922. Historici n\u00e1m ne\u0159\u00edkaj\u00ed nic o nacistick\u00e9m finan\u010dn\u00edm „z\u00e1zraku“ b\u011bhem tohoto obdob\u00ed.<\/p>\n

\"genova\"<\/a>
\nOd 10. dubna do 19.kv\u011btna 1922<\/strong>, se sov\u011btsk\u00e9 Rusko,\u00a0naz\u00fdvan\u00e9 Ruskou sov\u011btskou federativn\u00ed socialistickou republikou z\u00fa\u010dastnilo mezin\u00e1rodn\u00ed konference v italsk\u00e9m m\u011bst\u011b Janov. V podstat\u011b to bylo p\u0159edstaven\u00ed\u00a0bol\u0161evick\u00e9ho veden\u00ed\u00a0strany p\u0159ed\u00a0„civilizovan\u00fdm“ sv\u011btem. Konverzace byla\u00a0jako v\u017edy, o pen\u011bz\u00edch. Z\u00e1padn\u00ed vl\u00e1dy vy\u010d\u00edslily masivn\u00ed finan\u010dn\u00ed pohled\u00e1vky, v\u010detn\u011b\u00a0v\u00e1le\u010dn\u00fdch a p\u0159edv\u00e1le\u010dn\u00fdch dluh\u016f i s \u00farokem. Nav\u00edc po\u017eadovali, aby bol\u0161evici vyplatili – s \u00faroky – v\u0161echna aktiva B\u00edl\u00e9 vl\u00e1dy, kter\u00e1 nebyla zahrnuta, stejn\u011b jako \u00fahradu za v\u0161echny podniky se zahrani\u010dn\u00ed \u00fa\u010dast\u00ed, kter\u00e9 byly zn\u00e1rodn\u011bny (!). To v\u0161e, podle z\u00e1padn\u00edch odborn\u00edk\u016f, \u010dinilo 18 miliard zlat\u00fdch rubl\u016f.<\/p>\n

Samoz\u0159ejm\u011b, \u017ee to si\u00a0bol\u0161evici nemohli dovolit. Ro\u010dn\u00ed platby by dos\u00e1hly 80% rozpo\u010dtu Ruska v t\u00e9 dob\u011b! Cel\u00fd v\u00fdpo\u010det byl zalo\u017een na tomto: neschopnost zaplatit, bol\u0161evici by prost\u011b Rusko „podlomili“\u00a0a p\u0159ijali podman\u011bn\u00ed, p\u0159edali by\u00a0\u0159\u00edzen\u00ed Entente – proces byl uspo\u0159\u00e1d\u00e1n s pomoc\u00ed Kerensk\u00e9ho a Lenina: revolu\u010dn\u00ed kolaps Rusk\u00e9 \u0159\u00ed\u0161e.<\/p>\n

To je chv\u00edle, ve kter\u00e9 Vladim\u00edr Lenin uk\u00e1zal\u00a0partner\u016fm p\u0159i jedn\u00e1n\u00ed prost\u0159edn\u00edk! Sp\u00ed\u0161e ne\u017e bezpodm\u00edne\u010dn\u00e9 p\u0159ijet\u00ed dluh\u016f a finan\u010dn\u00edho otroctv\u00ed, zaujala sov\u011btsk\u00e1 delegace beze stopy rozpak\u016f\u00a0protistanovisko, kter\u00e9 znamenalo zahrani\u010dn\u00ed intervenci a blok\u00e1du – nab\u00eddla 30 miliard zlat\u00fdch rubl\u016f za\u00a0v\u0161e. Po n\u011bkolika dnech se ohromen\u00ed z\u00e1padn\u00ed diplomat\u00e9 prezentovali\u00a0m\u00edrn\u011bj\u0161\u00ed mo\u017enost\u00ed. Bol\u0161evici souhlasili s uzn\u00e1n\u00edm\u00a0rusk\u00fdch p\u0159edv\u00e1le\u010dn\u00fdch dluh\u016f a byli p\u0159ipraveni nab\u00eddnout vlastn\u00edk\u016fm majetku pr\u00e1vo pronajmout nebo obdr\u017eet n\u00e1hradu za sv\u016fj b\u00fdval\u00fd majetek. Na opl\u00e1tku Anglie, Francie a It\u00e1lie by de jure\u00a0uznala sov\u011btskou vl\u00e1du, d\u00e1la j\u00ed finan\u010dn\u00ed pomoc, „zapom\u011bla\u00bb na zn\u00e1rodn\u011bn\u00e9 podniky a zru\u0161ila v\u00e1le\u010dn\u00e9 dluhy a \u00faroky.<\/p>\n

Nikdo nikdy nemluvil s v\u00edt\u011bzi 1. sv\u011btov\u00e9 v\u00e1lky tak bezosty\u0161n\u011b. Zat\u00edmco se toto v\u0161echno d\u011blo a z\u00e1padn\u00ed delegace diskutovaly o neb\u00fdval\u00fdch n\u00e1roc\u00edch bol\u0161evik\u016f, sov\u011btsk\u00e1 delegace ud\u011blala diplomatick\u00fd tah velk\u00e9ho v\u00fdznamu. 16. dubna 1922<\/strong>,\u00a0na \u017eenevsk\u00e9m\u00a0p\u0159edm\u011bst\u00ed Rapallo<\/a>, podepsali\u00a0RSFSR a N\u011bmecko\u00a0st\u00e1lou m\u00edrovou smlouvu o vz\u00e1jemn\u00e9m odpu\u0161t\u011bn\u00ed n\u00e1hrad za\u00a0vojensk\u00e9 a nevojensk\u00e9 ztr\u00e1ty a n\u00e1klady. Nav\u00edc, N\u011bmecko uznala zest\u00e1tn\u011bn\u00ed n\u011bmeck\u00e9ho st\u00e1tn\u00edho a soukrom\u00e9ho vlastnictv\u00ed v RSFSR! Smlouva byla podeps\u00e1na v noci v tajnosti a diplomat\u00e9 ze zbytku z\u00e1padn\u00edch delegac\u00ed se o tom\u00a0dozv\u011bd\u011bli a\u017e po ud\u00e1losti sam\u00e9.
\nTo bylo moc! Leninovu Rusku se poda\u0159ilo chyt\u0159e si omotat\u00a0Angli\u010dany a Francouze kolem\u00a0prstu. Samoz\u0159ejm\u011b, \u017ee po t\u00e9to ud\u00e1losti Janovsk\u00e1 konference ni\u010deho nedos\u00e1hla. V n\u00e1vaznosti na jej\u00ed selh\u00e1n\u00ed, byl proveden dal\u0161\u00ed pokus p\u0159esv\u011bd\u010dit bol\u0161eviky o p\u0159id\u00e1n\u00ed se Ruska\u00a0k Z\u00e1padu. Na Haagsk\u00e9 konference (15.-.20. \u010derven 1922<\/strong>), st\u00e1la sov\u011btsk\u00e1 delegace\u00a0 na stejn\u00fdch pozic\u00edch, jako v Janov\u011b. Bylo jasn\u00e9, \u017ee z\u00e1padn\u00edch mocnosti, si budou muset promluvit o odstaven\u00ed bol\u0161evik\u016f od moci jinak. A stejn\u011b tak\u00a0v N\u011bmecku,\u00a0kter\u00e9\u00a0tak jasn\u011b prok\u00e1zalo svou nez\u00e1vislost, bude muset Z\u00e1pad\u00a0zav\u00e9st po\u0159\u00e1dek. Britsk\u00e1 \u0161pion\u00e1\u017e p\u0159ece nem\u011bla vyvolat revoluce v Rusku a N\u011bmecku proto, aby se tyto dva st\u00e1ty staly p\u0159\u00e1teli!<\/p>\n

\"rathenau\"<\/a><\/p>\n

Jen dva dny po podeps\u00e1n\u00ed smlouvy z Rapallo 18. dubna 1922<\/strong>, vl\u00e1dy Entente, Mal\u00e9 dohody (Jugosl\u00e1vie, \u010ceskoslovensko, Rumunsko), stejn\u011b jako\u00a0Polska a Portugalsku zaslaly N\u011bmecku v\u00fdtku k jeho postupu.\u00a0Obvinili N\u011bmecko z neloaj\u00e1lnosti v\u016f\u010di spojenc\u016fm za to, \u017ee „tajn\u011b podepsal smlouvu s Ruskem za z\u00e1dy sv\u00fdch spolupracovn\u00edk\u016f.“ Tisk byl vzh\u016fru nohama. V\u00fdsledkem bylo, \u017ee v\u016fdcov\u00e9 n\u011bmeck\u00e9 delegace J. Wirth a W. Rathenau<\/a> nav\u0161t\u00edvili sov\u011btskou delegaci dal\u0161\u00ed den a prosili (!)o zru\u0161en\u00ed smlouvy. Panika v n\u011bmeck\u00e9\u00a0„svobodn\u00e9 a demokratick\u00e9“ vl\u00e1d\u011b byla tak velk\u00e1, \u017ee jej\u00ed delegace\u00a0neust\u00e1le b\u011bhala na britskou ambas\u00e1du, volala Berl\u00edn a znovu se pokou\u0161ela\u00a0p\u0159esv\u011bd\u010dit delegaci sov\u011btsk\u00e9ho Ruska p\u0159edst\u00edrat, \u017ee nikdo nikdy nepodepsal jakoukoliv smlouvu! Samoz\u0159ejm\u011b, \u017ee nebyli schopn\u00ed rozkol\u00edsat postaven\u00ed rusk\u00fdch diplomat\u016f a smlouva byla zachr\u00e1n\u011bna.<\/p>\n

Najednou, za\u010dalo b\u00fdt nezbytn\u00e9, aktivovat anglosask\u00e1 aktiva\u00a0v zemi piva a klob\u00e1s. Jako \u017e\u00e1by ve vyschl\u00e9 ba\u017ein\u011b, \u010dekali na sv\u016fj \u010das. Ba\u017eina vyschla a jak zem\u011b upadla do bezv\u011bdom\u00ed, \u010dekali. Tak\u017ee kdy\u017e byla p\u0159id\u00e1na \u017eivotod\u00e1rn\u00e1 vlhkost,\u00a0objevila se\u00a0bezprecedentn\u00ed \u010dinnost mezi politick\u00fdmi stranami v N\u011bmecku – zejm\u00e9na t\u011bmi pot\u0159ebn\u00fdmi – nacisty.
\nPokud si vzpom\u00edn\u00e1m, smlouva z Rapallo byla podeps\u00e1na 16. dubna 1922<\/strong>,\u00a0jen tak se stalo, \u017ee shodou okolnost\u00ed nacistick\u00e1 strana za\u017eila „skok v po\u010dtu\u00a0sv\u00fdch \u010dlen\u016f“ na ja\u0159e roku 1922!\u00a0Bylo to v letech 1922-1923, kdy N\u011bmecko bylo sti\u017eeno hyperinflac\u00ed. Populace\u00a0rychle chudla. P\u0159esto pr\u00e1v\u011b kolem poloviny roku 1922 Adolf Hitler najednou m\u011bl\u00a0pen\u00edze. Docela hodn\u011b pen\u011bz. Pr\u00e1v\u011b proto pl\u00e1noval kongres strany v Mnichov\u011b v lednu 1923. P\u011bt tis\u00edc v\u00fdborn\u011b (a nov\u011b) vybaven\u00fdch \u00fadern\u00fdch jednotek pochodovalo p\u0159ed sv\u00fdm v\u016fdcem. Ve stejn\u00e9 dob\u011b, Hitler pronajal 12 m\u00edst pro ko\u010d\u00e1ry a najal orchestry, lidov\u00e9 tane\u010dn\u00ed skupiny a dokonce i slavn\u00e9ho klauna, aby p\u0159il\u00e1kal ve\u0159ejnost. Ihned po Rapallo, na ja\u0159e roku 1922, se za\u010daly vyd\u00e1vat Hitlerovy noviny, V\u00f6lkischer Beobachter, jejich\u017e n\u00e1klad vzrostl z 8000 na 17500 v\u00fdtisk\u016f. Na konci sjezdu se za\u010dali tisknout denn\u011b. Jak\u00e9 zaj\u00edmav\u00e9 „n\u00e1hody“ …<\/p>\n

Nyn\u00ed m\u016f\u017eeme odpov\u011bd\u011bt na ot\u00e1zku, pro\u010d tajemn\u00ed zahrani\u010dn\u00ed sponzo\u0159i podporovali\u00a0mlad\u00e9 nacistick\u00e9 hnut\u00ed. N\u011bme\u010dt\u00ed nacionalist\u00e9 aktivn\u011b vyu\u017e\u00edvali vn\u011bj\u0161\u00edch sil k destabilizaci zemi. Nacist\u00e9 nebyli zaj\u00edmav\u00ed a hodnotn\u00ed samy o sob\u011b, ale sp\u00ed\u0161e jen jako n\u00e1stroj k vyprovokov\u00e1n\u00ed vl\u00e1dn\u00ed krize a odstran\u011bn\u00ed v\u016fdc\u016f opovrhuj\u00edc\u00edch anglosasy, kte\u0159\u00ed se odv\u00e1\u017eili podepsat smlouvu s bol\u0161eviky. V\u00fdmarsk\u00e1 republika byla demokratickou vl\u00e1dou, kter\u00e1 by mohla snadno odstoupit v p\u0159\u00edpad\u011b z\u00e1va\u017en\u00e9ho zhor\u0161en\u00ed vnitropolitick\u00e9 situace. A pokud by neodstoupila, bylo by snadn\u00e9 odrovnat ji pomoc\u00ed nacionalist\u016f. Jak\u00e9 \u017ee bylo datum podeps\u00e1n\u00ed\u00a0Sov\u011btsko-n\u011bmeck\u00e9 smlouvy z Rapallo? – 16. dubna 1922<\/strong>. A 24. \u010dervna 1922<\/strong> skupina nacionalistick\u00fdch spiklenc\u016f zavra\u017edila n\u011bmeck\u00e9ho ministra zahrani\u010d\u00ed Waltera Rathenaua, kter\u00fd byl \u017eidovsk\u00e9ho p\u016fvodu. Bylo z\u0159ejm\u00e9, \u017ee \u0161lo o lekci pro v\u0161echny n\u011bmeck\u00e9 politiky: ob\u011b\u0165 byla zast\u00e1ncem u\u017e\u0161\u00edch vztah\u016f s Moskvou, by\u0165 dosahovan\u00fdch postupn\u011b, p\u0159i sou\u010dasn\u00e9m hled\u011bn\u00ed na\u00a0Z\u00e1pad.<\/p>\n

Pozd\u011bji 14. listopadu 1922<\/strong> n\u011bmeck\u00fd kancl\u00e9\u0159 Joseph Wirth<\/a>, kter\u00fd schv\u00e1lil Smlouvu z Rapallo, byl odm\u00edtnut. Wirth up\u0159\u00edmn\u011b tou\u017eil po n\u011bmecko-sov\u011btsk\u00e9m sbl\u00ed\u017een\u00ed, ale byl tak\u00e9 obh\u00e1jcem postupn\u00fdch krok\u016f a\u00a0b\u00e1l se\u00a0reakce „z\u00e1padn\u00edch mocnost\u00ed na takov\u00fd projev nez\u00e1vislosti v n\u011bmeck\u00e9 zahrani\u010dn\u00ed politice.“ Smrt Walter Rathenaua byla p\u0159esv\u011bd\u010div\u00fdm znamen\u00edm, \u017ee jeho obavy nebyly bezd\u016fvodn\u00e9.<\/p>\n

Spolu se vzr\u016fstaj\u00edc\u00edm vnit\u0159n\u00edm pnut\u00edm v N\u011bmecku, sou\u010dasn\u011b\u00a0vzrostl vn\u011bj\u0161\u00ed tlak\u00a0na n\u011bmeckou vl\u00e1du. Z\u00e1minkou bylo zpo\u017ed\u011bn\u00ed platby reparac\u00ed. Ne o moc d\u0159\u00edve, zem\u011b Entente nebyly posp\u00edchali na N\u011bmce na t\u00e9to front\u011b, ale najednou to bylo n\u011bco jin\u00e9ho. Dokonce m\u011bla n\u00e1sledovat i p\u0159\u00edsn\u011bj\u0161\u00ed opat\u0159en\u00ed\u00a0po atent\u00e1tu na Rathenaua a rezignaci Wirtha. V lednu 1923 francouzsk\u00e9 s\u00edly obsadily Por\u00fa\u0159\u00ed v N\u011bmecku – jeho hlavn\u00ed pr\u016fmyslov\u00e9 oblasti – p\u0159evzaly kontrolu tranzitn\u00edch a\u00a0d\u016fln\u00edch \u010dinnost\u00ed. N\u011bmeck\u00e1 vl\u00e1da vyzvala sv\u00e9 ob\u010dany, aby se postavit pouze na pasivn\u00ed odpor. Ale Francouzi se chovali jako skute\u010dn\u00ed okupanti . Nap\u0159\u00edklad p\u00e1lili z kulomet\u016f do d\u011blnick\u00e9 demonstrace v Essenu, zabili 13 a zranili v\u00edce ne\u017e 30 lid\u00ed. Kdy\u017e se t\u00e9m\u011b\u0159 p\u016fl milionu lid\u00ed uk\u00e1zalo na poh\u0159bech ob\u011bt\u00ed, francouzsk\u00fd soud odsoudil majitele podniku a osm \u010dlen\u016f jeho veden\u00ed na 15 a\u017e 20 let v\u011bzen\u00ed.<\/p>\n

V\u0161ichni v\u00a0N\u011bmecku m\u011bli za\u0165at\u00e9 p\u011bsti v\u00a0rozho\u0159\u010den\u00ed. Napaden\u00ed a sabot\u00e1\u017ee proti francouzsk\u00fdm vojsk\u016fm vysko\u010dili p\u0159es Por\u00fa\u0159\u00ed a byly\u00a0n\u00e1sledn\u011b trest\u00e1ny popravami ze strany okupant\u016f. A co nacist\u00e9, kte\u0159\u00ed se shrom\u00e1\u017e\u010fovali zahalen\u00ed v uniform\u00e1ch extr\u00e9mn\u00edch n\u011bmeck\u00fdch vlastenc\u016f.<\/p>\n

Ti, kdo pochopit skute\u010dn\u00e9 zdroje Hitlerova financov\u00e1n\u00ed nebyli p\u0159ekvapeni, \u017ee \u010dlenov\u00e9 jeho strany se nepostavili na \u017e\u00e1dnou stranu v boji s Francouzi. Naopak, Hitler osobn\u011b sl\u00edbil, \u017ee vykopne ka\u017ed\u00e9ho, kdo by se odv\u00e1\u017eil aktivn\u011b pod\u00edlet nadporu proti\u00a0francouzsk\u00e9 okupaci Por\u00fa\u0159\u00ed a byly chv\u00edle, kdy tento slib dob\u0159e plnil, i kdy\u017e jen o \u0161est m\u011bs\u00edc\u016f d\u0159\u00edve mluvil o pot\u0159eb\u011b\u00a0partyz\u00e1nsk\u00e9 v\u00e1lky v p\u0159\u00edpad\u011b okupace Por\u00fa\u0159\u00ed!<\/p>\n

Vyk\u0159\u00ed\u0161ena a pos\u00edlena, nacistick\u00e1 strana by pak mohla b\u00fdt snadno pou\u017eita, stejn\u011b jako ostatn\u00ed nacionalistick\u00e9 skupiny, k destabilizaci vnit\u0159n\u00ed situace N\u011bmecka. Je to krut\u00e1 ironie osudu! Ti, kte\u0159\u00ed k\u0159i\u010det nejhlasit\u011bji o skv\u011bl\u00e9m Rusku, N\u011bmecku, atd.\u00a0\u00a0jsou ve v\u011bt\u0161in\u011b p\u0159\u00edpad\u016f\u00a0slep\u011b vyu\u017e\u00edv\u00e1ni jako n\u00e1stroje geopolitick\u00fdch oponent\u016f sv\u00fdch zem\u00ed, aby oslabili a rozd\u011blili\u00a0svou vlast. Vzpome\u0148me na\u0161e u\u0161lechtil\u00e9, ale kr\u00e1tkozrak\u00e9 B\u011blogvard\u011bjce. Odm\u00edtnut\u00ed samotn\u00e9 my\u0161lenky „obchodu vlast\u00ed“ v\u016fdce B\u00edl\u00e9ho hnut\u00ed nakonec prohr\u00e1li ob\u010danskou v\u00e1lku a opustili zemi\u00a0rukou bol\u0161evik\u016f. Modern\u00ed ru\u0161t\u00ed skinheadi a ultranacionalist\u00e9 netu\u0161\u00ed, \u017ee t\u00edm, \u017ee obt\u011b\u017euj\u00ed „\u010dernochy“,\u00a0zp\u016fsobuj\u00ed velk\u00e9 \u0161kody\u00a0na\u0161\u00ed zem\u011b. To nem\u00e1 nic spole\u010dn\u00e9ho s obrazem zem\u011b, ale sp\u00ed\u0161e\u00a0s t\u00edm, \u017ee mezietnick\u00e9 n\u00e1sil\u00ed v mnohon\u00e1rodnostn\u00ed zemi v\u017edy vede k rozkolu, kter\u00fd je t\u00edm, co jeho vn\u011bj\u0161\u00ed nep\u0159\u00e1tel\u00e9 hledaj\u00ed. Stejn\u011b tak, nacistick\u00fd Hitler v\u011bdom\u011b \u010di nev\u011bdom\u011b hr\u00e1l do rukou sv\u00fdch francouzsk\u00fdch a anglick\u00fdch finan\u010dn\u00edk\u016f. Nebyla to jeho m\u00fdtick\u00fd „separatismus“ a tud\u00ed\u017e to nebylo ani „vlastenectv\u00ed“!<\/strong><\/p>\n

\n

Lev Trockij, otec n\u011bmeck\u00e9ho nacizmu (IV)<\/p>\n

origin\u00e1l zdroj<\/a> – vlastn\u00ed p\u0159eklad 18.6.2015<\/p>\n

Nikolaj Starikov (Rusko)<\/p>\n

Rok p\u0159ed zorganizov\u00e1n\u00edm Hitlerova Pivn\u00edho pu\u010de, se v jeho doprovodu objevilo n\u011bkolik zaj\u00edmav\u00fdch osobnost\u00ed a historik\u016fm se dosud nepoda\u0159ilo ur\u010dit p\u016fvod pen\u011b\u017en\u00edch \u010d\u00e1stek, kter\u00e9 si s sebou p\u0159ivezli. Hotovost proudila z mnoha stran. Krom\u011b francouzsk\u00fdch a anglick\u00fdch, „\u0161v\u00fdcarsk\u00fdch“ pen\u011bz, se do Hitlerov\u00fdch kapes dostaly tak\u00e9 pen\u00edze americk\u00e9. Tyt\u00e9\u017e s\u00edly hledali v N\u011bmecku v roce 1922 politick\u00e9 osobnosti, n\u011bkoho kdo by mohl b\u00fdt pou\u017eit v z\u00e1vislosti na situaci: zm\u011bnit problematickou politiku, prov\u00e9st atent\u00e1ty a provokace. Nikdo je\u0161t\u011b\u00a0nep\u0159em\u00fd\u0161lel o uveden\u00ed Hitlera k moci. P\u0159ed Mnichovem o n\u011bm\u00a0sotva n\u011bkdo sly\u0161el.
\nProto se\u00a0americk\u00fd vojensk\u00fd ata\u0161\u00e9 v N\u011bmecku kapt. Truman-Smith zpo\u010d\u00e1tku setkal s ostatn\u00edmi – vyslou\u017eil\u00fdm gener\u00e1le Ludendorffem, kter\u00fd velel Wehrmachtu v 1.sv\u011btov\u00e9 v\u00e1lce a korunn\u00edm princem Ruprechtem. Oni\u00a0Ameri\u010dana informovali nov\u00e9 stoupaj\u00edc\u00ed hv\u011bzd\u011b. 20. listopadu 1922<\/strong> se kapit\u00e1n setkal s budouc\u00edm F\u00fchrerem v jeho, omluvte m\u011b,\u00a0byt\u011b ve druh\u00e9m pat\u0159e [William Shearer „Vzestup a p\u00e1d T\u0159et\u00ed \u0159\u00ed\u0161e“]. Hitler byl k Ameri\u010danovi zcela up\u0159\u00edmn\u00fd. Je z\u0159ejm\u00e9, \u017ee v p\u0159\u00edpad\u011b, \u017ee se vojensk\u00fd ata\u0161\u00e9\u00a0dostal\u00a0do politiky – nikoli k\u00a0d\u011bl\u016fm a pu\u0161k\u00e1m – pak byl rozsah jeho\u00a0povinnost\u00ed\u00a0\u0161ir\u0161\u00ed, ne\u017e zvl\u00e1dnout jednoduch\u00e9 vojensk\u00e9 z\u00e1le\u017eitosti. Dosud nezn\u00e1m\u00fd V\u016fdce mal\u00e9 m\u00edstn\u00ed bavorsk\u00e9 strany hovo\u0159il o sv\u00e9m z\u00e1m\u011bru „odstranit bol\u0161evismus“, „shodit okovy Versailles“, diktatu\u0159e a\u00a0vytvo\u0159ien\u00ed siln\u00e9 vl\u00e1dy. Ve skute\u010dnosti,\u00a0vyu\u017e\u00edvaje vz\u00e1cn\u00e9 p\u0159\u00edle\u017eitosti kdy k n\u011bmu americk\u00e1\u00a0rozv\u011bdka p\u0159i\u0161la\u00a0osobn\u011b, nab\u00eddl Hitler s\u00e1m sebe jako „me\u010d civilizace“ v boji proti marxismu – m\u00edn\u011bno proti Rusku!<\/p>\n

N\u00e1vrh p\u0159i\u0161el v p\u0159\u00edhodn\u00fd \u010das – tito fanatici mohli p\u0159ij\u00edt vhod kdykoliv. V t\u00e9to chv\u00edli, samoz\u0159ejm\u011b,\u00a0nebyl \u010das bojovat proti Rus\u016fm, ale tenhle chlap st\u00e1l za pohled. Po n\u00e1vratu z Berl\u00edna, Truman-Smith podal podrobnou zpr\u00e1vu, kterou velvyslanectv\u00ed poslalo\u00a0do Washingtonu 25. listopadu 1922<\/strong>. Ale probl\u00e9mem bylo, \u017ee ofici\u00e1ln\u00ed vojensk\u00fd ata\u0161\u00e9 Spojen\u00fdch st\u00e1t\u016f se nemohl zapojit tak aktivn\u011b s n\u011bmeck\u00fdm politikem v souladu se sv\u00fdm diplomatick\u00fdm statusem. Yankeeov\u00e9 nicm\u00e9n\u011b shledali\u00a0Hitlera\u00a0slibn\u00fdm, aby\u00a0budouc\u00edho F\u00fchrera na m\u00edst\u011b skontaktovali s kontaktem v americk\u00e9m zpravodajstv\u00ed. Nacistick\u00fd v\u016fdce pozval diplomata na sv\u00e9 p\u0159i\u0161t\u00ed shrom\u00e1\u017ed\u011bn\u00ed, ale Truman-Smith\u00a0s\u00e1m nep\u0159i\u0161el.\u00a0M\u00edsto toho poslal sv\u00e9ho „kamar\u00e1da“ Ernsta Sedgwicka Hanfstaengla. Hanfstaengl byl synem \u00fasp\u011b\u0161n\u00e9ho obchodn\u00edka s um\u011bn\u00edm a m\u011bl dvoj\u00ed ob\u010danstv\u00ed\u00a0americko-n\u011bmeck\u00e9. Narodil se v Bavorsku a vystudoval Harvardovu University v roce 1909. Polovi\u010dn\u00ed N\u011bmec klidn\u011b str\u00e1vil celou 1. sv\u011btovou v\u00e1lku v Americe. Nejen\u017ee jeho jako n\u011bmeck\u00e9ho ob\u010dana nezatkli – dokonce i pot\u00e9, co Spojen\u00e9 st\u00e1ty deklarovaly v\u00e1lku s N\u011bmeckem – ale pot\u00e9 co sl\u00edbil, „\u017ee se\u00a0nezapoj\u00ed do jak\u00e9koli protiamerick\u00e9 \u010dinnosti,“\u00a0byl ponech\u00e1n svobodn\u00fd. Pro\u010d? Proto\u017ee jeho pr\u00e1vn\u00edkem byl americk\u00fd st\u00e1tn\u00ed tajemn\u00edk Theodore Roosevelt! [Hanfstaengl: „Hitler: Ztracen\u00e9 roky“]
\n\"hanfstaengl\"<\/a><\/p>\n

Ale kdy\u017e N\u011bmecko prohr\u00e1lo v\u00e1lku, Hanfstaengl okam\u017eit\u011b sp\u011bchal do sv\u00e9 rodn\u00e9 zem\u011b. Ve zdevastovan\u00e9m N\u011bmecku\u00a0chycen\u00e9m v\u00a0sev\u0159en\u00ed\u00a0mohutnou inflac\u00ed byl\u00a0\u017eivot Ernsta „Ameri\u010dana“\u00a0ostrovem prosperity a hojnosti. V\u017edycky m\u011bl pen\u00edze, ale zdroje p\u0159\u00edjm\u016f nebyly zcela pr\u016fhledn\u00e9: proklet\u00e1 inflace tot\u00e1ln\u011b zni\u010dila otc\u016fv podnik. Atributem „ofici\u00e1ln\u00ed“ verze jeho pohody byla do ur\u010dit\u00e9 m\u00edry um\u011bleck\u00e1 galerie v Americe. P\u0159esv\u011bd\u010div\u00e9 vysv\u011btlen\u00ed,\u00a0bylo naprosto neov\u011b\u0159iteln\u00e9, co\u017e znamen\u00e1, \u017ee to bylo velmi pohodln\u00e9 …<\/p>\n

Po obdr\u017een\u00ed pozv\u00e1n\u00ed k \u00fa\u010dasti na Hitlerov\u011b sn\u011bmu Hanfstaengl m\u011bl okam\u017eit\u011b „pro n\u011bj pln\u00e9 sympatie“ a z obou se stali\u00a0rychle p\u0159\u00e1tel\u00e9. On dokonce napsal jeho posledn\u00ed dv\u011b pam\u011bti s n\u00e1zvy M\u016fj p\u0159\u00edtel Adolf, M\u016fj nep\u0159\u00edtel Hitler a Hitler: Ztracen\u00e1 l\u00e9ta. Doporu\u010duji ka\u017ed\u00e9mu p\u0159e\u010dten\u00ed t\u011bchto knih. Pro\u010d? Ne kv\u016fli jejich zvl\u00e1\u0161tn\u00edmu liter\u00e1rn\u00edmu stylu, ale v z\u00e1jmu v\u00fdznamn\u00fdch skute\u010dnost\u00ed, ke kter\u00fdm se vztahuj\u00ed. Ukazuje se, \u017ee marnivost nen\u00ed jen charakteristikou b\u00e1sn\u00edk\u016f a um\u011blc\u016f, gener\u00e1l\u016f a spisovatel\u016f. Zpravodaj\u0161t\u00ed \u00fa\u0159edn\u00edci tak\u00e9 sp\u00e1chali tento h\u0159\u00edch. Proto v\u011bnuj\u00ed sv\u016fj\u00a0\u010das s p\u0159ib\u00fdvaj\u00edc\u00edm v\u011bkem naps\u00e1n\u00ed skromn\u00e9 mal\u00e9 kn\u00ed\u017eky, ve kter\u00e9 samoz\u0159ejm\u011b\u00a0ne\u0159\u00edkaj\u00ed celou pravdu. M\u00edsto toho to prom\u00edchaj\u00ed dob\u0159e zn\u00e1m\u00fdmi fakty a skryt\u00fdmi detaily s c\u00edlem, uk\u00e1zat „p\u0159em\u00fd\u0161liv\u00e9mu \u010dten\u00e1\u0159i“, \u017ee autor se m\u011bl tajn\u011b zapsal do historie, ani\u017e by si toho n\u011bkdo p\u0159edt\u00edm v\u0161iml – pom\u00e1haje podivn\u00e9mu fanatikovi\u00a0jm\u00e9nem Adolf Hitler.<\/p>\n

A m\u011bl o \u010dem ps\u00e1t. Jako v\u011b\u017e, dva metry vysok\u00fd Ernst si mezi nacisty vyslou\u017eil p\u0159ezd\u00edvku „Putzi“, co\u017e znamen\u00e1 „d\u00edt\u011b“ (a „legra\u010dn\u00ed“ a „z\u00e1bavn\u00e9“). Pod t\u00edmto jm\u00e9nem vstoupil do n\u011bmeck\u00e9 historie knihami\u00a0o nacistick\u00e9m hnut\u00ed. Historici si nic nepamatuj\u00ed, a maluj\u00ed Hanfstaengla jako \u017eol\u00edka, zapom\u00ednaj\u00ed, \u017ee takov\u00e1 role je nejvhodn\u011bj\u0161\u00ed pro skryt\u00e9 loutk\u00e1\u0159ovo p\u016fsoben\u00ed.<\/p>\n

Skute\u010dn\u00e1 hodnota Putziho ve formov\u00e1n\u00ed nacistick\u00e9 strany a Hitlera jako jej\u00edho\u00a0v\u016fdce je st\u00e1le je\u0161t\u011b\u00a0pln\u011b nedocen\u011bna. Pianista Hanfstaengl p\u0159ivedl hrub\u00e9mu des\u00e1tn\u00edkovi do Mnichova elity, stejn\u011b jako\u00a0um\u011bleck\u00e9 a liter\u00e1rn\u00ed kruhy. Kontakty\u00a0Hanfstaenglovi rodiny daly Hitlerovi tolik pot\u0159ebnou v\u00e1\u017enost a pomohly mu nav\u00e1zat d\u016fle\u017eit\u00e9 vztahy. V podstat\u011b, Putzi a jeho man\u017eelka Helen byli prvn\u00ed prosperuj\u00edc\u00ed rodinou, kter\u00e1 Hitlerovi otev\u0159ela sv\u00e9 dve\u0159e. P\u0159edev\u0161\u00edm\u00a0byli jeho prvn\u00ed zna\u010dkou a\u00a0skupinou tvo\u0159\u00edc\u00edm dojem. Hitler se nau\u010dil jak se chovat ve vysok\u00e9 spole\u010dnosti a z\u00edskal spr\u00e1vn\u00e9 chov\u00e1n\u00ed.<\/p>\n

Hanfstaenglova vila mu byla v\u017edy otev\u0159en\u00e1, tam budouc\u00ed V\u016fdce nejen hr\u00e1l na klav\u00edr sv\u00e9ho milovan\u00e9ho Wagnera, ale tak\u00e9 dost\u00e1val n\u011bjak\u00e9 pen\u00edze. Putzi Hanfstaengl byl bohat\u00fd a mohl si dovolit\u00a0pom\u00e1hat nov\u00e9mu politikovi –\u00a0p\u0159\u00edmo, a uv\u00e1d\u011bt ho na spr\u00e1vnou cestu. V t\u011bchto pam\u011btech Hanfstaengl otev\u0159en\u011b a poctiv\u011b uv\u00e1d\u00ed my\u0161lenky, kter\u00e9\u00a0se zako\u0159enily do rozv\u00edjej\u00edc\u00edho se V\u016fdce: „V p\u0159\u00edpad\u011b dal\u0161\u00ed v\u00e1lky vyhraje ten, kdo m\u00e1 Ameriku na sv\u00e9 stran\u011b. Jedin\u00e1 rozumn\u00e1 politika, kter\u00e9 by se m\u011bla dodr\u017eovat je p\u0159\u00e1telstv\u00ed se Spojen\u00fdmi st\u00e1ty. Pokud\u00a0Ameri\u010dan\u00e9 skon\u010dit na stran\u011b va\u0161eho nep\u0159\u00edtele, ztrat\u00edte jakoukoliv v\u00e1lku … „.[Hanfstaengl:“ Hitler: Ztracen\u00e9 roky „]<\/p>\n

Je t\u0159eba poznamenat, \u017ee tato k\u00e1z\u00e1n\u00ed nebylo ur\u010dena\u00a0hlav\u011b st\u00e1tu nebo vl\u00e1dn\u00edmu v\u016fdce, ale sp\u00ed\u0161e je\u0161t\u011b zcela nezn\u00e1m\u00e9mu n\u00e1\u010deln\u00edkovi okrajov\u00e9 organizace. D\u00edky editoru, kter\u00fd napsal \u00favod k Hanfstaenglov\u011b knize,\u00a0a kter\u00fd formuloval \u00fa\u010dinn\u011b a ve stru\u010dnosti „\u0161a\u0161kovi“\u00a0my\u0161lenky: „Jeho pr\u00e1c\u00ed bylo, aby N\u011bmecko\u00a0nikdy nena\u0161lo rovnov\u00e1hu a velikost\u00a0bez sbl\u00ed\u017een\u00ed s Brit\u00e1ni\u00ed a zejm\u00e9na se Spojen\u00fdmi st\u00e1ty. Z\u00e1kladn\u00edm bodem, kter\u00fd se sna\u017eil vlo\u017eit do Hitlerova mozku bylo, \u017ee v\u0161echny my\u0161lenky na vypo\u0159\u00e1d\u00e1n\u00ed sk\u00f3re v Evrop\u011b by byly iluzorn\u00ed, pokud by se dv\u011b n\u00e1mo\u0159n\u00ed s\u00edly p\u0159ipojili\u00a0k opa\u010dn\u00e9 stran\u011b. „[Ibid]<\/p>\n

Dobr\u00fd n\u00e1pad. A pokud\u00a0d\u00e1le rozv\u00edj\u00edme tyto my\u0161lenky, skon\u010d\u00edme u n\u00e1sleduj\u00edc\u00edho: mus\u00edte si sp\u0159\u00e1telit Anglii a USA a bojovat proti Rusku. Kde jinde jsme sly\u0161eli takov\u00e9 uva\u017eov\u00e1n\u00ed … n\u011bkde … ale kde? Od Hitlera v Mein Kampf! V\u00fdsledek je docela zaj\u00edmav\u00fd: v roce 1923 Hanfstaengl po\u0159\u00e1d\u00e1 s\u00e9rii geopolitick\u00fdch diskus\u00ed s Hitlerem a pou\u010den\u00fd budouc\u00ed V\u016fdce si roz\u0161i\u0159oval sv\u00e9\u00a0obzory.\u00a0Ji\u017e v roce 1924, „student“ p\u00ed\u0161e svou vlastn\u00ed knihu, slovo od slova opakuje teze sv\u00e9ho p\u0159\u00edtele. Tak\u017ee, kdo je skute\u010dn\u00fdm autorem Mein Kampf? Ukazuje se, \u017ee to byl americk\u00fd \u0161pion.<\/p>\n

Pokud je\u0161t\u011b n\u011bkdo pochybuje, pro\u010d a na\u010d se Adolf Hitler „n\u00e1hodou“ setkal s Ernstem Hanfstaenglem, sta\u010d\u00ed si p\u0159e\u010d\u00edst jeho knihu a v\u0161echny pochybnosti s\u00e1m sma\u017ee. A\u017e p\u0159\u00edli\u0161 mnoho v n\u00ed nazna\u010duje, pro koho nacistick\u00fd bohat\u00fd Americk\u00fd „p\u0159\u00edtel“ pracoval. Hitler byl bezpochyby nadan\u00fd \u0159e\u010dn\u00edk. Ale tento dar musel b\u00fdt rozvinut a vylep\u0161en a Ernst Hanfstaengl inspiroval d\u016fv\u011bru ve sv\u00e9m\u00a0p\u0159\u00edteli Adolfovi, pozdvihl jeho \u0159e\u010dnick\u00fd talent do je\u0161t\u011b v\u011bt\u0161\u00ed v\u00fd\u0161ky: „\u0158ekl jsem mu o \u00fa\u010dinnosti expresivn\u00edch v\u00fdrok\u016f v americk\u00e9m politick\u00e9m \u017eivot\u011b a vysv\u011btlil jak to pos\u00edlilo a nabrou\u0161en\u00e9 tituly, chrlen\u00e9 n\u00e1pady s fonetick\u00fdm, alitera\u010dn\u00ed efektem „[Hanfstaengl:“ Hitler: ztracen\u00e9 roky „].<\/p>\n

Hitler souhlasil. V\u0161echno nas\u00e1val jako houba. „V mnoha ohledech, byl Hitler\u00a0je\u0161t\u011b tv\u00e1rn\u00fd a poslu\u0161n\u00fd,“ [ibid] napsal Hanfstaengl. Ale p\u0159i rozv\u00edjen\u00ed sv\u00e9ho r\u00e9torick\u00e9ho nad\u00e1n\u00ed Hitler pokl\u00e1dal sv\u00e9mu u\u010diteli rozumnou ot\u00e1zku:
\n„M\u00e1te naprostou pravdu. Ale jak jsem se mohu dostat a\u017e k n\u011bmeck\u00fdm lidem, bez tisku? Noviny m\u011b \u00fapln\u011b ignoruj\u00ed. Jak mohu stav\u011bt sv\u016fj \u00fasp\u011bch jako \u0159e\u010dn\u00edk na na\u0161\u00ed uboh\u00e9 V\u00f6lkischer Beobachter, kde vych\u00e1z\u00ed m\u00e9 projevy jen jednou t\u00fddn\u011b?\u00a0Ni\u010deho nedos\u00e1hneme, dokud se netiskne ka\u017ed\u00fd den. „[Ibid]<\/p>\n

Na n\u00e1m\u011bst\u00ed v\u00a0listopadu 1923 by se Hitler\u00a0pokusil o p\u0159evrat. Ale k z\u00edsk\u00e1n\u00ed podpory\u00a0mas pot\u0159ebujete propagandu. A k propagand\u011b, budete pot\u0159ebovat pen\u00edze.\u00a0Bohu\u017eel, pen\u00edze nebyly nikde k nalezen\u00ed. Mohlo se st\u00e1t, \u017ee by nebyly nikdy nalezeny, proto\u017ee budouc\u00ed V\u016fdce ud\u011blal krok zp\u011bt p\u0159i \u0159e\u010di b\u011bhem festivalu piva v Mnichov\u011b, kde si\u00a0nevzpomn\u011bl na r\u010den\u00ed „p\u0159\u00edtel na trhu je lep\u0161\u00ed ne\u017e pen\u00edze na hrudi.“
\nAdolf Hitler nem\u011bl p\u0159\u00edtele na trhu, ale\u00a0p\u0159ece m\u011bl jednoho opravdov\u00e9ho bohat\u00e9ho kamar\u00e1da jm\u00e9nem Ernst Hanfstaengl a to sta\u010dilo, proto\u017ee to byl on, kdo poskyt pen\u00edze na propagandu! „V b\u0159eznu 1923 Hanfstaengl dal Hitlerovi p\u016fj\u010dku $ 1000 – \u0161\u00edlen\u00e9 pen\u00edze v t\u011bchto dnech.“ [Konrad Heiden: „Der F\u00fchrer“]<\/p>\n

Nenechte se oklamat t\u00edm slovem „\u00fav\u011br“. Existuje spousta d\u016fvod\u016f v\u011b\u0159it, \u017ee Hitler nijak nesp\u011bchal zaplatit Putzimu a 1000 dolar\u016f v t\u00e9 dob\u011b byly opravdu \u0161\u00edlen\u00e9 pen\u00edze! Ve skute\u010dnosti jeden tis\u00edc nebo dokonce jeden dolar, bylo podle Hanfstaengla\u00a0\u0161t\u011bst\u00edm! [Hanfstaengl: „Hitler: Ztracen\u00e9 roky“]<\/p>\n

S pen\u011bzi sv\u00e9ho americk\u00e9ho dobrodince, nacist\u00e9 koupili nov\u00fd tiska\u0159sk\u00fd stroj pro sv\u00e9 noviny, V\u00f6lkischer Beobachter. Hitlerovi noviny nebyly del\u0161\u00ed ne\u017e mal\u00fd v\u011bstn\u00edk – byly to norm\u00e1ln\u011b form\u00e1tovan\u00e9 noviny a vych\u00e1zely ka\u017ed\u00fd den! Ale Hanfstaengl se nezastavil\u00a0vytvo\u0159en\u00edm nacistick\u00e9 prvn\u00ed hl\u00e1sn\u00e9 trouby. Osobn\u011b p\u0159il\u00e1kal karikaturistu Schwartzera k\u00a0pr\u00e1ci na nov\u00e9 hlavi\u010dce a verz\u00e1lk\u00e1ch, navrhl tak\u00e9 nov\u00e9 motto pro noviny – „. Pr\u00e1ce a chl\u00e9b“ [ibid]<\/p>\n

Pot\u00e9, co se dal nacistick\u00fd tisk\u00a0do pohybu, se Hanfstaengl\u00a0obr\u00e1til na Hitlera s dal\u0161\u00ed pomoc\u00ed v mal\u00e9, ale velmi d\u016fle\u017eit\u00e9 v\u011bci. Byl to pr\u00e1v\u011b on, kdo vysv\u011btloval sv\u00e9mu p\u0159\u00edteli Adolfovi, jak d\u016fle\u017eit\u00e9 je, m\u00edt spr\u00e1vn\u00fd druh hudby k povzbuzen\u00ed davu a zv\u011bt\u0161en\u00ed jeho nad\u0161en\u00ed. Jako p\u0159\u00edklad hr\u00e1l Putzi\u00a0V\u016fdci Harvardskou bojovou p\u00edse\u0148 a Hitler dokonce „rozk\u00e1zal orchestru Storm Troopers, tuto melodii nacvi\u010dit.“ Hanfstaengl pak osobn\u011b sklo\u017eil tucet nov\u00fdch melodi\u00ed pochod\u016f pro Storm Troopers! [Ibid] A byly to variace na melodii\u00a0 „triumf\u00e1ln\u00edch pochod\u016f,“ psan\u00fdch pro Ameri\u010dany, na kter\u00e9 by\u00a0Storm Troopers\u00a0pochodovali pod Braniborskou br\u00e1nou v den, kdy by se Hitler stal kancl\u00e9\u0159em.
\nV t\u00e9to z\u00e1le\u017eitosti, Hanfstaengl zatajil fakt, \u017ee to on pom\u00e1hal nacist\u016fm s p\u0159evodem\u00a0pen\u011bz. Napsal o tom n\u011bkolikr\u00e1t ve sv\u00fdch pam\u011btech: „Rozhodl jsem se, \u017ee budu tajn\u011b podporovat n\u00e1rodn\u011b socialistickou stranu“; „J\u00e1 … pochopil jsem, \u017ee ve\u0161ker\u00e1 pomoc, kterou poskytuji, mus\u00ed b\u00fdt prov\u00e1d\u011bna tajn\u011b“; „St\u00e1le dr\u017e\u00edm svou pomoc nacist\u016fm jako tajemstv\u00ed a nemohu si o tom dovolit \u017e\u00e1dn\u00e9 \u0159e\u010di.“ [Ibid]<\/p>\n

Pro\u010d to musel skr\u00fdvat? Jeho vysv\u011btlen\u00ed bylo velmi p\u0159esv\u011bd\u010div\u00e9: „Byl jsem \u010dlenem rodinn\u00e9ho podniku.“ Co\u00a0Hanfstaengl d\u011blal v N\u011bmecku, co bylo tak d\u016fle\u017eit\u00e9, aby mohl chodit po ulic\u00edch s Adolfem Hitlerem, ne\u017e\u00a0 mu pom\u00e1hat pen\u011bzi? Co jin\u00e9ho mohl bylo Hanfstaengl d\u011blat ne\u017e v\u00fdu\u010dovat Hitlera, sponzorovat ho a doprov\u00e1z\u00ed ho na slu\u017eebn\u00edch cest\u00e1ch? Je na to odpov\u011bd\u011bt podle jeho pam\u011bt\u00ed. Autor byl matkou\u00a0jeho obchodn\u00edch jedn\u00e1n\u00ed.<\/p>\n

Nicm\u00e9n\u011b nem\u011bl zapomenout n\u00e1m sd\u011blit jak poprv\u00e9 nav\u0161t\u00edvil byt sv\u00e9ho p\u0159\u00edtele\u00a0Adolfa, kde se sezn\u00e1mil s jeho knihovnout. M\u011bli byste z\u00e1jem v\u011bd\u011bt, co \u010detl \u0161\u00e9f politick\u00e9 strany ve sv\u00e9m voln\u00e9m \u010dase? Pravd\u011bpodobn\u011b ano. Pokud jste se pod\u00edvali na polici, m\u011bli byste si zapamatovat\u00a0tituly? Pravd\u011bpodobn\u011b byste jich m\u011bli poznat a zapamatovat si n\u011bkolik. Ale, p\u0159i psan\u00ed sv\u00fdm pam\u011bt\u00ed o 20 let pozd\u011bji byste meli probl\u00e9m d\u00e1t dohromady p\u0159esn\u00fd seznam. Ale Ernst Hanfstaengl byl tak velk\u00fdm p\u0159\u00edtelem\u00a0nacistick\u00e9ho v\u016fdce, \u017ee\u00a0ud\u011blal n\u011bco pon\u011bkud neobvykl\u00e9ho pro v\u011bt\u0161inu. „Ty knihy byly tak r\u016fznorod\u00e9. Kdy\u017e budu m\u00edt trochu \u010dasu, ud\u011bl\u00e1m inventuru, „[Hanfstaengl:“ Hitler: Ztracen\u00e9 roky „] napsal Ameri\u010dan. Takov\u00e9 chov\u00e1n\u00ed je divn\u00e9, pro pr\u016fm\u011brn\u00e9ho \u010dlov\u011bka, p\u0159irozen\u00e9 pro zpravodajsk\u00e9ho d\u016fstojn\u00edka.<\/p>\n

Jedn\u00edm z omyl\u016f, kter\u00fd\u017e v\u00fdrazn\u011b mystupuje je, \u017ee kontakt s Hitlerem a shroma\u017e\u010fov\u00e1n\u00ed informac\u00ed o n\u011bm byl pln\u00fdm \u00favazkem Hanfstaengla a v\u0161echny jeho dal\u0161\u00ed aktivity se zdaj\u00ed b\u00fdt pouze kryt\u00edm. Ve skute\u010dnosti nap\u0159\u00edklad, Hanfstaengl \u00fadajn\u011b str\u00e1vil cel\u00fd rok psan\u00ed sc\u00e9n\u00e1\u0159e, ale tento film\u00a0nikdy nevy\u0161el. Pro\u010d? Vzhledem k tomu, \u017ee Putzi nikdy nepracoval jako sc\u00e9n\u00e1rista. Pe\u010dliv\u011b a systematicky se zab\u00fdval jedinou v\u011bc\u00ed – p\u0159ipravoval budouc\u00edho V\u016fdce N\u011bmecka. P\u0159\u00edb\u011bh o filmu by\u00a0snadno odrazit p\u0159\u00edpadn\u00e9 dotazy t\u00fdkaj\u00edc\u00ed se jeho povol\u00e1n\u00ed. Koneckonc\u016f takov\u00e1 profese v dob\u011b kdy pom\u00e1hal Hitlerovi, je\u0161t\u011b neexistovala.<\/p>\n

„Strana m\u011bla v\u017edy m\u00e1lo pen\u011bz,“ [ibid] napsal Hanfstaengl. Tak pro\u010d nem\u00edt \u0161estistop\u00e9ho (183 cm) p\u0159\u00edtele\u00a0a sponzora, kter\u00fd d\u00e1 dva, t\u0159i nebo deset tis\u00edc dolar\u016f, pokud bude\u00a0jeho postrann\u00edm motiv\u00a0pozvednut\u00ed nov\u00e1\u010dka Hitlera? Velmi jednoduch\u00e9: byl bohat\u00fd, ale to neznamen\u00e1, \u017ee jako milion\u00e1\u0159 jak tvrd\u00ed\u00a0jeho „legenda“\u00a0a\u00a0 nemohl ob\u011btovat v\u00edc ne\u017e to, co si mohla dovolit\u00a0bohat\u00e1 bur\u017eoazie. Tis\u00edc dolar\u016f, \u017e\u00e1dn\u00fd probl\u00e9m. Deset tis\u00edc – ne. Mohl ale d\u011blat d\u016fle\u017eit\u00e1 p\u0159edstaven\u00ed a poradit. V p\u0159edve\u010der pu\u010de byl Hitler ve \u0160v\u00fdcarsku – dlouho hn\u00edzd\u011b \u0161pion\u016f z ka\u017ed\u00e9 zem\u011b na sv\u011bt\u011b –\u00a0pro pen\u00edze. Zaj\u00edmalo by m\u011b, jestli to byl jeho laskav\u00fd p\u0159\u00edtel, kdo ho tam poslal?<\/p>\n

To z\u016fst\u00e1v\u00e1 nezn\u00e1mo, ale dal\u0161\u00ed fakt je prokazateln\u011b pravdiv\u00fd: po selh\u00e1n\u00ed pu\u010de,\u00a0p\u0159ijel Hitler do Hanfstaenglova domu v obci Uffing cca 60 km od Mnichova [Desmond Seward:: Napoleon a Hitler „]. V zoufalstv\u00ed, jeho hysterick\u00e1 n\u00e1tura ho p\u0159ivedla a\u017e na hranici jeho mo\u017enost\u00ed. Nevid\u011bl \u017e\u00e1dnou jinou alternativu, Adolf Hitler se rozhodl se zab\u00edt\u00a0a dal si revolver ke sp\u00e1nku. Jak v\u00edme, nem\u011blo k tomu doj\u00edt. Komu vd\u011b\u010d\u00edme\u00a0na\u0161\u00edm nejup\u0159\u00edmn\u011bj\u0161\u00edm pod\u011bkov\u00e1n\u00edm za z\u00e1chranu \u017eivota nejodporn\u011bj\u0161\u00edho monstra\u00a0historie? – Hanfstaenglov\u011b man\u017eelce. Vyrazila revolver z Hitlerova ruky. Hitler byl pozd\u011bji zat\u010den v Hanfstaenglov\u011b dom\u011b a p\u0159evezen do v\u011bzen\u00ed, kde za\u010dal zapracov\u00e1vat my\u0161lenky Hanfstaengla\u00a0do knihy. Prvn\u00edm aktem\u00a0V\u016fdce propu\u0161t\u011bn\u00e9ho na svobodu z v\u011bzen\u00ed nebyla n\u00e1v\u0161t\u011bva Heringa nebo Rosenberga, ale nov\u00e9ho domu Hanfstaengla na \u0159ece Isar …<\/p>\n

Man\u017eel\u016fm<\/em> Hanfstaenglov\u00fdm se poda\u0159ilo zachr\u00e1nit Hitler\u016fv \u017eivot dvakr\u00e1t. Poprv\u00e9 to bylo na ja\u0159e roku 1923 b\u011bhem v\u00fdletu do Berl\u00edna. Cesta proch\u00e1zela Saskem a komunist\u00e9 m\u011bli ve skute\u010dnosti\u00a0region pod kontrolou. Proto byl v t\u00e9to \u010d\u00e1sti N\u011bmecka na Hitlera vystaven zatyka\u010d\u00a0, „dokonce i cena na jeho hlavu.“ Komunistick\u00e1 policie zastavila jejich auto a F\u00fchrer\u016fv \u017eivot visel na vl\u00e1sku. V t\u00e9 chv\u00edli Hanfstaengl pou\u017eil sv\u016fj \u0161v\u00fdcarsk\u00fd pas (kter\u00fd\u00a0pou\u017e\u00edval k n\u00e1vratu do N\u011bmecka z USA), a vysv\u011btlil, \u017ee je cizinec m\u00ed\u0159\u00ed na trh v Lipsku v doprovodu \u0159idi\u010de a lokaje. „Zachr\u00e1nil jste mi \u017eivot,“ \u0159ekl potom Hitler. V n\u00e1sleduj\u00edc\u00edch letech si tento den p\u0159ipom\u00ednal s velk\u00fdm uzn\u00e1n\u00edm. Nicm\u00e9n\u011b, Hanfstaengl s\u00e1m napsal, \u017ee „byl\u00a0 ura\u017een, proto\u017ee\u00a0jsem jej nazval lokajem.“<\/em><\/p>\n

Vd\u011b\u010dn\u00fd Hitler\u00a0nezapom\u011bl na sv\u00e9ho p\u0159\u00edtele a n\u00e1sledn\u011b ho jmenoval na kl\u00ed\u010dov\u00fd post zahrani\u010dn\u00edho tiskov\u00e9ho tajemn\u00edka strany. Krom\u011b toho st\u00e1l\u00a0Putzi v \u010dele zahrani\u010dn\u00ed tiskov\u00e9 divize v kancel\u00e1\u0159i V\u016fdce jako n\u00e1m\u011bstek. P\u0159i sv\u00fdch\u00a0cest\u00e1ch do zahrani\u010d\u00ed velmi siln\u011b podporoval novou n\u011bmeckou politickou t\u0159\u00eddu.<\/p>\n

Skeptik by \u0159ekl, \u017ee to nic nedokazuje a m\u011bl by\u00a0pravdu! Ale v Hanfstaengelov\u011b \u017eivotopisu jsou\u00a0mnohem zaj\u00edmav\u011bj\u0161\u00ed fakta. Na\u00a0skromn\u00e9ho tiskov\u00e9ho tajemn\u00edka, m\u011bl Hanfstaengl\u00a0n\u011bkter\u00e9 opravdu neuv\u011b\u0159iteln\u00e9 kontakty a zn\u00e1mosti.<\/p>\n

V l\u00e9t\u011b roku 1932 p\u0159ijel na osobn\u00ed n\u00e1v\u0161t\u011bvu jeden velmi vlivn\u00fd britsk\u00fd politik\u00a0– Winston Churchill. V jeho pam\u011btech se pozdej\u00ed objevila jedna zaj\u00edmav\u00e1 epizoda: „V hotelu Regina se sezn\u00e1mil n\u011bjak\u00fd gentleman s n\u011bk\u00fdm v m\u00e9m doprovodu. Jeho p\u0159\u00edjmen\u00ed bylo Hanfstaengl a\u00a0hovo\u0159il o V\u016fdci, ke kter\u00e9mu m\u011bl\u00a0z\u0159ejm\u011b velmi bl\u00edzko. Vzhledem k tomu, \u017ee vypadal jako \u017eovi\u00e1ln\u00ed a hovorn\u00e1 osoba a nav\u00edc mluvil dokonale anglicky, pozval jsem ho na ob\u011bd. Rozmluva o aktivit\u00e1ch a n\u00e1zorech Hitlera byla\u00a0mimo\u0159\u00e1dn\u011b zaj\u00edmav\u00e1; vypadal, \u017ee je j\u00edm naprosto\u00a0fascinov\u00e1n. Se v\u0161\u00ed pravd\u011bpodobnost\u00ed mu bylo ulo\u017eeno m\u011b kontaktovat a jasn\u011b se pokusil\u00a0ud\u011blat dobr\u00fd dojem<\/strong>. Po ob\u011bd\u011b jsme se s velkou radost\u00ed odebrali ke klav\u00edru, kde\u00a0obratn\u011b hr\u00e1li zahr\u00e1l n\u011bkolik divadeln\u00edch \u010d\u00edsel a p\u00edsn\u00ed. Zd\u00e1lo se, \u017ee znal v\u0161echny\u00a0m\u00e9 obl\u00edben\u00e9 anglick\u00e9 p\u00edsn\u011b a\u00a0byl nejpovolan\u011bj\u0161\u00ed k baven\u00ed v\u0161ech p\u0159\u00edtomn\u00fdch. Jak se uk\u00e1zalo, byl F\u00fchrerov\u00fdm nejbli\u017e\u0161\u00edm d\u016fv\u011brn\u00edkem. \u0158ekl mi, \u017ee bych se mohl setkat s Hitlerem, on to za\u0159\u00edd\u00ed, nen\u00ed nic jednodu\u0161\u0161\u00edho [Winston Churchill: „Druh\u00e1 sv\u011btov\u00e1 v\u00e1lka“]. “<\/p>\n

Sir Winston p\u0159edstavil epizodu jako kdyby \u0161lo o n\u00e1hodn\u00e9 sezn\u00e1men\u00ed s pokuse,\u00a0p\u0159edstavit ho V\u016fdci. S pohledu\u00a0Hanfstaengla vypad\u00e1 p\u0159\u00edb\u011bh\u00a0\u00fapln\u011b jinak: „Str\u00e1vil jsem hodn\u011b \u010dasu ve spole\u010dnosti\u00a0jeho syna Randolpha (syn Churchilla – NS) v pr\u016fb\u011bhu na\u0161ich p\u0159edvolebn\u00edch cest. Dokonce jsem za\u0159\u00eddil aby s n\u00e1mi\u00a0mohl jednou \u010di dvakr\u00e1t let\u011bt. Upozornil m\u011b na to, \u017ee jeho otec brzy doraz\u00ed do N\u011bmecka, a \u017ee bychom m\u011bli uspo\u0159\u00e1dat setk\u00e1n\u00ed. [Hanfstaengl: „Hitler: Ztracen\u00e9 roky“] “<\/p>\n

Budete souhlasit, \u017ee po tomto sbrat\u0159en\u00ed s jeho synem, kter\u00fd p\u0159ijal \u00fa\u010dast na n\u011bkolika letech organizovan\u00fdch Hitlerem a Hanfstaenglem,\u00a0byl pro Churchila\u00a0Putzi\u00a0n\u011b\u010d\u00edm v\u00edce ne\u017e „gentlemanem, kter\u00fd se sezn\u00e1mil s n\u011bk\u00fdm v m\u00e9m doprovodu.“ Ale tak \u010di onak, Churchill souhlasil se setk\u00e1n\u00edm: „v dob\u011b, kdy jsem nem\u011bl \u017e\u00e1dn\u00fd n\u00e1rodnostn\u00ed p\u0159edsudek v\u016f\u010di Hitlerovi. V\u011bd\u011bl jsem jen m\u00e1lo o jeho postoj\u00edch a osobn\u00edch kvalit\u00e1ch. Jsem fascinov\u00e1n lidmi, kte\u0159\u00ed se zvednou k obran\u011b sv\u00fdch pora\u017een\u00fdch rodn\u00fdch zem\u00ed, i kdy\u017e j\u00e1 s\u00e1m jsem na druh\u00e9 stran\u011b. M\u011bl absolutn\u00ed pr\u00e1vo b\u00fdt n\u011bmeck\u00fdm patriotem, kdy\u017e to bylo \u017e\u00e1douc\u00ed. [Winston Churchill: „Druh\u00e1 sv\u011btov\u00e1 v\u00e1lka“] “<\/p>\n

Ale kdo pov\u011b\u0159il Hanfstaengla\u00a0„nav\u00e1z\u00e1n\u00edm kontaktu“ s britsk\u00fdm politikem? Kdo\u00a0jej p\u0159im\u011bl\u00a0k uspo\u0159\u00e1dat setk\u00e1n\u00ed mezi dv\u011bma velk\u00fdmi v\u016fdci? Hitler s\u00e1m? Ne.\u00a0V\u016fdce ho nepo\u017e\u00e1dal o nav\u00e1z\u00e1n\u00ed tohoto spojen\u00ed, proto\u017ee nem\u011bl ani j\u00edt na setk\u00e1n\u00ed s Churchillem, navzdory p\u0159esv\u011bd\u010den\u00ed Ernsta Hanfstaengla! „Tak Hitler prome\u0161kal svou jedinou p\u0159\u00edle\u017eitost, setkat se,“ [ibid] b\u011bdoval Churchill. Seriozn\u00ed politik nem\u016f\u017ee jednat t\u00edmto zp\u016fsobem – na prvn\u00ed \u017e\u00e1dost o setk\u00e1n\u00ed s jedn\u00edm z p\u0159edn\u00edch politik\u016f nejmocn\u011bj\u0161\u00ed zem\u011b na sv\u011bt\u011b,\u00a0uk\u00e1zat se. To je d\u011btinsk\u00e9 a hloup\u00e9. O p\u016fl roku pozd\u011bji\u00a0by se Hitler\u00a0chopit\u00a0moci, a\u00a0nikdy by osobn\u011b Churchilla nepoznal. Ukazuje se, \u017ee to nebyli nacist\u00e9, kdo si objednal Hanfstaenglovo p\u0159edstaven\u00ed Hitlera Churchillovi, ale sp\u00ed\u0161e stejn\u00e1 zpravodajsk\u00e1 slu\u017eba, kter\u00e1 tak hbit\u011b napom\u00e1hala stoupaj\u00edc\u00ed hv\u011bzd\u011bl Adolfa Hitlera\u00a0v n\u011bmeck\u00e9 politice. V opa\u010dn\u00e9m p\u0159\u00edpad\u011b, pro\u010d by m\u011bl poznat Churchillova syna, a pro\u010d by jej m\u011bl br\u00e1t\u00a0na p\u0159edvolebn\u00ed lety?<\/p>\n

Existuje jen jedna odpov\u011b\u010f: ve\u0161ker\u00e1 \u010dinnost Hanfstaengla sm\u011b\u0159ovala k\u00a0p\u0159esv\u011bd\u010den\u00ed Hitlera o nutnosti p\u0159\u00e1telstv\u00ed s Angli\u00ed a Spojen\u00fdmi st\u00e1ty a za t\u00edmto \u00fa\u010delem postr\u010dil\u00a0Hitlera k nejsiln\u011bj\u0161\u00edch mu\u017e\u016fm na Bo\u017e\u00ed sv\u011bt\u011b. Dokonce ani F\u00fchrerova nep\u0159\u00edtomnost nebr\u00e1nila britsk\u00fdm p\u00e1n\u016fm v diskusi nad n\u011bkolika velmi citliv\u00fdmi t\u00e9maty. S k\u00fdm? S Hanfstaenglem. „Posly\u0161te, co si v\u00e1\u0161 nad\u0159\u00edzen\u00fd mysl\u00ed o spojenectv\u00ed mezi Franci\u00ed, Angli\u00ed a Va\u0161\u00ed zem\u00ed?“ [Hanfstaengl: „Hitler: Ztracen\u00e9 roky“] zeptal Churchill.<\/p>\n

\"Hitler-hanf\"<\/a><\/p>\n

A pro co jin\u00e9ho by star\u00fd li\u0161\u00e1k Winston p\u0159ij\u00ed\u017ed\u011bl\u00a0do N\u011bmecka, ne\u017e se osobn\u011b\u00a0pod\u00edvat na mu\u017ee, kter\u00fd by se za \u0161est m\u011bs\u00edc\u016f m\u011bl\u00a0st\u00e1t hlavou n\u011bmeck\u00e9ho st\u00e1tu?<\/p>\n

Hitler\u016fv p\u0159\u00edtel pro n\u011bj st\u00e1le d\u011blal hodn\u011b\u00a0dobr\u00e9ho. Nap\u0159\u00edklad v \u00fanoru 1934 ode\u0161el bez\u00a0F\u00fchrerova souhlasu na setk\u00e1n\u00ed s … Benitem Mussolinim. Posl\u00e1n\u00edm skromn\u00e9ho tiskov\u00e9ho tajemn\u00edka bylo posunout El Duceho k normalizaci vztah\u016f. To prost\u011b nen\u00ed vpo\u0159\u00e1dku, \u0159ekl mu Hanfstaengl \u0159ekl: \u00a0„\u017ee mohou existovat takov\u00e9 obt\u00ed\u017ee mezi na\u0161imi dv\u011bma fa\u0161istick\u00fdmi st\u00e1ty [ibid].“ Jak v\u00edme z historie,\u00a0bylo to\u00a0pr\u00e1v\u011b v t\u00e9 chv\u00edli, kdy sbl\u00ed\u017een\u00ed mezi ob\u011bma dikt\u00e1tory za\u010dalo. Stoj\u00ed za to se zastavit a polo\u017eit si zde dal\u0161\u00ed ot\u00e1zku: jak pro v\u0161echno na sv\u011bt\u011b\u00a0 Hanfstaengl v\u011bd\u011bl, jak se dostat na sch\u016fzku s hlavou It\u00e1lie? Opravdu je ka\u017ed\u00fd N\u011bmec, kter\u00fd p\u0159ij\u00ed\u017ed\u00ed do It\u00e1lie\u00a0okam\u017eit\u011b v\u00edt\u00e1n s Chianti a v\u00fdzvou k rozhovoru s Mussolinim?\u00a0Kredit na\u0161eho hrdiny nebyl tak vysok\u00fd, aby dost\u00e1val takov\u00e9 zach\u00e1zen\u00ed.<\/p>\n

Ale zn\u00e1mosti Hanfstaengla byli skute\u010dn\u011b fantastick\u00e9.\u00a0Pokud listujete Putziho nap\u00ednav\u00fdmi pam\u011btmi a Va\u0161e my\u0161lenky zabloud\u00ed k dobrodru\u017estv\u00edm barona\u00a0Pr\u00e1\u0161ila a jeho poh\u00e1dk\u00e1m, jste na omylu. I kdy\u017e\u00a0 je obt\u00ed\u017en\u00e9 uv\u011b\u0159it ve sled ud\u00e1lost\u00ed, kter\u00e9 vedli k n\u00e1v\u0161t\u011bv\u011b\u00a0Putziho\u00a0u Mussoliniho, existuj\u00ed konkr\u00e9tn\u00ed d\u016fkazy o Hanfstaenglov\u00fdch sv\u00e9r\u00e1zn\u00fdch schopnostech. Pot\u00e9, co ud\u011blal tolik pro \u0159\u00ed\u0161i,\u00a0opustil N\u011bmecko v b\u0159eznu 1937. P\u0159esn\u011bji \u0159e\u010deno, se tajn\u011b vykradl, \u00fadajn\u011b pot\u00e9 co dostal do konfliktu s n\u011bkter\u00fdmi lidmi v Hitlerov\u011b vnit\u0159n\u00edm okruhu a c\u00edtil se ohro\u017een na \u017eivot\u011b.<\/p>\n

A kam n\u00e1\u0161 hrdina utekl? – Do rodn\u00e9 Ameriky. Tam, zd\u00e1 se,\u00a0m\u011bl je\u0161t\u011b jednoho dobr\u00e9ho p\u0159\u00edtele, spolu\u017e\u00e1ka z Harvardu – Americk\u00e9ho prezidenta Franklina Delano Roosevelta! Co\u00a0se d\u011blo s na\u0161\u00edm n\u011bmeck\u00fdm hrdinou, kter\u00fd pracoval pro Hitlera jako tajemn\u00edk strany pro zahrani\u010dn\u00ed tisk? Co na tom, \u017ee v tisku polo\u017eil na\u00a0Spojen\u00e9 st\u00e1ty\u00a0pam\u011btn\u00ed v\u011bnce\u00a0zdoben\u00e9 orlic\u00ed a h\u00e1kov\u00fdm k\u0159\u00ed\u017eem?<\/p>\n

B\u011bhem druh\u00e9 sv\u011btov\u00e9 v\u00e1lky, Hanfstaengl bude fungovat … jako poradce prezidenta Roosevelta!<\/strong> [William Shearer „Vzestup a p\u00e1d T\u0159et\u00ed \u0159\u00ed\u0161e“]<\/p>\n

Ofici\u00e1ln\u011b byl\u00a0odborn\u00edkem na nacistick\u00e9 N\u011bmecko. Pracoval ve v\u011bzen\u00ed – to znamen\u00e1 pod dohledem. Ernst Hanfstaengl byl st\u0159e\u017een ser\u017eantem americk\u00e9 arm\u00e1dy\u00a0Egonem Hanfstaengl. Podivn\u00e1 n\u00e1hoda? Ne, byl to\u00a0jeho syn, kter\u00fd\u00a0ode\u0161el\u00a0pry\u010d z N\u011bmecka v ten spr\u00e1vn\u00fd \u010das, aby hl\u00eddal tat\u00ednka podle osobn\u00edho p\u0159\u00e1n\u00ed prezidenta! A co p\u0159\u00e1telstv\u00ed, kter\u00e1 trvala a\u017e do chv\u00edle, kdy nacist\u00e9 nabyli\u00a0s\u00edly a moci. Tomu nebylo nutn\u00e9 pom\u00e1hat, \u0159idit to nebo tomu d\u00e1le radit. M\u011bli v\u00e1lku d\u00edky v\u0161em t\u011bm, kte\u0159\u00ed vyhledali Hitlera, d\u00edky Hanfstaenglov\u011b pr\u00e1ci a\u00a0tomu, \u017ee Hanfstaengel byl k dispozici. Ale mo\u017en\u00e1, \u017ee tato „smnlouva“ prost\u011b vypr\u0161ela? Tato \u010d\u00e1st historie z\u016fst\u00e1v\u00e1 temn\u00e1, spolu se v\u0161\u00edm z Hitlerova n\u00e1stupu k moci.<\/p>\n

 <\/p>\n

\n

Lev Trockij, otec n\u011bmeck\u00e9ho nacizmu (V)<\/p>\n

origin\u00e1l zdroj<\/a> – vlastn\u00ed p\u0159eklad 30.7.2015<\/p>\n

Nikolaj Starikov (Rusko)<\/p>\n

Ale zp\u011bt k Rusku. P\u0159i pod\u00e1v\u00e1n\u00ed prstu\u00a0sv\u00fdm z\u00e1padn\u00edm partner\u016fm a zru\u0161en\u00ed Rusk\u00e9 diplomatick\u00e9 izolaci na Janovsk\u00e9 konferenci,\u00a0podpisem smlouvy v Rapallo, Lenin vynalo\u017eil posledn\u00ed s\u00edly. V kv\u011btnu 1922 m\u011bl mrtvici. Bylo to poprv\u00e9, kdy se \u0159e\u0161ila ot\u00e1zka jeho n\u00e1stupce. Ve skute\u010dnosti Lenin\u00a0vybral nikoho,\u00a0kdo by ho nahradit a po sv\u00e9\u00a0prvn\u00ed mrtvici, nebyl \u00fapln\u011b schopn\u00fd \u0159\u00eddit zemi. Tak za\u010dal boj o Leninovo d\u011bdictv\u00ed mezi Trock\u00fdm a Stalinem.
\nKa\u017ed\u00fd\u00a0v Sov\u011btsk\u00e9m svazu znal datum Leninova \u00famrt\u00ed: 21. ledna 1924<\/strong>. Ale, t\u00e9m\u011b\u0159 nikdo si nepamatuje jin\u00e9 datum, kter\u00e9 je nem\u00e9n\u011b d\u016fle\u017eit\u00e1 pro pochopen\u00ed p\u016fvodu fa\u0161ismu. Angli\u010dan\u00e9 po\u010dkali a\u017e Lenin zem\u0159el a teprve pak\u00a0uznali Sov\u011btsk\u00fd svaz. P\u0159edstavitel\u00e9 Brit\u00e1nie nem\u011bli \u017e\u00e1dn\u00fd probl\u00e9m s komunismem, oni prost\u011b necht\u011bli pracovat s \u010dlov\u011bkem, kter\u00e9ho poslali zni\u010dit zemi a odevzdat\u00a0ji pod z\u00e1padn\u00ed kontrolu. Lenin se postaral o to co bylo, ale ne o to co n\u00e1sledovalo. A v Janov\u011b\u00a0dok\u00e1zal, \u017ee by mohl n\u011bco vyt\u00e1hnout chytr\u00fdmi\u00a0diplomatick\u00fdmi v\u00fdkony\u00a0ze sv\u00fdch britsk\u00fdch \u00abkamar\u00e1d\u016f.“ Samoz\u0159ejm\u011b \u017ee z\u00e1le\u017eitosti, jako nav\u00e1z\u00e1n\u00ed diplomatick\u00fdch vztah\u016f se nenaplnili do tydne. Konzultace byly aktivn\u00ed ji\u017e p\u0159ed smrt\u00ed v\u016fdce, a kdy\u017e Brit\u00e1nie uznala SSSR dev\u011bt dn\u016f po Leninov\u011b skonu,\u00a0byl vysl\u00e1n p\u0159\u00edm\u00fd a jednozna\u010dn\u00fd sign\u00e1l, jak\u00fd politick\u00fd sm\u011br dostane nejv\u011bt\u0161\u00ed pochopen\u00ed. Lenin\u016fv odchod poskytl vynikaj\u00edc\u00ed p\u0159\u00edle\u017eitost k n\u00e1prav\u011b probl\u00e9m\u016f zp\u016fsoben\u00fdch jeho ostr\u00fdm kursem. A k n\u00e1prav\u011b tohoto probl\u00e9mu byl vybr\u00e1n Trockij, do kter\u00e9ho Anglosasov\u00e9 vlo\u017eili sv\u00e9 nad\u011bje.<\/p>\n

\"lenin_dead\"<\/a><\/p>\n

Nyn\u00ed se vra\u0165me k ideologick\u00fdm rozd\u00edl\u016fm mezi Josefem Stalin a Lvem Trock\u00fdm – mezi teori\u00ed vytvo\u0159en\u00ed socialistick\u00e9ho st\u00e1tu a z\u00e1kladn\u00ed neschopnost tak u\u010dinit. Co to znamen\u00e1 vytvo\u0159it nov\u00fd soci\u00e1ln\u00ed \u0159\u00e1d? To znamen\u00e1 boj, krev, ob\u010danskou v\u00e1lku, smrt a zk\u00e1zu. V tomto bod\u011b Trockij a Stalin v\u00edcem\u00e9n\u011b souhlasili. Ale jakmile byla bitva\u00a0u konce,\u00a0nastal \u010das obnovy zem\u011b a to je to m\u00edsto, kde\u00a0neshody za\u010daly. Stalin v\u011b\u0159il, \u017ee\u00a0bylo nutn\u00e9 se zam\u011b\u0159it na vytvo\u0159en\u00ed socialismu v SSSR a za t\u00edmto \u00fa\u010delem, stav\u011bt nov\u00e9 tov\u00e1rny, elektr\u00e1rny, \u017eeleznice. Socialismus by m\u011bl zlep\u0161it \u017eivot pracuj\u00edc\u00edho \u010dlov\u011bka a to znamenalo stav\u011bt \u0161kolky, \u0161koly, knihovny, bojovat proti negramotnosti a nev\u011bdomosti, investovat do zlep\u0161en\u00ed infrastruktury, budovat st\u0159ediska a letn\u00ed s\u00eddla pro d\u011bln\u00edky – nejen obnovit Rusko, ale tak\u00e9 rozv\u00edjet a zlep\u0161ovat je.<\/p>\n

Co Trockij navrhoval? Socialismus v jedin\u00e9m odd\u011ben\u00e9m st\u00e1tu jako je Rusko nebyl mo\u017en\u00fd. Proto byla nemysliteln\u00e1 i rozs\u00e1hl\u00e1 v\u00fdstavba. Jak\u00fd m\u00e1 smysl budov\u00e1n\u00ed stropu, ani\u017e by byly polo\u017eeny z\u00e1klady? Jedin\u00fdm z\u00e1kladem pro lep\u0161\u00ed \u017eivot v Rusku by mohla b\u00fdt\u00a0celosv\u011btov\u00e1 revoluce. To byl \u00fakol, kter\u00fdm bylo t\u0159eba se zam\u011bstnat a teprve pot\u00e9 by mohlo b\u00fdt \u0159e\u0161eno v\u0161e ostatn\u00ed. To znamenalo, \u017ee nebylo t\u0159eba\u00a0l\u00e1zn\u00ed nebo \u0161kolek ani rostlin a tov\u00e1ren. Nebylo pot\u0159eba nic, opravdu, nic jin\u00e9ho ne\u017e financov\u00e1n\u00ed\u00a0revolu\u010dn\u00edch hnut\u00ed po cel\u00e9m sv\u011bt\u011b a vytvo\u0159en\u00ed siln\u00e9 arm\u00e1dy, kter\u00e1 by mohla p\u0159in\u00e9st\u00a0\u00fasvit lidstva na\u00a0\u0161pi\u010dk\u00e1ch sv\u00fdch me\u010d\u016f. Trock\u00e9ho permanentn\u00ed revoluce musela b\u00fdt trvale vyv\u00e1\u017eena. Co to znamen\u00e1? To znamenalo, \u017ee SSSR m\u016f\u017ee kdykoliv napadnout jakoukoliv zemi dle uv\u00e1\u017een\u00ed soudruha Trock\u00e9ho\u00a0– jeho a jeho zahrani\u010dn\u00edch p\u0159\u00e1tel, t\u011bch kter\u00fdm Lev poslal\u00a0„lokomotivov\u00e9“ pen\u00edze.<\/p>\n

Byla to jen sotva ne\u0161kodn\u00e1 situace. Pokud by Trockij vyhr\u00e1l, pak by byly pou\u017eity v\u0161echny s\u00edly zem\u011b k vyhro\u017eov\u00e1n\u00ed okoln\u00edmu sv\u011btu. V tomto p\u0159\u00edpad\u011b, by dal soudruh Trockij sv\u00fdm britsk\u00fdm a americk\u00fdm mecen\u00e1\u0161\u016fm mimo\u0159\u00e1dnou p\u0159\u00edle\u017eitost k dos\u00e1\u017een\u00ed zni\u010den\u00ed Sov\u011btsk\u00e9ho svazu vojenskou silou. Kdo by odsoudit z\u00e1padn\u00ed agresi, pokud by se samotn\u00fd SSSR chystal k \u00fatoku? Nikdo, samoz\u0159ejm\u011b, ka\u017ed\u00fd by tleskat. Krom\u011b toho, teorie v\u00fdvozu revoluce dovolovala Brit\u00e1nii vytv\u00e1\u0159et nap\u011bt\u00ed v oportunn\u00edch m\u00edstech,\u00a0krv\u00ed rusk\u00fdch voj\u00e1k\u016f. Persk\u00fd \u0161\u00e1h necht\u011bl d\u00e1t Brit\u016fm svou ropu? Pak Rud\u00e1 arm\u00e1da m\u016f\u017ee p\u0159ij\u00edt rozdm\u00fdchat revoluci, rozpoutelte na nejak\u00e9m m\u00edst\u011b konflikt a pak doraz\u00ed odu\u0161evn\u011bl\u00ed\u00a0Britov\u00e9\u00a0zachr\u00e1nit Per\u0161any\u00a0p\u0159ed divok\u00fdch komunisty. A jako v\u00fdraz vd\u011b\u010dnosti, si vezmou ropu.<\/p>\n

K prvn\u00edmu velk\u00e9mu st\u0159etu mezi Stalinem a Trock\u00fdm do\u0161lo v lednu 1923 p\u0159i v\u00fd\u0161e uveden\u00e9 okupaci Por\u00fa\u0159\u00ed. Trockij volal\u00a0po Rusk\u00e9 podpo\u0159e komunist\u016f, kte\u0159\u00ed jak jsme si p\u0159ipom\u011bli, provedli povst\u00e1n\u00ed v Hamburku v \u0159\u00edjnu 1923. To znamenalo ob\u011btovat p\u0159\u00e1telstv\u00ed s N\u011bmeckem ve jm\u00e9nu my\u0161lenek sv\u011btov\u00e9 revoluce – a p\u0159\u00e1telstv\u00ed s N\u011bmeckem znamen\u00e1 v\u00edc ne\u017e jen rauty, stisky rukou a usm\u011bvy mezi diplomaty. To znamen\u00e1 n\u00e1stroje, stroje, turb\u00edny a \u010do\u010dky, kter\u00e9 vyr\u00e1b\u011blo pouze N\u011bmecko a\u00a0Sov\u011btsk\u00fd svaz je zoufale pot\u0159eboval. Stalin byl kategoricky proti zasahov\u00e1n\u00ed, a tak\u00e9 k \u017e\u00e1dn\u00e9 intervenci nedo\u0161lo.<\/p>\n

V lednu 1924 zem\u0159el Lenin\u00a0a boj o moc v Rusku se otev\u0159el. V t\u00e9 dob\u011b nebylo tak jasn\u00e9, kdo by vyhr\u00e1l, ale bylo pravd\u011bpodobn\u00e9, \u017ee deformovan\u00e9\u00a0Rusko bude vy\u017eadovat dal\u0161\u00ed v\u00e1lku. Proto Anglo-Sasov\u00e9 pot\u0159ebovali\u00a0vl\u00e1du, kter\u00e1 by ji spustila a\u00a0vl\u00e1da\u00a0pot\u0159ebovala odpov\u00eddaj\u00edc\u00ed v\u016fdce.<\/p>\n

K pokusu\u00a0o nacistick\u00fd p\u0159evrat do\u0161lo v\u00a0\u00fanoru a b\u0159eznu 1924. Hitler byl odsouzen k p\u011bti let\u016fm v\u011bzen\u00ed. Nepl\u00fdtvaje\u00a0\u010dasem, za\u010dal diktovat svou budouc\u00ed knihu Mein kampf, Rudolfu Hessovi. V n\u00ed, jak si pamatujeme,\u00a0ne\u00fanavn\u011b velebil v\u00fdhody Anglo-n\u011bmeck\u00e9 aliance pro ob\u011b zem\u011b. Nejste \u0161okov\u00e1ni? M\u011bl by sed\u011bt ve sv\u00e9\u00a0cele a napravovat se, ne ps\u00e1t knihu! Ale pro V\u016fdce bylo v\u011bzen\u00ed\u00a0rekreac\u00ed – dobr\u00e9 j\u00eddlo, pravideln\u00e1 n\u00e1v\u0161t\u011bvn\u00ed doba: \u0161est hodin denn\u011b.<\/p>\n

Na Hitlera byl v\u011bzen\u00ed uplat\u0148ov\u00e1n syst\u00e9m\u00a0preferen\u010dn\u00edho zach\u00e1zen\u00ed.\u00a0„V\u011bzen\u00ed vypadalo jako lah\u016fdk\u00e1\u0159stv\u00ed. Mohli jste si otev\u0159\u00edt kv\u011btin\u00e1\u0159stv\u00ed, kr\u00e1mek s ovocem nebo vinot\u00e9ku ze z\u00e1sob, kter\u00e9 byly nama\u010dk\u00e1ny v t\u00e9to cele, „jak Ernst Hanfstaengl pops\u00e1no V\u016fdcovo „pero otroka“. [Hanfstaengl: „Hitler: Ztracen\u00e9 roky“] Kdy\u017e u\u017e jsme u n\u011bj, Ameri\u010dan jej tam vid\u011bt, a nikoliv bez sentimentality. Byl tam a op\u011bt tahal Hitlera z t\u011b\u017ek\u00e9 situace. Hitler\u016fv rukopis,\u00a0 „mistrovsk\u00e9 d\u00edlo“ ,byl tajn\u011b odvezen z v\u011bzen\u00ed a byl ji\u017e p\u0159ipravov\u00e1n na vyd\u00e1n\u00ed v tisk\u00e1rn\u011b\u00a0V\u00f6lkischer Beobachter, nacistick\u00e1 tisk\u00e1rna ale\u00a0m\u011bla hodn\u011b nezaplacen\u00fdch \u00fa\u010dt\u016f. Pokud by byla nezaplatila, v\u0161ichni by byli ztraceni.<\/p>\n

„Zaplatil jsem n\u011bkter\u00e9 z nich a uznal ostatn\u00ed a to sta\u010dilo k tomu, aby se dostala tisk\u00e1rna nad vodu,“ [tamt\u00e9\u017e] napsal Hitler\u016fv and\u011bl str\u00e1\u017en\u00fd\u00a0ve sv\u00fdch pam\u011btech. V\u011bt\u0161ina z probritsk\u00fdch my\u0161lenek v knize pat\u0159ila tak jako tak Hanfstaenglovi, tak\u017ee\u00a0by byla \u0161koda, kdyby\u00a0nikdy spat\u0159ily sv\u011btlo sv\u011bta. A to nebude st\u00e1t p\u0159\u00edli\u0161 mnoho pen\u011bz, tak pro\u010d ne. A m\u00edsto p\u011bti let v\u011bzen\u00ed, si Hitler odpykal teprve t\u0159in\u00e1ct m\u011bs\u00edc\u016f<\/strong>, [od 12. listopadu 1923 do 20. prosince 1924]! Po\u017eadovan\u00e1 pomoc byla mal\u00e1, ale velmi d\u016fle\u017eit\u00e1 …<\/p>\n

Hitler byl propu\u0161t\u011bn, a pot\u00e9 do\u0161lo k\u00a0finan\u010dn\u00edmu z\u00e1zraku. Je\u0161t\u011b pozd\u011bji do\u0161lo k tomu, \u017ee\u00a0Hitler\u00a0z\u00e1zra\u010dn\u011b zvedl n\u011bmeckou ekonomiku, ale nejprve prvn\u00ed „z\u00e1zrak“, kter\u00fd mu pomohl osobn\u011b. Hotov\u00fd rukopis jeho\u00a0knihy, „\u010cty\u0159i roky boje proti l\u017ei, hlouposti a zbab\u011blosti“, se objevil v tisku pod nov\u00fdm n\u00e1zvem – Mein Kampf (M\u016fj boj). Jeho n\u00e1klad byl relativn\u011b mal\u00fd a \u010dten\u00e1\u0159sk\u00fd z\u00e1jem je\u0161t\u011b men\u0161\u00ed. V roce 1926 vydal druh\u00e9 vyd\u00e1n\u00ed Mein Kampf, ale to bylo v podstat\u011b stejn\u00e9. V prvn\u00edm vyd\u00e1n\u00ed se prodalo 10000 v\u00fdtisk\u016f v roce 1925 a asi 7000 se prodalo v roce 1926. V roce 1927 na\u0161la ob\u011b vyd\u00e1n\u00ed\u00a0jen 5607 kupuj\u00edc\u00edch a v roce 1928 je\u0161t\u011b m\u00e9n\u011b – jen 3015. [Joachima C. Fest „Hitler“]<\/p>\n

Je jasn\u00e9, \u017ee spisovatel nedok\u00e1zal \u017e\u00edt z takov\u00fdch „prodej\u016f“ jak to je nyn\u00ed zvykem \u0159\u00edkat. Ale Adolf Hitler, mlad\u00fd „spisovatel, si \u017eil\u00a0docela dob\u0159e. Zd\u00e1 se, \u017ee nem\u011bl \u017e\u00e1dn\u00e9 jin\u00e9 p\u0159\u00edjmy, ale tento fakt ho nijak zastavit ve veden\u00ed bezstarostn\u00e9ho \u017eivota. Pouh\u00fdch \u0161est m\u011bs\u00edc\u016f pot\u00e9, co byl propu\u0161t\u011bn z v\u011bzen\u00ed, ji\u017e op\u011bt \u017eil ve sv\u00e9m star\u00e9m byt\u011b v Mnichov\u011b, ale v l\u00e9t\u011b roku 1925, si pronajal a pak\u00a0koupil vilu v bavorsk\u00fdch Alp\u00e1ch – slavn\u00fd budouc\u00ed Obersalzberg. Krom\u011b toho, \u017ee si koupil nejnov\u011bj\u0161\u00ed model \u0161estiseda\u010dkov\u00e9ho (!) Mercedes Kompressor, n\u011bco co si pr\u016fm\u011brn\u00fd spisovatel\u00a0v t\u011bchto dnech nemohl dovolit, nato\u017e v dob\u011b, kdy\u017e to byl v N\u0161m\u0161cku velmi n\u00e1kladn\u00fd n\u00e1kup [tamt\u00e9\u017e]. Hitler\u016fv \u017eivotn\u00ed styl tak\u00e9 pot\u0159eboval z\u00edskat lesk hodn\u00e9\u00a0V\u016fdce: p\u011bkn\u00e9 oble\u010den\u00ed, pen\u00edze, auto a \u0159idi\u010d. Weimarsk\u00e1 da\u0148ov\u00e1 policie m\u011bla extr\u00e9mn\u00ed z\u00e1jem o Hitlerovy nezn\u00e1m\u00e9 zdroje p\u0159\u00edjm\u016f, kter\u00e9 mu umo\u017enily \u017e\u00edt na velk\u00e9 noze po jeho\u00a0pobytu ve v\u011bzen\u00ed. V odpov\u011bdi da\u0148ov\u00fdm inspektor\u016fm, Hitler \u0159ekl, „ani v roce 1924, ani v prvn\u00edm \u010dtvrtlet\u00ed roku 1925 jsem nem\u011bl \u017e\u00e1dn\u00fd p\u0159\u00edjem. M\u00e9 \u017eivotn\u00ed n\u00e1klady jsou pokryty \u00fav\u011bry, kter\u00e9 jsem si vzal z banky – stejn\u00fd zdroj pen\u011bz, jsem pou\u017eil pro n\u00e1kup automobilu“.<\/p>\n

Hitlerova korespondence s finan\u010dn\u00edmi \u00fa\u0159ady v\u0161ak vypr\u00e1v\u00ed jin\u00fd p\u0159\u00edb\u011bh. „Omezuji sv\u00e9 osobn\u00ed pot\u0159eby a\u017e na z\u00e1kladn\u00ed \u017eivotn\u00ed pot\u0159eby, v\u016fbec nepiji alkohol a nekou\u0159\u00edm, stravuji se ve skromn\u00fdch restaurac\u00edch, a s v\u00fdjimkou nepatrn\u00e9ho pron\u00e1jmu nenesu \u017e\u00e1dn\u00e9 n\u00e1klady jako spisovatel a publicista …“ [tamt\u00e9\u017e] Tak reagoval spisovatel Adolf Hitler na da\u0148ov\u00e9 inspektory. Opravdu, v kolonce „povol\u00e1n\u00ed“ napsal jen „spisovatel“ a v\u0161e, co bylo uvedeno v jeho da\u0148ov\u00fdch p\u0159izn\u00e1n\u00edch byl „spisovatel“ s p\u0159\u00edjmy z prodeje knihy. Ale \u00fav\u011br s\u00e1m necht\u011bl spojovat se sv\u00fdm \u00fa\u010dtem: jeho n\u00e1klady v\u00fdrazn\u011b p\u0159ekra\u010dovaly p\u0159\u00edjmy, co\u017e byl tak\u00e9 d\u016fvod, pro\u010d se inspekto\u0159i\u00a0ptali. Ve sv\u00e9m vysv\u011btlen\u00ed V\u016fdce zm\u00ednil \u00fav\u011bry, kter\u00e9 si vzal na sv\u00e9 n\u00e1kupy. Nicm\u00e9n\u011b z\u016fst\u00e1v\u00e1 dodnes nejasn\u00e9 jak v\u0161e zaplatil.<\/p>\n

10.prosince 1928<\/strong> byl Trockij\u00a0vyho\u0161t\u011bn do vzd\u00e1len\u00e9ho m\u011bsta V\u011brni (nyn\u00ed Almaty, Kazachst\u00e1n). Cestoval s ve\u0161ker\u00fdm komfortem: m\u011bl k dispozici soukrom\u00fd v\u016fz, ve kter\u00e9m cestoval\u00a0 se sv\u00fdmi p\u0159\u00e1teli, sv\u00fdm osobn\u00edm archivem, knihovnou a v\u0161\u00edm ostatn\u00edm co pot\u0159eboval (v\u010detn\u011b psa a loveck\u00e9ho n\u00e1\u010din\u00ed).<\/p>\n

\"trotsky_profile\"<\/a><\/p>\n

Samoz\u0159ejm\u011b, \u017ee \u017eivot\u00a0 v\u016fdce ne\u00fasp\u011b\u0161n\u00e9 sv\u011btov\u00e9 revoluce se obr\u00e1til v exilu\u00a0v mnoh\u00e9m k hor\u0161\u00edmu. Ale pro Hitlera a nacisty, se rok Trock\u00e9ho vyho\u0161t\u011bn\u00ed stal opakem, byl to za\u010d\u00e1tek bezprecedentn\u00edho r\u016fstu strany. „Hitler\u016fv \u00fasp\u011bch a jeho doktr\u00ednu lze v tomto\u00a0smyslu sledovat. V roce 1928 m\u011bla strana celkem 12 k\u0159esel v Reichstagu. V roce 1930 vyrostlo\u00a0toto \u010d\u00edslo\u00a0na 107 a v roce 1932\u00a0na 230. „[W.Churchill“ Druh\u00e1 sv\u011btov\u00e1 v\u00e1lka „]<\/p>\n

Nacistick\u00e1 strana prudce vzrostla, st\u00e1vala se hlavn\u00ed nacionalistickou silou, st\u00e1le ale je\u0161t\u011b jen na jihu zem\u011b a absorbovala velk\u00e9 mno\u017estv\u00ed mal\u00fdch stran a nacionalistick\u00fdch skupin. Pak za\u010dala r\u016fst na n\u00e1rodn\u00ed \u00farovni. V roce 1927 (je\u0161t\u011b p\u0159ed Trock\u00e9ho exilem), jedna zpr\u00e1va ilustrovala velmi nelichotiv\u00fd portr\u00e9t voj\u00e1k\u016f Storm trooper po pochodu: „byli oble\u010deni v levn\u00e9, o\u0161unt\u011bl\u00e9 uniformy a n\u00e1kladn\u00ed v\u016fz, kter\u00fd je vezl nevypadal o nic l\u00e9pe ne\u017e zastaral\u00e1 rachotina.“ [Desmond Seward:: Napoleon a Hitler „]<\/p>\n

Jak je tento sv\u011bt propojen! N\u011bkdy je to prost\u011b neuv\u011b\u0159iteln\u00e9! Kdo by si pomyslel, \u017ee jakmile byl Lev Trockij\u00a0posl\u00e1n do Almaty,\u00a0kvalita uniforem a p\u0159\u00edsp\u011bvk\u016f pro fa\u0161istick\u00e9 \u00fadern\u00e9 jednotky se tak zlep\u0161\u00ed? Nev\u011b\u0159\u00edte v tuto n\u00e1hodu? Pak zkuste naj\u00edt nelichotiv\u00fd popis jednoho z jejich pochod\u016f z roku 1928!<\/p>\n

Nicm\u00e9n\u011b, prav\u00fd bod zlomu, po kter\u00e9m Hitler rychle a nespoutan\u011b vyrazil na vrchol v N\u011bmecku, prob\u011bhl v prvn\u00ed t\u0159etin\u011b roku 1929. Op\u011bt plat\u00ed, \u017ee u\u017e po\u00a0b\u016fhv\u00edkolik\u00e1t\u00e9 se posun odehr\u00e1l pod vlivem \u0161\u0165astn\u00e9 zm\u011bny, kter\u00e1 za\u010dala, jako obvykle, u samotn\u00e9ho V\u016fdce. V roce 1929, jak napsali jeho \u017eivotopisci,\u00a0jeho da\u0148ov\u00e1 p\u0159izn\u00e1n\u00ed jako z\u00e1zrakem zmizela, st\u00e1le prohla\u0161oval „\u00faroky z \u00fav\u011br\u016f.“ [Joachima C. Fest „Hitler“]\u00a0Byl skute\u010dn\u00fd finan\u010dn\u00ed z\u00e1zrak a Hitler u\u017e nebyl zadlu\u017een! Ve stejn\u00e9 dob\u011b, se op\u011bt p\u0159est\u011bhoval a \u017eil v dev\u00edtipokojov\u00e9m byt\u011b na Prinzregentenstra\u00dfe, v bohat\u00e9 bur\u017eoazn\u00ed \u010dtvrti bur\u017eoazn\u00ed v Mnichov\u011b [tamt\u00e9\u017e]. M\u011bl velk\u00fd doprovod: asistenty, ochr\u00e1nce, \u0159idi\u010de, kucha\u0159e a dokonce i zahradn\u00edky.<\/p>\n

\"Hitler\"<\/a><\/p>\n

Hitler \u00a8p\u0159ehl\u00ed\u017e\u00ed sv\u00e9 Storm Trooper brig\u00e1dy v Norimberku 1927. Soudruh Trockij nebyl dosud vyhn\u00e1n ze\u00a0Sov\u011btsk\u00e9ho svazu a je\u0161t\u011b ani nebyl vyho\u0161t\u011bn do Almaty. V t\u00e9 dob\u011b Lev Trockij\u00a0pokra\u010duje ve sv\u00e9m boji o moc a tak uniformy \u00dadern\u00fdch jednotek „mimo po\u017eadovan\u00e9 – ne tak d\u016fle\u017eit\u00e9“. Nacist\u00e9 st\u00e1le neobdr\u017eeli finan\u010dn\u00ed prost\u0159edky, ale po Trock\u00e9ho exilu\u00a0by\u00a0okam\u017eit\u011b za\u010dalo pr\u0161et zlato.<\/em>
\nAle na sam\u00e9m po\u010d\u00e1tku roku 1929, z\u00e1stupce\u00a0p\u0159edsedy nacistick\u00e9 strany Rudolf Hesse osobn\u011b cestoval do N\u011bmecka a po cel\u00e9m N\u011bmecku sh\u00e1n\u011bt pen\u00edze.\u00a0Rozdal dva bal\u00ed\u010dky fotografi\u00ed\u00a0n\u011bmeck\u00fdm pr\u016fmysln\u00edk\u016fm; jedny zobrazovaly komunistickou demonstraci, druh\u00e9 uk\u00e1zovaly \u00dadern\u00e9 jednotky na\u00a0pochodu. Zpr\u00e1va v textu, kter\u00fd je doprov\u00e1zel byla jednoduch\u00e1: to jsou s\u00edly ni\u010den\u00ed; Jsme s\u00edly po\u0159\u00e1dku. Ale \u00fadern\u00e9 jednotky byly chud\u00e9, pot\u0159ebovaly uniformy a v\u00fdbavu – jedn\u00edm slovem, pen\u00edze. Majetn\u00ed by se m\u011bly st\u00e1t nemajetn\u00fdmi nebo riskovat ztr\u00e1tu\u00a0v\u0161eho.<\/p>\n

Hitler s\u00e1m zna\u010dn\u011b\u00a0omezil\u00a0sv\u00e9 aktivity. „V roce 1927\u00a0hovo\u0159il ve\u0159ejn\u011b 56x , pak o dva roky pozd\u011bji sn\u00ed\u017eil sv\u00e9 z\u00e1vazky na projevy na\u00a029.“ [Joachima C. Festu je „Hitler“] Byl unaven\u00fd? Ne, v tomto bod\u011b mohl jin\u00fdmi zp\u016fsoby\u00a0dos\u00e1hnout pot\u0159ebn\u00fdch propaga\u010dn\u00edch v\u00fdsledk\u016f a nebylo pot\u0159eba nam\u00e1hat hlas na shrom\u00e1\u017ed\u011bn\u00edch. Hitler nyn\u00ed vedl kampa\u0148 za pen\u00edze a noviny – v nenacistick\u00e9m tisku. Z n\u011bjak\u00e9ho d\u016fvodu v roce 1929 medi\u00e1ln\u00ed magn\u00e1t Alfred Hugenberg vytvo\u0159il spojenectv\u00ed s Hitlerem. Ofici\u00e1ln\u00edm d\u016fvodem bylo postavit se spole\u010dn\u011b proti Jungovu pl\u00e1nu<\/a> s n\u00e1zvem „Znovuzrozen\u00ed\u00a0N\u011bmecka.“ Skute\u010dn\u00fdm d\u016fvodem bylo zv\u00fd\u0161it dosah Hitlerova poselstv\u00ed. Hitler\u00a0diskutoval v r\u00e1diu a obrovsk\u00e9 mno\u017estv\u00ed N\u011bmc\u016f se dozv\u011bd\u011blo poprv\u00e9\u00a0o nacistech a jejich nezkrotn\u00e9m v\u016fdci. Hitler m\u011bl tolik PR, \u017ee po\u010det jeho n\u00e1sledovn\u00edk\u016f za dva roky narostl na sedmin\u00e1sobek [Dne 20.kv\u011btna 1928 nacist\u00e9\u00a0obdr\u017eeli 2,6%, 14. z\u00e1\u0159\u00ed 1930 – 18,3% hlas\u016f].<\/p>\n

Ale stejn\u011b jako\u00a0ned\u00e1vno v roce 1928, musel Hitler pro nedostatek financov\u00e1n\u00ed\u00a0zru\u0161it stranick\u00fd kongres, kter\u00fd se m\u011bl konat v Mnichov\u011b – pot\u0159eboval \u0161et\u0159it na uniformy \u00dadern\u00fdch jednotek, tak\u017ee \u017e\u00e1dn\u00e9 velk\u00e9 f\u00f3rum! Historici maj\u00ed p\u0159ipraveno vysv\u011btlen\u00ed: vzhledem k sentiment\u016fm rebel\u016f ve stran\u011b\u00a0[Joachim C. Fest je „Hitler“]\u00a0My ale v\u00edme, \u017ee sn\u00ed\u017een\u00ed p\u0159\u00edjm\u016f je nejlep\u0161\u00ed zp\u016fsob, jak uchovat rept\u00e1n\u00ed a nespokojenost. S pen\u011bzi by mohly b\u00fdt vy\u0159e\u0161eny v\u0161echny\u00a0vnit\u0159n\u00ed probl\u00e9my strany. Ale Hitler\u00a0pen\u00edze nem\u011bl; investoval je\u00a0v\u0161echny do nadch\u00e1zej\u00edc\u00ed parlamentn\u00ed kampan\u011b [tamt\u00e9\u017e].<\/p>\n

Investoval a ztratil: 20. kv\u011btna 1928<\/strong> nacistick\u00e1 strana z\u00edskala jen 2,6% hlas\u016f a\u00a0z\u016fstala\u00a0na dev\u00e1t\u00e9m m\u00edst\u011b. Kdo by sponzoroval takov\u00e9ho politick\u00e9ho outsidera? Pouze ten, kdo jej pot\u0159eboval. A najednou v Norimberku 3.-4. srpen 1929<\/strong> nacistick\u00e1 strana p\u0159edvedla nejgrandi\u00f3zn\u011bj\u0161\u00ed m\u00edtink ve sv\u00e9 historii. T\u0159icet speci\u00e1ln\u011b objednan\u00fdch vlak\u016f p\u0159epravilo 200000 \u010dlen\u016f strany do m\u011bsta. [Alan Bullock: „Hitler a Stalin: Parallel Lives ‚] \u0160edes\u00e1t tis\u00edc \u010dlen\u016f \u00dadern\u00fdch jednotek pochodovalo p\u0159ed V\u016fdcem. A to dok\u00e1zala politick\u00e1 organizace, kter\u00e1\u00a0byla l\u00e9t\u011b roku 1928\u00a0na mizin\u011b a prohr\u00e1la volby? Jak\u00e1 dobr\u00e1 v\u00edla\u00a0nacist\u016fm pom\u00e1hala?<\/p>\n

Jm\u00e9no t\u00e9 \u010darod\u011bjky bylo … britsk\u00e1, americk\u00e1 a francouzsk\u00e1 rozv\u011bdka – t\u00e9m\u011b\u0159 cel\u00e1 budoucnost „protihitlerovsk\u00e9 koalice“, kter\u00e1 byla sm\u011b\u0159ov\u00e1na ke sv\u00e9mu hrobu hroznou \u0161elmou k jej\u00edmu krmen\u00ed. Soud\u011b podle dat, kter\u00e1 m\u00e1me p\u0159ed sebou, tyto organizace provedly tento konkr\u00e9tn\u00ed finan\u010dn\u00ed\u00a0„z\u00e1zrak“ v dob\u011b mezi za\u010d\u00e1tkem a polovinou roku 1929. U\u017e jsme vid\u011bli, \u017ee Hitler v\u017edy obdr\u017eel finan\u010dn\u00ed prost\u0159edky pouze v p\u0159\u00edpad\u011b, \u017ee ud\u00e1losti v Sov\u011btsk\u00e9m svazu ne\u0161li podle pl\u00e1n\u016f Z\u00e1padu. Co se\u00a0tam d\u011blo b\u011bhem tohoto obdob\u00ed?<\/p>\n

10. \u00fanora 1929 byl Trockij vyho\u0161t\u011bn ze Sov\u011btsk\u00e9ho Svazu.<\/strong><\/p>\n

V polovin\u011b prosince 1928 p\u0159ijel za Trock\u00fdm z Moskvy komisa\u0159 st\u00e1t\u00edho politick\u00e9ho \u0159editelstv\u00ed\u00a0a \u0159ekl mu, aby p\u0159estal v\u00e9st opozici nebo bude n\u00e1sledovat diskuse o jeho vylou\u010den\u00ed. Trockij odm\u00edtl a ode\u0161el do exilu, nejprve do Turecka\u00a0na Princovy ostrovy v Marmarsk\u00e9m mo\u0159i. Tam se okam\u017eit\u011b za\u010dal tisknout Buletin opozice, otiskl jeho autobiografii „M\u016fj \u017eivot“ kter\u00e1 mimochodem, chv\u00e1lila Hitlera. Tam tak\u00e9 napsal „Historii Rusk\u00e9 revoluce“ a dal\u0161\u00ed d\u00edla, kde zoufale k\u00e1ral zemi (SSSR), kterou pom\u00e1hal vytvo\u0159it a\u00a0kter\u00e1 byl nyn\u00ed mimo jeho kontrolu. V roce 1933 se p\u0159est\u011bhoval do Francie, v roce 1935\u00a0do Norska a v\u0161ude, kam \u0161el, neust\u00e1le n\u011bco psal a v\u017edycky n\u011bco tiskl [Bulletin opozice byl vyd\u00e1v\u00e1n 12 let: 1929-1941].<\/p>\n

Co to znamen\u00e1? Provize z „lokomotivov\u00e9“ dohody? Nebo tu byl n\u011bkdo, kdo jej podporoval? Ale kdo pot\u0159ebuje mu\u017ee, kter\u00fd za\u010dal revoluci jen aby se stal vyho\u0159el\u00fdm palivem? Stejn\u00ed lid\u00e9, kte\u0159\u00ed mu\u00a0dod\u00e1vali hotovost v letech 1905-1917! Trock\u00e9ho rodina a on s\u00e1m nikdy nepoznali finan\u010dn\u00ed t\u011b\u017ekosti – jejich majetek se objevil z ni\u010deho nic podle nich. Je zvl\u00e1\u0161tn\u00ed \u017ee\u00a0Trockij, ohniv\u00fd revolucion\u00e1\u0159 nem\u011bl \u017e\u00e1dn\u00e9 pot\u00ed\u017ee se z\u00edsk\u00e1n\u00edm v\u00edza do zem\u00ed bur\u017eoazn\u00ed demokracie. Pro\u010d mysl\u00edte, by Francouzi v\u00edtali \u0161ampi\u00f3na permanentn\u00ed revoluce?<\/p>\n

\"dead_trotsky\"<\/a>\u00a0Na konci roku 1936 se Trockij p\u0159est\u011bhoval do Mexika, kde \u017eil a\u017e do 20.dubna 1940<\/strong>, kdy ho \u0161pan\u011bl\u0161t\u00ed revolucion\u00e1\u0159i a NKVD agent\u00a0Raul Mercader zabili sek\u00e1\u010dkem na led …<\/p>\n

\u00a0„Bez Stalina by nikdy nebyl Hiler.“<\/em> napsal Troskij<\/p>\n

Spr\u00e1vn\u011b, Lev Trockij m\u011bl\u00a0naprostou pravdu. Pouze v\u00fdznam slov „\u010f\u00e1bel sv\u011btov\u00e9 revoluce“ nen\u00ed v\u016fbec t\u00edm jak jej pochopili historici. Stalin nedal Hitlerovi \u017e\u00e1dn\u00e9 pen\u00edze, ani mu neposkytoval \u017e\u00e1dnou podporu p\u0159i jeho n\u00e1stupu a nem\u011bl \u017e\u00e1dn\u00e9 kontakty s nacisty, dokud oni nem\u011bli v N\u011bmecku form\u00e1ln\u00ed autorit.<\/p>\n

Stalin u\u010dinil\u00a0Hitlera nutn\u00fdm a neodkladn\u00fdm t\u00edm, \u017ee zni\u010dil trockismus a vyhnal Trock\u00e9ho ze Sov\u011btsk\u00e9ho svazu, co\u017e umo\u017enilo j\u00edt v\u00fdvoji jinou cestou ji\u017e p\u0159ipravenou Brit\u00e1ni\u00ed a jej\u00edmi spojenci! Pokud by Trockij zv\u00edt\u011bzil v SSSR, vydal by zemi bez boje. Pro\u010d by jinak\u00a0N\u011bmecko skon\u010dilo u \u0161\u00edlence\u00a0Adolfa jako v\u016fdce?<\/p>\n

\u00a0Je \u010das \u0159\u00edct pravdu: Stalin nevytvo\u0159il Hitlera ani n\u011bmeck\u00e9 pr\u016fmysln\u00edky; sp\u00ed\u0161e to byli ru\u0161t\u00ed vytrval\u00ed geopoliti\u010dt\u00ed soupe\u0159i.<\/strong><\/p>\n

P\u0159ipravili\u00a02. sv\u011btovou v\u00e1lku aby opravili chybu vyrobenou v roce 1917. Cht\u011bli-li to prov\u00e9st,\u00a0pot\u0159ebovali Adolf Hitlera. A to je d\u016fvod, pro\u010d jej nikdo\u00a0nemohl zastavit.<\/p>\n

 <\/p>\n

 <\/p>\n

 <\/p>\n

 <\/p>\n

 <\/p>\n

 <\/p>\n

 <\/p>\n

 <\/p>\n

 <\/p>\n

 <\/p>\n

 <\/p>\n

 <\/p>\n

 <\/p>\n

 <\/p>\n

 <\/p>\n

 <\/p>\n

 <\/p>\n

 <\/p>\n

 <\/p>\n

 <\/p>\n

 <\/p>\n

 <\/p>\n

 <\/p>\n

 <\/p>\n

 <\/p>\n

 <\/p>\n

 <\/p>\n

 <\/p>\n

 <\/p>\n

 <\/p>\n

 <\/p>\n

 <\/p>\n

 <\/p>\n

 <\/p>\n

 <\/p>\n

 <\/p>\n

 <\/p>\n

 <\/p>\n

 <\/p>\n

 <\/p>\n

 <\/p>\n

 <\/p>\n

 <\/p>\n

 <\/p>\n

 <\/p>\n

 <\/p>\n

 <\/p>\n

 <\/p>\n

 <\/p>\n

 <\/p>\n

 <\/p>\n

 <\/p>\n

 <\/p>\n

 <\/p>\n

 <\/p>\n

 <\/p>\n

 <\/p>\n

 <\/p>\n

 <\/p>\n

 <\/p>\n

 <\/p>\n

 <\/p>\n

 <\/p>\n

 <\/p>\n

 <\/p>\n

 <\/p>\n

 <\/p>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

P\u0159\u00edb\u011bh 6. Lev Trockij, otec n\u011bmeck\u00e9ho nacizmu\u00a0(I) origin\u00e1l zdroj – vlastn\u00ed p\u0159eklad 1.6.2015 Nikolaj Starikov\u00a0(Rusko) „Kupodivu, Anglie, monarchistick\u00e1 a\u017e do morku kost\u00ed a doma konzervativn\u00ed, v\u017edy jednala v\u00a0zahrani\u010dn\u00edch z\u00e1le\u017eitostech jako patron demagogick\u00fdch aspirac\u00ed, v\u017edy se podb\u00edzela\u00a0lidov\u00fdm hnut\u00edm, kter\u00e1 se sna\u017eila…<\/p>\n

Read more →<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"parent":344,"menu_order":6,"comment_status":"open","ping_status":"open","template":"","meta":{"footnotes":""},"class_list":["post-550","page","type-page","status-publish","hentry"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/www.nazor.org\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/pages\/550","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/www.nazor.org\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/pages"}],"about":[{"href":"https:\/\/www.nazor.org\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/types\/page"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.nazor.org\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.nazor.org\/index.php?rest_route=%2Fwp%2Fv2%2Fcomments&post=550"}],"version-history":[{"count":26,"href":"https:\/\/www.nazor.org\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/pages\/550\/revisions"}],"predecessor-version":[{"id":595,"href":"https:\/\/www.nazor.org\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/pages\/550\/revisions\/595"}],"up":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.nazor.org\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/pages\/344"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/www.nazor.org\/index.php?rest_route=%2Fwp%2Fv2%2Fmedia&parent=550"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}