{"id":392,"date":"2015-04-17T12:05:20","date_gmt":"2015-04-17T10:05:20","guid":{"rendered":"http:\/\/www.nazor.org\/?page_id=392"},"modified":"2015-04-24T09:06:55","modified_gmt":"2015-04-24T07:06:55","slug":"13-proc-londyn-obdaroval-hitlera-vidni-a-prahou","status":"publish","type":"page","link":"https:\/\/www.nazor.org\/?page_id=392","title":{"rendered":"13. Pro\u010d Lond\u00fdn obdaroval Hitlera V\u00eddn\u00ed a Prahou"},"content":{"rendered":"<p align=\"LEFT\"><span style=\"color: #ff0000;\"><strong>P\u0159\u00edb\u011bh 13.<\/strong><\/span><\/p>\n<p align=\"LEFT\">Pro\u010d Lond\u00fdn obdaroval Hitlera V\u00eddn\u00ed a Prahou\u00a0(I)<\/p>\n<p align=\"LEFT\"><a href=\"http:\/\/orientalreview.org\/2013\/07\/16\/why-london-presented-hitler-with-vienna-and-prague-i\/\" target=\"_blank\">origin\u00e1l<\/a><\/p>\n<p align=\"LEFT\">zdroj &#8211; vlastn\u00ed p\u0159eklad 17.4.2015<\/p>\n<p align=\"LEFT\">Nikolaj Starikov (Russia)<\/p>\n<p align=\"LEFT\"><em>St\u00e1tn\u00ed hranice jsou stanoveny lidmi<\/em><br \/>\n<em>a mohou b\u00fdt zm\u011bn\u011bny lidsk\u00fdmi bytostmi.<\/em><br \/>\n<strong>Adolf Hitler. Mein Kampf<\/strong><\/p>\n<p align=\"LEFT\"><em>Diplomacie, se v\u0161emi z\u00e1sadami ve v\u0161ech jej\u00edch podob\u00e1ch,<\/em><br \/>\n<em>uzn\u00e1v\u00e1 pouze skute\u010dn\u00e1 fakta.<\/em><br \/>\n<strong>Charles de Gaulle<\/strong><\/p>\n<p align=\"LEFT\">\u00a0V\u0161echny akce Adolfa Hitlera od okam\u017eiku kdy se dostal k moci v roce 1933 a\u017e do roku 1939, by se daly popsat jako jeden triumf za druh\u00fdm. \u010celil ka\u017ed\u00e9 v\u00fdzv\u011b se kterou se setkal: dostal se do veden\u00ed zem\u011b, vr\u00e1til N\u011bmecku ztracen\u00e1 \u00fazem\u00ed bez boje a dostal svolen\u00ed od Anglie a Francie na p\u0159ezbrojen\u00ed. Ale st\u00e1l p\u0159ed n\u00edm je\u0161te dal\u0161\u00ed \u00fakol a v p\u0159\u00edpad\u011b ne\u00fasp\u011bchu by byly v\u0161echny p\u0159edchoz\u00ed \u00fasp\u011bchy\u00a0t\u00e9m\u011b\u0159 zbyte\u010dn\u00e9. Nov\u00e9, v\u00fdkonn\u00e9\u00a0a sebev\u011bdom\u00e9 N\u011bmecko je zapot\u0159eb\u00ed k\u00a0\u00fatoku na SSSR. Jeho arm\u00e1da po\u017eaduje odrazov\u00fd m\u016fstkem, z n\u011bho\u017e by\u00a0mohla b\u00fdt rozm\u00edst\u011bna p\u0159i invazi. V opa\u010dn\u00e9m p\u0159\u00edpad\u011b by nebylo mo\u017en\u00e9 na Rusko \u00fato\u010dit. Koneckonc\u016f, nez\u00e1le\u017e\u00ed na tom, kolik tank\u016f a letadel Hitler ovl\u00e1dal nebo zda byly star\u00e9\u00a0\u010di nov\u00e9, pokud N\u011bmecko postr\u00e1dalo spole\u010dnou hranici se Sov\u011btsk\u00fdm svazem. Diplomat\u00e9 Anglie a Francie, z\u00e1pasili s t\u00edm jak tento probl\u00e9m vy\u0159e\u0161it.<br \/>\n<a href=\"http:\/\/www.nazor.org\/wp-content\/uploads\/2015\/04\/triumph-map.gif\"><img loading=\"lazy\" decoding=\"async\" class=\"alignright size-full wp-image-396\" src=\"http:\/\/www.nazor.org\/wp-content\/uploads\/2015\/04\/triumph-map.gif\" alt=\"triumph-map\" width=\"650\" height=\"411\" \/><\/a><\/p>\n<p align=\"LEFT\">A\u017e do te\u010f, stejn\u011b jako v p\u0159\u00edpad\u011b S\u00e1rska a Por\u00fdn\u00ed, Hitler\u00a0p\u0159eb\u00edral zem\u011b, kter\u00e9 d\u0159\u00edve pat\u0159ily c\u00edsa\u0159sk\u00e9 \u0159\u00ed\u0161i a z\u00e1padn\u00ed politici mu\u00a0z v\u011bt\u0161\u00ed \u010d\u00e1sti ud\u011blili\u00a0&#8222;odpustky&#8220;. Koneckonc\u016f, N\u011bmci jen obnovovali to, co bylo &#8222;jejich&#8220; a tak jsme se odvraceli o\u010di.<br \/>\nNicm\u00e9n\u011b, nyn\u00ed se situace zm\u011bnila. Rakousko se stalo Hitlerova prvn\u00ed opravdu &#8222;ciz\u00ed&#8220; ob\u011bt\u00ed. A to ne proto, \u017ee to bylo m\u00edsto narozen\u00ed budouc\u00edho n\u011bmeck\u00e9ho V\u016fdce, Adolfa Schicklgruber. Ani se nezm\u00edn\u00edme o p\u0159\u00edbuznosti mezi etnick\u00fdmi N\u011bmci v N\u011bmecka a Rakouskem. Nech\u00e1me to na lingvistech a etnografech. N\u00e1\u0161 c\u00edl le\u017e\u00ed jinde:\u00a0 Hitler toti\u017e poprv\u00e9 pou\u017eil hrozeb\u00a0a silou donutil kancl\u00e9\u0159e nez\u00e1visl\u00e9ho rakousk\u00e9ho st\u00e1tu k podepisu smlouvy s N\u011bmeckem, smlouvy, kter\u00e1 v podstat\u011b p\u0159ipravila men\u0161\u00ed zemi o nez\u00e1vislost.<\/p>\n<p align=\"LEFT\"><strong>11. \u00fanora 1938<\/strong> Hitler povolal rakousk\u00e9ho kancl\u00e9\u0159e <a href=\"http:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Kurt_Schuschnigg\" target=\"_blank\">Kurt von Schuschnigg<\/a> do Berchtesgadenu.V\u016fdce okam\u017eit\u011b prohl\u00e1sil, \u017ee rakousk\u00fd l\u00eddr by se m\u011bl zbavit iluz\u00ed podpory\u00a0It\u00e1lie, Francie nebo Velk\u00e9 Brit\u00e1nie. <span style=\"color: #0000ff;\">[1]<\/span><\/p>\n<p align=\"LEFT\">Po t\u011bchto &#8222;plodn\u00fdch&#8220; diskus\u00edch, von Schuschnigg ode\u0161el do V\u00eddn\u011b, st\u00e1le ani\u017e by podepsal dohodu s N\u011bmeckem nebo podl\u00e9hal zd\u011b\u0161en\u00ed p\u0159ed touto neskr\u00fdvanom taktikou. Jeho jedin\u00fd zp\u016fsob, jak odolat tlaku\u00a0N\u011bmecka bylo, uk\u00e1zat sv\u011btu, \u010d\u00edm Hitler hroz\u00ed. V p\u0159\u00edpad\u011b, \u017ee by\u00a0mezin\u00e1rodn\u00ed komunita reagovala rozhodn\u011b, Hitler by nebyl schopny pohltit rakousk\u00fd st\u00e1t.<\/p>\n<p align=\"LEFT\"><a href=\"http:\/\/www.nazor.org\/wp-content\/uploads\/2015\/04\/Kurt_Schuschnigg_1934.jpg\"><img loading=\"lazy\" decoding=\"async\" class=\" size-full wp-image-397 alignleft\" src=\"http:\/\/www.nazor.org\/wp-content\/uploads\/2015\/04\/Kurt_Schuschnigg_1934.jpg\" alt=\"Kurt_Schuschnigg_1934\" width=\"333\" height=\"368\" srcset=\"https:\/\/www.nazor.org\/wp-content\/uploads\/2015\/04\/Kurt_Schuschnigg_1934.jpg 333w, https:\/\/www.nazor.org\/wp-content\/uploads\/2015\/04\/Kurt_Schuschnigg_1934-271x300.jpg 271w, https:\/\/www.nazor.org\/wp-content\/uploads\/2015\/04\/Kurt_Schuschnigg_1934-260x287.jpg 260w, https:\/\/www.nazor.org\/wp-content\/uploads\/2015\/04\/Kurt_Schuschnigg_1934-160x177.jpg 160w\" sizes=\"auto, (max-width: 333px) 100vw, 333px\" \/><\/a><\/p>\n<p align=\"LEFT\">Kurt von Schuschnigg um\u00edstil sv\u00e9 nad\u011bje na ochranu &#8222;civilizovan\u00e9ho lidstva.&#8220; A a\u017e doned\u00e1vna, Britov\u00e9 a Francouzi zast\u00e1vali pevn\u00fd postoj k rakousk\u00e9 ot\u00e1zce. Pou\u017eili v\u0161echny mo\u017en\u00e9 prost\u0159edky, aby se pokusili zabr\u00e1nit vytvo\u0159en\u00ed jednotn\u00e9ho n\u011bmeck\u00e9ho st\u00e1tu v Evrop\u011b.<br \/>\nKdy\u017e se zhroutila habsburgsk\u00e1 \u0159\u00ed\u0161e, N\u00e1rodn\u00ed shrom\u00e1\u017ed\u011bn\u00ed nov\u00e9ho demokratick\u00e9ho Rakouska se rozhodlo, \u017ee si p\u0159eje se vr\u00e1tit do nov\u00e9ho, demokratick\u00e9ho N\u011bmecka. Nicm\u00e9n\u011b, zem\u00edm Entente se nel\u00edbilo vid\u011bt sv\u00e9 b\u00fdval\u00e9 nep\u0159\u00e1tele v takov\u00e9 pozici obnoven\u00e9 s\u00edly. Nejen \u017ee ud\u011blali v\u0161e co mohli, aby zajistili, \u017ee toto rozhodnut\u00ed rakousk\u00e9ho N\u00e1rodn\u00edho shrom\u00e1\u017ed\u011bn\u00ed nebude nikdy uskute\u010dn\u011bno, ale tak\u00e9 do smlouvy\u00a0z Versailles vlo\u017eili ustanoven\u00ed, kter\u00e9 d\u011blalo\u00a0absorbov\u00e1n\u00ed sv\u00e9ho sousedapro N\u011bmecko nemo\u017en\u00fdm : &#8222;N\u011bmecko bere na v\u011bdom\u00ed a bude respektovat striktn\u011b nez\u00e1vislost Rakouska &#8230;,\u00a0souhlas\u00ed s t\u00edm, \u017ee tato nez\u00e1vislost mus\u00ed b\u00fdt nezciziteln\u00e1, s v\u00fdjimkou souhlasu Rady Spole\u010dnosti n\u00e1rod\u016f. &#8222;Ale jen pro jistotu, podobn\u00fd z\u00e1kaz byl vlo\u017een do\u00a0smlouvy z\u00a0St.Germain,\u00a0kterou v\u00edt\u011bzov\u00e9 podepsali s Rakouskem: &#8222;nez\u00e1vislost Rakouska je nezciziteln\u00e1 &#8230; Rakousko se proto zavazuje &#8230; zdr\u017eet se jak\u00e9hokoli jedn\u00e1n\u00ed, kter\u00e9 by se p\u0159\u00edmo \u010di nep\u0159\u00edmo, nebo jak\u00fdmkoli zp\u016fsobem dalo vykl\u00e1dat jako kompromis\u00a0jeho nez\u00e1vislosti &#8230;&#8220;<\/p>\n<p align=\"LEFT\">\u00a0Stru\u010dn\u011b \u0159e\u010deno, i Anglie a Francie odol\u00e1vala v\u0161em pokus\u016fm o sjednocen\u00ed N\u011bmecka. <strong>Ale jen ne\u017e\u00a0se Adolf Hitler dostal k moci v N\u011bmecku!<\/strong><br \/>\nSrovn\u00e1me si n\u011bkolik skute\u010dnost\u00ed:<\/p>\n<ul>\n<li>Krom\u011b smluv\u00a0z Versailles a St.Germain je\u0161t\u011b\u00a0\u017denevsk\u00fd protokol, kter\u00fd byl podeps\u00e1n v \u0159\u00edjnu 1922 pod tlakem\u00a0zem\u00ed Entente, obsahoval z\u00e1vazek blokuj\u00edc\u00ed jak\u00e9koliv sbl\u00ed\u017een\u00ed mezi V\u00eddn\u00ed a Berl\u00ednem. To jasn\u011b vy\u017eadovalo, aby Raku\u0161an\u00e9 odm\u00edtali vstoupit do jak\u00e9koliv smlouvy s N\u011bmeckem.<\/li>\n<li><strong>28. srpna 1931<\/strong> St\u00e1l\u00fd dv\u016fr mezin\u00e1rodn\u00ed spravedlnosti v Haagu rozhodl, \u017ee uva\u017euje o celn\u00ed unii mezi N\u011bmeckem a Rakouskem, co\u017e \u00a0bylo v rozporu s \u017denevskou protokoly,\u00a0proto to bzlo nez\u00e1konn\u00e9.<\/li>\n<li><strong>15. \u010dervence 1932<\/strong> v souladu s \u017denevskou protokolem byla Rakousku\u00a0p\u0159isl\u00edbena velk\u00e1 finan\u010dn\u00ed p\u016fj\u010dku za podm\u00ednky, \u017ee zapomene na Anschluss (unii) s N\u011bmeckem a\u017e do roku 1952.<\/li>\n<\/ul>\n<p>Ale te\u010f v N\u011bmecku p\u0159evzal kormidlo Hitler a\u00a0postaven\u00ed Brit\u00e1nie a Francie se oto\u010dilo o\u00a0180 stup\u0148\u016f. Rakousk\u00fd kancl\u00e9\u0159 Kurt von Schuschnigg byl pak konfrontov\u00e1n s touto zm\u011bn\u011bnou postoje. Z\u00e1pad m\u011bl d\u016fvod p\u0159ijmout tvrdou linii: n\u011bmeck\u00fd V\u016fdce\u00a0ohro\u017eoval svobodu\u00a0sousedn\u00edho st\u00e1tu a poru\u0161il rakousko-n\u011bmeckou dohodu, kterou s\u00e1m podepsal. Nicm\u00e9n\u011b, diplomat\u00e9 z mocn\u00fdch z\u00e1padn\u00edch zem\u00ed ml\u010deli. Rakousko a jeho kancl\u00e9\u0159 byli ponech\u00e1ni osamoceni.<\/p>\n<p>Rakousko-n\u011bmeck\u00e1 dohoda ze dne 11.7.1936 zaru\u010dovala vz\u00e1jemn\u00e9 nevm\u011b\u0161ov\u00e1n\u00ed\u00a0do vnit\u0159n\u00edch z\u00e1le\u017eitost\u00ed, stejn\u011b jako nez\u00e1vislost Rakouska jako\u00a0&#8222;n\u011bmeck\u00e9ho st\u00e1tu.&#8220;\u00a0Jeden v\u00fdmluvn\u00fd detail &#8211;\u00a0ve sv\u00e9 snaze naj\u00edt jinou mo\u017enost, ne\u017e jen &#8222;kapitulaci &#8220; sv\u00e9 zem\u011b Hitlerovi, von Schuschnigg vypracoval dekret obnovuj\u00edc\u00ed habsbursk\u00e1\u00a0pr\u00e1va\u00a0v jejich\u00a0n\u00e1rodu. Ale Britov\u00e9 a Francouzi pot\u0159ebovali\u00a0povzbuzen\u00e9 N\u011bmecko, nikoliv obnoven\u00ed monarchie. Proto\u00a0\u0159e\u0161en\u00ed navrhovan\u00e9 von Schuschniggem nem\u011blo &#8222;nyn\u00ed podporu evropsk\u00fdch mocnost\u00ed.&#8220;\u00a0Rakousk\u00fd kancl\u00e9\u0159 m\u011bl skute\u010dn\u00fd d\u016fvod pro svou nen\u00e1vist k nacist\u016fm. Je\u0161t\u011b p\u0159ed podpisem smlouvy s N\u011bmeckem, v\u016fz vezouc\u00ed jeho man\u017eelku\u00a0utrp\u011bl tajemnou, stra\u0161livou nehodu. Jak ona tak jej\u00ed \u0159idi\u010d byli zabiti. Tato ud\u00e1lost\u00a0zvy\u0161uje podez\u0159en\u00ed\u00a0proto, \u017ee v dob\u011b sv\u00e9 smrti, m\u011bla\u00a0jeho man\u017eelka ve sv\u00e9m dr\u017een\u00ed von Schusnigg\u016fv kuf\u0159\u00edk, kter\u00fd obsahoval dokumenty,\u00a0kompromituj\u00edc\u00ed Hitlera.\u00a0Kuf\u0159\u00edk zmizel p\u0159i autonehod\u011b.<\/p>\n<p align=\"LEFT\">\u00a0Ale mus\u00edme d\u00e1t <a href=\"http:\/\/cs.wikipedia.org\/wiki\/Kurt_Schuschnigg\" target=\"_blank\">Kurt von Schuschniggovi<\/a> co mu n\u00e1le\u017e\u00ed:\u00a0br\u00e1nil se\u00a0skute\u010dn\u011b p\u0159\u00edmo a\u017e do konce. V ned\u011bli 13.b\u0159ezna 1938, von Schuschnigg napl\u00e1noval referendum. Negativn\u00ed odpov\u011b\u010f na ot\u00e1zku o slou\u010den\u00ed s N\u011bmeckem by poskytla mezin\u00e1rodn\u00edmu spole\u010denstv\u00ed\u00a0pr\u00e1vn\u00ed z\u00e1minku k odm\u00edtnut\u00ed\u00a0Hitlerova obsazen\u00ed Rakouska. V\u016fdce prost\u011b musel b\u00fdt dr\u017een mimo n\u011bkolik dn\u00ed. Ale Berlin pochopil nebezpe\u010d\u00ed spojen\u00e9 s t\u00edmto obratem ud\u00e1lost\u00ed a druh\u00fd den poslal von Schuschniggovi ultim\u00e1tum: zru\u0161it referendum a nab\u00eddnout va\u0161i rezignaci bez prodlen\u00ed.<\/p>\n<p align=\"LEFT\">\u00a0Pro\u010d sel Hitler tak ne\u010dekan\u011b ob\u00e1val vyhl\u00eddek rakousk\u00e9ho referenda? M\u011bl tak malou v\u00edru, \u017ee v\u011bt\u0161ina raku\u0161an\u016f se cht\u011bla st\u00e1t ob\u010dany T\u0159et\u00ed \u0159\u00ed\u0161e? Je mo\u017en\u00e9, \u017ee m\u011bl sv\u00e9 pochybnosti. Ale i nacistick\u00fd v\u016fdce velmi dob\u0159e v\u011bd\u011bl, jak z\u00edskat pot\u0159ebn\u00fd v\u00fdsledek u volebn\u00edch uren. V p\u0159\u00edpad\u011b, \u017ee rakousk\u00e9 org\u00e1ny\u00a0jen m\u00edrn\u011b &#8222;fal\u0161ovaly&#8220; pot\u0159ebn\u00e1 \u010d\u00edsla, pokra\u010duj\u00edc\u00ed existence nacistick\u00e9ho st\u00e1tu by se stala velmi problematickou. Z\u00e1pad cht\u011bl b\u00fdt sponzorem N\u011bmecka jen tak dlouho, dokud se bude ub\u00edrat spr\u00e1vn\u00fdm sm\u011brem. A ten\u00a0sm\u011br je na v\u00fdchod. T\u00edmto zp\u016fsobem, Hitler mohl\u00a0&#8222;krmit&#8220; cel\u00e9 zem\u011b a n\u00e1rody bez praktick\u00fdch d\u016fvod\u016f, ale pouze k zaji\u0161t\u011bn\u00ed toho, aby\u00a0rychle splnil sv\u00e9 povinnosti, kter\u00e9 m\u011bly rozpoutat v\u00e1lku s Ruskem. Nikdo by nefinancovat T\u0159et\u00ed \u0159\u00ed\u0161i bez d\u016fvodu.<\/p>\n<p align=\"LEFT\"><a href=\"http:\/\/www.nazor.org\/wp-content\/uploads\/2015\/04\/nazi-vienna.jpg\"><img loading=\"lazy\" decoding=\"async\" class=\"alignright size-full wp-image-404\" src=\"http:\/\/www.nazor.org\/wp-content\/uploads\/2015\/04\/nazi-vienna.jpg\" alt=\"nazi-vienna\" width=\"640\" height=\"360\" srcset=\"https:\/\/www.nazor.org\/wp-content\/uploads\/2015\/04\/nazi-vienna.jpg 640w, https:\/\/www.nazor.org\/wp-content\/uploads\/2015\/04\/nazi-vienna-300x169.jpg 300w, https:\/\/www.nazor.org\/wp-content\/uploads\/2015\/04\/nazi-vienna-560x315.jpg 560w, https:\/\/www.nazor.org\/wp-content\/uploads\/2015\/04\/nazi-vienna-260x146.jpg 260w, https:\/\/www.nazor.org\/wp-content\/uploads\/2015\/04\/nazi-vienna-160x90.jpg 160w\" sizes=\"auto, (max-width: 640px) 100vw, 640px\" \/><\/a><\/p>\n<p align=\"LEFT\">Rozum\u011bli v Lond\u00fdn\u011b, Pa\u0159\u00ed\u017ei a Washingtonu\u00a0situaci? Pochopili, a proto ml\u010deli. Ale kancl\u00e9\u0159 von Schuschnigg nesp\u011bchal s\u00a0reakc\u00ed na Hitlera, o\u010dek\u00e1val zahrani\u010dn\u00ed podporu. Berl\u00edn zopakovala sv\u016fj po\u017eadavek t\u0159ikr\u00e1t. Kone\u010dn\u011b <strong>11. b\u0159ezna 1938<\/strong> von Schuschnigg obdr\u017eel dal\u0161\u00ed ultim\u00e1tum: pokud nebudou spln\u011bny po\u017eadavky N\u011bmecka, t\u00e9ho\u017e dne by 200.000 n\u011bmeck\u00fdch voj\u00e1k\u016f\u00a0p\u0159ekro\u010dilo hranice s Rakouskem. Bez potvrzen\u00ed jak\u00e9koliv\u00a0diplomatick\u00e9 podpory od p\u0159edn\u00edch sv\u011btov\u00fdch mocnost\u00ed, rakousk\u00fd kancl\u00e9\u0159 oslovuje rakousk\u00e9 ob\u010dany r\u00e1diem, ozn\u00e1mil, \u017ee\u00a0by odstoupil, aby se zabr\u00e1nilo krveprolit\u00ed. <a href=\"http:\/\/cs.wikipedia.org\/wiki\/Arthur_Sey%C3%9F-Inquart\" target=\"_blank\">Arthur Seyss-Inquart<\/a>, nacistick\u00fd \u00fa\u0159edn\u00edk, jej nahradil\u00a0jako kancl\u00e9\u0159 a okam\u017eit\u011b apeloval na Berl\u00edn s \u017e\u00e1dost\u00ed o pomoc p\u0159i kontrole nepokoj\u016f \u00fadajn\u011b organizovan\u00e1 &#8222;rud\u00fdmi&#8220; sympatizanty.\u00a0Za \u00fasvitu <strong>12. b\u0159ezna<\/strong>, n\u011bmeck\u00e1 vojska vstoupila do Rakouska <span style=\"color: #0000ff;\">[2]<\/span>.<\/p>\n<p align=\"LEFT\">Proto\u017ee referendum ji\u017e bylo ozn\u00e1meno, zru\u0161en\u00ed by bylo nediplomatick\u00e9. Hitler prohl\u00e1sil, \u017ee rakousk\u00fd referendum by se m\u011blo\u00a0samoz\u0159ejm\u011b je\u0161t\u011b\u00a0konat. Jen o n\u011bco pozd\u011bji ne\u017e bylo pl\u00e1nov\u00e1no.\u00a0B\u011bhem p\u0159\u00edprav p\u0159ijeli\u00a0do V\u00eddn\u011b z Berl\u00edna t\u0159i zmocn\u011bnci\u00a0s c\u00edlem, zajistit po\u017eadovan\u00e9 ve\u0159ejn\u00e9 postoje. Tyto demokratick\u00e9 procedury m\u011bli na starosti v prvn\u00ed \u0159ad\u011b profesion\u00e1ln\u00ed operativci\u00a0SS-Reichsf\u00fchrer <a href=\"http:\/\/cs.wikipedia.org\/wiki\/Heinrich_Himmler\" target=\"_blank\">Heinrich Himmler<\/a>, SS-Obergruppenf\u00fchrer a\u00a0\u0161\u00e9f SD <a href=\"http:\/\/cs.wikipedia.org\/wiki\/Reinhard_Heydrich\" target=\"_blank\">Reinhard Heydrich<\/a> a SS-Oberstgruppenf\u00fchrer <a href=\"http:\/\/cs.wikipedia.org\/wiki\/Kurt_Daluege\" target=\"_blank\">Kurt Daluege<\/a>. S t\u00edmto spolehliv\u00fdm t\u00fdmem na\u00a0cest\u011b, m\u011bl Hitler\u00a0jen mal\u00fd d\u016fvod k obav\u00e1m o v\u00fdsledek referenda. Ve stejn\u00e9 dob\u011b, bylo rozhodnuto prov\u00e9st referendum v cel\u00e9 T\u0159et\u00ed \u0159\u00ed\u0161i.<\/p>\n<p align=\"LEFT\">SS okam\u017eit\u011b za\u010d\u00edlo stav\u011bt v Rakousku svou ma\u0161inerii \u00fatlaku. Pron\u00e1sledov\u00e1n\u00ed \u017did\u016f za\u010dalo. <a href=\"http:\/\/cs.wikipedia.org\/wiki\/Adolf_Eichmann\" target=\"_blank\">Adolf Eichmann<\/a>, dal\u0161\u00ed neslavn\u00fd osobnost\u00a0SS, brzy p\u0159ijel do V\u00eddn\u011b. Jeho posl\u00e1n\u00ed &#8211; donutit v\u0161emi dostupn\u00fdmi prost\u0159edky \u017eidovskou populaci Rakouska k emigraci. V\u0161e, co p\u0159edt\u00edm bylo vid\u011bt v N\u011bmecku, se\u00a0nyn\u00ed stalo realitou v ulic\u00edch rakousk\u00fdch m\u011bst, stejn\u011b jako nap\u0159\u00edklad \u0161ikany, obt\u011b\u017eov\u00e1n\u00ed a bit\u00ed \u017did\u016f. Mezin\u00e1rodn\u00ed spole\u010denstv\u00ed si &#8222;nev\u0161\u00edmalo&#8220; a stejn\u011b jako p\u0159edt\u00edm &#8222;nevid\u011blo&#8220; utrpen\u00ed n\u011bmeck\u00fdch \u017did\u016f.<\/p>\n<p align=\"LEFT\"><a href=\"http:\/\/www.nazor.org\/wp-content\/uploads\/2015\/04\/graz.jpg\"><img loading=\"lazy\" decoding=\"async\" class=\" size-full wp-image-407 alignleft\" src=\"http:\/\/www.nazor.org\/wp-content\/uploads\/2015\/04\/graz.jpg\" alt=\"graz\" width=\"444\" height=\"324\" srcset=\"https:\/\/www.nazor.org\/wp-content\/uploads\/2015\/04\/graz.jpg 444w, https:\/\/www.nazor.org\/wp-content\/uploads\/2015\/04\/graz-300x219.jpg 300w, https:\/\/www.nazor.org\/wp-content\/uploads\/2015\/04\/graz-260x190.jpg 260w, https:\/\/www.nazor.org\/wp-content\/uploads\/2015\/04\/graz-160x117.jpg 160w\" sizes=\"auto, (max-width: 444px) 100vw, 444px\" \/><\/a><\/p>\n<p align=\"LEFT\">Celkov\u011b byl rok 1938\u00a0&#8222;bohat\u00fd&#8220; na antisemitsk\u00e9 ud\u00e1losti ve T\u0159et\u00ed \u0159\u00ed\u0161i. <strong>16. \u010dervence<\/strong>, bylo pracovn\u00edk\u016fm pe\u010dnostn\u00edch agentur\u00a0zak\u00e1z\u00e1no str\u00e1vit noc v \u017eidovsk\u00fdch hotelech nebo penzionech; od <strong>23. \u010dervence<\/strong> byli \u017did\u00e9\u00a0povinni, v\u017edy u sebe nosit ob\u010dansk\u00fd pr\u016fkaz; <strong>27. \u010dervence<\/strong> bylo p\u0159ijato usnesen\u00ed o p\u0159ejmenov\u00e1n\u00ed ulic pojmenovan\u00fdch na po\u010dest \u017did\u016f; <strong>7. srpna\u00a0<\/strong>byl\u00a0vyd\u00e1n mand\u00e1t\u00a0zak\u00e1zuj\u00edc\u00ed \u017did\u016fm d\u00e1vat sv\u00fdm d\u011btem &#8222;tradi\u010dn\u00ed n\u011bmeck\u00e1 jm\u00e9na&#8220; a po <strong>1.lednu 1939<\/strong> a na\u0159izoval, \u017ee jm\u00e9na v\u0161ech \u017eidovsk\u00fdch d\u011bt\u00ed mus\u00ed obsahovat p\u0159\u00edponu &#8222;Izrael&#8220; pro chlapce a &#8222;Sarah&#8220; pro d\u00edvky;\u00a0 <strong>31.srpna<\/strong> byla ulo\u017eena omezen\u00ed\u00a0o po\u0161t\u011b\u00a0pos\u00edlan\u00e9\u00a0\u017did\u016fm &#8211; na rubu ob\u00e1lek, kter\u00e9 byly ur\u010deny pro n\u011bmeck\u00e9 p\u0159\u00edjemce byla p\u0159id\u00e1na fr\u00e1ze &#8222;nen\u00ed pro \u017didy&#8220;;\u00a0od <strong>11.listopadu <\/strong>ji\u017e mohli \u017eidovsk\u00e9 d\u011bti\u00a0nav\u0161t\u011bvuj\u00ed b\u011b\u017en\u00e9 n\u011bmeck\u00e9 \u0161koly. &#8222;Mezin\u00e1rodn\u00ed spole\u010denstv\u00ed&#8220;\u00a0tomuto nev\u011bnovalo &#8222;\u017e\u00e1dnou pozornost&#8220;, a to v\u016fbec &#8230;<\/p>\n<p align=\"LEFT\">Na setk\u00e1n\u00ed s novin\u00e1\u0159i, americk\u00fd prezident <a href=\"http:\/\/cs.wikipedia.org\/wiki\/Franklin_Delano_Roosevelt\" target=\"_blank\">Franklin Delano Roosevelt<\/a> odm\u00edtl komentovat ud\u00e1losti v Rakousku. Britsk\u00fd ministr financ\u00ed, <a href=\"http:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/John_Simon,_1st_Viscount_Simon\" target=\"_blank\">Sir John Simon<\/a>, prohl\u00e1sil, \u017ee Spojen\u00e9 kr\u00e1lovstv\u00ed nikdy neposkytlo \u017e\u00e1dn\u00e9 zvl\u00e1\u0161tn\u00ed z\u00e1ruky\u00a0nez\u00e1vislosti t\u00e9to zem\u011b. V\u0161echny p\u0159ek\u00e1\u017eky Angli\u00ed z\u0159\u00edzen\u00e9, aby se zabr\u00e1nilo sjednocen\u00ed etnick\u00fdch N\u011bmc\u016f z Rakouska a N\u011bmecka, byly okam\u017eit\u011b odstran\u011bny. <strong>14. b\u0159ezna 1938<\/strong>, byla ot\u00e1zka p\u0159ipojen\u00ed Rakouska k N\u011bmecku\u00a0projedn\u00e1na v britsk\u00e9 Doln\u00ed sn\u011bmovn\u011b. Britsk\u00fd premi\u00e9r <a href=\"http:\/\/cs.wikipedia.org\/wiki\/Neville_Chamberlain\" target=\"_blank\">Neville Chamberlain <\/a>informoval Parlament, \u017ee britsk\u00fd a francouzsk\u00fd velvyslanec podali protest\u00a0n\u011bmeck\u00e9 vl\u00e1d\u011b, pokud jde o n\u00e1sil\u00ed v Rakousku. Je zaj\u00edmav\u00e9 si pov\u0161imnout, \u017ee n\u011bmeck\u00fd ministr zahrani\u010d\u00ed prost\u011b odm\u00edtl p\u0159ijmout anglickou n\u00e1mitku! Co bylo d\u00e1l? V\u00fdzva k bojkotu, mobilizace?<\/p>\n<p align=\"LEFT\">Ne. <strong>O dva t\u00fddny pozd\u011bji, dne 2. dubna 1938, britsk\u00e1 vl\u00e1da form\u00e1ln\u011b uznala zabr\u00e1n\u00ed Rakouska N\u011bmeckem.<\/strong><\/p>\n<div>\n<p>Pozn\u00e1mky:<\/p>\n<p><a title=\"\" href=\"http:\/\/orientalreview.org\/2013\/08\/19\/episode-14-how-adolf-hitler-turned-to-be-a-defiant-aggressor-i\/#_ftnref1\"><sup><span style=\"text-decoration: underline;\"><span style=\"color: #0066cc; font-size: xx-small; text-decoration: underline;\">[1]<\/span><\/span><\/sup><\/a>\u00a0V z\u00e1jmu vyveden\u00ed\u00a0von Schuschnigga z rovnov\u00e1hy, Hitler p\u0159\u00edsn\u011b zak\u00e1zal tomuto nenasytn\u00e9mu ku\u0159\u00e1kovi\u00a060 cigaret denn\u011b kou\u0159en\u00ed od rozb\u0159esku po cel\u00fd pr\u016fb\u011bh jedn\u00e1n\u00ed.<\/p>\n<\/div>\n<div>\n<p><span class=\"Apple-converted-space\"><a title=\"\" href=\"http:\/\/orientalreview.org\/2013\/08\/19\/episode-14-how-adolf-hitler-turned-to-be-a-defiant-aggressor-i\/#_ftnref1\"><sup><span style=\"text-decoration: underline;\"><span style=\"color: #0066cc; font-size: xx-small; text-decoration: underline;\">[2]<\/span><\/span><\/sup><\/a>\u00a0<\/span><a href=\"http:\/\/cs.wikipedia.org\/wiki\/Kurt_Schuschnigg\" target=\"_blank\">Kurt von Schuschnigg<\/a> draze zaplatil za sv\u016fj odpor v\u016f\u010di Hitlerov\u00fdm pl\u00e1n\u016fm.\u00a0 Po p\u0159ipojen\u00ed\u00a0Rakouska k N\u011bmecku, byl n\u011bkolik t\u00fddn\u016f dr\u017een <a href=\"http:\/\/cs.wikipedia.org\/wiki\/Gestapo\" target=\"_blank\">Gestapem<\/a> p\u0159edt\u00edm, ne\u017e byl posl\u00e1n do koncentra\u010dn\u00edho t\u00e1bora, kde z\u016fstal a\u017e do kv\u011btna 1945.<\/p>\n<hr \/>\n<p align=\"LEFT\">Pro\u010d Lond\u00fdn obdaroval Hitlera V\u00eddn\u00ed a Prahou (II)<\/p>\n<p align=\"LEFT\"><a href=\"http:\/\/orientalreview.org\/2013\/07\/20\/episode-13-why-london-presented-hitler-with-vienna-and-prague-ii\/\" target=\"_blank\">origin\u00e1l<\/a><\/p>\n<p align=\"LEFT\">zdroj &#8211; vlastn\u00ed p\u0159eklad 21.4.2015<\/p>\n<p align=\"LEFT\">Nikolaj Starikov (Russia)<\/p>\n<p align=\"LEFT\">\u00a0Jak\u00e1koli diskuse o Hitlerov\u011b p\u0159evzet\u00ed Rakouska mus\u00ed obsahovat d\u016fle\u017eitou roli, kterou hr\u00e1l p\u0159i an\u0161lusu Mussolini. Vzhledem k tomu, \u017ee It\u00e1lie byla jedn\u00edm z v\u00edt\u011bz\u016f\u00a0<a href=\"http:\/\/cs.wikipedia.org\/wiki\/Prvn%C3%AD_sv%C4%9Btov%C3%A1_v%C3%A1lka\" target=\"_blank\">1.sv\u011btov\u00e9 v\u00e1lky<\/a>,\u00a0byla zem\u011b\u00a0jedn\u00edm z hlavn\u00edch garant\u016f rakousk\u00e9 neutrality a suverenity. D\u016fvod byl prost\u00fd: v souladu s \u010dl\u00e1nkem 36, <a href=\"http:\/\/cs.wikipedia.org\/wiki\/Saint-Germainsk%C3%A1_smlouva\" target=\"_blank\">Smlouvy ze St.Germain<\/a>, It\u00e1lie obdr\u017eela v\u00fdznamn\u00e9 \u00fazemn\u00ed \u00fastupky\u00a0od b\u00fdval\u00e9ho Rakousko-Uherska, a proto m\u011bla nejv\u011bt\u0161\u00ed z\u00e1jem na zachov\u00e1n\u00ed Rakousk\u00e9 samostatnosti.<\/p>\n<p align=\"LEFT\">V\u00edde\u0148\u00a0vkl\u00e1dala\u00a0v Mussoliniho zvl\u00e1\u0161tn\u00ed nad\u011bji, kter\u00fd se zd\u00e1la b\u00fdt na prvn\u00ed pohled\u00a0od\u016fvodn\u011bnou: v roce 1934, kdy m\u00edstn\u00ed nacistick\u00e9 hnut\u00ed zvedlo hlavu a stal se neobvykle aktivn\u00edm, It\u00e1lie nasadila jednotky na hranici s Rakouskem, tak\u017ee bylo jasn\u00e9, \u017ee nebude tolerovat \u017e\u00e1dnou n\u011bmeckou nadvl\u00e1du Rakouska, It\u00e1lie v\u0161ak neud\u011blal nic, aby pomohl sv\u00e9mu sousedu b\u011bhem an\u0161lusu. Pod\u00edv\u00e1me-li se na zm\u011bn\u011bnou pozici Mussoliniho, mus\u00edme m\u00edt na pam\u011bti, \u017ee i kdy\u017e mezi Berl\u00ednem a \u0158\u00edmem existovalo form\u00e1ln\u00ed spojenectv\u00ed, v\u016fdce It\u00e1lie je\u0161t\u011b nem\u011bl d\u016fvod c\u00edtit povinnost dok\u00e1zat, \u017ee je toto p\u0159\u00e1telstv\u00ed\u00a0v\u00e1\u017en\u00fdm. <span style=\"color: #0000ff;\">[1]<\/span> Pro Mussoliniho, fa\u0161istu, nebylo \u017e\u00e1dnou povinnost\u00ed bezpodm\u00edne\u010dn\u011b podporovat Hitlera, nacistu!Sd\u00edlen\u00fd psychologick\u00fd a ideologick\u00fd vytah je jedna v\u011bc, ale potenci\u00e1ln\u00ed n\u00e1vrat\u00a0d\u0159\u00edve rakousk\u00fdch, v sou\u010dasn\u00e9 dob\u011b italsk\u00fdch \u00fazem\u00ed, do zem\u00ed ob\u00fdvan\u00e9 etnick\u00fdmi N\u011bmci byl n\u011bco \u00fapln\u011b jin\u00e9ho. <span style=\"color: #0000ff;\">[2]<\/span> svrchovanost.<\/p>\n<p align=\"LEFT\"><a href=\"http:\/\/www.nazor.org\/wp-content\/uploads\/2015\/04\/mussolini.jpg\"><img loading=\"lazy\" decoding=\"async\" class=\"alignright size-full wp-image-414\" src=\"http:\/\/www.nazor.org\/wp-content\/uploads\/2015\/04\/mussolini.jpg\" alt=\"mussolini\" width=\"264\" height=\"272\" srcset=\"https:\/\/www.nazor.org\/wp-content\/uploads\/2015\/04\/mussolini.jpg 264w, https:\/\/www.nazor.org\/wp-content\/uploads\/2015\/04\/mussolini-260x268.jpg 260w, https:\/\/www.nazor.org\/wp-content\/uploads\/2015\/04\/mussolini-160x165.jpg 160w\" sizes=\"auto, (max-width: 264px) 100vw, 264px\" \/><\/a><\/p>\n<p align=\"LEFT\">Pro\u010d se Mussolini\u00a0choval t\u00edmto zp\u016fsobem? <strong>It\u00e1lie byla bohat\u011b odm\u011bn\u011bna za zast\u00e1v\u00e1n\u00ed t\u00e9to pozice k rakousk\u00e9 ot\u00e1zce &#8230; Angli\u00ed a USA.<\/strong><\/p>\n<p align=\"LEFT\">Faktem je, \u017ee Mussolini byl uchv\u00e1cen hrdinsk\u00fdmi \u010diny starov\u011bk\u00e9ho \u0158\u00edma a rozhodl vybudovat stejnou novou \u0159\u00ed\u0161i\u00a0z It\u00e1lie. Prvn\u00edm testem s\u00edly nov\u00e9ho fa\u0161istick\u00e9ho st\u00e1tu\u00a0na Etiopii, zn\u00e1mou v t\u00e9 dob\u011b jako Habe\u0161. <a href=\"http:\/\/cs.wikipedia.org\/wiki\/Druh%C3%A1_italsko-etiopsk%C3%A1_v%C3%A1lka\" target=\"_blank\">Ital\u0161t\u00ed voj\u00e1ci vtrhli do zem\u011b <strong>4.\u0159\u00edjna 1935<\/strong>.<\/a><\/p>\n<p align=\"LEFT\">Habe\u0161 po\u017eadovala, aby\u00a0It\u00e1lie \u010delila mezin\u00e1rodn\u00edm sankc\u00edm. Dne <strong>7. \u0159\u00edjna 1935<\/strong> Spole\u010dnost n\u00e1rod\u016f uznala It\u00e1lii za agresora, ale to nevedlo k \u017e\u00e1dn\u00fdm hmatateln\u00fdm d\u016fsledky pro Mussoliniho re\u017eim, proto\u017ee &#8222;sankce&#8220;, kter\u00e9 byly ulo\u017eeny umo\u017e\u0148ovaly It\u00e1lii nad\u00e1le stabiln\u011b v\u00e9st v\u00e1lku. Ot\u00e1zka v\u00e1\u017en\u00fdch akc\u00ed jako je nap\u0159\u00edklad p\u0159eru\u0161en\u00ed diplomatick\u00fdch vztah\u016f nebo vojensk\u00e9ho tlaku na agresora, nebyla nikdy ani vznesena. Je v\u00fdmluvn\u00e9, \u017ee v dokumentech Spole\u010dnosti n\u00e1rod\u016f neexistuje \u017e\u00e1dn\u00e1 zm\u00ednka\u00a0o embargo na nejd\u016fle\u017eit\u011bj\u0161\u00edch surovin pro It\u00e1lii: ropu, \u017eeleznou rudu a uhl\u00ed. Krom\u011b toho, USA a N\u011bmecko, kter\u00e9 nejsou \u010dleny Spole\u010dnosti n\u00e1rod\u016f, a byli proto \u017e\u00e1dnou povinnost dodr\u017eovat re\u017eim sankc\u00ed. Naopak Spojen\u00e9 st\u00e1ty v\u00fdrazn\u011b zv\u00fd\u0161ily sv\u00e9 dod\u00e1vky ropy tomuto \u00fato\u010d\u00edc\u00edmu n\u00e1rodu mezi lety 1935-1936 a britsk\u00e1 vl\u00e1da zam\u00edtla n\u00e1vrh na n\u00e1mo\u0159n\u00ed blok\u00e1du It\u00e1lie a uzav\u0159en\u00ed Suezsk\u00e9ho pr\u016fplavu\u00a0sv\u00fdmi plavidly, kter\u00e1 by mohly b\u00fdt pou\u017eita jako v\u00fdznamn\u00e1 forma tlaku. <span style=\"color: #0000ff;\">[3]<\/span><\/p>\n<p align=\"LEFT\"><a href=\"http:\/\/www.nazor.org\/wp-content\/uploads\/2015\/04\/dessie.jpg\"><img loading=\"lazy\" decoding=\"async\" class=\"  wp-image-417 alignleft\" src=\"http:\/\/www.nazor.org\/wp-content\/uploads\/2015\/04\/dessie.jpg\" alt=\"dessie\" width=\"817\" height=\"524\" srcset=\"https:\/\/www.nazor.org\/wp-content\/uploads\/2015\/04\/dessie.jpg 993w, https:\/\/www.nazor.org\/wp-content\/uploads\/2015\/04\/dessie-300x192.jpg 300w, https:\/\/www.nazor.org\/wp-content\/uploads\/2015\/04\/dessie-560x359.jpg 560w, https:\/\/www.nazor.org\/wp-content\/uploads\/2015\/04\/dessie-260x167.jpg 260w, https:\/\/www.nazor.org\/wp-content\/uploads\/2015\/04\/dessie-160x103.jpg 160w\" sizes=\"auto, (max-width: 817px) 100vw, 817px\" \/><\/a><\/p>\n<p align=\"LEFT\">I kdy\u017e jejich s\u00edly byly nerovn\u00e9, \u0161patn\u011b ozbrojen\u00ed Etiopan\u00e9 kladli hou\u017eevnat\u00fd odpor. V reakci na to italsk\u00e1 arm\u00e1da pou\u017e\u00edvala jedovat\u00e9 plyny proti civiln\u00edmu obyvatelstvu Etiopie <span style=\"color: #0000ff;\">[4]<\/span> M\u00edsto toho, aby odsoudila tento zv\u011brstva, Brit\u00e1nie zast\u00e1vala\u00a0podivn\u00e9 pozice:&#8230; Nejen\u017ee odm\u00edtala zp\u0159\u00edsnit sankce, ale za\u010dala vlastn\u011b\u00a0bojovat\u00a0za jejich \u00fapln\u00e9 zru\u0161en\u00ed. Dne <strong>18. \u010dervna 1936<\/strong> ministr zahrani\u010dn\u00edch v\u011bc\u00ed <a href=\"http:\/\/cs.wikipedia.org\/wiki\/Anthony_Eden\" target=\"_blank\">Anthony Eden<\/a>, mluvil v poslaneck\u00e9 sn\u011bmovn\u011b a tvrd\u00ed, \u017ee sankce proti It\u00e1lii\u00a0nep\u0159inesly o\u010dek\u00e1van\u00e9 v\u00fdsledky. Jak jsme \u010dasto\u00a0vid\u011bli, byl to Lond\u00fdn, kter\u00fd se choval jako politick\u00fd propag\u00e1tor nov\u00e9ho politick\u00e9ho sm\u011bru na sv\u011btov\u00e9 sc\u00e9n\u011b. A tak <strong>4. \u010dervence 1936,<\/strong> pot\u00e9 co Italov\u00e9 obsadili etiopsk\u00e9 hlavn\u00edho m\u011bsta <a href=\"http:\/\/cs.wikipedia.org\/wiki\/Addis_Abeba\" target=\"_blank\">Addis Abebu<\/a>, Spole\u010dnost n\u00e1rod\u016f se rozhodla, vzd\u00e1t se budouc\u00edch sankc\u00ed.<\/p>\n<p align=\"LEFT\">Ale\u00a0jak\u00e1 je souvislost mezi\u00a0obsazen\u00edm Habe\u0161e a rakousk\u00e9m an\u0161lusem? Souvis\u00ed p\u0159\u00edmo. Mussoliniho vst\u0159\u00edcn\u00fd postoj, kter\u00fd umo\u017enil Hitlerovi zni\u010dit sv\u00e9ho souseda byl okam\u017eit\u011b odm\u011bn\u011bn. <strong>12.b\u0159ezna 1938<\/strong> byly v\u0161echny silnice vedouc\u00ed do V\u00eddn\u011b pln\u00e9 jedouc\u00edch\u00a0 n\u011bmeck\u00fdch tank\u016f a <strong>16.dubna\u00a01938<\/strong> byla podeps\u00e1na v \u0158\u00edm\u011b s malou famf\u00e1rou\u00a0<a href=\"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Easter_Accords\" target=\"_blank\">Anglo-italsk\u00e1 dohoda<\/a>. Anglie a It\u00e1lie se zav\u00e1zaly vytvo\u0159it mezi sebou &#8222;dobr\u00e9 sousedsk\u00e9 vztahy&#8220;. Ale nejd\u016fle\u017eit\u011bj\u0161\u00ed byl anglick\u00e9 uzn\u00e1n\u00ed italsk\u00e9ho obsazen\u00ed Habe\u0161e. Tito brit\u0161t\u00ed p\u00e1nov\u00e9 doslova vym\u011bnil Addis Abebu za V\u00edde\u0148.<\/p>\n<p align=\"LEFT\">Na seznam evropsk\u00fdch metropol\u00ed, kter\u00e9 byly nestydat\u011b &#8222;p\u0159ed\u00e1ny&#8220;\u00a0V\u016fdci by m\u011bl podle v\u0161eho obsahovat i \u0161pan\u011blsk\u00fd Madrid. Hitler\u00a0vytv\u00e1\u0159\u00ed obrovskou novou arm\u00e1du z\u00e1vratnou rychlost\u00ed a nal\u00e9hav\u011b pot\u0159eboval pro testovac\u00ed oblast pro zkou\u0161en\u00ed nov\u00fdch technologi\u00ed, \u0161kolen\u00ed d\u016fstojnick\u016f, atd. Tato testovac\u00ed oblast pro n\u011bj byla vytvo\u0159ena.<\/p>\n<p align=\"LEFT\">Pozad\u00edm pro <a href=\"http:\/\/cs.wikipedia.org\/wiki\/%C5%A0pan%C4%9Blsk%C3%A1_ob%C4%8Dansk%C3%A1_v%C3%A1lka\" target=\"_blank\">\u0160pan\u011blskou ob\u010danskou v\u00e1lku<\/a> v \u017e\u00e1dn\u00e9m p\u0159\u00edpad\u011b nebyl boj mezi\u00a0komunismem a fa\u0161ismem. Byla to gener\u00e1lka pro budouc\u00ed plnou\u00a0vojenskou konfrontaci mezi SSSR a N\u011bmeckem. Brit\u00e1nie a Francie, kter\u00e9 se zahalovaly f\u00edkov\u00fdm listem neutrality, byly ve skute\u010dnosti aktivn\u011b n\u00e1pomocny jedn\u00e9 ze stran konfliktu &#8211; povstalc\u016fm gener\u00e1la Franco, ne legitimn\u00ed vl\u00e1d\u011b \u0160pan\u011blska. Tato pomoc poskytovan\u00e1 &#8222;demokraci\u00ed&#8220;\u00a0\u0161pan\u011blsk\u00fdm fa\u0161ist\u016fm byla n\u011bkdy nep\u0159\u00edm\u00fd, ale \u010dasto pom\u011brn\u011b jednoduch\u00e1.<\/p>\n<p align=\"LEFT\"><a href=\"http:\/\/www.nazor.org\/wp-content\/uploads\/2015\/04\/Francisco-Franco.jpg\"><img loading=\"lazy\" decoding=\"async\" class=\"alignright size-full wp-image-418\" src=\"http:\/\/www.nazor.org\/wp-content\/uploads\/2015\/04\/Francisco-Franco.jpg\" alt=\"Francisco-Franco\" width=\"402\" height=\"402\" srcset=\"https:\/\/www.nazor.org\/wp-content\/uploads\/2015\/04\/Francisco-Franco.jpg 402w, https:\/\/www.nazor.org\/wp-content\/uploads\/2015\/04\/Francisco-Franco-150x150.jpg 150w, https:\/\/www.nazor.org\/wp-content\/uploads\/2015\/04\/Francisco-Franco-300x300.jpg 300w, https:\/\/www.nazor.org\/wp-content\/uploads\/2015\/04\/Francisco-Franco-260x260.jpg 260w, https:\/\/www.nazor.org\/wp-content\/uploads\/2015\/04\/Francisco-Franco-160x160.jpg 160w\" sizes=\"auto, (max-width: 402px) 100vw, 402px\" \/><\/a><\/p>\n<p align=\"LEFT\">Samoz\u0159ejm\u011b, \u017ee p\u00e1n v Lond\u00fdn\u011b se nestaral o gener\u00e1la Franca osobn\u011b nebo o jeho my\u0161lenky. Ale o v\u00edt\u011bzstv\u00ed fa\u0161ismu ve \u0161pan\u011blsk\u00e9 ob\u010dansk\u00e9 v\u00e1lce, kter\u00e9 by\u00a0dovolilo brit\u0161t\u00ed diplomat\u016fm vy\u0159e\u0161it n\u011bkolik velmi d\u016fle\u017eit\u00fdch ot\u00e1zek:<\/p>\n<ul>\n<li>Hitler a Mussolini dostali mo\u017enost bojovat a vyhr\u00e1t na obsah jejich srdc\u00ed, z\u00edskat d\u016fv\u011bru ve sv\u00e9 \u00fasp\u011bchy, a vyzkou\u0161et sv\u00e9 arm\u00e1dy a vojensk\u00e9 techniky v prost\u0159ed\u00ed re\u00e1ln\u00e9ho sv\u011bta.<\/li>\n<li>v p\u0159\u00edpad\u011b\u00a0by potenci\u00e1ln\u00ed agreso\u0159i z\u00edskali v\u00fdznamn\u00fd zdroj surovin <span style=\"color: #0000ff;\">[5]<\/span><\/li>\n<li>\u00faheln\u00fd k\u00e1men nacistick\u00e9 ideologie\u00a0boj a ni\u010den\u00ed komunicmu, byl n\u00e1zorn\u011b potvrzen<\/li>\n<\/ul>\n<p align=\"LEFT\">Povst\u00e1n\u00ed proti \u0161pan\u011blsk\u00e9 vl\u00e1d\u011b za\u010dalo ve\u010der <strong>17.\u010dervence 1936<\/strong> ve \u0161pan\u011blsk\u00e9m Maroku a na Kan\u00e1rsk\u00fdch\u00a0a Bale\u00e1rsk\u00fdch ostrovech. M\u00e9n\u011b ne\u017e dva t\u00fddny po p\u0159evratu\u00a0dorazily dv\u011b n\u011bmeck\u00e9 vojensk\u00e9 letky\u00a0na pob\u0159e\u017e\u00ed \u0160pan\u011blska a n\u011bmeck\u00e1 dopravn\u00ed letadla let\u011bla do Maroka. S\u00a0Hitlerovou pomoc\u00ed, maro\u010dt\u00ed voj\u00e1ci bezpe\u010dn\u011b p\u0159ist\u00e1li na \u0161pan\u011blsk\u00e9 pevnin\u011b.<\/p>\n<p align=\"LEFT\">Jak m\u011blo mezin\u00e1rodn\u00ed spole\u010denstv\u00ed reagovat na z\u00e1sah t\u0159et\u00ed zem\u011b\u00a0do vnit\u0159n\u00edho\u00a0\u0161pan\u011blsk\u00e9ho konfliktu? Zvl\u00e1\u0161t\u011b kdy\u017e se tato zem\u011b\u00a0p\u0159ipravovala na podporu vojensk\u00fdch jednotek bou\u0159\u00edc\u00edch se\u00a0proti legitimn\u00ed vl\u00e1d\u011b? Mohli reagovali pom\u011brn\u011b siln\u011b\u00a0sankcemi, bojkotem nebo po\u017eadavkem na okam\u017eit\u00e9 ukon\u010den\u00ed z\u00e1sahu. Nesm\u00edme zapom\u00ednat,\u00a0\u017ee kon\u00e1n\u00ed olympijsk\u00fdch her bylo napl\u00e1nov\u00e1no\u00a0pro Berl\u00edn na srpen 1936 &#8211; tato akce byla nesm\u00edrn\u011b d\u016fle\u017eit\u00e1 pro nacistick\u00fd re\u017eim.\u00a0M\u011bs\u00edc p\u0159edt\u00edm byl Hitler zam\u011bstn\u00e1n\u00a0ob\u010danskou v\u00e1lkou ve \u0160pan\u011blsku!\u00a0New York, zakl\u00e1daj\u00edc\u00ed ob\u010dansk\u00e9 komise\u00a0k bojkotu n\u011bmeck\u00e9 olympi\u00e1dy, zoufale pot\u0159eboval tyto argumenty! Ale mezin\u00e1rodn\u00ed spole\u010denstv\u00ed tvrdo\u0161\u00edjn\u011b nerespektovalo \u010diteln\u00e1 znamen\u00ed &#8222;Z\u00e1kaz vstupu pro \u017didy nebo psy&#8220;, vis\u00edc\u00ed na dve\u0159\u00edch ve\u0159ejn\u00fdch toalet ve T\u0159et\u00ed \u0159\u00ed\u0161i. A pak Hitler s\u00e1m poskytl dar t\u011bm, kte\u0159\u00ed byli dychtiv\u00ed ho zbavit olympijsk\u00e9ho ohn\u011b &#8211;\u00a0vojensky zas\u00e1hl v nez\u00e1visl\u00e9 zemi. Mo\u017en\u00e1, \u017ee te\u010f by mohl bojkot fa\u0161istick\u00fdch olympijsk\u00fdch her\u00a0za\u010d\u00edt?<\/p>\n<p align=\"LEFT\">Pro\u010d na se Hitler vzal takov\u00e9 riziko? <strong>Proto\u017ee v\u011bd\u011bl, \u017ee T\u0159et\u00ed \u0159\u00ed\u0161e dr\u017eela nejv\u00edce v\u00fdhod! Tak dlouho, dokud jednala v souladu s dohodami se sv\u00fdmi britsk\u00fdmi partnery.<\/strong><\/p>\n<p align=\"LEFT\"><a href=\"http:\/\/www.nazor.org\/wp-content\/uploads\/2015\/04\/guernica.jpg\"><img loading=\"lazy\" decoding=\"async\" class=\" size-full wp-image-420 alignleft\" src=\"http:\/\/www.nazor.org\/wp-content\/uploads\/2015\/04\/guernica.jpg\" alt=\"guernica\" width=\"490\" height=\"359\" srcset=\"https:\/\/www.nazor.org\/wp-content\/uploads\/2015\/04\/guernica.jpg 490w, https:\/\/www.nazor.org\/wp-content\/uploads\/2015\/04\/guernica-300x220.jpg 300w, https:\/\/www.nazor.org\/wp-content\/uploads\/2015\/04\/guernica-260x190.jpg 260w, https:\/\/www.nazor.org\/wp-content\/uploads\/2015\/04\/guernica-160x117.jpg 160w\" sizes=\"auto, (max-width: 490px) 100vw, 490px\" \/><\/a><\/p>\n<p align=\"LEFT\"><strong>9.z\u00e1\u0159\u00ed 1936<\/strong> zah\u00e1jil svou pr\u00e1ci Mezin\u00e1rodn\u00ed v\u00fdbor pro nezasahov\u00e1n\u00ed, v r\u00e1mci britsk\u00e9ho ministerstva zahrani\u010dn\u00edch v\u011bc\u00ed \u0159e\u0161il \u0161pan\u011blskou ob\u010danskou v\u00e1lku. V\u00fdbor se zam\u011b\u0159il na blokov\u00e1n\u00ed jakouk\u00e9koliv pomoci republik\u00e1n\u016fm pod rou\u0161kou fale\u0161n\u00e9 neutrality, p\u0159i podn\u011bcov\u00e1n\u00ed Sov\u011btsk\u00e9ho svazu k samostatn\u00e9mu jedn\u00e1n\u00ed, kter\u00e9 by &#8222;poru\u0161ovalo&#8220; mezin\u00e1rodn\u00ed pr\u00e1vo. A ud\u00e1losti se pohybovaly p\u0159esn\u011b spr\u00e1vn\u00fdm sm\u011brem pro Angli\u010dany. <strong>22.\u0159\u00edjna 1936<\/strong> sov\u011btsk\u00fd velvyslanec v Lond\u00fdn\u011b poslal\u00a0britsk\u00e9mu ministerstvu zahrani\u010dn\u00edch v\u011bc\u00ed n\u00f3tu, ve kter\u00e9 navrhuje uznat a obnovit pr\u00e1vo \u0161pan\u011blsk\u00e9 vl\u00e1dy k n\u00e1kupu zbran\u00ed. Tato n\u00f3ta varovala, \u017ee jinak\u00a0se sov\u011btsk\u00e1 vl\u00e1da nec\u00edt\u00ed b\u00fdt v\u00e1z\u00e1na dohodou o nevm\u011b\u0161ov\u00e1n\u00ed se ve v\u011bt\u0161\u00ed m\u00ed\u0159e ne\u017e ostatn\u00ed strany dohody.<\/p>\n<p align=\"LEFT\">Republik\u00e1nsk\u00e1 vl\u00e1da prost\u011b nem\u011bla na v\u00fdb\u011br. M\u011bla v dr\u017een\u00ed zlat\u00e9 rezervy, ale princip &#8222;nezasahov\u00e1n\u00ed&#8220;, znamenal, \u017ee nikdo nebyl ochoten je koupit. Stalin\u016fv Sov\u011btsk\u00fd svaz byl jedinou zem\u00ed, kde by \u0160pan\u011blsko mohlo koupit zbran\u011b.\u00a0Byly to tak\u00e9 Spojen\u00e9 st\u00e1ty samoz\u0159ejm\u011b, ale v roce 1935 americk\u00fd Kongres p\u0159ijal akt o &#8222;neutralit\u011b&#8220;. Co to znamenalo?\u00a0\u0160pan\u011blsko nemohl koupit zbran\u011b ze Spojen\u00fdch st\u00e1t\u016f, ale N\u011bmecko ano. Tak nebyly republik\u00e1n\u016fm\u00a0poskytnuty\u00a0americk\u00e9 zbran\u011b, zat\u00edmco jejich oponent\u016fm byli hojn\u011b dod\u00e1v\u00e1ny prost\u0159ednictv\u00edm n\u011bmeck\u00fdch firem.<\/p>\n<p align=\"LEFT\">Existuje jedna ot\u00e1zka,\u00a0kter\u00e1 nebyla nikdy zkoum\u00e1na: zdroje Francova financov\u00e1n\u00ed. Jedna n\u011bmeck\u00e1 legie Condor vlo\u017eila 250 letadel, 180 tank\u016f, stovky protitankov\u00fdch d\u011bl a dal\u0161\u00edch zbran\u00ed a dal\u0161\u00ed n\u00e1klady\u00a0za\u00a0v\u00edce ne\u017e 190 milion\u016f \u0159\u00ed\u0161sk\u00fdch marek mezi <strong>7.listopadem 1936<\/strong> a <strong>31.\u0159\u00edjnem 1938<\/strong>, podle vlastn\u00edch v\u00fdpo\u010dt\u016f nacist\u016f. Ka\u017ed\u00fd, kdo zn\u00e1 vojensk\u00e9 v\u00fddaje v\u00ed, \u017ee nejdra\u017e\u0161\u00ed zbran\u011b nejsou letadla \u010di tanky. V\u00e1le\u010dn\u00e9 lod\u011b jsou nejn\u00e1kladn\u011bj\u0161\u00ed v\u00fdzbroj\u00ed. A h\u00e1dejte, co? Rebelsk\u00e1 flotila byla pravideln\u011b dopl\u0148ov\u00e1na\u00a0dod\u00e1vkami z Berl\u00edna a \u0158\u00edma. Celkov\u00e1 hodnota podpory zaslan\u00e9 Francovi\u00a0N\u011bmeckem a It\u00e1li\u00ed se odhaduje na ne m\u00e9n\u011b ne\u017e 1 miliardu dolar\u016f.<\/p>\n<p align=\"LEFT\"><a href=\"http:\/\/www.nazor.org\/wp-content\/uploads\/2015\/04\/hitler-franco.jpg\"><img loading=\"lazy\" decoding=\"async\" class=\" size-full wp-image-421 alignleft\" src=\"http:\/\/www.nazor.org\/wp-content\/uploads\/2015\/04\/hitler-franco.jpg\" alt=\"hitler-franco\" width=\"293\" height=\"415\" srcset=\"https:\/\/www.nazor.org\/wp-content\/uploads\/2015\/04\/hitler-franco.jpg 293w, https:\/\/www.nazor.org\/wp-content\/uploads\/2015\/04\/hitler-franco-212x300.jpg 212w, https:\/\/www.nazor.org\/wp-content\/uploads\/2015\/04\/hitler-franco-260x368.jpg 260w, https:\/\/www.nazor.org\/wp-content\/uploads\/2015\/04\/hitler-franco-160x227.jpg 160w\" sizes=\"auto, (max-width: 293px) 100vw, 293px\" \/><\/a><\/p>\n<p align=\"LEFT\">Jak platil gener\u00e1l Franco za tuto velkorysou pomoc? Kde vzal takov\u00e9 obrovsk\u00e9 sumy pen\u011bz? Koneckonc\u016f, Franco nem\u011bl \u017e\u00e1dn\u00e9 finan\u010dn\u00ed prost\u0159edky &#8211; cel\u00e1 zlat\u00e1 rezerva \u0160pan\u011blska byl v rukou republik\u00e1n\u016f. V\u016fdce povstalc\u016f nem\u011bl zp\u016fsob jak zaplatit. Ale jak se uk\u00e1zalo, N\u011bmecko kter\u00e9 neslo z\u00e1t\u011b\u017e enormn\u00edho n\u00e1r\u016fstu sv\u00fdch\u00a0vlastn\u00edch vojensk\u00fdch v\u00fddaj\u016f, mo\u017en\u00e1 mohlo spoustu pen\u011bz vyhodit do v\u011btru. A It\u00e1lie d\u011blala tot\u00e9\u017e. Nakonec nem\u011bli z Francova v\u00edt\u011bzstv\u00ed \u017e\u00e1dn\u00e9 ekonomick\u00e9 dividendy: \u0160pan\u011blsko\u00a0prod\u00e1valo sv\u00e9 strategick\u00e9 suroviny\u00a0N\u011bmecku a It\u00e1lii b\u011bhem v\u00e1lky, ned\u00e1valo by jim je. Nav\u00edm ani jak\u00e9koliv politick\u00e9 dividendy:. O n\u011bkolik let pozd\u011bji Franco\u00a0odm\u00edtl bojovat za sv\u00e9 n\u011bmeck\u00e9 &#8222;p\u0159\u00e1tele&#8220; proti Velk\u00e9 Brit\u00e1nii, Francii a Sov\u011btsk\u00e9ho svazu <span style=\"color: #0000ff;\">[6]<\/span><\/p>\n<p align=\"LEFT\"><span style=\"color: #808080;\">B<\/span>yl jedin\u00fdm dikt\u00e1torem, kter\u00fd nejen\u017ee p\u0159e\u017eil druhou sv\u011btovou v\u00e1lku nedot\u010den\u00fd, ale tak\u00e9 z\u016fstal u moci a\u017e do sv\u00e9 smrti. <span style=\"color: #0000ff;\">[7]<\/span><\/p>\n<p align=\"LEFT\">Nicm\u00e9n\u011b ani Hitler ani Mussolini nikdy\u00a0neuv\u00e1d\u011bli Franca s jak\u00fdmikoli \u00fa\u010dty, ani oni priti n\u011bmu nem\u011bli zlou v\u016fli. Pro\u010d tomu tak bylo? Vzhledem k tomu, \u017ee \u00fa\u010dty za \u0161pan\u011blskou v\u00e1lku a n\u011bmeck\u00e9 vojensk\u00e9 dod\u00e1vky zaslan\u00e9 \u0161pan\u011blsk\u00fdm rebel\u016fm byli placeni stejn\u00fdmi tajemn\u00fdmi sponzory nacist\u016f, kte\u0159\u00ed byli zodpov\u011bdn\u00ed za Hitler\u016fv &#8222;hospod\u00e1\u0159sk\u00fd z\u00e1zrak&#8220;.<\/p>\n<p align=\"LEFT\">Pozn\u00e1mky:<\/p>\n<div>\n<p><em><span class=\"Apple-converted-space\"><a title=\"\" href=\"http:\/\/orientalreview.org\/2013\/08\/19\/episode-14-how-adolf-hitler-turned-to-be-a-defiant-aggressor-i\/#_ftnref1\"><sup><span style=\"text-decoration: underline;\"><span style=\"color: #0066cc; font-size: xx-small; text-decoration: underline;\">[1]<\/span><\/span><\/sup><\/a>\u00a0Spojenectv\u00ed mezi <\/span>Berl\u00ednem a \u0158\u00edmem zn\u00e1m\u00e9\u00a0jako <a href=\"https:\/\/cs.wikipedia.org\/wiki\/Osa_Berl%C3%ADn-%C5%98%C3%ADm-Tokio\" target=\"_blank\">Osa<\/a>, vzniklo 24.\u0159\u00edjna 1936\u00a0n\u00e1v\u0161t\u011bvy italsk\u00e9ho ministra zahrani\u010dn\u00edch v\u011bc\u00ed <a href=\"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Galeazzo_Ciano\" target=\"_blank\">Gallazza Ciana<\/a> v N\u011bmecku.\u00a0Japonsko se p\u0159ipojilo k Italo-N\u011bmeck\u00e9mu spojenectv\u00ed 11.prosince 1940.<\/em><\/p>\n<\/div>\n<div>\n<p><em><span class=\"Apple-converted-space\"><a title=\"\" href=\"http:\/\/orientalreview.org\/2013\/08\/19\/episode-14-how-adolf-hitler-turned-to-be-a-defiant-aggressor-i\/#_ftnref1\"><sup><span style=\"text-decoration: underline;\"><span style=\"color: #0066cc; font-size: xx-small; text-decoration: underline;\">[2]<\/span><\/span><\/sup><\/a>\u00a0<\/span>Region zn\u00e1m\u00fd jako ji\u017en\u00ed Tyroslko, kter\u00fd je ob\u00fdv\u00e1n etnick\u00fdmi n\u011bmci je sou\u010d\u00e1st\u00ed It\u00e1lie je\u0161t\u011b dnes.<\/em><\/p>\n<\/div>\n<div>\n<p><em><span class=\"Apple-converted-space\"><a title=\"\" href=\"http:\/\/orientalreview.org\/2013\/08\/19\/episode-14-how-adolf-hitler-turned-to-be-a-defiant-aggressor-i\/#_ftnref1\"><sup><span style=\"text-decoration: underline;\"><span style=\"color: #0066cc; font-size: xx-small; text-decoration: underline;\">[3]<\/span><\/span><\/sup><\/a>\u00a0<\/span>Americk\u00fd\u00a0v\u00fdvoz ropy do It\u00e1li v roce\u00a01935 se zv\u00fd\u0161il o\u00a0140% ve srovn\u00e1n\u00ed s p\u0159edchoz\u00edm rokem, zat\u00edmco dod\u00e1vky zas\u00edlan\u00e9 It\u00e1li\u00ed okupovan\u00e9 Africe\u00a0vylet\u011bly o\u00a02000-3000%.<\/em><\/p>\n<\/div>\n<div>\n<p><em><a title=\"\" href=\"http:\/\/orientalreview.org\/2013\/08\/19\/episode-14-how-adolf-hitler-turned-to-be-a-defiant-aggressor-i\/#_ftnref1\"><sup><span style=\"text-decoration: underline;\"><span style=\"color: #0066cc; font-size: xx-small; text-decoration: underline;\">[4]<\/span><\/span><\/sup><\/a>\u201cCivilizovan\u00fd sv\u011bt si &#8220; \u00e9m\u011b\u0159&#8220; nev\u0161\u00edmal &#8222;masakru sp\u00e1chan\u00e9ho italsk\u00fdmi fa\u0161isty u jezera Ashanti 3. dubna 1936, kdy 140 letadel u\u017eilo chemick\u00e9 zbran\u011b na civilisty. Nikdo nev\u011bnoval pozornost\u00a0zlo\u010din\u016fm sp\u00e1chan\u00fdm Japonskem b\u011bhem jeho \u00fatoku na \u010c\u00ednu. Ani\u017e bychom cht\u011bli zach\u00e1zet do podrobnost\u00ed t\u00e9to stra\u0161n\u00e9 v\u00e1lky, nab\u00edz\u00edme\u00a0dv\u011b ilustrativn\u00ed fakta: B\u011bhem obl\u00e9h\u00e1n\u00ed \u0160anghaje Japonci tak d\u016fkladn\u011b\u00a0likvidovali civiln\u00ed obyvatelstvo, \u017ee jeden sv\u011bdek popsal masakr takto: ani jeden \u010dlov\u011bk\u00a0v oblasti 4,5 km2 nez\u016fstal na\u017eivu. P\u0159i dobyt\u00ed Nankingu, japonci zabili 200000 lid\u00ed &#8211; polovina obyvatel m\u011bsta.<\/em><\/p>\n<\/div>\n<div>\n<p><em><span class=\"Apple-converted-space\"><a title=\"\" href=\"http:\/\/orientalreview.org\/2013\/08\/19\/episode-14-how-adolf-hitler-turned-to-be-a-defiant-aggressor-i\/#_ftnref1\"><sup><span style=\"text-decoration: underline;\"><span style=\"color: #0066cc; font-size: xx-small; text-decoration: underline;\">[5]<\/span><\/span><\/sup><\/a>\u00a0<\/span>\u0160pan\u011blsko vyr\u00e1b\u011blo asi 45% sv\u011btov\u00e9 rtuti, v\u00edce ne\u017e 50%\u00a0pyrite a bylo v\u00fdznamn\u00fdm v\u00fdvozcem \u017eelezn\u00e9 rudy, wolframu, olova, zinku, drasl\u00edku, st\u0159\u00edbra a dal\u0161\u00edch miner\u00e1l\u016f nezbytn\u00fdch pro v\u00e1le\u010dn\u00fd pr\u016fmysl.\u00a0 Kontrola t\u011bchto zdroj\u016f nerostn\u00fdch surovin dovolila Hitlerovi v\u00fdrazn\u011b pos\u00edlit jeho hospod\u00e1\u0159sk\u00fd potenci\u00e1l.<\/em><\/p>\n<\/div>\n<div>\n<p><em><span class=\"Apple-converted-space\"><a title=\"\" href=\"http:\/\/orientalreview.org\/2013\/08\/19\/episode-14-how-adolf-hitler-turned-to-be-a-defiant-aggressor-i\/#_ftnref1\"><sup><span style=\"text-decoration: underline;\"><span style=\"color: #0066cc; font-size: xx-small; text-decoration: underline;\">[6]<\/span><\/span><\/sup><\/a>\u00a0Hitler a Franco se setkali v Hendaye v roce 1940. &#8222;Vd\u011b\u010dn\u00fd&#8220; Franco tvrdil, \u017ee nastal \u010das pro jeho siestu a donutil Hitlera \u010dekat po 30 dlouh\u00fdch minut. Pozd\u011bji F\u00fchrer \u0159ekl, \u017ee by\u00a0d\u0159\u00edve souhlasit s vytr\u017een\u00edm\u00a0t\u0159\u00ed nebo \u010dty\u0159 zub\u016f ne\u017e se znovu setkt s caudillem. V\u0161e, co Hitler dok\u00e1zal vyrvat\u00a0Francovi bylo odesl\u00e1n\u00ed &#8222;dobrovoln\u00edk\u016f&#8220; &#8211; jedna Modr\u00e1 Divize &#8211; na v\u00fdchodn\u00ed frontu.<\/span><\/em><\/p>\n<\/div>\n<div>\n<p><em><span class=\"Apple-converted-space\"><a title=\"\" href=\"http:\/\/orientalreview.org\/2013\/08\/19\/episode-14-how-adolf-hitler-turned-to-be-a-defiant-aggressor-i\/#_ftnref1\"><sup><span style=\"text-decoration: underline;\"><span style=\"color: #0066cc; font-size: xx-small; text-decoration: underline;\">[7]<\/span><\/span><\/sup><\/a>\u00a0V souladu s vyhl\u00e1\u0161kou ze\u00a04.srpna 1939, byl Franco\u00a0prohl\u00e1\u0161en celo\u017eivotn\u00edm &#8222;nejvy\u0161\u0161\u00edm vl\u00e1dcem \u0160pan\u011blska, odpov\u011bdn\u00fdm pouze Bohu a historii.&#8220; V roce 1973 se\u00a0Franco\u00a0vzdal postu p\u0159edsedy vl\u00e1dy, a zachoval si pouze tituly hlavy st\u00e1tu a velitele a \u0161\u00e9fa arm\u00e1dy. \u0160pan\u011blsk\u00fd dikt\u00e1tor zem\u0159el 20.listopadu roku 1975.<\/span><\/em><\/p>\n<hr \/>\n<p align=\"LEFT\">Pro\u010d Lond\u00fdn obdaroval Hitlera V\u00eddn\u00ed a Prahou (III)<\/p>\n<p align=\"LEFT\"><a href=\"http:\/\/orientalreview.org\/2013\/08\/06\/episode-13-why-london-presented-hitler-with-vienna-and-prague-iii\/\" target=\"_blank\">origin\u00e1l<\/a><\/p>\n<p align=\"LEFT\">zdroj &#8211; vlastn\u00ed p\u0159eklad 21.4.2015<\/p>\n<p align=\"LEFT\">Nikolaj Starikov (Russia)<\/p>\n<p align=\"LEFT\">\u00a0\u0160pan\u011blsk\u00e1 ob\u010dansk\u00e1 v\u00e1lka ofici\u00e1ln\u011b skon\u010dila <strong>1.dubna 1939<\/strong>. Ale v t\u00e9 dob\u011b se ji\u017e Evropa\u00a0nezab\u00fdvala t\u00edmto\u00a0pouze m\u00edstn\u00ed konflikt, ale v\u00e1lkou, kter\u00e1 by mohla zachv\u00e1tit cel\u00fd kontinent. Bylo na \u010dase uvolnit Hitlera, aby mohl d\u011blat to, co od n\u011bho\u00a0Britov\u00e9 pot\u0159ebovali &#8211; za\u00fato\u010dit na SSSR. Tak\u017ee Velk\u00e1 Brit\u00e1nie pot\u0159ebovala\u00a0rychle\u00a0&#8222;skon\u010dit&#8220; s republik\u00e1ny s c\u00edlem, dov\u00e9st\u00a0v\u00e1lku ve \u0160pan\u011blsku k jej\u00edmu z\u00e1v\u011bru tak rychle, jak\u00a0to jen bylo mo\u017en\u00e9. <strong>27.\u00fanora 1939<\/strong>, Brit\u00e1nie a Francie ofici\u00e1ln\u011b uznaly vl\u00e1du v \u010dele s <a href=\"https:\/\/cs.wikipedia.org\/wiki\/Francisco_Franco\" target=\"_blank\">Franciscem Francem<\/a> a stejn\u011b tak form\u00e1ln\u011b p\u0159eru\u0161ily vztahy s republik\u00e1nskou vl\u00e1dou. Ameri\u010dan\u00e9 je n\u00e1sledovali. Brzy nato,\u00a0k\u0159i\u017en\u00edk Kr\u00e1lovsk\u00e9ho lo\u010fstva HMS Devonshire\u00a0p\u0159\u00edmo pom\u00e1hal \u0161pan\u011blsk\u00fdm rebel\u016fm p\u0159i jejich obsazen\u00ed ostrova Menorca. Britsk\u00e1 lo\u010f nejen p\u0159epravovala Francovy vyslance\u00a0k t\u011bmto b\u0159eh\u016fm, ale pod hrozbou ost\u0159elov\u00e1n\u00ed donutila velitele\u00a0n\u00e1mo\u0159n\u00ed z\u00e1kladny ostrova, p\u0159edat moc\u00a0d\u016fstojn\u00edkovi loaj\u00e1ln\u00edmu\u00a0Francovi. <span style=\"color: #0000ff;\">[1]<\/span><\/p>\n<p align=\"LEFT\">\u00a0V t\u00e9 dob\u011b\u00a0ale Adolf Hitler p\u0159eb\u00edral dal\u0161\u00ed oblast, kter\u00e1 le\u017eela mezi n\u00edm a hranicemi Sov\u011btsk\u00e9ho svazu.\u00a0Bylo j\u00ed \u010ceskoslovensko. Je t\u0159eba \u0159\u00edci, \u017ee tv\u016frci smluv\u00a0z <a href=\"https:\/\/cs.wikipedia.org\/wiki\/Versaillesk%C3%A1_smlouva\" target=\"_blank\">Versailles<\/a> a <a href=\"https:\/\/cs.wikipedia.org\/wiki\/Saint-Germainsk%C3%A1_smlouva\" target=\"_blank\">St. Germain<\/a> poskytli F\u00fchrerovi\u00a0z\u00e1klad pro jeho st\u00ed\u017enosti proti tomuto n\u00e1rodu. Proto\u017ee podle t\u011bchto smluv\u00a0se 3400000 b\u00fdval\u00fdch rakousk\u00fdch N\u011bmc\u016f ocitlo s\u00eddlit v \u010ceskoslovensku a p\u0159edstavovalo 22% populace nov\u00e9ho st\u00e1tu, n\u00e1rod byl slo\u017een z \u010d\u00e1st\u00ed\u00a0star\u00e9ho Rakouska-Uherska.<a href=\"http:\/\/www.nazor.org\/wp-content\/uploads\/2015\/04\/Czech-1918-1992.jpg\"><img loading=\"lazy\" decoding=\"async\" class=\"alignright size-large wp-image-360\" src=\"http:\/\/www.nazor.org\/wp-content\/uploads\/2015\/04\/Czech-1918-1992-1024x625.jpg\" alt=\"Czech-1918-1992\" width=\"560\" height=\"342\" srcset=\"https:\/\/www.nazor.org\/wp-content\/uploads\/2015\/04\/Czech-1918-1992-1024x625.jpg 1024w, https:\/\/www.nazor.org\/wp-content\/uploads\/2015\/04\/Czech-1918-1992-300x183.jpg 300w, https:\/\/www.nazor.org\/wp-content\/uploads\/2015\/04\/Czech-1918-1992-560x342.jpg 560w, https:\/\/www.nazor.org\/wp-content\/uploads\/2015\/04\/Czech-1918-1992-260x159.jpg 260w, https:\/\/www.nazor.org\/wp-content\/uploads\/2015\/04\/Czech-1918-1992-160x98.jpg 160w, https:\/\/www.nazor.org\/wp-content\/uploads\/2015\/04\/Czech-1918-1992.jpg 1292w\" sizes=\"auto, (max-width: 560px) 100vw, 560px\" \/><\/a><\/p>\n<p align=\"LEFT\">\u010ceskoslovensko bylo jednou z nej\u00fasp\u011b\u0161n\u011bj\u0161\u00edch zem\u00ed, kter\u00e1 se vyno\u0159ila\u00a0v oblasti, je\u017e byla p\u0159edm\u011btem masakru 1.sv\u011btov\u00e9 v\u00e1lky. Nov\u00fd st\u00e1t \u010cech\u016f a Slov\u00e1k\u016f se uk\u00e1zal b\u00fdt\u00a0jedinou zem\u00ed ze st\u0159edn\u00ed nebo jihov\u00fdchodn\u00ed Evropy exportuj\u00edc\u00ed kapit\u00e1l v \u0161irok\u00e9m m\u011b\u0159\u00edtku. V\u0161echny oblasti \u010deskoslovensk\u00e9 ekonomiky rostly, ale n\u011bkter\u00e9 sektory byly mimo\u0159\u00e1dn\u011b p\u016fsobiv\u00e9. Nejv\u00edce vyvinut\u00fd pr\u016fmysl v t\u00e9to zemi se zab\u00fdval v\u00fdrobou zbran\u00ed a obuvi. Nap\u0159\u00edklad t\u00edm, \u017ee \u010ceskoslovensko v roce 1928 vedlo sv\u011btov\u00fd export obuvi, bot a sand\u00e1l\u016f. Tento ekonomick\u00e1 spanil\u00e1 j\u00edzda nakonec nem\u011bla dlouh\u00e9ho trv\u00e1n\u00ed &#8211; mlad\u00fd \u010deskoslovensk\u00fd st\u00e1t trval pouh\u00fdch 20 let (1918 &#8211; 1938), a\u017e do bodu, kdy jeho spojenci z Lond\u00fdna a Pa\u0159\u00ed\u017ee rozhodli, odevdat\u00a0zemi Hitlerovi.T\u0159et\u00ed \u0159\u00ed\u0161e se pot\u0159eba tla\u010dit kup\u0159edu, sm\u011brem k hranic\u00edm SSSR a \u010de\u0161t\u00ed\u00a0pracuj\u00edc\u00ed m\u011bli obout a vybavit n\u011bmeckou arm\u00e1du.<\/p>\n<p align=\"LEFT\">\u00a0Na ja\u0159e roku 1938, n\u011bmeck\u00fd tisk, pos\u00edlen\u00a0nekrvav\u00fdmi v\u00edt\u011bzstv\u00edmi Hitlera,\u00a0vedl aktivn\u00ed kampa\u0148 za vyhov\u011bn\u00ed po\u017eadavk\u016fm etnick\u00fdch N\u011bmc\u016f \u017eij\u00edc\u00edch v \u010ceskoslovensk\u00fdch Sudetech. N\u011bmeck\u00e1 komunita v zemi se stala aktivn\u011bj\u0161\u00ed. Sudeton\u011bmeck\u00e1 strana, veden\u00e1 <a href=\"https:\/\/cs.wikipedia.org\/wiki\/Konrad_Henlein\" target=\"_blank\">Konradem Henleinem<\/a>,\u00a0s my\u0161lenkou &#8222;n\u00e1vratu v\u0161ech N\u011bmc\u016f do jedn\u00e9 \u0159\u00ed\u0161e.&#8220;\u00a0Rakousk\u00fd an\u0161lus poskytl vynikaj\u00edc\u00ed z\u00e1minku pro zv\u00fd\u0161en\u00ed tlaku na\u00a0poru\u0161ov\u00e1n\u00ed pr\u00e1v n\u011bmeck\u00e9 men\u0161iny v \u010ceskoslovensku. Koneckonc\u016f, rakou\u0161t\u00ed N\u011bmci byli te\u010f sou\u010d\u00e1st\u00ed t\u00e9to &#8222;jednotn\u00e9 rodiny&#8220; &#8211; tak\u017ee\u00a0i jejich &#8222;sudet\u0161t\u00ed brat\u0159i&#8220;, si zaslou\u017eili tot\u00e9\u017e? Henleinova strana po\u017eadovala&#8220;\u00fazemn\u00ed autonomii&#8220; pro Sudety.<\/p>\n<p align=\"LEFT\">\u00a0\u010ceskoslovensk\u00e1 vl\u00e1da\u00a0v \u017e\u00e1dn\u00e9m p\u0159\u00edpad\u011b nebyla p\u0159ipravena vzd\u00e1t se N\u011bmc\u016fm. Nem\u011bla \u017e\u00e1dn\u00fd d\u016fvod. \u010ceskoslovensk\u00e1 arm\u00e1da, jedna z nejsiln\u011bj\u0161\u00edch v Evrop\u011b, byla p\u0159ipravena ochr\u00e1nit svou zemi proti jak\u00e9mukoliv agresorovi a \u010cechoslov\u00e1ci byli stejn\u011b tak odhodlan\u00ed jako siln\u00ed. Proti 39 n\u011bmeck\u00fdm diviz\u00edm\u00a0slo\u017een\u00fdm z 1,8 milionu voj\u00e1k\u016f, mohli \u010ce\u0161i do\u00a0pole postavit 36 diviz\u00ed s 1,6 milionem voj\u00e1k\u016f, a proti Hitlerov\u00fdm 2400 letadl\u016fm a 720 tank\u016fm \u010ceskoslovensko mohlo po\u010d\u00edtat s vlastn\u00edmi 1500 letadel a 400 tanky. Zapom\u00ednat bychom nem\u011bli ani na skute\u010dnost, \u017ee \u010deskoslovensk\u00e1 arm\u00e1da byla v obrann\u00e9 pozici, zat\u00edmco N\u011bmci by byli nuceni k \u00fatoku.<\/p>\n<p align=\"LEFT\">\u00a0<a href=\"https:\/\/cs.wikipedia.org\/wiki\/Mal%C3%A1_dohoda\" target=\"_blank\">Spojeneck\u00e1 smlouva\u00a0s Franci\u00ed<\/a> tak\u00e9 d\u00e1vala v\u016fdc\u016fm \u010ceskoslovenska d\u016fvody k optimismu. \u010ce\u0161i byli logicky p\u0159esv\u011bd\u010deni, \u017ee siln\u00fd a u\u017eite\u010dn\u00fd spojenec jako je Pa\u0159\u00ed\u017e by neustupoval Berl\u00ednu. P\u0159i pohledu na mapu je z\u0159ejm\u00e9, \u017ee kdy\u017e u\u017e nic jin\u00e9ho tak zem\u011bpisn\u00e1 poloha \u010ceskoslovenska by m\u011bla Francouze nutit\u00a0p\u0159ej\u00edt aktivn\u011b p\u0159ij\u00edt na jej\u00ed obranu &#8211; kdyby se Francie ocitla v ozbrojen\u00e9m konfliktu s N\u011bmeckem, \u010ce\u0161i mohli ude\u0159it na N\u011bmce zezadu. Krom\u011b toho,\u00a0\u0160kodovy vojensk\u00e9 z\u00e1vody v \u010desk\u00fdch zem\u00edch\u00a0vyr\u00e1b\u011bly ka\u017ed\u00fdm rokem stejn\u00e9 mno\u017estv\u00ed zbran\u00ed\u00a0jako cel\u00fd britsk\u00fd zbrojn\u00ed pr\u016fmysl. Kdo se zdrav\u00fdm rozumem by\u00a0Hitlerovi p\u0159edal takov\u00fd poklad?<\/p>\n<p align=\"LEFT\">\u00a0Nicm\u00e9n\u011b, ud\u00e1losti kolem \u010ceskoslovenska zaznamenali &#8222;podivn\u00fd&#8220; obrat. M\u00edsto aktivn\u00edho odporu proti po\u017eadavk\u016fm Hitlera byly rozv\u00edjeny\u00a0drobn\u00e9 intriky. V\u00fdsledkem byla neslavn\u00e1 <a href=\"https:\/\/cs.wikipedia.org\/wiki\/Mnichovsk\u00e1_\" target=\"_blank\">Mnichovsk\u00e1 dohod<\/a>a ze z\u00e1\u0159\u00ed 1938, kter\u00e1 dala Hitlerovi v\u0161e co cht\u011bl. Je mo\u017en\u00e9, \u017ee se Z\u00e1pad op\u011bt ob\u00e1val n\u011bmeck\u00e9 vojensk\u00e9 s\u00edly? &#8222;N\u011bme\u010dt\u00ed arm\u00e1dy nebyli schopni porazit Francouze v letech 1938 nebo 1939,&#8220; p\u00ed\u0161e Winston Churchill. <span style=\"color: #0000ff;\">[2]<\/span> Jin\u00fdmi slovy,\u00a0Hitler by neporazil \u010cechy, Francouze a Brity ve stejnou dobu.\u00a0To bylo zcela z\u0159ejm\u00e9. Pro\u010d\u00a0tedy\u00a0vedouc\u00ed p\u0159edstavitel\u00e9 &#8222;demokratick\u00fdch zem\u00ed&#8220; nejednali rozhodn\u011bji? Proto\u017ee je nezaj\u00edmalo\u00a0v\u00edt\u011bzstv\u00ed nad N\u011bmeckem, kter\u00e9 bylo splozeno a opatrov\u00e1no! Nikdo by p\u0159ed bitvou nezastavil \u00fatok psa chovan\u00e9ho\u00a0pro smrteln\u00fd boj.<\/p>\n<p align=\"LEFT\">\u00a0Prvn\u00ed konference o osudu \u010ceskoslovenska se konala v Lond\u00fdn\u011b, od <strong>28. do 30.dubna\u00a01938<\/strong>. K \u00fa\u017easu \u010cech\u016f, francouz\u0161t\u00ed st\u00e1tn\u00edci najednou podpo\u0159il\u00a0po\u017eadavek anglick\u00fdch diplomat\u016f, \u017ee st\u0159etu s N\u011bmeckem je t\u0159eba vyhnout za ka\u017edou cenu. Dne <strong>15.kv\u011btna 1938<\/strong> byla zve\u0159ejn\u011bna depe\u0161e z Lond\u00fdna\u00a0v New Yorksk\u00e9m Herald Tribune, jasn\u011b uv\u00e1d\u00ed, \u017ee v t\u00e9 dob\u011b ani Francie, ani Sov\u011btsk\u00fd svaz nebyli p\u0159ipraveni j\u00edt do v\u00e1lky za \u010ceskoslovensko, Brit\u00e1nie m\u011bla je\u0161t\u011b m\u00e9n\u011b d\u016fvod\u016f k n\u00e1stupu do zbran\u011b k obran\u011b\u00a0slovansk\u00e9 republiky. A tak \u010ceskoslovensko\u00a0st\u0159\u00edzliv\u011b zhodnotilo situaci a uznalo, \u017ee jeho jedinou mo\u017enost\u00ed bylo m\u00edrov\u00e9 \u0159e\u0161en\u00ed ot\u00e1zky sudetsk\u00fdch N\u011bmc\u016f. <span style=\"color: #0000ff;\">[3]<\/span><\/p>\n<p align=\"LEFT\"><a href=\"http:\/\/www.nazor.org\/wp-content\/uploads\/2015\/04\/Konrad_Henlein.jpg\"><img loading=\"lazy\" decoding=\"async\" class=\"  wp-image-432 alignleft\" src=\"http:\/\/www.nazor.org\/wp-content\/uploads\/2015\/04\/Konrad_Henlein-755x1024.jpg\" alt=\"Konrad_Henlein\" width=\"477\" height=\"647\" srcset=\"https:\/\/www.nazor.org\/wp-content\/uploads\/2015\/04\/Konrad_Henlein-755x1024.jpg 755w, https:\/\/www.nazor.org\/wp-content\/uploads\/2015\/04\/Konrad_Henlein-221x300.jpg 221w, https:\/\/www.nazor.org\/wp-content\/uploads\/2015\/04\/Konrad_Henlein-560x759.jpg 560w, https:\/\/www.nazor.org\/wp-content\/uploads\/2015\/04\/Konrad_Henlein-260x353.jpg 260w, https:\/\/www.nazor.org\/wp-content\/uploads\/2015\/04\/Konrad_Henlein-160x217.jpg 160w, https:\/\/www.nazor.org\/wp-content\/uploads\/2015\/04\/Konrad_Henlein.jpg 1000w\" sizes=\"auto, (max-width: 477px) 100vw, 477px\" \/><\/a><\/p>\n<p align=\"LEFT\">Samoz\u0159ejm\u011b, \u017ee po t\u011bchto prohl\u00e1\u0161en\u00edch po\u017eadavky Hitlera dostaly je\u0161t\u011b\u00a0 nekompromisn\u011bj\u0161\u00ed t\u00f3n. A ta \u010d\u00e1st publikovan\u00e1 v americk\u00fdch novin\u00e1ch\u00a0se &#8222;p\u0159ekvapiv\u011b&#8220;\u00a0shodovala s velmi v\u00fdmluvnou ud\u00e1lost\u00ed. Dva dny p\u0159ed t\u00edm, ne\u017e New Yorksk\u00fd Herald Tribune vy\u0161el, <a href=\"https:\/\/cs.wikipedia.org\/wiki\/Konrad_Henl\" target=\"_blank\">Konrad Henlein<\/a>, \u0161\u00e9f sudeton\u011bmeck\u00e9 strany p\u0159ijel do Lond\u00fdna. Samotn\u00e1 skute\u010dnost takov\u00e9 n\u00e1v\u0161t\u011bvy podn\u011bcuje n\u011bjak\u00e9 spekulace. Henlein uspo\u0159\u00e1dal n\u011bkolik setk\u00e1n\u00ed se \u010dleny britsk\u00e9ho parlamentu a opozic\u00ed. Pot\u00e9 se\u00a0jeho po\u017eadavky (a tedy i t\u00e9ma opakuj\u00edc\u00edch se projev\u016f), zm\u011bnily\u00a0z autonomie na rozpad \u010ceskoslovenska.<\/p>\n<p align=\"LEFT\"><em>Nejen n\u011bmeck\u00e9, ale i britsk\u00e9 zpravodajsk\u00e9 slu\u017eby\u00a0aktivn\u011b spolupracovaly s v\u016fdcem sudetsk\u00fdch N\u011bmc\u016f.\u00a0V N\u011bmecku to nebylo \u017e\u00e1dn\u00fdm tajemstv\u00edm, ale nebylo u\u010din\u011bno nic, co by tento kontakt blokovalo. Bylo to proto, \u017ee v t\u00e9 dob\u011b\u00a0N\u011bmci i Britov\u00e9 hr\u00e1li za stejn\u00fd t\u00fdm, kter\u00fd se chystal vydat \u010ceskoslovensko\u00a0Hitlerovi. &#8222;Britsk\u00e1 tajn\u00e1 slu\u017eba byla velmi dob\u0159e informov\u00e1na &#8230; jeden z jejich z\u00e1stupc\u016f, plukovn\u00edk Christie, kter\u00fd\u00a0ji\u017e n\u011bkolikr\u00e1t jednal s Henleinem, se s n\u00edm znovu setkal na za\u010d\u00e1tku srpna 1938 v Curychu,&#8220;\u00a0cit\u00e1t z\u00a0pam\u011bt\u00ed hlavy n\u011bmeck\u00e9 zahrani\u010dn\u00ed rozv\u011bdky. <span style=\"color: #0000ff;\">[4]<\/span><\/em><\/p>\n<p align=\"LEFT\"><strong>\u00a018.\u010dervence 1938<\/strong> Hitler\u016fv pobo\u010dn\u00edk, kapit\u00e1n Wiedemann, doru\u010dil osobn\u00ed vzkaz\u00a0Hitlera britsk\u00e9mu premi\u00e9rovi Nevillu Chamberlainovi v Lond\u00fdn\u011b. Hitlerovy n\u00e1vrhy\u00a0byly pova\u017eov\u00e1ny za p\u0159ijateln\u00e9. <strong>22.\u010dervence 1938<\/strong> Anglie po\u017eadoval, aby \u010ceskoslovensko p\u0159ijalo rozhodn\u00e1 opat\u0159en\u00ed k &#8222;uklidn\u011bn\u00ed Evropy.&#8220; \u010ce\u0161i reagovali dohodou o poskytnut\u00ed autonomie sudetsk\u00fdm N\u011bmc\u016fm. Nicm\u00e9n\u011b, Henlein okam\u017eit\u011b <strong>29.\u010dervence 1938<\/strong> u\u010dinil ve\u0159ejn\u00e9 prohl\u00e1\u0161en\u00ed: jak\u00fdkoli N\u011bmec ve kter\u00e9koliv zemi by se m\u011bl podvolit&#8220;, pouze n\u011bmeck\u00e9 vl\u00e1d\u011b, n\u011bmeck\u00fdm z\u00e1kon\u016fm a hlasu n\u011bmeck\u00e9 krve&#8220;.<\/p>\n<p align=\"LEFT\">\u00a0Brit\u0161t\u00ed diplomat\u00e9 n\u00e1sledn\u011b pokra\u010dovali v tlaku na \u010cechy. <strong>3.srpna 1938<\/strong> <a href=\"http:\/\/cs.wikipedia.org\/wiki\/Walter_Runciman\" target=\"_blank\">lord Runciman<\/a>, Chamberlain\u016fv vyslanec, p\u0159ijel do Prahy. Tento &#8222;nestrann\u00fd prost\u0159edn\u00edk&#8220; m\u011bl vlastn\u011b\u00a0p\u0159esv\u011bd\u010dit \u010ceskoslovensko k p\u0159ed\u00e1n\u00ed Sudet\u00a0N\u011bmc\u016fm. \u010ce\u0161i se zarazili, odm\u00edt\u00e1 uznat, \u017ee v\u0161e bylo ji\u017e d\u00e1vno rozhodnuto\u00a0za n\u011b. <strong>7.z\u00e1\u0159\u00ed 1938<\/strong>, Lond\u00fdnsk\u00e9 Times uve\u0159ejnily \u010dl\u00e1nek vyz\u00fdvaj\u00edc\u00ed \u010cechy, aby odolali, ale hr\u00e1li\u00a0dob\u0159e \u00a0&#8211; a stali se\u00a0&#8222;homogenn\u00edm st\u00e1tem&#8220;.<\/p>\n<p align=\"LEFT\">\u00a0\u010ceskoslovensk\u00e1 situace byla je\u0161t\u011b v\u00edce zvl\u00e1\u0161tn\u00ed, proto\u017ee\u00a0krom\u011b <a href=\"http:\/\/cs.wikipedia.org\/wiki\/Mal%C3%A1_dohoda\" target=\"_blank\">francouzsko-\u010deskoslovensk\u00e9 dohody<\/a> existovala\u00a0je\u0161t\u011b <a href=\"http:\/\/cs.wikipedia.org\/wiki\/%C4%8Ceskoslovensko-sov%C4%9Btsk%C3%A1_smlouva\" target=\"_blank\">dohoda mezi Sov\u011btsk\u00fdm svazem a \u010ceskoslovenskem<\/a>. V p\u0159\u00edpad\u011b \u00fatoku, bylo po\u017eadov\u00e1no, aby SSSR\u00a0p\u0159i\u0161el na pomoc ob\u011bti agrese. Nicm\u00e9n\u011b,\u00a0textu dohody byl jeden zaj\u00edmav\u00fd detail: Moskva musela poskytnout pomoc\u00a0Praze pouze v p\u0159\u00edpad\u011b, \u017ee Pa\u0159\u00ed\u017e nab\u00eddne stejn\u00fd typ pomoci. Na za\u010d\u00e1tku z\u00e1\u0159\u00ed 1938 francouzsk\u00e1 vl\u00e1da po\u017e\u00e1dala sov\u011btskou vl\u00e1du o stanovisko k situaci potenci\u00e1ln\u00edho oble\u017een\u00ed \u010ceskoslovenska. Odpov\u011b\u010f Moskvy\u00a0byla jednoduch\u00e1: z\u00e1stupci SSSR, Brit\u00e1nie a Francie, by museli b\u00fdt okam\u017eit\u011b shrom\u00e1\u017ed\u011bni za \u00fa\u010delem vyd\u00e1n\u00ed prohl\u00e1\u0161en\u00ed jm\u00e9nem t\u011bchto sil, kter\u00e9 varuje, \u017ee \u010ceskoslovensku bude nab\u00eddnuta vojensk\u00e1 pomoc v p\u0159\u00edpad\u011b n\u011bmeck\u00e9ho \u00fatoku. Pokud jde o Sov\u011btsk\u00fd svaz,\u00a0zem\u011b je p\u0159ipravena plnit sv\u00e9 povinnosti vypl\u00fdvaj\u00edc\u00ed ze smlouvy. <span style=\"color: #0000ff;\">[5]<\/span><\/p>\n<p align=\"LEFT\">\u00a0Jak\u00fd typ reakce mysl\u00edte, \u017ee vyvolaly sov\u011btsk\u00e9 n\u00e1vrhy? \u017d\u00e1dnou odpov\u011b\u010f? Tak tady je dal\u0161\u00ed ot\u00e1zka: m\u011bli ti, kte\u0159\u00ed\u00a0p\u0159ipravili Hitlera pro invazi do SSSR n\u011bjakou\u00a0pot\u0159ebu vyhnout se t\u00e9to agresi?\u00a0Nam\u00edsto por\u00e1\u017eky N\u011bmecka za pou\u017eit\u00ed spole\u010dn\u00fdch sil Francie, \u010ceskoslovenska a Sov\u011btsk\u00e9ho svazu? Copak oni pot\u0159ebovali, aby\u00a0Hitler ustoupil a\u00a0jeho postup k hranic\u00edm\u00a0Sov\u011btsk\u00e9ho svazu se zastavil?<\/p>\n<p align=\"LEFT\">\u00a0Proto\u017ee Z\u00e1pad m\u011bl jin\u00fd c\u00edl jak napsal Winston Churchill, &#8222;sov\u011btsk\u00fd nab\u00eddka byla ve skute\u010dnosti ignorov\u00e1na. Nep\u0159i\u0161li s ni\u010d\u00edm proti Hitlerovi a\u00a0l\u00e9\u010dili to lhostejnost\u00ed &#8211; nechci \u0159\u00edci, pohrd\u00e1n\u00edm -, kter\u00e9 zanechalo stopy ve Stalinov\u011b mysli. Ud\u00e1losti prob\u00edhali tak jako by\u00a0sov\u011btsk\u00e9 Rusko neexistovalo.&#8220;<span style=\"color: #0000ff;\">[6]<\/span><\/p>\n<p align=\"LEFT\">\u00a0Tak\u017ee sp\u00ed\u0161e ne\u017e odrazit agresora a\u00a0pevn\u011b\u00a0st\u00e1t spolu se\u00a0Sov\u011btsk\u00fdm svazem, britov\u00e9 &#8222;siln\u011b vyzbrojili&#8220; \u010cechy. Za prv\u00e9, bylo navr\u017eeno vl\u00e1d\u011b \u010ceskoslovenska, aby smlouvy s Franci\u00ed a SSSR odvolala. Potom spole\u010dnou anglo-francouzskou n\u00f3tou <strong>19.z\u00e1\u0159\u00ed 1938<\/strong>\u00a0\u017e\u00e1dali Prahu, aby okam\u017eit\u011b p\u0159edala Sudety\u00a0N\u011bmecku. \u010ceskoslovensko reagovalo slab\u00fdm odporem. Dne <strong>20.z\u00e1\u0159\u00ed 1938<\/strong> britsk\u00fd a francouzsk\u00fd velvyslanec p\u0159ijali reakci \u010deskoslovensk\u00e9 vl\u00e1dy. To zahrnovalo po\u017eadavek, aby p\u0159ehodnotila rozhodnut\u00ed a p\u0159edlo\u017eila z\u00e1le\u017eitost k rozhod\u010d\u00edmu \u0159\u00edzen\u00ed v souladu s <a href=\"http:\/\/cs.wikipedia.org\/wiki\/Locarnsk%C3%A9_dohody\" target=\"_blank\">n\u011bmecko-\u010deskoslovenskou smlouvou 1925<\/a>.<\/p>\n<p align=\"LEFT\">\u00a0Takov\u00e1to \u010desk\u00e1 vzpurnost mohla v\u0161echno zni\u010dit. Faktem je, \u017ee v p\u0159\u00edpad\u011b vojensk\u00e9ho konfliktu s N\u011bmeckem bylo nutn\u00e9, aby Francie zas\u00e1hnout ve prosp\u011bch \u010cech\u016f! A pokud by se to stalo, Sov\u011btsk\u00fd svaz by mohl p\u0159ij\u00edt na pomoc nejen\u00a0Praze, ale tak\u00e9 Pa\u0159\u00ed\u017ei! Syst\u00e9m alianc\u00ed by se pustil do akce: smlouva o francouzsko-sov\u011btsk\u00e9 vz\u00e1jemn\u00e9 pomoci\u00a0z\u00a0<strong>2.kv\u011btna 1935<\/strong> a smlouva o \u010deskoslovensko-sov\u011btsk\u00e9m v\u00e1jemn\u00e9 pomoci, kter\u00e1\u00a0byla podeps\u00e1na dne <strong>16.kv\u011btna 1935<\/strong>.<\/p>\n<p align=\"LEFT\">\u00a0A tak v Lond\u00fdn\u011b a Pa\u0159\u00ed\u017ei za\u010dali ztr\u00e1cet trp\u011blivost.\u00a0Ve\u010der\u00a0<strong>20.z\u00e1\u0159\u00ed 1938<\/strong>, britsk\u00fd velvyslanec Basil Newton\u00a0sd\u011blil \u010desk\u00e9 vl\u00e1d\u011b, \u017ee by m\u011bla &#8222;p\u0159ijmout n\u00e1vrh bez v\u00fdhrad a bez dal\u0161\u00edho prodlen\u00ed, v opa\u010dn\u00e9m p\u0159\u00edpad\u011b Vl\u00e1da Jeho Veli\u010denstva nebude m\u00edt z\u00e1jem na dal\u0161\u00edm osudu zem\u011b.&#8220; Francouzsk\u00fd velvyslanec Victor de Lacroix,\u00a0podpo\u0159il toto zlov\u011bstn\u00e9 varov\u00e1n\u00ed. Ale diplomat\u00e9\u00a0st\u00e1le nebyli spokojeni. Ve dv\u011b hodiny r\u00e1no (!), velvyslanci\u00a0Brit\u00e1nie a Francie &#8222;p\u0159\u00e1telsky&#8220; probudili \u010deskoslovensk\u00e9ho prezidenta Edvarda Bene\u0161e. Byla to jejich p\u00e1t\u00e1 n\u00e1v\u0161t\u011bva za uplynul\u00fdch 24 hodin.\u00a0No\u010dn\u00ed host\u00e9\u00a0p\u0159ednesli Bene\u0161ovi n\u00f3tu, kter\u00e1 byla\u00a0skute\u010dn\u00fdm ultimatem: &#8222;Pokud nep\u0159ijmete (vl\u00e1da \u010ceskoslovenska)\u00a0Anglo-francouzsk\u00fd pl\u00e1n,\u00a0uvid\u00ed cel\u00fd sv\u011bt, \u017ee\u00a0\u010ceskoslovensko jako na vinno\u00a0nevyhnutelnou v\u00e1lkou. &#8222;<\/p>\n<p align=\"LEFT\"><strong>\u00a021.z\u00e1\u0159\u00ed 1938<\/strong> &#8222;spojeneck\u00e9&#8220; ultimatum bylo projedn\u00e1no na zased\u00e1n\u00ed \u010deskoslovensk\u00e9 vl\u00e1dy. Jej\u00ed rozhodnut\u00ed nebylo t\u011b\u017ek\u00e9 p\u0159edv\u00eddat. Minist\u0159i se shodli na tom, \u017ee\u00a0by to byla doslova\u00a0 n\u00e1rodn\u00ed sebevra\u017eda. <span style=\"color: #0000ff;\">[7]<\/span><\/p>\n<p align=\"LEFT\">\u00a0Mezi <strong>29. a 30.z\u00e1\u0159\u00edm 1938<\/strong> byla podeps\u00e1na nechvaln\u011b zn\u00e1m\u00e1 <a href=\"http:\/\/cs.wikipedia.org\/wiki\/Mnichovsk%C3%A1_dohoda\" target=\"_blank\">Mnichovsk\u00e1 dohoda<\/a> v bavorsk\u00e9 metropoli, legalizovala p\u0159evod Sudet\u00a0N\u011bmecku. Dohoda byla podeps\u00e1na Hitlerem, Mussolinim, Chamberlainen a \u00c9douard Daladierem <span style=\"color: #0000ff;\">[8].<\/span> \u010ce\u0161t\u00ed p\u0159edstavitel\u00e9 nebyli\u00a0na toto setk\u00e1n\u00ed pozv\u00e1ni\u00a0mezi sv\u00e9 &#8222;p\u00e1ny&#8220;. &#8211; Pouze \u010dekali ve vedlej\u0161\u00ed m\u00edstnosti, aby byli informov\u00e1ni o osudu sv\u00e9 zem\u011b jakmile jedn\u00e1n\u00ed a podepisov\u00e1n\u00ed skon\u010d\u00ed. Mnichovsk\u00e1 dohoda byla podeps\u00e1na v takov\u00e9m sp\u011bchu, \u017ee ani nebyl\u00a0\u010das naplnit kalam\u00e1\u0159 v m\u00edstnosti, kde\u00a0se vytv\u00e1\u0159ela glob\u00e1ln\u00ed politika. A na co vlastn\u011b\u00a0pot\u0159ebovali inkoust? V\u0161echno bylo p\u0159edem domluveno, tak\u017ee\u00a0podpis byl jen pouhou formalitou &#8230;<\/p>\n<p align=\"LEFT\"><a href=\"http:\/\/www.nazor.org\/wp-content\/uploads\/2015\/04\/suteden-germans-hitler.jpg\"><img loading=\"lazy\" decoding=\"async\" class=\"alignright size-full wp-image-436\" src=\"http:\/\/www.nazor.org\/wp-content\/uploads\/2015\/04\/suteden-germans-hitler.jpg\" alt=\"suteden-germans-hitler\" width=\"648\" height=\"431\" srcset=\"https:\/\/www.nazor.org\/wp-content\/uploads\/2015\/04\/suteden-germans-hitler.jpg 648w, https:\/\/www.nazor.org\/wp-content\/uploads\/2015\/04\/suteden-germans-hitler-300x200.jpg 300w, https:\/\/www.nazor.org\/wp-content\/uploads\/2015\/04\/suteden-germans-hitler-560x372.jpg 560w, https:\/\/www.nazor.org\/wp-content\/uploads\/2015\/04\/suteden-germans-hitler-260x173.jpg 260w, https:\/\/www.nazor.org\/wp-content\/uploads\/2015\/04\/suteden-germans-hitler-160x106.jpg 160w\" sizes=\"auto, (max-width: 648px) 100vw, 648px\" \/><\/a><\/p>\n<p align=\"LEFT\">\u00a0<strong>1.\u0159\u00edjna 1938<\/strong> n\u011bmeck\u00e1 vojska vstoupila do \u010ceskoslovenska. Nesetkala se\u00a0s \u017e\u00e1dn\u00fdm odporem. Pozd\u011bji si n\u011bme\u010dt\u00ed gener\u00e1lov\u00e9 prohl\u00e9dli \u010desk\u00e1 opevn\u011bn\u00ed a souhlasn\u011b p\u0159ikyvovali: jak je dob\u0159e, \u017ee se moudr\u00e9mu\u00a0V\u016fdci poda\u0159ilo urovnat z\u00e1le\u017eitost pokojn\u011b. Vzhledem k tomu, \u017ee Sudety samy byly posety \u0161pi\u010dkov\u00fdm opevn\u011bn\u00edm. &#8222;K p\u0159ekvapen\u00ed odborn\u00edk\u016f test bombardov\u00e1n\u00edm uk\u00e1zal, \u017ee na\u0161e zbran\u011b by je nep\u0159emohli,&#8220; <span style=\"color: #0000ff;\">[9]<\/span> konstatoval <a href=\"http:\/\/cs.wikipedia.org\/wiki\/Albert_Speer\" target=\"_blank\">Albert Speer<\/a> diplomaticky ve sv\u00fdch pam\u011btech. Jeho hodnocen\u00ed odhalilo de-facto celkovou neschopnost\u00a0n\u011bmeck\u00e9 arm\u00e1dy,\u00a0\u00fasp\u011b\u0161n\u011b za\u00fato\u010dit na \u010desk\u00e1 opevn\u011bn\u00ed. To byl d\u016fvod, pro\u010d z\u00e1padn\u00ed diplomat\u00e9 st\u0159\u00edzliv\u011b hodnotili st\u00e1le skromn\u00e9 schopnosti Wehrmachtu a\u00a0byli tak neodbytn\u00ed, aby se\u00a0\u010ceskoslovensko\u00a0bezpodm\u00edne\u010dn\u011b vzdalo!<\/p>\n<p align=\"LEFT\">\u00a0Ihned po podpisu Mnichovsk\u00e9 dohody, za\u010dalo druh\u00e9 d\u011bjstv\u00ed tohoto krut\u00e9ho p\u0159edstaven\u00ed. &#8222;N\u011bmci nebyli jedin\u00fdmi dravci p\u0159ipraven\u00fdmi poh\u0159b\u00fdt mrtvolu \u010ceskoslovenska. Ihned po podpisu Mnichovsk\u00e9 dohody, zaslala polsk\u00e1 vl\u00e1da\u00a0\u010deskoslovensk\u00e9 vl\u00e1d\u011b ultim\u00e1tum a po\u017eadovala okam\u017eit\u00e9 odstoupen\u00ed pohrani\u010dn\u00ed oblasti T\u011b\u0161\u00ednsko! A\u010dkoli Polsko se brzy stalo &#8222;nevinnou ob\u011bt\u00ed&#8220; agrese jako skute\u010dn\u00fd mrcho\u017erout r\u00e1do p\u0159isp\u011bchalo okusovat\u00a0\u00fazem\u00ed \u010cesk\u00e9 republiky &#8230;<\/p>\n<p align=\"LEFT\">Vid\u011bn\u00ed toho jak se dal\u0161\u00edm tak obratn\u011b poda\u0159ilo proniknout do tohoto zlat\u00e9ho dolu voln\u00e9ho ciz\u00edho \u00fazem\u00ed, donutil ma\u010farsk\u00e9ho premi\u00e9ra, B\u00e9lu Imr\u00e9dyho k protestu za z\u00e1jmy ma\u010farsk\u00e9 men\u0161iny v \u010ceskoslovensku, kter\u00e9 byly &#8222;pominuty&#8220; A\u00a0dostal, co cht\u011bl &#8211; <strong>2.listopadu 1938<\/strong>, 12000 km2 na ji\u017en\u00edm Slovensku a mal\u00e1 \u010d\u00e1st oblasti zn\u00e1m\u00e9 jako Podkarpatsk\u00e1 Rus (Zakarpat\u00ed), s po\u010dtem obyvatel kolem jednoho milionu, p\u0159e\u0161ly do ma\u010farsk\u00fdch rukou.<\/p>\n<p align=\"LEFT\"><a href=\"http:\/\/www.nazor.org\/wp-content\/uploads\/2015\/04\/ribbentrop-chamberlain-hitler.jpg\"><img loading=\"lazy\" decoding=\"async\" class=\" size-full wp-image-437 alignleft\" src=\"http:\/\/www.nazor.org\/wp-content\/uploads\/2015\/04\/ribbentrop-chamberlain-hitler.jpg\" alt=\"ribbentrop-chamberlain-hitler\" width=\"754\" height=\"425\" srcset=\"https:\/\/www.nazor.org\/wp-content\/uploads\/2015\/04\/ribbentrop-chamberlain-hitler.jpg 754w, https:\/\/www.nazor.org\/wp-content\/uploads\/2015\/04\/ribbentrop-chamberlain-hitler-300x169.jpg 300w, https:\/\/www.nazor.org\/wp-content\/uploads\/2015\/04\/ribbentrop-chamberlain-hitler-560x316.jpg 560w, https:\/\/www.nazor.org\/wp-content\/uploads\/2015\/04\/ribbentrop-chamberlain-hitler-260x147.jpg 260w, https:\/\/www.nazor.org\/wp-content\/uploads\/2015\/04\/ribbentrop-chamberlain-hitler-160x90.jpg 160w\" sizes=\"auto, (max-width: 754px) 100vw, 754px\" \/><\/a><\/p>\n<p align=\"LEFT\"><strong>Tak\u017ee, kdo obdaroval Hitlera s V\u00eddn\u00ed a Prahou?<\/strong><br \/>\n<strong>Bylo to provedeno t\u011bmi, kdo i p\u0159es sv\u00e9 neochv\u011bjn\u00e9 pozice &#8222;najednou&#8220; p\u0159ipustili p\u0159ipojen\u00ed Rakousko k \u0158\u00ed\u0161i.<\/strong><br \/>\n<strong>Bylo to provedeno t\u011bmi, kdo proti mezin\u00e1rodn\u00edmu pr\u00e1vu d\u011blal v\u0161echno, co mohlo br\u00e1nit pokus\u016fm \u0161pan\u011blsk\u00e9 legitimn\u00ed vl\u00e1dy,\u00a0porazit\u00a0povstalce a d\u016frazn\u011b &#8222;si nev\u0161\u00edmal&#8220; n\u011bmeck\u00e9 a italsk\u00e9 pomoci gener\u00e1lu Francovi.<\/strong><br \/>\n<strong>Bylo to provedeno t\u011bmi, kte\u0159\u00ed p\u0159ez sv\u00e9 smluvn\u00ed z\u00e1vazky nepomohli \u010ceskoslovensku, naopak d\u011blali v\u0161e pro to, aby se ujistili jeho kapitulac\u00ed.<\/strong><\/p>\n<p align=\"LEFT\">Pozn\u00e1mky:<\/p>\n<p align=\"LEFT\">odkaz na zdroj s chronologicky se\u0159azen\u00fdmi daty <a href=\"http:\/\/rok1938.webnode.cz\/realita\/sled-udalosti\/\" target=\"_blank\">Chrono<\/a><\/p>\n<p align=\"LEFT\"><em><span style=\"font-size: small;\"><span style=\"color: #555555;\"><span class=\"Apple-converted-space\"><a title=\"\" href=\"http:\/\/orientalreview.org\/2013\/08\/19\/episode-14-how-adolf-hitler-turned-to-be-a-defiant-aggressor-i\/#_ftnref1\"><sup><span style=\"text-decoration: underline;\"><span style=\"color: #0066cc; font-size: xx-small; text-decoration: underline;\">[1]<\/span><\/span><\/sup><\/a><\/span>\u00a0Je zaj\u00edmav\u00e9, \u017ee kdy\u017e sv\u011btov\u00e1 v\u00e1lka za\u010dala\u00a01.9.1939, Franco nepo\u017e\u00e1dal o p\u016fj\u010dku na obnovu sv\u00e9 zem\u011b &#8211;\u00a0sv\u00e9 &#8222;p\u0159\u00e1tele&#8220; Mussoliniho a Hitlera &#8211; ale &#8230;\u00a0Velkou Brit\u00e1nii.<\/span><\/span><\/em><\/p>\n<p align=\"LEFT\"><em><span class=\"Apple-converted-space\"><a title=\"\" href=\"http:\/\/orientalreview.org\/2013\/08\/19\/episode-14-how-adolf-hitler-turned-to-be-a-defiant-aggressor-i\/#_ftnref1\"><sup><span style=\"text-decoration: underline;\"><span style=\"color: #0066cc; font-size: xx-small; text-decoration: underline;\">[2]<\/span><\/span><\/sup><\/a><\/span>\u00a0<span style=\"color: #555555; font-size: small;\">Churchill, Winston. The Second World War. Vol. 1 The Gathering Storm. Pg. 304<\/span><\/em><\/p>\n<p align=\"LEFT\"><span class=\"Apple-converted-space\"><a title=\"\" href=\"http:\/\/orientalreview.org\/2013\/08\/19\/episode-14-how-adolf-hitler-turned-to-be-a-defiant-aggressor-i\/#_ftnref1\"><sup><span style=\"text-decoration: underline;\"><span style=\"color: #0066cc; font-size: xx-small; text-decoration: underline;\"><em>[3]<\/em><\/span><\/span><\/sup><\/a><\/span>\u00a0<em><span style=\"color: #555555; font-size: small;\">Jako kdyby jednaly podle pokyn\u016f, publikovaly v kv\u011btnu roku 1938 &#8222;svobodn\u00e9&#8220; a &#8222;nez\u00e1visl\u00e9&#8220; britsk\u00e9 noviny \u0159adu podobn\u00fdch \u010dl\u00e1nk\u016f. V ned\u011bli 6.kv\u011btna 1938 Daily Mail pomlouval\u00a0\u010ceskoslovensko ve sv\u00e9m \u00favodn\u00edku jako &#8222;odporn\u00fd st\u00e1t obydlen\u00fd v\u00fdhradn\u011b revan\u0161isty, jejich\u017e ostudn\u00fd postoj k n\u011bmecky mluv\u00edc\u00edmu obyvatelstvu Suden Brit\u00e1nie u\u017e nem\u016f\u017ee tolerovat.&#8220;<\/span><\/em><\/p>\n<p align=\"LEFT\"><em><span style=\"font-size: small;\"><span style=\"color: #555555;\"><span class=\"Apple-converted-space\"><a title=\"\" href=\"http:\/\/orientalreview.org\/2013\/08\/19\/episode-14-how-adolf-hitler-turned-to-be-a-defiant-aggressor-i\/#_ftnref1\"><sup><span style=\"text-decoration: underline;\"><span style=\"color: #0066cc; font-size: xx-small; text-decoration: underline;\">[4]<\/span><\/span><\/sup><\/a>\u00a0<\/span>Schellenberg, Walter. The Labyrinth.\u00a0 Pg. 34.<\/span><\/span><\/em><\/p>\n<p align=\"LEFT\"><em><span style=\"color: #555555; font-size: small;\"><span class=\"Apple-converted-space\"><a title=\"\" href=\"http:\/\/orientalreview.org\/2013\/08\/19\/episode-14-how-adolf-hitler-turned-to-be-a-defiant-aggressor-i\/#_ftnref1\"><sup><span style=\"text-decoration: underline;\"><span style=\"color: #0066cc; font-size: xx-small; text-decoration: underline;\">[5]<\/span><\/span><\/sup><\/a><\/span>\u00a0Na vrcholu n\u011bmecko-\u010deskoslovensk\u00e9 krize, SSSR vstoupil do stavu vojensk\u00e9 pohotovosti a p\u0159esunul 60 p\u011b\u0161\u00edch a 16 j\u00edzdn\u00edch\u00a0diviz\u00ed, 3 tankov\u00e9 sbory, 22 samostatn\u00fdch tankov\u00fdch a 17 leteck\u00fdch brig\u00e1d\u00a0 k hranici s Polskem, zem\u00ed, j\u00ed\u017e museli Sov\u011bti proj\u00edt, aby mohli \u010cech\u016fm p\u0159ij\u00edt na pomoc. Nav\u00edc bylo svol\u00e1no 330000 z\u00e1lo\u017en\u00edk\u016f\u00a0a des\u00edtk\u00e1m tis\u00edc vol\u00e1k\u016f bylo pozdr\u017eeno propu\u0161t\u011bn\u00ed z arm\u00e1dy.\u00a0 (Bullock, Alan. Hitler and Stalin: Parallel Lives.\u00a0 Pg.\u00a0 577).<\/span><\/em><\/p>\n<p align=\"LEFT\"><em><span style=\"font-size: small;\"><span style=\"color: #555555;\"><span class=\"Apple-converted-space\"><a title=\"\" href=\"http:\/\/orientalreview.org\/2013\/08\/19\/episode-14-how-adolf-hitler-turned-to-be-a-defiant-aggressor-i\/#_ftnref1\"><sup><span style=\"text-decoration: underline;\"><span style=\"color: #0066cc; font-size: xx-small; text-decoration: underline;\">[6]<\/span><\/span><\/sup><\/a>\u00a0<\/span>Churchill, Winston. The Second World War. Vol. 1. The Gathering Storm. Pgs. 274-275.<\/span><\/span><\/em><\/p>\n<p align=\"LEFT\"><em><span style=\"font-size: small;\"><span style=\"color: #555555;\"><span class=\"Apple-converted-space\"><a title=\"\" href=\"http:\/\/orientalreview.org\/2013\/08\/19\/episode-14-how-adolf-hitler-turned-to-be-a-defiant-aggressor-i\/#_ftnref1\"><sup><span style=\"text-decoration: underline;\"><span style=\"color: #0066cc; font-size: xx-small; text-decoration: underline;\">[7]<\/span><\/span><\/sup><\/a>\u00a0V\u00edce ne\u017e sedm desetilet\u00ed uplynulo od t\u00e9 doby, ale nikdo se nic nenau\u010dil<\/span>.\u00a0Znovu vid\u00edme v Evrop\u011b tyt\u00e9\u017e &#8222;nez\u00e1visl\u00e9&#8220;,&#8220;suver\u00e9n\u00ed&#8220; st\u00e1ty\u00a0jednat v souladu s rozmary sv\u00fdch p\u00e1n\u016f. \u00a0 S pocitem \u0161t\u011bst\u00ed instaluj\u00ed americk\u00fd radar a rakety na sv\u00fdch hranic\u00edch, bez v\u00e1h\u00e1n\u00ed pos\u00edlaj\u00ed sv\u00e9 voj\u00e1ky do vzd\u00e1len\u00e9ho Ir\u00e1ku\u00a0a ochotn\u011b ni\u010d\u00ed dohody s Ruskem nebo s rusk\u00fdmi soukrom\u00fdmi spole\u010dnostmi, kter\u00e1 by byly v jejich vlastn\u00edm z\u00e1jmu. Jejich p\u00e1n mluv\u00ed &#8211; \u00a0 a oni se \u0161irok\u00fdm \u00fasm\u011bvem strkaj\u00ed hlavu do opr\u00e1tky, stejn\u011b jako to u\u010dinilo \u010ceskoslovensko v z\u00e1\u0159\u00ed 1938.<\/span><\/span><\/em><\/p>\n<p align=\"LEFT\"><em><span style=\"font-size: small;\"><span style=\"color: #555555;\"><span class=\"Apple-converted-space\"><a title=\"\" href=\"http:\/\/orientalreview.org\/2013\/08\/19\/episode-14-how-adolf-hitler-turned-to-be-a-defiant-aggressor-i\/#_ftnref1\"><sup><span style=\"text-decoration: underline;\"><span style=\"color: #0066cc; font-size: xx-small; text-decoration: underline;\">[8]<\/span><\/span><\/sup><\/a>\u00a0A je\u0161t\u011b jedna m\u00e1lo zn\u00e1m\u00e1 skute\u010dnost<\/span>: dan pot\u00e9, kdy byla podeps\u00e1na Mnichovsk\u00e1 dohoda, Britsk\u00fd ministersk\u00fd p\u0159edseda Neville Chamberlain pozval\u00a0Hitlera k soukrom\u00e9mu rozhovoru.\u00a0A pak n\u00e1hle vyt\u00e1hl z kapsy list pap\u00edru s textem: \u201cMy, n\u011bmeck\u00fd V\u016fdce a kancl\u00e9\u0159 a britsk\u00fd ministersk\u00fd p\u0159edseda, jsme m\u011bli dne\u0161n\u00edho dne jedn\u00e1n\u00ed a souhlas\u00edme s t\u00edm, \u017ee ot\u00e1zka Anglo-n\u011bmeck\u00fdch vztah\u016f je pro ob\u011b zem\u011b nejd\u016fle\u017eit\u011bj\u0161\u00ed, stejn\u011b tak jako pro Evropu,\u201d p\u00ed\u0161e se v tomto dokumentu.\u00a0 A \u201csmlouva podepsan\u00e1 posledn\u00ed noci a Anglo-n\u011bmeck\u00e1\u00a0n\u00e1mo\u0159n\u00ed dohoda\u201d byly v\u016fdci obou zem\u00ed pova\u017eov\u00e1ny za &#8222;symbol touhy&#8220; obou n\u00e1rod\u016f &#8222;nikdy proti sob\u011b nebojovat.&#8220;\u00a0Historici obvykle na tento dokument zapom\u00ednaj\u00ed. nicm\u00e9n\u011b to musela b\u00fdt tato nevnucen\u00e1 dohoda, kter\u00e1 uznala Hitlerovu agresi sm\u011brem na v\u00fdchod, ne Mnichovsk\u00e1 dohoda, kter\u00e1 se zab\u00fdvala pouze \u010ceskoslovenskem! Chamberlain\u016fv n\u00e1vrat do Lond\u00fdna\u00a0z\u00a0Mnichova je \u010dasto l\u00ed\u010den v historick\u00fdch dokument\u00e1rn\u00edch filmech.\u00a0Stoj\u00ed p\u0159ed sv\u00fdm letadlem,\u00a0m\u00e1v\u00e1 kusem pap\u00edru ve v\u011btru a hlasit\u011b prohla\u0161uje: <strong>&#8222;M\u00edr pro na\u0161i dobu!&#8220;<\/strong>\u00a0A div\u00e1ci si mysl\u00ed, \u017ee dr\u017e\u00ed kopii Mnichovsk\u00e9 dohody. Ve skute\u010dnosti ale Neville Chamberlain sv\u00edr\u00e1 tuto dopl\u0148uj\u00edc\u00ed britsko-n\u011bmeckou deklaraci.<\/span><\/span><\/em><\/p>\n<div>\n<p><em><span class=\"Apple-converted-space\"><a title=\"\" href=\"http:\/\/orientalreview.org\/2013\/08\/19\/episode-14-how-adolf-hitler-turned-to-be-a-defiant-aggressor-i\/#_ftnref1\"><sup><span style=\"text-decoration: underline;\"><span style=\"color: #0066cc; font-size: xx-small; text-decoration: underline;\">[9]<\/span><\/span><\/sup><\/a>\u00a0<\/span>Speer, Albert. Inside the Third Reich. Memoirs. Pg. 111.<\/em><\/p>\n<\/div>\n<\/div>\n<\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"<p>P\u0159\u00edb\u011bh 13. Pro\u010d Lond\u00fdn obdaroval Hitlera V\u00eddn\u00ed a Prahou\u00a0(I) origin\u00e1l zdroj &#8211; vlastn\u00ed p\u0159eklad 17.4.2015 Nikolaj Starikov (Russia) St\u00e1tn\u00ed hranice jsou stanoveny lidmi a mohou b\u00fdt zm\u011bn\u011bny lidsk\u00fdmi bytostmi. Adolf Hitler. Mein Kampf Diplomacie, se v\u0161emi z\u00e1sadami ve v\u0161ech jej\u00edch&hellip;<\/p>\n<p class=\"more-link-p\"><a class=\"more-link\" href=\"https:\/\/www.nazor.org\/?page_id=392\">Read more &rarr;<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"parent":344,"menu_order":13,"comment_status":"open","ping_status":"open","template":"","meta":{"footnotes":""},"class_list":["post-392","page","type-page","status-publish","hentry"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/www.nazor.org\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/pages\/392","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/www.nazor.org\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/pages"}],"about":[{"href":"https:\/\/www.nazor.org\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/types\/page"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.nazor.org\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.nazor.org\/index.php?rest_route=%2Fwp%2Fv2%2Fcomments&post=392"}],"version-history":[{"count":34,"href":"https:\/\/www.nazor.org\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/pages\/392\/revisions"}],"predecessor-version":[{"id":441,"href":"https:\/\/www.nazor.org\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/pages\/392\/revisions\/441"}],"up":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.nazor.org\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/pages\/344"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/www.nazor.org\/index.php?rest_route=%2Fwp%2Fv2%2Fmedia&parent=392"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}