{"id":515,"date":"2015-05-13T16:19:04","date_gmt":"2015-05-13T14:19:04","guid":{"rendered":"http:\/\/www.nazor.org\/?page_id=515"},"modified":"2015-05-28T11:21:19","modified_gmt":"2015-05-28T09:21:19","slug":"8-velka-podivna-valka","status":"publish","type":"page","link":"https:\/\/www.nazor.org\/?page_id=515","title":{"rendered":"8. Velk\u00e1 podivn\u00e1 v\u00e1lka"},"content":{"rendered":"

P\u0159\u00edb\u011bh 8. <\/span><\/strong><\/p>\n

Velk\u00e1 podivn\u00e1 v\u00e1lka (I)<\/p>\n

origin\u00e1l zdroj<\/a> – vlastn\u00ed p\u0159eklad 13.5.2015<\/p>\n

Nikolaj Starikov (Rusko)<\/p>\n

V p\u0159edchoz\u00edch \u010dl\u00e1nc\u00edch jsme se podrobn\u011b zab\u00fdvali tajemn\u00fdmi okolnostmi vra\u017edy konn\u00edho prince Franti\u0161ka Ferdinanda v Sarajevu dne 28.\u010dervna 1914 <\/strong>a chytrou diplomatickou hrou, kterou sehr\u00e1la britsk\u00e1 vl\u00e1da b\u011bhem hork\u00e9ho l\u00e9ta roku 1914, byla navr\u017eena tak aby vt\u00e1hla N\u011bmecko a Rusko do balk\u00e1nsk\u00e9ho konfliktu. Nyn\u00ed nastal \u010das, otev\u0159\u00edt n\u011bkter\u00e9 m\u00e1lo zn\u00e1m\u00e9 str\u00e1nky t\u00e9to Velk\u00e9 v\u00e1lky, kterou m\u016f\u017eeme zcela opr\u00e1vn\u011bn\u011b naz\u00fdvat „Podivnou v\u00e1lkou“ …..
\nU\u017e samotn\u00fd za\u010d\u00e1tek\u00a0glob\u00e1ln\u00edho konfliktu byl neobvykl\u00fd. A\u017e do t\u00e9 doby, kdokoli deklaroval v\u00e1lku, za\u010dal \u00fato\u010dn\u00fdmi akcemi. Nicm\u00e9n\u011b v roce 1914, okam\u017eit\u011b po vyhl\u00e1\u0161en\u00ed v\u00e1lky Rusku se N\u011bmecku st\u00e1hlo do defenz\u00edvy<\/strong>. Jedn\u00e1n\u00ed\u00a0Berl\u00edna je opravdu velmi p\u0159ekvapiv\u00e9, ale jet\u011b v\u00edce p\u0159ekvapiv\u00e9\u00a0jsou akce Raku\u0161an\u016f. Pot\u00e9, co za\u010dalo v\u00e1lku proti Srbsku se ale nezd\u00e1lo se, \u017ee si\u00a0uv\u011bdomilo za\u010d\u00e1tek rusko-n\u011bmeck\u00e9ho konfliktu na sv\u016fj \u00fa\u010det. Ve V\u00eddni nesly\u0161eli ani\u00a0N\u011bmeck\u00e9 v\u00e1lky proti Francii. Nereaguj\u00ed ani na\u00a0britsk\u00fd vstup do v\u00e1lky.\u00a0Rakousko vyhl\u00e1silo v\u00e1lku Rusku dne 6. srpna<\/strong>, 6 (!) dn\u016f po N\u011bmecku. Skute\u010dn\u00fd boj na rusko-rakousk\u00e9 front\u011b neza\u010dala a\u017e do 12. srpna,<\/strong> na rusko-n\u011bmeck\u00e9 front\u011b za\u010dal je\u0161t\u011b pozd\u011bji dne 13. srpna 1914<\/strong>.<\/p>\n

Brzy se uk\u00e1zalo jasn\u00fdm, \u017ee n\u011bme\u010dt\u00ed gener\u00e1lov\u00e9 nem\u011bli samostatn\u00fd pl\u00e1n pro zni\u010den\u00ed Ruska. N\u011bmeck\u00fd gener\u00e1ln\u00ed \u0161t\u00e1b pl\u00e1noval akce pro p\u0159\u00edpad v\u00e1lky\u00a0s Franci\u00ed, kter\u00fdm by Rusko d\u011blalo podporu, ale ne proti Rusku!<\/strong> N\u011bmeck\u00e1 arm\u00e1da \u010delila v\u00e1\u017en\u00fdm obt\u00ed\u017e\u00edm p\u0159i snaze zastavit mocnou s\u00edlu rusk\u00e9 arm\u00e1dy, kter\u00e1\u00a0se sna\u017eila vynutit si\u00a0cestu do srdce N\u011bmeck\u00e9ho \u00fazem\u00ed. Byl nucen improvizovat jak to \u0161lo, br\u00e1t nov\u00e9 vojensk\u00e9 jednotky z ni\u010deho. To znamen\u00e1, \u017ee N\u011bmecko nebylo p\u0159ipraveno na v\u00e1lku s Ruskem.<\/strong><\/p>\n

A vojensk\u00e9 a politick\u00e9 veden\u00ed Ruska to dob\u0159e v\u011bd\u011blo, co\u017e byl d\u016fvod, pro\u010d\u00a0n\u011bmeck\u00e9 c\u00edsa\u0159sk\u00e9 vyhl\u00e1\u0161en\u00ed v\u00e1lky p\u0159ekvapilo ka\u017ed\u00e9ho v Petrohradu k nev\u00ed\u0159e.\u00a0Jak oni sami tak i\u00a0ru\u0161t\u00ed voj\u00e1ci byli ve stavu zmatku. Dokonce i car Mikul\u00e1\u0161 II. byl napln\u011bn \u00fa\u017easem. Ve sv\u00e9m telegramu anglick\u00e9mu kr\u00e1li Ji\u0159\u00edmu V., kter\u00fd poslal den po n\u011bmeck\u00e9 demar\u0161i a od\u016fvod\u0148en\u00ed\u00a0vlastn\u00ed mobilizace, dal car Mikul\u00e1\u0161 II.\u00a0pr\u016fchod sv\u00fdm cit\u016fm: „C\u00edt\u00edm se b\u00fdt opr\u00e1vn\u011bn,\u00a0n\u00e1hl\u00fdm n\u011bmeck\u00fdm vyhl\u00e1\u0161en\u00edm v\u00e1lky, kter\u00e9 je pro m\u011b naprost\u00fdm p\u0159ekvapen\u00edm, proto\u017ee jsem dal\u00a0c\u00edsa\u0159i<\/em> Vil\u00e9movi\u00a0kategorick\u00e9 uji\u0161t\u011bn\u00ed, \u017ee m\u00e9 ozbrojen\u00e9 s\u00edly se nepohnou, dokud budou prob\u00edhat zprost\u0159edkovan\u00e9 rozhovory. „<\/em><\/p>\n

Sv\u011btov\u00e1 v\u00e1lka za\u010dala. Na Z\u00e1pad\u011b dokon\u010dili roz\u0161\u00ed\u0159en\u00ed sv\u00fdch arm\u00e1d, N\u011bmci u\u0161t\u011bd\u0159ili Francii\u00a0zni\u010duj\u00edc\u00ed\u00a0\u00fader p\u0159es \u00fazem\u00ed Belgie. Rusk\u00e1 fronta, nicm\u00e9n\u011b ml\u010dela. V t\u00e9 dob\u011b rusk\u00e1 arm\u00e1da sama neza\u010dala\u00a0\u00fatokem! To se stalo a\u017e ve chv\u00edli, kdz\u017e N\u011bmecko bylo nuceno zapo\u010d\u00edt vojensk\u00e9 operace na v\u00fdchodn\u00ed front\u011b<\/em>. Jak uvedl\u00a0n\u011bmeck\u00fd admir\u00e1l Tirpitz: „Okolnosti n\u00e1s p\u0159inutili ude\u0159it\u00a0ve sm\u011bru fronty, kter\u00e1 nen\u00ed v souladu s na\u0161imi politick\u00fdmi z\u00e1jmy.“<\/p>\n

Polo\u017eme si velice jednoduchou ot\u00e1zku: se v\u0161\u00ed v\u00e1\u017enost\u00ed, pro\u010d rusk\u00e1 arm\u00e1da za\u010dala \u00fato\u010dit na N\u011bmce? A pro\u010d pot\u00e9 zah\u00e1jila \u00fatok proti Rakousku-Uhersku?<\/p>\n

Odpov\u011b\u010f je v d\u016fvodech a c\u00edlech, kter\u00e9 le\u017e\u00ed za angli\u010dany projektovan\u00fdm konfliktem. Rusk\u00e1 arm\u00e1da \u0161la do \u00fatoku, proto\u017ee o to byla po\u017e\u00e1d\u00e1na sv\u00fdmi Entente „spojenci“.<\/strong> Nebo sp\u00ed\u0161, ne tolik \u017e\u00e1dali jako\u00a0prosili! A z pozice cara Nikolaje II.\u00a0na to\u00a0m\u011bli pr\u00e1vo. Co se jeho t\u00fdkalo, n\u00e1hl\u00e9 vyhl\u00e1\u0161en\u00ed v\u00e1lky bylo znamen\u00edm n\u011bmeck\u00e9 neloaj\u00e1lnosti a agresivity, zat\u00edmco vstup Francie a\u00a0Anglie do v\u00e1lky, bez ohledu na jejich p\u0159\u00e1n\u00ed, byla uk\u00e1zka jejich loajality a spln\u011bn\u00ed jejich z\u00e1vazek plynouc\u00edho ze spojenectv\u00ed s Ruskem. Od t\u00e9 doby, se rusk\u00fd car c\u00edtil hluboce zav\u00e1z\u00e1n\u00a0Pa\u0159\u00ed\u017ei a Lond\u00fdnu a\u00a0v\u00fdsledkem bylo, \u017ee car Mikul\u00e1\u0161 II. byl ochoten pomoci francouz\u016fm s bojem proti n\u011bmeck\u00e9mu \u00fatoku. Pom\u00e1hal o sv\u00e9 vlastn\u00ed \u00fajm\u011b a zaplatil za to krv\u00ed tis\u00edc\u016f rusk\u00fdch voj\u00e1k\u016f.<\/p>\n

Na sam\u00e9m po\u010d\u00e1tku v\u00e1lky m\u011bli Anglie a Francie dva skute\u010dn\u00e9 probl\u00e9my, kter\u00e9 m\u011bli\u00a0stejn\u00e9 \u0159e\u0161en\u00ed.Prvn\u00edm byla mo\u017enost n\u011bmecko-rusk\u00e9ho usm\u00ed\u0159en\u00ed. Takov\u00fd v\u00fdvoj ud\u00e1lost\u00ed musel b\u00fdt vylou\u010den jednou prov\u017edy. Mo\u017enost „v\u00e1lky bez v\u00e1lky“ zam\u00edchala v\u0161emi anglick\u00fdmi mapami a p\u0159ivedla jejich\u00a0mazan\u00e9 man\u00e9vry do nicoty. Bylo pot\u0159eba krve n\u011bmeck\u00fdch a rusk\u00fdch voj\u00e1k\u016f,\u00a0mo\u0159e krve, pak by usm\u00ed\u0159en\u00ed mezi ob\u011bma protivn\u00edky\u00a0bylo nemo\u017en\u00e9. N\u011bmci a Raku\u0161an\u00e9 se nechystali k \u00fatoku, co\u017e znamenalo, \u017ee rusk\u00e9 arm\u00e1dy musely. Francouzk\u00fd\u00a0druh\u00fd probl\u00e9m byl vytvo\u0159en n\u011bmeck\u00fdmi voj\u00e1ky, kte\u0159\u00ed si vynutili\u00a0cestu p\u0159es Belgii p\u0159ekvapiv\u011b rychle a m\u00ed\u0159ili sm\u011brem k Pa\u0159\u00ed\u017ei. \u0158e\u0161en\u00edm probl\u00e9m\u016f Anglie a Francii\u00a0proto bylo, urychlit zah\u00e1jen\u00ed rozs\u00e1hl\u00fdch vojensk\u00fdch operac\u00ed na rusko-n\u011bmeck\u00e9 front\u011b.<\/p>\n

Rusk\u00fd \u00fatok:
\n– ukon\u010dil mo\u017enost m\u00edrov\u00e9ho \u0159e\u0161en\u00ed konfliktu jednou prov\u017edy;
\n– p\u0159esunul b\u0159emeno v\u00e1lky ze z\u00e1padn\u00ed na v\u00fdchodn\u00ed frontu;
\n– za\u010dal podkop\u00e1vat st\u00e1tn\u00ed syst\u00e9m rusk\u00e9 \u0159\u00ed\u0161e, proto\u017ee rusk\u00e1 arm\u00e1da nebyla p\u0159ipravena k \u00fatoku.<\/p>\n

To je p\u0159esn\u011b d\u016fvod, pro\u010d se „spojeneck\u00e9“ st\u00e1ty\u00a0sna\u017e\u00ed dostat ruskou arm\u00e1du do \u00fatoku hned od prvn\u00edho dne v\u00e1lky<\/strong>. Francouzsk\u00fd ministr v\u00e1lky Adolphe Messimy<\/a> doslova po\u017eadoval to, co francouzsk\u00fd velvyslanec v Rusku Maurice Paleologue<\/a>, „prosil“ cara Nikolaje II. „, aby na\u0159\u00eddil \u00fatok“, proto\u017ee jinak by Francie „nevyhnuteln\u011b b\u00fdla rozdrcena“. General Brusilov, hrdina 1.sv\u011btov\u00e9 v\u00e1lky a tv\u016frce renomovan\u00e9 brusilovova ofenz\u00edva, vzpom\u00ednal: „Na za\u010d\u00e1tku v\u00e1lky, aby zachr\u00e1nil Francii se rozhodl\u00a0(velitel), j\u00edt proti v\u00e1le\u010dn\u00e9ho pl\u00e1nu vypracovan\u00e9mu d\u0159\u00edve a rychle zah\u00e1jit \u00fatok ani\u017e by \u010dekal na dokon\u010den\u00ed shrom\u00e1\u017ed\u011bn\u00ed\u00a0a roz\u0161\u00ed\u0159en\u00ed arm\u00e1d<\/strong>.“<\/p>\n

\"Gumbinnen_Rueckzug\"<\/a><\/p>\n

Zb\u00fdvalo jim\u00a0m\u00e9n\u011b ne\u017e\u00a050km\u00a0do Pa\u0159\u00ed\u017ee. \u017d\u00e1r bitvy byla takov\u00fd, \u017ee francouzsk\u00fdm p\u0159\u00edkazem bylo, chopit se ka\u017ed\u00e9 p\u0159\u00edle\u017eitosti k zastaven\u00ed nep\u0159\u00edtele. Na za\u010d\u00e1tku z\u00e1\u0159\u00ed 1914 t\u00e9m\u011b\u0159 600 pa\u0159\u00ed\u017esk\u00fdch taxi prov\u00e1d\u011blo n\u011bkolik j\u00edzd a\u00a0p\u0159ev\u00e1\u017eelo asi 6000 francouzsk\u00fdch voj\u00e1k\u016f na frontu. A i tato mal\u00e1 podpora hr\u00e1la roli: na \u0159ece Marn\u011b, N\u011bmci n\u00e1hle vstali a za\u010dali se stahovat. Historici tomu \u0159\u00edkaj\u00ed Z\u00e1zrak z Marny<\/a>. Nicm\u00e9n\u011b, ve skute\u010dnosti to nebyl \u017e\u00e1dn\u00fd z\u00e1zrak, co zachr\u00e1nilo Pa\u0159\u00ed\u017e. Pa\u0159\u00ed\u017e zachr\u00e1nily des\u00edtky tis\u00edc pora\u017een\u00fdch a uv\u011bzn\u011bn\u00fdch Rus\u016f. B\u011bhem t\u011bch\u00a0prudk\u00fdch boj\u016f o Pa\u0159\u00ed\u017e, dv\u011b rusk\u00e9 arm\u00e1dy pod velen\u00edm gener\u00e1l\u016f Samsonova<\/a> a Rennenkampfa<\/a> vtrhl na \u00fazem\u00ed v\u00fdchodn\u00edho Pruska. Pot\u00e9 ztr\u00e1t\u011b bitvi u Gumbinnenu, pora\u017een\u00ed N\u011bmci za\u010dali ustupovat, vrchn\u00ed velitelstv\u00ed n\u011bmeck\u00e9 arm\u00e1dy bylo nuceno odvolat t\u00e9m\u011b\u0159 100000 voj\u00e1k\u016f ze sv\u00fdch z\u00e1loh p\u0159ed\u00a0Pa\u0159\u00ed\u017e\u00ed a nasadit je proti Rus\u016fm. V\u00fdsledkem t\u00e9to nep\u0159ipravenosti k \u00fatoku bylo obkl\u00ed\u010den\u00ed a zni\u010den\u00ed cel\u00e9 rusk\u00e9 arm\u00e1dy. Nebylo lze sn\u00e9st hanbu, gener\u00e1l Samsonov se zast\u0159elil.<\/p>\n

Touha m\u00edt\u00a0co nejv\u00edce n\u011bmeck\u00fdch a rakousk\u00fdch vojsk\u00a0d\u00e1le na v\u00fdchodn\u00ed front\u011b je spole\u010dn\u00fdm jmenovatelem, pomoc\u00ed n\u011bho\u017e\u00a0m\u016f\u017ee b\u00fdt nahl\u00ed\u017eeno na\u00a0v\u0161echny operace rusk\u00e9 arm\u00e1dy v roce 1914. Ve stejn\u00e9 dob\u011b, kdy \u00fato\u010dili na\u00a0n\u011bmeck\u00e9 voj\u00e1ky,\u00a0jin\u00e1 \u010d\u00e1st rusk\u00e9 arm\u00e1dy za\u010dala \u00fato\u010dit proti Rakousku v Hali\u010di, tentokr\u00e1t na pomoc Srb\u016fm. Ru\u0161t\u00ed voj\u00e1ci postoupila ani\u017e by mobilizovali a byli zcela nep\u0159ipraven\u00ed. Zpo\u010d\u00e1tku se jednalo o\u00a0s\u00e9rii por\u00e1\u017eek, ale celkov\u011b p\u0159evaha rusk\u00fdch vojsk z hlediska taktiky, zbran\u00ed a mor\u00e1lky vykonala sv\u00e9 d\u00edlo. V d\u016fsledku tvrd\u00fdch boj\u016f, utrp\u011bla rakousko-uhersk\u00e1 vojska\u00a0v\u00e1\u017enou por\u00e1\u017eku<\/a>.<\/p>\n

Bez pochopen\u00ed d\u016fvod\u016f a c\u00edl\u016f, pro n\u011b\u017e vznikla sv\u011btov\u00e1 v\u00e1lka, kter\u00e1 vypukla, nebylo rusk\u00e9 veden\u00ed\u00a0schopen spr\u00e1vn\u011b posoudit mo\u017en\u00e9 zp\u016fsoby, kter\u00fdmi se ud\u00e1losti mohou vyv\u00edjet. V Petrohrad\u011b byli p\u0159esv\u011bd\u010deni, \u017ee v\u00e1lka nebude trvat moc dlouho, proto\u017ee N\u011bmecko a Rakousko\u00a0jist\u011b nebudou schopni odolat kombinovan\u00e9 s\u00edle Entente.\u00a0Ve skute\u010dnosti by bylo\u00a0N\u011bmecko\u00a0rychle zni\u010deno za jedn\u00e9 podm\u00ednky, \u017ee c\u00edle v\u0161ech \u010dlen\u016f Entente byly stejn\u00e9. Rusko v\u0161ak bojoval za celkovou por\u00e1\u017eku nep\u0159\u00edtele, zat\u00edmco Britov\u00e9 bojovali za\u00a0budouc\u00ed uspo\u0159\u00e1d\u00e1n\u00ed sv\u011bta, sv\u011bta ve kter\u00e9m nebyl \u017e\u00e1dn\u00fd prostor pro ruskou \u0159\u00ed\u0161i.<\/p>\n

Angli\u010dan\u00e9 sami si nep\u0159isoudili prakticky \u017e\u00e1dnou roli v masakru, kter\u00fd\u00a0vzpl\u00e1l. Jako obvykle, vyvolali v\u00e1lku v zastoupen\u00ed. Pro pomoc Francii, vyslali na kontinent Britsk\u00fd expedi\u010dn\u00ed sbor gener\u00e1la Frenche, skl\u00e1daj\u00edc\u00ed se\u00a0ze dvou sbor\u016f a jedn\u00e9 j\u00edzdn\u00ed brig\u00e1dy, v\u0161eho v\u0161udy elkem 70000 lid\u00ed.\u00a0Ztr\u00e1ty rusk\u00e9 arm\u00e1da\u00a0v r\u00e1mci jedn\u00e9 operace byly v\u011bt\u0161\u00ed ne\u017e cel\u00fd Britsk\u00fd expedi\u010dn\u00ed sbor!<\/strong> Ale pro\u010d m\u00e1 britsk\u00e1 arm\u00e1da tak mal\u00e9 mno\u017estv\u00ed jednotek v Evrop\u011b?<\/p>\n

Po sv\u00e9m ukon\u010den\u00ed byla,\u00a01. sv\u011btov\u00e1 v\u00e1lka\u00a0nazv\u00e1na Velkou v\u00e1lku. Iluze, \u017ee tato v\u00e1lka by mohla b\u00fdt rychle ukon\u010den se rozplynuly doslova po n\u011bkolika m\u011bs\u00edc\u00edch, spolu se z\u00e1sobami gran\u00e1t\u016f. V\u00e1l\u010d\u00edc\u00ed mocnosti rychle svolali\u00a0mili\u00f3ny z\u00e1lo\u017en\u00edk\u016f k boji za svou zemi. Ka\u017ed\u00e1 zem\u011b to ud\u011blala a o\u010dek\u00e1valy to i od … Velk\u00e9 Brit\u00e1nie. Britsk\u00e1 arm\u00e1da byla st\u00e1le slo\u017eena\u00a0z dobrovoln\u00edk\u016f. Jak dlouho se sna\u017eili s t\u00edm n\u011bco ud\u011blat? Velmi dlouho. V\u0161eobecn\u00e1 brann\u00e1 povinnost\u00a0byla\u00a0ve Spojen\u00e9m kr\u00e1lovstv\u00ed zavedena dne 6. ledna 1916,<\/strong> 16 m\u011bs\u00edc\u016f od za\u010d\u00e1tku sv\u011btov\u00e9ho konfliktu. Celou tu dobu britsk\u00e1 arm\u00e1da nebyla schopna pom\u00e1hat sv\u00fdm spojenc\u016fm v pln\u00e9m rozsahu sv\u00fdch pravomoc\u00ed. To d\u00e1 rozum, \u017ee to bylo zcela vedlej\u0161\u00ed. Kdy\u017e byli po\u017e\u00e1d\u00e1ni o pomoc, Britov\u00e9\u00a0mohlio opr\u00e1vn\u011bn\u011b\u00a0kr\u010dit bezradn\u011b rameny\u00a0 – nen\u00ed nic, co m\u016f\u017eeme d\u011blat. Na\u0161e arm\u00e1da je tak mal\u00e1, jak vid\u00edte, tak mal\u00e1!<\/p>\n

Rusk\u00e1 arm\u00e1da\u00a0prov\u00e1d\u011bla\u00a0\u00fatok, tentokr\u00e1t nam\u00ed\u0159en\u00fd na Moravu a\u00a0Slezsko. Slezsko m\u011blo uhl\u00ed a bylo d\u016fle\u017eitou pr\u016fmyslovou oblast\u00ed N\u011bmecka, tedy N\u011bmci museli znovu p\u0159esunout sv\u00e9 voj\u00e1ky z francouzsk\u00e9 fronty na ruskou. T\u011b\u017ek\u00e9 n\u011bmeck\u00e9 d\u011blost\u0159electvo rozdrtilo ruskou p\u011bchotu bez odezvy. Ztr\u00e1ty byly ot\u0159esn\u00e9. Za pouh\u00fdch \u0161est m\u011bs\u00edc\u016f p\u0159edstavoval\u00a0po\u010det ztr\u00e1t polovinu celkov\u00e9ho po\u010dtu za celou v\u00e1lku!V\u00e1lka vstoupila do\u00a0pozi\u010dn\u00ed\u00a0f\u00e1ze – nep\u0159\u00edtel vy\u010derpal posledn\u00ed ze sv\u00fdch p\u0159ipravovan\u00fdch rezerv a N\u011bmci nem\u011bli s\u00edlu na rozhoduj\u00edc\u00ed v\u00edt\u011bzstv\u00ed. Sporn\u00fdch bylo jen p\u00e1r\u00a0kilometr\u016f francouzsk\u00e9ho \u00fazem\u00ed. B\u011bhem slo\u017eit\u00fdch\u00a0vojensk\u00fdch operac\u00ed, v dob\u011b\u00a0kritick\u00e9ho nedostatku zbran\u00ed ani angli\u010dan\u00e9 ani francouzi nab\u00eddli Rusku jak\u00fdkoliv druh podpory. General Bonch-Bruevich<\/a> napsal ho\u0159kou pravdu: „Oba, Anglie\u00a0i Francie rozhazovali\u00a0sv\u00fdmi sliby. Ale z\u016fstali jen u\u00a0slib\u016f. Obrovsk\u00e9 ob\u011bti u\u010din\u011bn\u00e9 rusk\u00fdm lidem pro z\u00e1chranu Pa\u0159\u00ed\u017ee p\u0159ed n\u011bmeckou invaz\u00ed se uk\u00e1zaly b\u00fdt marn\u00fdmi. S mimo\u0159\u00e1dn\u00fdm cynismem, ti stejn\u00ed Francouzi a Angli\u010dan\u00e9 n\u00e1m prakticky odm\u00edtli jakoukoliv pomoc. Ke ka\u017ed\u00e9mu n\u00e1vrhu, aby Rusku dodali munici, francouz\u0161t\u00ed a angli\u010dt\u00ed gener\u00e1lov\u00e9 prohl\u00e1sili, \u017ee nemaj\u00ed co d\u00e1t. „Do t\u00e9 doby, angli\u010dan\u00e9 sami, podle sv\u011bdectv\u00ed britsk\u00e9ho premi\u00e9ra Lloyda George,“ vytv\u00e1\u0159eli z\u00e1soby gran\u00e1t\u016f jako by to bylo zlato a hrd\u011b poukazovali na jejich obrovsk\u00e9 z\u00e1soby\u00a0p\u0159ipraven\u00e9 k odesl\u00e1n\u00ed na frontu „. A co v\u00edc, kdy\u017e Rusko platilo za v\u00fdrobu munice v americk\u00fdch tov\u00e1rn\u00e1ch, dod\u00e1vka kter\u00e1\u00a0ji\u017e byla\u00a0p\u0159ipravena k odesl\u00e1n\u00ed, byla posl\u00e1na\u00a0… Angli\u010dan\u016fm. Prost\u011b ji zachytili a pou\u017eili pro vlastn\u00ed pot\u0159eby. Dal\u0161\u00ed jedn\u00e1n\u00ed a korespondence\u00a0o probl\u00e9mu k ni\u010demu nevedla.<\/p>\n

 <\/p>\n

\n

Velk\u00e1 podivn\u00e1 v\u00e1lka (II)<\/p>\n

origin\u00e1l zdroj<\/a> – vlastn\u00ed p\u0159eklad 26.5.2015<\/p>\n

Nikolaj Starikov (Rusko)<\/p>\n

Podivn\u00e9 chov\u00e1n\u00ed v\u0161ech v\u00e1l\u010d\u00edc\u00edch monarch\u016f v p\u0159edve\u010der a v pr\u016fb\u011bhu\u00a01. sv\u011btov\u00e9 v\u00e1lky se odehr\u00e1valo na popud Lond\u00fdna. Nestydat\u00e9 vyd\u00edr\u00e1n\u00ed a podvody byly „virtuozn\u011b“ p\u0159ivedeny k \u017eivotu ministrem zahrani\u010d\u00ed Velk\u00e9 Brit\u00e1nie\u00a0Edwardem Greyem<\/a>, oboj\u00ed m\u011bli sv\u00e9 m\u00edsto, kdy\u017e byli ur\u010deny\u00a0N\u011bmc\u016fm. Anglick\u00fd rovn\u011b\u017e prov\u00e1d\u011bli tlak na\u00a0rusk\u00e9 stran\u011b barik\u00e1dy a po kr\u00e1tk\u00e9 p\u0159est\u00e1vce bylo na \u0159ad\u011b Turecko.<\/p>\n

Nyn\u00ed nastal \u010das, abychom \u0159ekli n\u011bco o vstupu Istanbulu do v\u00e1lky. Toto t<\/span>ajemstv\u00ed\u00a0v tomto bod\u011b nen\u00ed o nic jasn\u011bj\u0161\u00ed ne\u017e\u00a0pr\u016fb\u011bh cel\u00e9 temn\u00e9 historie t\u00e9to doby. <\/span>Rusko vstoupilo do sv\u011btov\u00e9 v\u00e1lky prost\u011b na obranu. <\/span>Je to siln\u00e1 motivace, ale rusk\u00e1 vl\u00e1da musela m\u00edt\u00a0je\u0161t\u011b\u00a0zi\u0161tn\u011bj\u0161\u00ed motiv. <\/span>V opa\u010dn\u00e9m p\u0159\u00edpad\u011b, pokud by N\u011bmci nab\u00eddli m\u00edr, by se s nimi\u00a0Rusko mohlo \u00a0dohodnout. Pro Petrohrad b<\/span>ylo t\u0159eba n\u011bjak\u00e9\u00a0chutn\u00e9 n\u00e1vnady a tou\u00a0byly tureck\u00e9 mo\u017esk\u00e9 \u00fa\u017einy. <\/span>Nicm\u00e9n\u011b „spojenci“ by nebyli schopni nab\u00eddnout Rusku\u00a0vytou\u017een\u00e9 Dardenely<\/a> bez \u00fa\u010dasti Turecka ve sv\u011btov\u00e9m\u00a0konfliktu. <\/span>A skute\u010dn\u011b, Angli\u010dan\u00e9 sami by\u00a0pouze byli schopni p\u0159ijmout \u010d\u00e1st tureck\u00e9ho \u00fazem\u00ed, pokud by Istanbul vstoupil do v\u00e1lky proti mocnostem Entente. Odtud poch\u00e1z\u00ed<\/span> n\u00e1sleduj\u00edc\u00ed logika taktiky britsk\u00e9 diplomacie: pokusit se ze v\u0161ech sil vyprovokovat Turecko k podpo\u0159e N\u011bmecka. <\/span>Nen\u00ed t\u0159eba b\u00fdt p\u0159ekvapen zd\u00e1nliv\u011b absurdn\u00edm anglick\u00fdm chov\u00e1n\u00edm, jenom neortodoxn\u00ed tahy\u00a0a state\u010dn\u00e1 rozhodnut\u00ed by jim umo\u017enila splnit herkulovsk\u00fd \u00fakol veden\u00ed sv\u011btov\u00e9 v\u00e1lky, kter\u00e1 n\u00e1sledovala podle jejich vlastn\u00edho sc\u00e9n\u00e1\u0159e. <\/span>A pozd\u011bji, pot\u00e9 co bude Turecko b\u011bhem v\u00e1lky zni\u010deno, Britov\u00e9 by slavn\u011b rozd\u011blovali jeho\u00a0\u00fazem\u00ed. <\/span>Jen Rusko by nedostalo\u00a0v\u016fbec nic. Pro Rusi<\/span> Sir Grey pl\u00e1nuje ob\u010danskou v\u00e1lku, chaos a ztr\u00e1tu \u00fazem\u00ed.<\/span><\/p>\n

V ur\u010dit\u00e9m okam\u017eiku<\/span> se uk\u00e1zalo, \u017ee<\/span> diplomatick\u00e1<\/span> \u00fasil\u00ed<\/span> Ruska a<\/span> Velk\u00e9 Brit\u00e1nie<\/span> se pohybovala<\/span> v opa\u010dn\u00fdch sm\u011brech.<\/span> Rusk\u00e1<\/span> diplomacie<\/span> se<\/span> sna\u017eila dostat<\/span> Turecko<\/span> do v\u00e1lky na sv\u00e9 stran\u011b<\/span> nebo je p\u0159esv\u011bd\u010dit<\/span>, aby z\u016fstalo neutr\u00e1ln\u00ed<\/span>. St.<\/span> Petersburg<\/span> rozhodn\u011b<\/span> nepot\u0159eboval<\/span> dal\u0161\u00edho<\/span> protivn\u00edka<\/span>. Za t\u00edmto \u00fa\u010delem<\/span> rusk\u00fd<\/span> ministr zahrani\u010d\u00ed<\/span> Sazonov<\/span> nab\u00eddl,<\/span> zaru\u010dit<\/span> bezpe\u010dnost<\/span> Turecka<\/span> a<\/span> vr\u00e1tit mu ostrovy <\/span>Lemnos<\/span>. Anglick\u00e1<\/span> diplomacie<\/span> reagovala na<\/span> tuto dohodu<\/span> pouze<\/span> zaru\u010den\u00edm bezpe\u010dnosti<\/span> Turecka<\/span> b\u011bhem dlouh\u00e9 v\u00e1lky<\/span>. S ohledem na<\/span> ostrovy vydal\u00a0<\/span>Lond\u00fdn<\/span>\u00a0bez obalu odm\u00edtnut\u00ed<\/span>. Anglie<\/span> provokovala<\/span> Turecko<\/span> t\u00e9m\u011b\u0159<\/span> zjevn\u011b, jasn\u011b<\/span> „<\/span>p\u0159ipou\u0161t\u00ed“\u00a0p\u0159\u00edstupnost<\/span> podm\u00ednek<\/span> N\u011bmc\u016fm<\/span>, kte\u0159\u00ed byli<\/span> p\u0159ipraveni<\/span> splnit ve\u0161ker\u00e9 podm\u00ednky t<\/span>ureck\u00e9ho<\/span> st\u00e1tu<\/span>.<\/p>\n

Stejn\u011b jako<\/span> diplomatick\u00e9<\/span> hry, kter\u00e9<\/span> se d\u011bly, existovaly tak\u00e9 ofenzivn\u00ed<\/span> a<\/span> nep\u0159\u00e1telsk\u00e9<\/span> \u00fatoky<\/span>\u00a0vyroben\u00e9 proti<\/span> Turecku<\/span>. Jako p\u0159edn\u00ed<\/span> sv\u011btov\u00e1<\/span> lo\u010fa\u0159sk\u00e1<\/span> velmoci<\/span>, dostala Velk\u00e1<\/span> Brit\u00e1nie<\/span>\u00a0od<\/span> mnoha st\u00e1t\u016f<\/span> objedn\u00e1vky na stavbu\u00a0nov\u00fdch<\/span> \u0161pi\u010dkov\u00fdch<\/span> lod\u00ed<\/span>. N\u011bkolik let<\/span> p\u0159ed za\u010d\u00e1tkem<\/span> v\u00e1lky objednala<\/span>\u00a0Braz\u00edlie<\/span>\u00a0svou t\u0159et\u00ed<\/span> bitevn\u00ed lo\u010f<\/span>\u00a0z Anglie<\/span> –<\/span> dreadnought<\/span> vyzbrojen\u00fd<\/span> 14-ti<\/span> 305mm<\/span> d\u011bly<\/span>. Nicm\u00e9n\u011b, toto ji\u017e bylo nad\u00a0finan\u010dn\u00ed mo\u017enosti zem\u011b<\/span> k\u00e1vy<\/span> a<\/span> karneval\u016f, proto byla p\u0159ipravena odvolat svou objedn\u00e1vku\u00a0kdy\u017e se na sc\u00e9n\u011b objevilo Turecko. Nejen\u017ee Turecko<\/span> odkoupilo<\/span> brazilskou<\/span> lo\u010f<\/span>, ale<\/span> zem\u011b<\/span> zaplatila tak\u00e9<\/span> za v\u00fdstavbu<\/span> je\u0161t\u011b jedn\u00e9 lodi<\/span> stejn\u00e9ho typu<\/span>. V<\/span> l\u00e9t\u011b roku<\/span> 1914<\/span> m\u011bly b\u00fdt lod\u011b\u00a0<\/span>p\u0159ed\u00e1ny<\/span> z\u00e1kazn\u00edkovi<\/span>. Nicm\u00e9n\u011b,<\/span> anglick\u00e9<\/span> firmy<\/span> za\u010daly pou\u017e\u00edvat<\/span> ka\u017ed\u00e9 z\u00e1minky<\/span>\u00a0k <\/span>odlo\u017een\u00ed<\/span> p\u0159ed\u00e1n\u00ed<\/span> lod\u00ed<\/span> a<\/span>\u00a028. \u010dervence 1914<\/span><\/strong> (<\/span>den, kdy Rakousko-Uhersko<\/span> vyhl\u00e1silo v\u00e1lku<\/span> Srbsku<\/span>), Velk\u00e9<\/span> Brit\u00e1nie<\/span> vy\u017e\u00e1dal<\/span> ob\u011b<\/span> tureck\u00e9<\/span> lodi<\/span> a zahrnula<\/span> je jako sou\u010d\u00e1st<\/span>\u00a0sv\u00e9 vlastn\u00ed<\/span> flotily<\/span> pod<\/span> jm\u00e9ny<\/span> „<\/span>HMS Agincourt<\/span>“ a<\/span> „<\/span>HMS Erin<\/span>„.<\/span><\/p>\n

Zat\u00edmco<\/span> Sir<\/span> Grey<\/span>\u00a0vytv\u00e1\u0159el ve\u0161ker\u00e9 \u00fasil\u00ed k<\/span>\u00a0„<\/span>boji za m\u00edr“, britsk\u00e9 Ministerstvo v\u00e1lky<\/span>\u00a0dotv\u00e1\u0159elo<\/span> sv\u00e9 p\u0159\u00edpravy<\/span> na v\u00e1lku. <\/span>My\u0161lenka sv\u011btov\u00e9<\/span> v\u00e1lky<\/span> v t\u00e9to chv\u00edli nenapadlo<\/span> nikoho<\/span>, snad\u00a0krom\u011b britsk\u00e9 vl\u00e1dy.<\/span> Co\u017e je<\/span> d\u016fvod, pro\u010d<\/span> tureck\u00e1 vl\u00e1da<\/span> vid\u011bla v rekvizice<\/span> sv\u00fdch<\/span> lod\u00ed \u00fatok a<\/span> ve\u0159ejnou<\/span> facku<\/span>. Zaj\u00edmav\u00e1<\/span> logika<\/span>: Rakousko<\/span> vyhl\u00e1silo v\u00e1lku<\/span> Srbsku<\/span>, tak\u017ee<\/span> Anglie<\/span> vzala<\/span> lod\u011b<\/span>\u00a0Turecku<\/span>. Takov\u00e1 akce<\/span> zp\u016fsobila<\/span> v\u00fdbuch<\/span> nevole<\/span> v Istanbulu<\/span>, proto\u017ee<\/span> stavba<\/span> v\u00e1le\u010dn\u00fdch lod\u00ed<\/span> bylo<\/span> \u010d\u00e1ste\u010dn\u011b<\/span> financov\u00e1no<\/span> p\u0159edplatn\u00fdm ve\u0159ejnosti<\/span>. Neo\u010dek\u00e1van\u00fd deficit<\/span> ve v\u00fd\u0161i<\/span> dvou<\/span> \u0161pi\u010dkov\u00fdch<\/span> lod\u00ed<\/span> oslabil<\/span> obrannou<\/span> s\u00edlu<\/span> tureck\u00e9<\/span> flotily<\/span>. Byla to<\/span> Anglie kdo\u00a0b<\/span>yl odpov\u011bdn\u00fdm<\/span>, ale<\/span> nen\u00e1vist<\/span> Turecka<\/span> se roz\u0161\u00ed\u0159ila na<\/span> cel\u00e9<\/span> Entente<\/span>, z<\/span> nich\u017e<\/span> geograficky nejbli\u017e\u0161\u00edm<\/span> \u010dlenem<\/span>\u00a0bylo<\/span> …<\/span> Rusko.<\/span><\/p>\n

N\u011bmeck\u00e9 vojensk\u00e9 velitelstv\u00ed<\/span> se rozhodlo<\/span> vyu\u017e\u00edt<\/span> vyv\u00edjej\u00edc\u00ed se situace k vlastn\u00edmu prosp\u011bchu<\/span> bez zbyte\u010dn\u00e9ho odkladu<\/span> a tajn\u011b<\/span> navrhlo <\/span>tureck\u00e9 vl\u00e1d\u011b po\u0159\u00edzen\u00ed\u00a0<\/span>dvou nov\u00fdch<\/span> n\u011bmeck\u00fdch v\u00e1le\u010dn\u00fdch lod\u00ed<\/span>, kter\u00e9<\/span> byly od roku 1912<\/span>\u00a0um\u00edst\u011bny<\/span> ve St\u0159edozemn\u00edm mo\u0159i<\/span>.\u00a0Byli<\/span> jimi bitevn\u00ed<\/span> k\u0159i\u017en\u00edk<\/span> „<\/span>SMS Goeben<\/span>“ a<\/span> lehk\u00fd k\u0159i\u017en\u00edk<\/span> „<\/span>SMS Breslau<\/span>„. Jak se \u010dasto<\/span> d\u011bje v<\/span> politice<\/span>, odv\u00e1\u017en\u00e1<\/span> akce<\/span> n\u011bmeck\u00e9ho<\/span> velen\u00ed<\/span> p\u0159i z\u00edsk\u00e1v\u00e1n\u00ed<\/span> Turecka<\/span> na svou stranu pln\u011b<\/span> zapadla do\u00a0z<\/span>\u00e1jm\u016f<\/span> Angli\u010dan\u016f<\/span>, co\u017e je<\/span> d\u016fvod pro\u010d<\/span> „<\/span>SMS Goeben<\/span>“ a<\/span> „<\/span>SMS Breslau<\/span>“ bezpe\u010dn\u011b q vpo\u0159\u00e1dku dos\u00e1hly<\/span> Istanbulu<\/span>.<\/span> Tento p\u0159\u00edb\u011bh<\/span> je<\/span> tak<\/span> zaj\u00edmav\u00fd<\/span>, \u017ee se na n\u011bj pod\u00edv\u00e1me<\/span>\u00a0trochu<\/span> podrobn\u011bji.<\/span>
\n\"Breslau\"<\/p>\n

n\u011bmeck\u00fd lehk\u00fd k\u0159i\u017en\u00edk Breslau, pozd\u011bji u tureck\u00e9 Midilli<\/p>\n

„<\/span>SMS Goeben<\/span>“ a<\/span> „<\/span>SMS Breslau<\/span>“ m\u011bly b\u00fdt<\/span> nalezeny<\/span> na mo\u0159i<\/span> ve<\/span> vrchol\u00fdch<\/span> okam\u017eic\u00edch p\u0159ed<\/span>\u00a0za\u010d\u00e1tkem<\/span> sv\u011btov\u00e9 v\u00e1lky<\/span>, zat\u00edmco<\/span> Anglie<\/span> a N\u011bmecko<\/span> se mojli st\u00e1t\u00a0nep\u0159\u00e1teli<\/span> v ka\u017ed\u00e9m okam\u017eiku.<\/span> Zni\u010den\u00ed<\/span> obou<\/span> n\u011bmeck\u00fdch lod\u00ed<\/span> by<\/span>\u00a0nebylo obt\u00ed\u017en\u00e9<\/span> pro<\/span> britsk\u00e9ho lo\u010fstvo<\/span>, kter\u00e9 bylo nejlep\u0161\u00edm na sv\u011bt\u011b<\/span>. Anglick\u00e9 n\u00e1mo\u0159nictvo<\/span> byli<\/span> bl\u00edzko<\/span> a mohlo zas\u00e1hnout, ale<\/span> …<\/span> dovolilo <\/span>n\u011bmeck\u00fdm <\/span>k\u0159i\u017en\u00edk\u016fm<\/span> proklouznout<\/span> jim mezi prsty<\/span>. Kdy\u017e<\/span> Angli\u010dan\u00e9<\/span> op\u011bt<\/span> dohnali<\/span> lodi v<\/span> Istanbulu<\/span>, situace se<\/span> ji\u017e<\/span> radik\u00e1ln\u011b zm\u011bnila<\/span>. Tureck\u00e1 vl\u00e1da<\/span> ozn\u00e1mila, \u017ee<\/span> koupila<\/span> „<\/span>SMS Goeben<\/span>“ a „<\/span>SMS Breslau<\/span>“\u00a0od N\u011bmecka<\/span>. Od nyn\u011bj\u0161ka<\/span> to byli<\/span> u\u017e ne<\/span> n\u011bmeck\u00e9<\/span>, ale tureck\u00e9<\/span> lod\u011b<\/span> s n\u00e1zvem<\/span> „<\/span>Sultan Yavuz<\/span> Selim<\/span>“ a<\/span> „<\/span>Midilli“.\u00a0Velen\u00ed\u00a0lod\u00ed<\/span> z\u016fstalo<\/span> n\u011bmeck\u00e9<\/span>, prost\u011b<\/span> jen vym\u011bnili<\/span> n\u011bmeck\u00e9<\/span>\u00a0\u010depice\u00a0za<\/span> tureck\u00e9<\/span> fezy<\/span>.<\/p>\n

„Nedbalost“ Brit\u016f m\u011bla v\u00e1\u017en\u00e9 n\u00e1sledky. Dne 29. \u0159\u00edjna 1914<\/strong> n\u011bmeck\u00fd admir\u00e1l Souchon<\/a> p\u0159ijal hlavn\u00edho velitele osmansk\u00e9ho n\u00e1mo\u0159nictva a\u00a0vedl jeho lo\u010fstvo na mo\u0159e, \u00fadajn\u011b v r\u00e1mci \u0161koln\u00edho cvi\u010den\u00ed. A ud\u011blal to, po \u010dem vedouc\u00ed p\u0159edstavitel\u00e9 n\u011bmeck\u00e9 vl\u00e1dy\u00a0dychtili\u00a0a nejen n\u011bmeck\u00e1 vl\u00e1da, ale tak\u00e9 … britsk\u00fd pr\u016fzkum. „SMS Goeben“ spustil palbu na Sevastapol, „SMS Breslau“ na Novorossijsk a k\u0159i\u017en\u00edk „Hamidiye“ na Od\u011bsu. N\u00e1sleduj\u00edc\u00ed r\u00e1no, rusk\u00e9 velvyslanectv\u00ed v Konstantinopoli po\u017e\u00e1dalo o pasy a na rozd\u00edl od p\u0159\u00e1n\u00ed Ruska se\u00a0Turecko uk\u00e1zalo b\u00fdt p\u0159\u00ed\u0161t\u00edm rusk\u00fdm\u00a0protivn\u00edkem a spojencem Berl\u00edna.\u00a0V\u00fdsledkem bylo, \u017ee plavbyschopn\u00e9\u00a0vody \u010cern\u00e9ho mo\u0159e, pod\u00e9l kter\u00fdch mohlo b\u00fdt\u00a0Rusku dod\u00e1no\u00a0v\u0161e co pot\u0159ebovalo, byla blok\u00e1da. A co v\u00edc, hlavn\u00ed \u010d\u00e1st rusk\u00e9ho\u00a0v\u00fdvozu sm\u011b\u0159ovala\u00a0p\u0159es mo\u0159sk\u00e9 \u00fa\u017einy: v p\u0159edve\u010der prvn\u00ed sv\u011btov\u00e9 v\u00e1lky, mezi 60-70% ve\u0161ker\u00e9ho rusk\u00e9ho v\u00fdvozu obil\u00ed proch\u00e1zelo Bospor a Dardanely, zat\u00edmco zbytek celkov\u00e9ho objemu rusk\u00e9ho v\u00fdvozu zbo\u017e\u00ed vyu\u017e\u00edvaj\u00edc\u00ed alternativn\u00ed trasy tvo\u0159ilo t\u00e9m\u011b\u0159 34%. Rusko te\u010f m\u011bl probl\u00e9m s prodejem sv\u00e9ho zbo\u017e\u00ed a p\u0159ej\u00edmkou pot\u0159ebn\u00e9ho materi\u00e1lu. Nedostatek v prvn\u00edch letech v\u00e1lky mol b\u00fdt v mnoha ohledech\u00a0vysv\u011btlen touto tragickou „nehoda“, kdy\u017e dv\u011b n\u011bmeck\u00e9 lod\u011b „nap\u00e1lily“ britsk\u00e9 lo\u010fstvo.<\/p>\n

\"Ottoman-Empire-decay\"<\/a><\/p>\n

Ottomansk\u00e9 imp\u00e9rium 1820 – 1924<\/p>\n

\n

Velk\u00e1 podivn\u00e1 v\u00e1lka (III)<\/p>\n

origin\u00e1l zdroj<\/a> – vlastn\u00ed p\u0159eklad 26.5.2015<\/p>\n

Nikolaj Starikov (Rusko)<\/p>\n

V ka\u017ed\u00e9m p\u0159\u00edpad\u011b je\u00a0mo\u017en\u00e9, \u017ee spojenci se dokonce vyh\u00fdbali koordinaci spole\u010dn\u00fdch akc\u00ed v\u0161ech \u010dlen\u016f Entente. Ke konci prvn\u00edho roku v\u00e1lky vy\u010derpan\u00ed N\u011bmci\u00a0u\u017e nebyli schopni postupovat a Z\u00e1padn\u00ed fronta se stabilizovala,\u00a0dos\u00e1hly neutr\u00e1ln\u00edho \u0160v\u00fdcarska na jedn\u00e9 stran\u011b a mo\u0159e na stran\u011b druh\u00e9. Nep\u0159\u00edtel zmizel pod zem\u00ed a neust\u00e1le vylep\u0161oval svou obranu. V\u00e1lka se vlekla a nebyla \u017e\u00e1dn\u00e1 zn\u00e1mka toho, \u017ee by se ch\u00fdlila ke konci. Je zvl\u00e1\u0161tn\u00ed, \u017ee ani po\u00a0\u0161esti m\u011bs\u00edc\u00edch v\u00e1lky se\u00a0spojenci Entente\u00a0je\u0161t\u011b nenau\u010dili koordinovat sv\u00e9 akce. Zd\u00e1lo se, \u017ee maj\u00ed\u00a0n\u011bjak\u00e9 pot\u00ed\u017ee vyv\u00edjet tlak na \u0158\u00ed\u0161i z obou stran sou\u010dasn\u011b. Britov\u00e9 se b\u00e1li takov\u00e9ho \u00fatoku na N\u011bmecko, proto\u017ee N\u011bmci nebudou moci odolat a Angli\u010dan\u00e9 necht\u011bli aby\u00a0N\u011bmecko bylo pora\u017eeno rychle a to by znamenalo, \u017ee Rusko\u00a0se bude po\u010d\u00edtat jako jeden z v\u00edt\u011bz\u016f.<\/p>\n

\"Alfred_von_Tirpitz\"<\/a><\/p>\n

Alfred vod Tirpitz (1849 – 1930)<\/p>\n

Kostnat\u00e1 ruka zk\u00e1zy se pomalu, ale jist\u011b za\u010d\u00edn\u00e1 roztahovat po Evrop\u011b a zastavila se na jej\u00edm konci, budouc\u00ed revoluce za\u010dala vrhat sv\u016fj st\u00edn p\u0159es mapy Ruska, N\u011bmecka a Rakouska-Uherska. To je velmi d\u016fle\u017eit\u00fd moment. N\u011bmci spr\u00e1vn\u011b pochopili, co se velmi rychle d\u011bje: „Angli\u010dan\u00e9 doufali zni\u010dit na\u0161i zemi s pomoc\u00ed rusk\u00e9ho parn\u00edho v\u00e1lce a francouzsko-belgicko-britsk\u00e1 arm\u00e1da musela zpomalit n\u00e1\u0161 \u00fatok; ve v\u00edt\u011bzstv\u00ed Ruska by nem\u011blo b\u00fdt \u017e\u00e1dn\u00e9 nebezpe\u010d\u00ed, jejich pl\u00e1nem je ukon\u010den\u00ed v\u00e1lky<\/strong> „, zcela spr\u00e1vn\u011b zd\u016fraznil admir\u00e1l von Tirpitz<\/a>.<\/p>\n

Pl\u00e1n\u00a0„spojenc\u016f“, pracoval perfektn\u011b – Rusko a N\u011bmecko se navz\u00e1jem oslabili. N\u011bmeck\u00e1 ofenz\u00edva za\u010dala v lednu 1915 a ne\u00fanavn\u011b pokra\u010dovala t\u00e9m\u011b\u0159\u00a0do\u00a0konce l\u00e9ta. V\u00fdsledkem bylo, \u017ee ru\u0161t\u00ed voj\u00e1ci byli nuceni vzd\u00e1t se Hali\u010de, kter\u00e9 se zmocnili ji\u017e\u00a0d\u0159\u00edve a\u00a0utrp\u011bli zna\u010dn\u00e9 ztr\u00e1ty.\u00a0Nebyla to katastrofa, nicm\u00e9n\u011b. Frontu\u00a0dr\u017eeli pevn\u011b, opustili Polsko, n\u00e1sledovala por\u00e1\u017eka\u00a0v Hali\u010di, byla pl\u00e1nov\u00e1na operace k\u00a0narovn\u00e1n\u00ed p\u0159edn\u00ed linie. N\u011bmeck\u00e1 arm\u00e1da byla tak\u00e9 vy\u010derp\u00e1na – Rusk\u00e1 fronta pohltila v\u0161echny jej\u00ed p\u0159ipraven\u00e9 rezervy.<\/p>\n

Zat\u00edmco Rusov\u00e9 prol\u00e9vali krev, anglo-francouzsk\u00e9 velen\u00ed ned\u011blalo nic pro\u00a0usnadn\u011bn\u00ed osudu rusk\u00e9 arm\u00e1dy. M\u00edsto toho byli ti\u0161e zanepr\u00e1zdn\u011bni\u00a0v\u00fdstavbou arm\u00e1dy. B\u011bhem roku 1915 Francie 1,5kr\u00e1t zv\u00fd\u0161ila\u00a0v\u00fdrobu pu\u0161ek, n\u00e1bojnic 50kr\u00e1t a t\u011b\u017ek\u00e9ho d\u011blost\u0159electva t\u00e9m\u011b\u0159 6kr\u00e1t. Pro svou \u010d\u00e1st, Anglie zv\u00fd\u0161ila\u00a0v\u00fdrobu kulomet\u016f na\u00a0p\u011btin\u00e1sobek a letadel t\u00e9m\u011b\u0159 10kr\u00e1t. Je mo\u017en\u00e9, \u017ee ti v\u00a0Ml\u017en\u00e9m Albionu a slunn\u00e9 Pa\u0159\u00ed\u017ei nev\u011bd\u011bli o hrozn\u00e9 situaci, ve kter\u00e9 byla rusk\u00e1 arm\u00e1da? V\u011bd\u011bli to dob\u0159e. Francouzsk\u00fd velvyslanec Maurice Paleologue<\/a> p\u0159ipomn\u011bl slova gener\u00e1la Aleksejeva, n\u00e1\u010deln\u00edka rusk\u00e9ho gener\u00e1ln\u00edho \u0161t\u00e1bu, ve sv\u00fdch pam\u011btech: „Na\u0161e ztr\u00e1ty na \u017eivotech bylo kolos\u00e1ln\u00ed. Kdybychom\u00a0pot\u0159ebovali jen doplnit\u00a0person\u00e1l, byli bychom jej nahradili\u00a0rychle, proto\u017ee jsme m\u011bli v\u00edce ne\u017e 900000 lid\u00ed v rezerv\u011b. Nicm\u00e9n\u011b jsme nem\u011bli dostatek zbran\u00ed k vyzbrojen\u00ed a vy\u0161kolen\u00ed t\u011bchto lid\u00ed … „.<\/p>\n

Co\u017e ov\u0161em neznamen\u00e1, \u017ee spojenci nedod\u00e1vali Rusku zbran\u011b. Tak to nebylo, ale bylo jich m\u00e1lo a ve velk\u00e9m \u010dasov\u00e9m rozmez\u00ed. Tak\u017ee v roce 1915 nap\u0159\u00edklad „spojenci“ dod\u00e1li Rusko jen\u00a01,2 milionu gran\u00e1t\u016f, co\u017e bylo m\u00e9n\u011b ne\u017e jedna \u0161estina m\u011bs\u00ed\u010dn\u00ed v\u00fdroby gran\u00e1t\u016f v\u00a0N\u011bmecku. Gener\u00e1l Svechin<\/a> napsal: „N\u00e1\u0161 po\u017eadavek Francouz\u016fm na objedn\u00e1n\u00ed gran\u00e1t\u016f z jejich tov\u00e1ren byl zam\u00edtnut. Uk\u00e1zalo se, \u017ee nebyli p\u0159ipraveni ud\u011blat stejnou ob\u011b\u0165 jakou jsme\u00a0ud\u011blali my na za\u010d\u00e1tku v\u00e1lky, kdy jsme byli p\u0159ipraveni k \u00fatoku a podpo\u0159e na\u0161ich spojenc\u016f. Teprve v roce 1916 n\u00e1m\u00a0francouzsk\u00e1 vl\u00e1da ud\u011blila\u00a0svolen\u00ed ke koupi mal\u00e9ho procenta v\u00fdroby\u00a0tov\u00e1rny v Creusot. Veden\u00ed tov\u00e1rny\u00a0n\u00e1m bez skrupul\u00ed \u00fa\u010dtovalo p\u0159ehnan\u011b vysok\u00e9 ceny. “<\/p>\n

Nebylo to pro nic za nic, \u017ee Angli\u010dan\u00e9 nechali SMS Goeben dos\u00e1hnout Istanbulu a vyprovokovalo Turecko do vstupu do v\u00e1lky. Rusk\u00e9 \u010dernomo\u0159sk\u00e9 p\u0159\u00edstavy\u00a0byly blokov\u00e1ny, tak\u017ee v\u00fdznamn\u00e9 mno\u017estv\u00ed „spojeneck\u00fdch“ zbran\u00ed bylo dod\u00e1no p\u0159es Murmansk a Archangelsk, ale kv\u016fli probl\u00e9m\u016fm s dopravou, bylo hodn\u011b\u00a0vybaven\u00ed\u00a0pozdr\u017eeno a nikdy se nedostalo na frontu. Angli\u010dan\u00e9 poskytovali\u00a0dopravn\u00ed lod\u011b k p\u0159evozu zbran\u00ed pouze\u00a0pod podm\u00ednkou, \u017ee na opl\u00e1tku dostanou chl\u00e9b, m\u00e1slo, d\u0159evo, lihoviny a d\u016fle\u017eit\u00e9 strategick\u00e9 suroviny, kter\u00e9 Rusko samo pot\u0159ebovalo. Netrvalo dlouho a\u00a0britsk\u00e1 vl\u00e1da po\u017eadovala, aby Rusko p\u0159esunout sv\u00e9 zlat\u00e9 rezervy do Lond\u00fdna jako z\u00e1ruku, \u017ee jeho objedn\u00e1vky budou zaplaceny. Des\u00edtky tun rusk\u00e9ho tam\u00a0byly p\u0159esunuty a vytvo\u0159ily to, co bylo zn\u00e1m\u00e9 jako „Carsk\u00e9 zlato“. Nikdy se vr\u00e1tilo do Ruska, a nebylo kryto dod\u00e1vkami.<\/p>\n

Koali\u010dn\u00ed partne\u0159i to neud\u011blali, proto\u017ee\u00a0m\u011bli z\u00e1jem na kone\u010dn\u00e9m, celkov\u00e9m v\u00edt\u011bzstv\u00ed. Tak nap\u0159\u00edklad, v\u0161ude tam, kde bylo N\u011bmecko, sna\u017eilo se ze v\u0161ech sil\u00a0podpo\u0159it bojovou \u010dinnost sv\u00fdch rakousk\u00fdch, bulharsk\u00fdch a tureck\u00fdch spojenc\u016f. Ale je\u0161t\u011b p\u0159edt\u00edm ne\u017e za\u010dala v\u00e1lka, Angli\u010dan\u00e9 a Francouyi vy\u0159adili\u00a0Rusko ze seznamu v\u00edt\u011bz\u016f a p\u0159idal je na seznam n\u00e1rod\u016f, kter\u00e9 nep\u0159e\u017eij\u00ed v\u00e1lku.<\/p>\n

Zat\u00edmco se v\u00e1le\u010dn\u00e1 \u0161t\u011bst\u011bna\u00a0neusm\u00edvala\u00a0na Rusko, ru\u0161t\u00ed diplomat\u00e9 se sna\u017eili diskutovat se spojenci ot\u00e1zku pov\u00e1le\u010dn\u00e9ho uspo\u0159\u00e1d\u00e1n\u00ed sv\u011bta. Jedinou mo\u017enou odm\u011bnou Ruska ze jeho pod\u00edl ve\u00a0v\u00e1lce byly cen\u011bn\u00fd tureck\u00e9 mo\u0159sk\u00e9 \u00fa\u017einy, kter\u00e9\u00a0p\u016fsobily jako z\u00e1tka p\u0159i blokov\u00e1n\u00ed\u00a0 v\u00fdjezdu rusk\u00e9 flotily z \u010cern\u00e9ho mo\u0159e. Angli\u010dan\u00e9 toto dob\u0159e v\u011bd\u011bli. Byl to oni kdo str\u00e1vili stalet\u00ed br\u00e1n\u011bn\u00edm Rusku ve zni\u010den\u00ed Turecka a\u00a0obsazen\u00ed Bosporu a Dardanel. A te\u010f\u00a0jich pou\u017eili jako n\u00e1vnady. „Extr\u00e9mn\u00ed pot\u0159eba pos\u00edlit Rusko uprost\u0159ed jeho ne\u00fasp\u011bch\u016f ve v\u00fdchodn\u00edm Prusku“, napsal Winston Churchill ve sv\u00e9 knize Sv\u011btov\u00e9 krize, „Edward Grey, britsk\u00fd ministr zahrani\u010d\u00ed, byl nucen instruovat Buchanan, na\u0161eho velvyslance v Petrohrad\u011b, aby brzy\u00a014. listopadu 1914 informoval Sazonova, \u017ee vl\u00e1da uznala, \u017ee ot\u00e1zka t\u00fdkaj\u00edc\u00ed se \u00fa\u017ein a Konstantinopole, mus\u00ed b\u00fdt vy\u0159e\u0161ena v souladu s touhami Ruska. “<\/p>\n

Na za\u010d\u00e1tku roku 1915, carsk\u00fd vl\u00e1da rozhodla, \u017ee p\u0159i\u0161el \u010das ud\u011blat velkou te\u010dku. Dne 4. b\u0159ezna 1915<\/strong> ministr Sazonov poslal spojeneck\u00fdm velvyslanc\u016fm „memorandum“: „Pr\u016fb\u011bh ned\u00e1vn\u00fdch ud\u00e1lost\u00ed\u00a0vedl Jeho Veli\u010denstvo cara Nikolaje II. k z\u00e1v\u011bru, \u017ee ot\u00e1zka t\u00fdkaj\u00edc\u00ed se Konstantinopole a \u00fa\u017ein by m\u011bla b\u00fdt vy\u0159e\u0161ena jednou prov\u017edy a v souladu s prastarou touhou Ruska „. N\u00e1roky Ruska jsou pak uvedeny: Konstantinopol, z\u00e1padn\u00edm b\u0159ehu Bosporu, Marmarsk\u00e9 mo\u0159e a Dardenely, stejn\u011b jako ji\u017en\u00ed Thr\u00e1kie a\u017e\u00a0k linii Midia<\/a>–Enos<\/a>.<\/p>\n

\"sazonov<\/a><\/p>\n

rusk\u00fd Imperi\u00e1ln\u00ed ministr zahrani\u010d\u00ed Sergej Sazonov<\/p>\n

Pro spojence byla problematika \u00fa\u017ein byla pom\u011brn\u011b slo\u017eit\u00e1 a bolestn\u00e1. Poskytnut\u00ed souhlasu Rusku k vlastn\u011bn\u00ed\u00a0\u00fa\u017ein a Konstantinopole znamenalo jeho p\u0159\u00edstup do\u00a0z\u00f3ny anglick\u00fdch\u00a0\u017eivotn\u00edch z\u00e1jm\u016f, kter\u00fd Angli\u010dan\u00e9 necht\u011bli poskytnout\u00a0nikomu. Ale odm\u00edtnut\u00ed tohoto pr\u00e1va Rusku bylo riskantn\u00ed. P\u0159\u00edm\u00e9 odm\u00edtnut\u00ed Ruska mohl do hry vt\u00e1hnout ty, kte\u0159\u00ed cht\u011bli uzav\u0159\u00edt m\u00edr s N\u011bmeckem, co\u017e by m\u011blo za\u00a0n\u00e1sledek odstoupen\u00ed Petrohradu z v\u00e1lky. Pak by se Angli\u010dan\u00e9 museli\u00a0rozlou\u010dit\u00a0se v\u0161emi pl\u00e1ny na revoluci, kv\u016fli kter\u00fdm v prvn\u00ed \u0159ad\u011b\u00a0v\u00e1lka za\u010dala. Car Mikul\u00e1\u0161 II. musel b\u00fdt uchl\u00e1cholen.<\/p>\n

Stalo se to ale\u00a0velmi neobvykl\u00fdm zp\u016fsobem. M\u00edsto \u00fatoku na n\u011bmeck\u00e9 front\u011b, kter\u00fd by p\u0159inutil N\u011bmce zm\u00edrnit\u00a0tlak na ruskou arm\u00e1du, Angli\u010dan\u00e9 a Francouzi ude\u0159ili na … Turecko, v pokusu zmocnit se\u00a0stejn\u00fdch \u00fa\u017ein, o jejich\u017e osudu rusk\u00e1 vl\u00e1da\u00a0ji\u017e za\u010dala diskutovat. Angli\u010dan\u00e9 nedali ofici\u00e1ln\u00ed odpov\u011b\u010f\u00a0caru Mikul\u00e1\u0161ovi II.,\u00a0sp\u00ed\u0161e se sp\u011b\u0161n\u011b sna\u017eili obsadit Dardanely.\u00a0S c\u00edlem z\u00edskat n\u00e1skok p\u0159ed\u00a0rusk\u00fdm vojskem, 25.dubna 1915<\/strong> p\u0159ist\u00e1li voj\u00e1ci na poloostrov\u011b Gallipoli<\/a>. Jejich c\u00edlem bylo,\u00a0obsadit Dardanely a Konstantinopol a zabr\u00e1nit Rusku v p\u0159\u00edstupu.<\/p>\n

Rusk\u00e1 vl\u00e1da byla v\u00edc ne\u017e jen trochu pobou\u0159en a znepokojen. Rychlost Britov\u016f dokonce zp\u016fsobila caru Nikolajovi II. ur\u010dit\u00e9 obavy, kdy\u017e zcela pr\u00e1vem pova\u017eoval\u00a0\u00fa\u017einy p\u0159irozen\u011b\u00a0za svou (a jenom svou!), budouc\u00ed v\u00e1le\u010dnou trofej. Bylo to nepochopiteln\u00e9, pro\u010d angli\u010dt\u00ed voj\u00e1ci, m\u00edsto aby pom\u00e1hali na n\u011bmeck\u00e9 front\u011b,\u00a0vyrazili na Dardanely. Vstup pozemn\u00edch jednotek byl tak ne\u010dekan\u00fd, a um\u00edst\u011bn\u00ed tak provokativn\u00ed, \u017ee\u00a0znepokojen\u00e1 rusk\u00e1 vl\u00e1da okam\u017eit\u011b po\u017eadovala, aby spojenci potvrdit p\u0159ed\u00e1n\u00ed \u00fa\u017ein\u00a0Rusku. Britsk\u00e9 velvyslanectv\u00ed ozn\u00e1milo, „\u017ee vl\u00e1da Jej\u00edho Veli\u010denstva zah\u00e1jila pouze \u00fatok na Dardanely s ohledem na spole\u010dn\u00e9 dobro. Velk\u00e1 Brit\u00e1nie neo\u010dek\u00e1v\u00e1 \u017e\u00e1dn\u00fd p\u0159\u00edm\u00fd prosp\u011bch z toho vypl\u00fdvaj\u00edc\u00ed: Velk\u00e1 Brit\u00e1nie sama nem\u011bla v pl\u00e1nu se zde usadit. “<\/p>\n

\"Rolls-Royce-by-Dardanelles\"<\/a><\/p>\n

Britsk\u00fd obrn\u011bn\u00fd Rolls Royce na Dardanel\u00e1ch, 1915<\/p>\n

\u00a0Fakta v\u0161ak ukazuj\u00ed n\u011bco jin\u00e9ho. Operace Dardanely<\/a> byla p\u0159ipravena ve velk\u00e9m sp\u011bchu, co\u017e je velmi neobvykl\u00e9 pro takov\u00e9 komplikovan\u00e9 vojensk\u00e9 operace jako je vylod\u011bn\u00ed vojsk na dob\u0159e opevn\u011bn\u00e9m nep\u0159\u00e1telsk\u00e9m \u00fazem\u00ed. A to t\u00edm sp\u00ed\u0161e, \u017ee obrana Dardanel byla v rukou N\u011bmc\u016f, pod jejich\u017e velen\u00ed byla\u00a0u\u017e d\u00e1vno um\u00edst\u011bna kompletn\u00ed tureck\u00e1 arm\u00e1da. Anglo-francouz\u0161t\u00ed voj\u00e1ci byli konfrontov\u00e1ni p\u0159i \u00fatoku se \u010dty\u0159iadvaceti star\u00fdmi osmansk\u00fdmi pevnostmi, kter\u00e9 byli pod velen\u00edm n\u011bmeck\u00fdch d\u016fstojn\u00edk\u016f. T\u011b\u017ek\u00e9 boje za\u010daly v \u010dervenci 1915, po p\u0159\u00edkazu Spojenc\u016f vysadit\u00a0dal\u0161\u00ed dv\u011b divize na b\u0159eh, n\u00e1sledovaly dal\u0161\u00ed a dal\u0161\u00ed. Ztr\u00e1ty nebyly vzaty v \u00favahu – po obsazen\u00ed\u00a0Konstantinopole se stali Angli\u010dan\u00e9\u00a0p\u00e1ny situace a byli schopni napadnout n\u00e1rok Ruska na \u00fa\u017einy z pom\u011brn\u011b v\u00fdhodn\u00e9 pozice. Anglick\u00fd admir\u00e1l Wallis uznal, \u017ee „v cel\u00e9 historii sv\u011bta, neexistovala\u00a0jin\u00e1 operace prov\u00e1d\u011bn\u00e1 v takov\u00e9m sp\u011bchu a tak \u0161patn\u011b organizovan\u00e1“. Co je t\u0159eba ud\u011blat, kdy\u017e to okolnosti vy\u017eaduj\u00ed, aby ve\u0161ker\u00e1 psan\u00e1\u00a0i nepsan\u00e1 pravidla byla roydrcena? Z\u00e1rove\u0148 bychom m\u011bli poznamenat, \u017ee v\u0161ichni voj\u00e1ci byli evakuov\u00e1ni z dardanelsk\u00e9 fronty na za\u010d\u00e1tku ledna 1916. Nicm\u00e9n\u011b,\u00a0v roce 1915,\u00a0v dob\u011b nejhor\u0161\u00edch boj\u016f na rusk\u00e9-n\u011bmeck\u00e9 front\u011b, se na Gallipoli nesmysln\u011b poflakovaly „spojeneck\u00e9“ divize …<\/p>\n

\n

Velk\u00e1 podivn\u00e1 v\u00e1lka (IV.)<\/p>\n

origin\u00e1l zdroj<\/a> – vlastn\u00ed p\u0159eklad 27.5.2015<\/p>\n

Nikolaj Starikov (Rusko)<\/p>\n

Od okam\u017eiku, kdy se rusk\u00e9 velen\u00ed za\u010dalo bl\u00ed\u017eit k\u00a0pot\u00ed\u017e\u00edm v pr\u016fb\u011bhu n\u011bmeck\u00e9 ofenz\u00edvy v roce 1915, se marn\u011b sna\u017eilo z\u00edskat alespo\u0148 n\u011bjakou skute\u010dnou pomoc od spojenc\u016f. Akc\u00edm zem\u00ed Entente v\u0161ak, na rozd\u00edl od jejich protivn\u00edk\u016f i nad\u00e1le chyb\u011bla koordinace, co\u017e je p\u0159esn\u011b to, co Angli\u010dan\u00e9 a Francouzi o\u010dek\u00e1vali pro svou pasivitu a neochotu od\u010derpat \u010d\u00e1st n\u011bmeck\u00fdch sil sm\u011brem k sob\u011b. Rusko nedostalo\u00a0absolutn\u011b \u017e\u00e1dnou podporu od nikoho z nich,\u00a0a st\u00e1le trvalo na vy\u0159e\u0161en\u00ed ot\u00e1zky t\u00fdkaj\u00edc\u00ed se koordinace \u010dinnost\u00ed. Pod tlakem Petrohradu se dne 7. \u010dervence 1915<\/strong> konala spojeneck\u00e1 konference v Chantilly. Po t\u00e9m\u011b\u0159 roce vojensk\u00fdch akc\u00ed ze strany zem\u00ed Entente, to bylo poprv\u00e9 (!), kdy se pokusili koordinovat strategick\u00e9 pl\u00e1ny bl\u00ed\u017ee k dosa\u017een\u00ed kone\u010dn\u00e9ho v\u00edt\u011bzstv\u00ed ve v\u00e1lce. Na prvn\u00edm zased\u00e1n\u00ed, francouzsk\u00fd gener\u00e1l Joffre<\/a> prohl\u00e1sil, \u017ee „dosavadn\u00ed nedostate\u010dn\u00e1 koordinace akc\u00ed spojenc\u016f“ by mohl v\u00e9st k „rakousko-n\u011bmeck\u00e9mu zam\u011b\u0159ov\u00e1n\u00ed sv\u00fdch hlavn\u00edch \u00fatok\u016f na ka\u017edou ze spojeneck\u00fdch arm\u00e1d v \u0159ad\u011b a jejich odstran\u011bn\u00ed z bitvy jednu po druh\u00e9“. \u0158e\u0161en\u00ed, kter\u00e9 navrhl on s\u00e1m byl jednoduch\u00e9 a logick\u00e9: Spojeneck\u00e1\u00a0arm\u00e1da, na kterou byl sm\u011b\u0159ov\u00e1n hlavn\u00ed \u00fatok nep\u0159\u00edtele by\u00a0m\u011bla dost\u00e1vat pomoc od ostatn\u00edch \u010dlen\u016f Entente. Skute\u010dn\u00fd \u0161\u00e9f\u00a0rusk\u00e9 vojensk\u00e9 rozv\u011bdky plukovn\u00edk Ignatiev, jeho\u017e bratr reprezentoval Rusko na konferenci, napsal: „I p\u0159es p\u011bkn\u00e1 prohl\u00e1\u0161en\u00ed, nebylo mo\u017en\u00e9 vytvo\u0159it \u00fast\u0159edn\u00ed koordina\u010dn\u00ed spojeneck\u00fd dozor\u010d\u00ed org\u00e1n, co\u017e je\u00a0do zna\u010dn\u00e9 m\u00edry vinou Anglie<\/strong> – rozpory mezi \u00fa\u010dastn\u00edky se uk\u00e1zaly b\u00fdt p\u0159\u00edli\u0161 velk\u00fdmi. “<\/p>\n

Aby bylo mo\u017en\u00e9 spolupracovat\u00a0a koordinovat\u00a0pl\u00e1ny, Entente uspo\u0159\u00e1dyli druhou konferenci v Chantilly v prosinci 1915<\/a>. Rusko zastupoval nov\u00fd z\u00e1stupce, gener\u00e1l \u017dilinskij, a znovu se s koali\u010dn\u00edmi partnery pokusil dos\u00e1hnout opravdu jasn\u00fdch a jednoduch\u00fdch c\u00edl\u016f. Rusk\u00e9 velen\u00ed trvalo na tom, \u017ee \u00fatoky na z\u00e1padn\u00ed a v\u00fdchodn\u00ed front\u011b by m\u011bly b\u00fdt prov\u00e1d\u011bny ve stejnou dobu! Nem\u011blo by doch\u00e1zet k \u010dasov\u00fdm prodlev\u00e1m mezi zah\u00e1jen\u00edm operac\u00ed veden\u00fdch samostatn\u00fdmi arm\u00e1dami. Rusk\u00fd gener\u00e1l se tak\u00e9 pokusil\u00a0dos\u00e1hnout \u0159e\u0161en\u00ed, pokud \u0161lo o bezprost\u0159edn\u00ed \u00fatok ze strany ostatn\u00edch spojenc\u016f, pokud bude n\u011bkter\u00fd z nich napaden N\u011bmci, i kdy\u017e by p\u0159\u00edpravy na takov\u00fd \u00fatok je\u0161t\u011b nebyly zcela dokon\u010deny.<\/p>\n

\"LRS475917\"<\/a><\/p>\n

mar\u0161\u00e1l Joffre v Chantilly, 1915<\/p>\n

\u00a0\u00da\u010dastn\u00edci konference \u017dilinsk\u00e9ho vyslechli a zcela se shodli, \u017ee to co navrhl nedovol\u00ed nep\u0159\u00edteli svobodn\u011b man\u00e9vrovat s rezervami. A to bylo ono! Byla schv\u00e1lena pouze obecn\u00e1 ustanoven\u00ed, \u017e\u00e1dn\u00e9 konkr\u00e9tn\u00ed c\u00edle nebyly vypracov\u00e1ny. Term\u00edny budouc\u00edch \u00fatok\u016f byly stanoveny v memorandu vytvo\u0159en\u00e9m francouzsk\u00fdm gener\u00e1ln\u00edm \u0161t\u00e1bem. Zpo\u010d\u00e1tku bylo\u00a0v\u0161echno\u00a0pl\u00e1nov\u00e1no jak to po\u017eadoval gener\u00e1ln\u00ed \u017dilinskij – sou\u010dasn\u00fd \u00fatok na z\u00e1padn\u00ed a v\u00fdchodn\u00ed front\u011b – pak ale byly zavedeny „mal\u00e9“ zm\u011bny.<\/p>\n

\u00a0Podle aktualizovan\u00e9ho spojeneck\u00e9ho pl\u00e1nu byl \u00fatok na francouzsk\u00e9 front\u011b\u00a0pl\u00e1nov\u00e1n na 1. \u010dervenec 1916 a na rusk\u00e9 front\u011b – o dva t\u00fddny d\u0159\u00edve.<\/strong> Tedy dost \u010dasu pro N\u011bmce, aby p\u0159esunuli sv\u00e9 divize po \u017eeleznici na ruskou frontu. Jin\u00fdmi slovy, v pl\u00e1nu p\u0159ipraven\u00e9m\u00a0Angli\u010dany a Francouzi, Rusko si m\u011blo op\u011bt nalo\u017eit\u00a0hlavn\u00ed b\u0159emeno v\u00e1lky a n\u00e1sleduj\u00edc\u00ed ud\u00e1losti nic nezm\u011bnilo, bez ohledu na p\u0159\u00edpadn\u00e9 zm\u011bny v politick\u00e9 a vojensk\u00e9 situaci.<\/p>\n

Zd\u00e1 se, \u017ee z n\u011bjak\u00e9ho d\u016fvodu se\u00a0historici vyh\u00fdbaj\u00ed zaj\u00edmav\u00e9mu vzoru: bez ohledu na to, kter\u00e1 zem\u011b vstoupila do v\u00e1lky, a nez\u00e1le\u017eelo na tom, na \u010d\u00ed stran\u011b,\u00a0 Rusko bylo jedinou zem\u00ed, kter\u00e1 na tom byla h\u016f\u0159e!<\/strong><\/p>\n

\"1916Nov1-Dec31RomaniaHoffman\"<\/a><\/p>\n

Vstup Rumunska do v\u00e1lky dne 27. srpna roku 1916 <\/strong>je p\u011bknou ilustrac\u00ed. Nebo sp\u00ed\u0161 to sv\u011bd\u010d\u00ed o\u00a0vytrvalosti, s n\u00ed\u017e\u00a0 „Spojenci“ do v\u0161eho vt\u00e1hli Bukure\u0161\u0165. „Z vojensk\u00e9ho hlediska to p\u0159edstavuje pro Rusko ur\u010dit\u00fd probl\u00e9m“, napsal Mannerheim. Je patrn\u00fd\u00a0\u0161iroce zn\u00e1m\u00fd pohled, kter\u00fd \u0159ada autor\u016f uplat\u0148uje na\u00a0r\u016fzn\u00fdch vojensk\u00fdch autority. Podstatou je:\u00a0nebylo d\u016fle\u017eit\u00e9, na \u010d\u00ed stran\u011b Rumunsko vstoupilo do v\u00e1lky, proto\u017ee mno\u017estv\u00ed vojensk\u00e9 s\u00edly pot\u0159ebn\u00e9 ke zni\u010den\u00ed nebo\u00a0k \u00fastupu by bylo \u00fapln\u011b stejn\u00e9. A v tom je ten\u00a0„probl\u00e9m“: vstup Rumunska do v\u00e1lky nebyl \u017e\u00e1dn\u00fdm p\u0159\u00ednosem pro Entente, ale mohl by zp\u016fsobit zna\u010dn\u00e9 \u0161kody\u00a0Rusku. Rumunsk\u00e1 vojensk\u00e1 s\u00edla byla velmi mal\u00e1, ale zem\u011b sd\u00edlela s Ruskem dlouhou hranici. Pokud by Rumunsko vstoupilo do v\u00e1lky, rusk\u00e9 front\u011b by se prodlou\u017eila. Nutilo by to Rusko tuto \u010d\u00e1st pokr\u00fdt a z\u00e1sobovat\u00a0a t\u00edm oslabit jin\u00e9 \u00faseky fronty. Co\u017e je p\u0159esn\u011b to, pro\u010d Angli\u010dan\u00e9 vyu\u017eili ve\u0161ker\u00e9 \u00fasil\u00ed, aby vt\u00e1hli Bukure\u0161\u0165 do v\u00e1lky. K tomu aby rumunsk\u00e1 vl\u00e1da mohla vstoupit do v\u00e1lky s lehk\u00fdm srdcem, j\u00ed brit\u0161t\u00ed diplomat\u00e9 sl\u00edbil\u00a0\u00fazemn\u00ed zisk na \u00fakor Rakousko-Uherska a uji\u0161\u0165ovali se, \u017ee Rumunsko bude moci vyhl\u00e1sit v\u00e1lku Rakousku s\u00e1mo. A tak se stalo, \u017ee Rumuni vstoupili do v\u00e1lky, ale v\u00e1lka byla vyhl\u00e1\u0161ena jim N\u011bmeckem, Bulharskem a Tureckem.<\/p>\n

Situace byla\u00a0ohromuj\u00edc\u00ed: \u010dlenov\u00e9 Entente, bojovali proti jednomu a tomut\u00e9\u017e nep\u0159\u00edteli, m\u011bli\u00a0ale\u00a0diametr\u00e1ln\u011b odli\u0161n\u00e9 \u00fahly pohledu na vstup Rumunska do v\u00e1lky. P\u0159esn\u011b tak, jak to bylo s Tureckem. Na tom nen\u00ed nic divn\u00e9ho, nicm\u00e9n\u011b. Bylo prost\u00e9, \u017ee skute\u010dn\u00e9 rusk\u00e9 c\u00edle pro vstup do v\u00e1lky a c\u00edle jeho spojenc\u016f byly jin\u00e9, stejn\u011b tak i\u00a0rozd\u00edl v jejich p\u0159\u00edstupu.<\/p>\n

Rusk\u00e1 \u010dernomo\u0159sk\u00e1 flotila\u00a0se tak\u00e9 pot\u00fdkala s novou bolest\u00ed hlavy:\u00a0m\u011bl i te\u010f nav\u00edc probl\u00e9m s ochranou rumunsk\u00e9ho pob\u0159e\u017e\u00ed p\u0159ed nep\u0159\u00e1telsk\u00fdmi plavideli. B\u011bhem sv\u00e9ho v\u00fdslechu p\u0159edt\u00edm ne\u017e byl popraven po\u017e\u00e1rn\u00edm sborem v lednu 1920, velitel t\u00e9to flotily admir\u00e1l Kol\u010dak p\u0159ipomn\u011bl fascinuj\u00edc\u00ed slova, kter\u00e1 mu \u0159ekl\u00a0osobn\u011b car Mikul\u00e1\u0161e II.:<\/p>\n

„Nesympatizuji v\u016fbec s aktu\u00e1ln\u00ed pozic\u00ed\u00a0Rumunska po jeho vstupu do v\u00e1lky: Ob\u00e1v\u00e1m se, \u017ee p\u016fjde o neziskov\u00fd podnik, kter\u00fd prodlou\u017e\u00ed pouze na\u0161i frontovou linii, ale\u00a0francouzsk\u00e9 spojeneck\u00e9 velen\u00ed\u00a0na tom trv\u00e1<\/strong>. Cht\u011bj\u00ed vstup Rumunska\u00a0do v\u00e1lky bez ohledu na to, co se d\u011bje. Poslali do Rumunska zvl\u00e1\u0161tn\u00ed misi spolu s vojensk\u00fdmi dod\u00e1vkami a tlaku spojeneck\u00e9ho velen\u00ed\u00a0jsem musel ustoupit<\/strong>.“<\/em><\/p>\n

V tomto ohledu, byla reakce hlavy francouzsk\u00e9ho velen\u00ed gener\u00e1la Joffre usv\u011bd\u010duj\u00edc\u00ed: pot\u00e9, co zjistil\u00a0vstupu Rumunska do v\u00e1lky prohl\u00e1sil nad\u0161en\u011b: „! Nen\u00ed absolutn\u011b \u010deho litovat“ Jist\u011b pochop\u00edte, pro\u010d byl francouzsk\u00fd gener\u00e1l byl tak nev\u00fdslovn\u011b \u0161\u0165astn\u00fd, kdy\u017e se pod\u00edv\u00e1te zp\u011bt na ud\u00e1losti, kter\u00e9 vedly a\u017e ke vstupu Rumunska do v\u00e1lky.<\/p>\n

Rusk\u00e1 ofenz\u00edva<\/span> (<\/span>Brusilovova ofenz\u00edva<\/a>) prob\u011bhla\u00a0koncem<\/span> srpna<\/span> 1916 a<\/span>\u00a0ihned pot\u00e9<\/span> Rumuni<\/span> ozn\u00e1mili<\/span> sv\u00e9 rozhodnut\u00ed<\/span> vstoupit do v\u00e1lky<\/span> na<\/span> stran\u011b<\/span> Entente<\/span>. Po sv\u00e9m vstupu zah\u00e1jili\u00a0ni<\/span> zah\u00e1jili<\/span> \u00fatok na<\/span> Ma\u010farsko<\/span>, co\u017e<\/span> vyvolalo <\/span>ur\u010dit\u00fd tlak na<\/span> rakousk\u00e1<\/span> vojska<\/span>. N\u011bmecko<\/span> reagoval<\/span> okam\u017eit\u011b<\/span>. N\u011bmci<\/span> v\u011bnovali 2 m\u011bs\u00edce p\u0159eskupen\u00ed vojsk<\/span> a<\/span> pak<\/span> dne 11. listopadu<\/strong><\/span> 1916<\/span><\/strong>\u00a0ka<\/span> zah\u00e1jili<\/span> \u00fatok pod<\/span> velen\u00edm gener\u00e1la<\/a><\/span> Mackensen<\/span><\/a>. Po rychl\u00e9 por\u00e1\u017ece rumunsk\u00e9<\/span> arm\u00e1dy<\/span> N\u011bmci<\/span> dos\u00e1hli<\/span> Bukure\u0161ti, kde<\/span> byly zcela zni\u010deny<\/span> v\u0161echny zb\u00fdvaj\u00edc\u00ed<\/span> rumunsk\u00e9<\/span> jednotky<\/span> ve t\u0159ech dnech, <\/span>\u00a0b\u011bhem Bitvy o<\/a><\/span>\u00a0Bukure\u0161\u0165<\/span><\/a> a<\/span> vstoupili<\/span> do<\/span> hlavn\u00edho m\u011bsta<\/span>. B\u011bhem n\u011bkolika<\/span> dn\u00ed<\/span> rumunsk\u00e1<\/span> arm\u00e1da ztratila<\/span> 120000<\/span> lid\u00ed, kte\u0159\u00ed<\/span> byli bu\u010f<\/span> zabiti<\/span> nebo<\/span> zajati a<\/span> prakticky<\/span> p\u0159estala existovat.<\/span><\/p>\n

„Rumunsko po\u017e\u00e1dal Rusko o pomoc na sam\u00e9m po\u010d\u00e1tku vojensk\u00fdch akc\u00ed a velikost pomoci byla zvy\u0161ov\u00e1na nep\u0159etr\u017eit\u011b,\u00a0s pokra\u010duj\u00edc\u00edmi n\u011bmeck\u00fdmi a rakousko-uhersk\u00fdmi \u00fatoky. Na za\u010d\u00e1tku jara 1917 tam bylo um\u00edst\u011bno 36 diviz\u00ed rusk\u00e9 p\u011bchoty a 6 diviz\u00ed rusk\u00e9 j\u00edzdy, \u0161\u00ed\u0159e fronty\u00a0byla zhruba 500 kilometr\u016f. To znamenalo, \u017ee rusk\u00e1 arm\u00e1da poslal p\u0159ibli\u017en\u011b jednu \u010dtvrtinu sv\u00fdch jednotek do Rumunska a sama z\u016fstala\u00a0t\u00e9m\u011b\u0159 bez rezerv. V dob\u011b vyvrcholen\u00ed Rusko m\u011blo dod\u00e1vat rumunsk\u00e9 arm\u00e1d\u011b\u00a0j\u00eddlo a vybaven\u00ed, ale do t\u00e9 doby se rusk\u00e1 vlastn\u00ed situace\u00a0zhor\u0161ovala den za dnem. Je to u\u010debnicov\u00fd p\u0159\u00edklad toho, jak slab\u00fd spojenec p\u0159in\u00e1\u0161\u00ed v\u00edce starost\u00ed, ne\u017e jakou pomoc\u00a0poskytuje<\/strong>! “ napsal gener\u00e1l Mannerheim\u00a0ve sv\u00fdch pam\u011btech.<\/p>\n

Francouzsk\u00fd<\/span> mar\u0161\u00e1l<\/span> Joffre<\/span> vybuchl<\/span> s<\/span> po\u017eadavkem na odeslan\u00ed\u00a0<\/span>200000<\/span> rusk\u00fdch voj\u00e1k\u016f<\/span>\u00a0k ochran\u011b Rumunska<\/span>. Rumunsk\u00fd velvyslanec<\/span> Diamandy<\/span><\/a> otravoval<\/span> cara<\/span> s pl\u00e1nem<\/span>\u00a0bukure\u0161\u0165sk\u00e9ho<\/span> gener\u00e1ln\u00edho \u0161t\u00e1bu<\/span>, aby Rusov\u00e9 soust\u0159edili<\/span> s\u00edlu 3-4<\/span> sbor\u016f a<\/span>\u00a0p\u0159es v\u00fdchodn\u00ed<\/span> Karpaty<\/span>\u00a0zas\u00e1hly<\/span> k\u0159\u00eddlo<\/span> postupuj\u00edc\u00edch<\/span> N\u011bmc\u016f<\/span>. Po\u017eadavky „<\/span>Spojenc\u016f“ byly\u00a0nemo\u017en\u00e9<\/span>: nebylo jak dostat tak mnoho voj\u00e1k\u016f na m\u00edsto v tak kr\u00e1tk\u00e9m \u010dase. Proto<\/span>, ani\u017e by<\/span> odm\u00edtl<\/span> pomoci Rumunsku<\/span>, car Mikul\u00e1\u0161<\/span> II.<\/span> a<\/span> gener\u00e1l<\/span> Aleksejev<\/span> odm\u00edtli<\/span> navrhovan\u00fd<\/span> pl\u00e1n<\/span>. Tak po\u010detn\u00e9 rezervy\u00a0prost\u011b nejsou<\/span> k dispozici<\/span> a<\/span> sta\u017een\u00ed<\/span> vojsk<\/span> by<\/span> nevyhnuteln\u011b<\/span> oslabilo frontu<\/span> a mohlo by v\u00e9st<\/span> k<\/span> tomu, \u017ee by nep\u0159\u00edteli<\/span> prorazil<\/span> n\u011bkde jinde<\/span>. Ale<\/span> zd\u00e1 se, \u017ee<\/span> to bylo p\u0159esn\u011b tou v\u011bc\u00ed<\/span>, o kterou<\/span> „<\/span>spojenci“ usilovali<\/span>. Jejich<\/span> hysterie<\/span> byla nepopsateln\u00e1<\/span>. Diamandy<\/span> si b\u011b\u017eel<\/span> st\u011b\u017eovat<\/span>\u00a0Paleologueovi,<\/span><\/a> kter\u00fd poslal<\/span> zpr\u00e1vu<\/span> do Pa\u0159\u00ed\u017ee<\/span> a<\/span> odtamtud<\/span> pak tla\u010dili a tla\u010dili. Jak se uk\u00e1zalo<\/span>, bylo to nakonec<\/span> tak jako tak rusk\u00e9 s\u00edly, kter\u00e9<\/span>\u00a0Rumuny<\/span> zachr\u00e1nily, proto\u017ee<\/span> britsk\u00e9 s\u00edly<\/span> byly<\/span> „<\/span>p\u0159ilepeny“ na<\/span> makedonsk\u00e9<\/span> front\u011b<\/span> a<\/span> nebyl schopny<\/span> se „<\/span>probojovat“ na pomoc Rumunsku<\/span>. Toto<\/span> bylo mo\u017eno<\/span> snadno<\/span> p\u0159edv\u00eddat<\/span>. Ru\u0161t\u00ed voj\u00e1ci<\/span> v\u017edy<\/span> \u0161li<\/span> na pomoc<\/span> sv\u00fdm spojenc\u016fm<\/span>, zat\u00edmco<\/span> Angli\u010dan\u00e9 a Francouzi<\/span> v\u017edy m\u011bli<\/span> po ruce p\u0159esv\u011bd\u010div\u00fd<\/span> d\u016fvod,\u00a0<\/span> aby vysv\u011btlili, pro\u010d\u00a0tak sai neu\u010dinili<\/span>.<\/strong><\/p>\n

„Co se t\u00fd\u010de Rumunska,“ napsal A. Zajonkovskyj<\/a>, zn\u00e1m\u00fd rusk\u00fd vojensk\u00fd teoretik a velitel sboru na rumunsk\u00e9 front\u011b, „dohoda byla dobr\u00fdm p\u0159\u00edkladem vojensko-politick\u00e9ho sv\u00e1ru.“ V tom smyslu, \u017ee vnutila Rumunsku <\/span>vstup do v\u00e1lky, ale\u00a0nechr\u00e1nit zemi p\u0159ed por\u00e1\u017ekou. <\/span>H\u00e1dejte pro\u010d! Kde se vzali<\/span> n\u011bme\u010dt\u00ed voj\u00e1ci, kte\u0159\u00ed porazili Rumuny? <\/span>Ze z\u00e1padn\u00ed fronty, samoz\u0159ejm\u011b! <\/span>V d\u016fsledku toho, vstup Rumunska do v\u00e1lky oslabila jak Rusko tak N\u011bmecko: bojoval proti sob\u011b je\u0161t\u011b v\u011bt\u0161\u00ed po\u010det n\u011bmeck\u00fdch a rusk\u00fdch vojsk, co\u017e bylo zcela v souladu se sc\u00e9n\u00e1\u0159em „spojenc\u016f“. Na z\u00e1padn\u00ed front\u011b <\/span>bylo m\u00e9n\u011b n\u011bmeck\u00fdch voj\u00e1k\u016f\u00a0a na\u00a0v\u00fdchodn\u00ed front\u011b jich p\u0159ibylo a stejn\u011b tak jako se v\u00e1le\u010dn\u00e9 \u00fatrapy nen\u00e1padn\u011b posunuly k Rus\u016fm, kte\u0159\u00ed ji\u017e trp\u011bli obrovsk\u00fdmi ztr\u00e1tami. <\/span>Rusk\u00e1 arm\u00e1da za\u010dala m\u00edt je\u0161t\u011b m\u00e9n\u011b d\u011blost\u0159electva a zbran\u00ed na kilometr fronty. <\/span>Dod\u00e1vky zbran\u00ed od\u00a0spojenc\u016f nebyly jak\u00e9 m\u011bly b\u00fdt, zat\u00edmco\u00a0nov\u00e9 n\u011bmeck\u00e9 divize nikdy nezapomn\u011bly vz\u00edt s sebou svoje vlastn\u00ed d\u011blost\u0159electvo.<\/span><\/p>\n

1. sv\u011btov\u00e1 v\u00e1lka je doslova\u00a0kaleidoskopem takov\u00fdchto nehezk\u00fdch p\u0159\u00edklad\u016f anglick\u00e9 politiky, d\u00edky kter\u00fdm jeden p\u0159est\u00e1v\u00e1 b\u00fdt p\u0159ekvapen jejich zradou. <\/span>

Tak<\/span> co<\/span> p\u0159inutilo<\/span> Rumunsko<\/span> vstoupit do<\/span> v\u00e1lky<\/span>, Angli\u010dan\u016fm se<\/span>\u00a0poda\u0159ilo<\/span> zma\u0159it<\/span> operaci<\/span> Ruska<\/span> k dobyt\u00ed<\/span> Bospor a<\/span> Dardanel<\/span>. Rusk\u00e9 velen\u00ed\u00a0p\u016fvodn\u011b<\/span> pl\u00e1novalo<\/span> operaci<\/span> Bospor<\/span> na<\/span> podzim roku<\/span> 1916,<\/span>\u00a0pak ale m\u011blo<\/span> st\u00e1le<\/span> pln\u00e9 ruce pr\u00e1ce<\/span> z\u00e1chranou<\/span> Rumun\u016f<\/span>, co\u017e znamenalo, \u017ee<\/span> v\u0161e\u00a0bylo posunuto na <\/span>duben<\/span> 1917.<\/span> Ale pak<\/span> se cel\u00e9 vylod\u011bn\u00ed nekonalo<\/span> –<\/span> mo\u017enost rusk\u00e9ho<\/span> obsazen\u00ed <\/span>Bosporu bylo jedn\u00edm z<\/span> d\u016fvod\u016f,<\/span> pro\u010d se<\/span> konala rusk\u00e1<\/span> revoluce<\/span>,\u00a0v \u00fanoru 1917<\/span> …<\/span><\/p>\n

 <\/p>\n

 <\/p>\n

 <\/p>\n

 <\/p>\n

 <\/p>\n

 <\/p>\n

 <\/p>\n

 <\/p>\n

 <\/p>\n

 <\/p>\n

 <\/p>\n

 <\/p>\n

 <\/p>\n

 <\/p>\n

 <\/p>\n

 <\/p>\n

 <\/p>\n

 <\/p>\n

 <\/p>\n

 <\/p>\n

 <\/p>\n

 <\/p>\n

 <\/p>\n

 <\/p>\n

 <\/p>\n

 <\/p>\n

 <\/p>\n

 <\/p>\n

 <\/p>\n

 <\/p>\n

 <\/p>\n

 <\/p>\n

 <\/p>\n

 <\/p>\n

 <\/p>\n

 <\/p>\n

 <\/p>\n

 <\/p>\n

 <\/p>\n

 <\/p>\n

 <\/p>\n

 <\/p>\n

 <\/p>\n

 <\/p>\n

 <\/p>\n

 <\/p>\n

 <\/p>\n

 <\/p>\n

 <\/p>\n

 <\/p>\n

 <\/p>\n

 <\/p>\n

 <\/p>\n

 <\/p>\n

 <\/p>\n

 <\/p>\n

 <\/p>\n

 <\/p>\n

 <\/p>\n

 <\/p>\n

 <\/p>\n

 <\/p>\n

 <\/p>\n

 <\/p>\n

 <\/p>\n

 <\/p>\n

 <\/p>\n

 <\/p>\n

 <\/p>\n

 <\/p>\n

 <\/p>\n

 <\/p>\n

 <\/p>\n

 <\/p>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

P\u0159\u00edb\u011bh 8. Velk\u00e1 podivn\u00e1 v\u00e1lka (I) origin\u00e1l zdroj – vlastn\u00ed p\u0159eklad 13.5.2015 Nikolaj Starikov (Rusko) V p\u0159edchoz\u00edch \u010dl\u00e1nc\u00edch jsme se podrobn\u011b zab\u00fdvali tajemn\u00fdmi okolnostmi vra\u017edy konn\u00edho prince Franti\u0161ka Ferdinanda v Sarajevu dne 28.\u010dervna 1914 a chytrou diplomatickou hrou, kterou sehr\u00e1la…<\/p>\n

Read more →<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"parent":344,"menu_order":8,"comment_status":"open","ping_status":"open","template":"","meta":{"footnotes":""},"class_list":["post-515","page","type-page","status-publish","hentry"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/www.nazor.org\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/pages\/515","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/www.nazor.org\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/pages"}],"about":[{"href":"https:\/\/www.nazor.org\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/types\/page"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.nazor.org\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.nazor.org\/index.php?rest_route=%2Fwp%2Fv2%2Fcomments&post=515"}],"version-history":[{"count":18,"href":"https:\/\/www.nazor.org\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/pages\/515\/revisions"}],"predecessor-version":[{"id":543,"href":"https:\/\/www.nazor.org\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/pages\/515\/revisions\/543"}],"up":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.nazor.org\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/pages\/344"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/www.nazor.org\/index.php?rest_route=%2Fwp%2Fv2%2Fmedia&parent=515"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}