{"id":224,"date":"2015-02-24T09:32:14","date_gmt":"2015-02-24T08:32:14","guid":{"rendered":"http:\/\/www.nazor.org\/?page_id=224"},"modified":"2015-03-02T16:42:12","modified_gmt":"2015-03-02T15:42:12","slug":"zkaza-velke-tartarie-cast-3","status":"publish","type":"page","link":"https:\/\/www.nazor.org\/?page_id=224","title":{"rendered":"\u010d\u00e1st 3."},"content":{"rendered":"<p><a href=\"http:\/\/myslenkyocemkoli.blogspot.cz\/2015\/01\/zkaza-velke-tartarie-3.html\" target=\"_blank\">zdroj<\/a><\/p>\n<p><a title=\"\u010d\u00e1st 2.\" href=\"http:\/\/www.nazor.org\/?page_id=222\">P\u0159edchoz\u00ed<\/a><\/p>\n<p>ZK\u00c1ZA VELK\u00c9 TART\u00c1RIE 3<\/p>\n<div class=\"post-header\"><\/div>\n<div id=\"post-body-56239079227486540\" class=\"post-body entry-content\">\n<table class=\"tr-caption-container\" cellspacing=\"0\" cellpadding=\"0\">\n<tbody>\n<tr>\n<td><a href=\"http:\/\/1.bp.blogspot.com\/-CS_k21Pf-i8\/VMQR35n2leI\/AAAAAAAAAgA\/QmSlXN5hua8\/s1600\/mapa.jpg\"><span style=\"color: #99531e;\"><img loading=\"lazy\" decoding=\"async\" src=\"http:\/\/1.bp.blogspot.com\/-CS_k21Pf-i8\/VMQR35n2leI\/AAAAAAAAAgA\/QmSlXN5hua8\/s1600\/mapa.jpg\" alt=\"\" width=\"400\" height=\"262\" border=\"0\" \/><\/span><\/a><\/td>\n<\/tr>\n<tr>\n<td class=\"tr-caption\">(Novosibirsk\u00e1, \u010celjabinsk\u00e1, Omsk\u00e1, \u0164umensk\u00e1 a Kurgansk\u00e1 oblast, sever Kazachst\u00e1nu)<\/td>\n<\/tr>\n<\/tbody>\n<\/table>\n<div>V p\u0159edchoz\u00ed \u010d\u00e1sti jsme se dozv\u011bd\u011bli, \u017ee v letech 1816 \u2013 1819 do\u0161lo k podivn\u00e9 klimatick\u00e9 anom\u00e1lii, kdy v z\u00e1padn\u00ed polovin\u011b Evropy a na v\u00fdchodn\u00edm pob\u0159e\u017e\u00ed Severn\u00ed Ameriky se slune\u010dn\u00ed paprsky po dlouhou dobu nedok\u00e1zaly prodrat skrze silnou vrstvu \u010dehosi, co naplnilo atmosf\u00e9ru.<br \/>\nPrachu?<br \/>\nPopele?<br \/>\nA \u010dist\u011b n\u00e1hodou ve stejnou dobu patrn\u011b zanikla Tart\u00e1rie&#8230;<br \/>\nProto\u017ee v\u00edme, \u017ee n\u00e1hody neexistuj\u00ed, zkus\u00edme mezi ob\u011bma ud\u00e1lostmi naj\u00edt spojitost. A proto\u017ee taky v\u00edme, \u017ee indon\u00e9sk\u00e1 sopka to patrn\u011b nebyla, zam\u011b\u0159\u00edme se na severn\u00ed polokouli a nejl\u00e9pe hned na \u00c1sii.<br \/>\nCo na to pan Google?Jedn\u00edm z nejd\u016fle\u017eit\u011bj\u0161\u00edch argument\u016f zast\u00e1nc\u016f ofici\u00e1ln\u00ed verze historie, podle nich\u017e je Tartarie m\u00fdtus, je absence jak\u00fdchkoli viditeln\u00fdch stop na Sibi\u0159i. Tvrd\u00ed, \u017ee pokud by se tu skute\u010dn\u011b vyskytoval obrovsk\u00fd st\u00e1t s mnoha miliony obyvatel, musely by tu z\u016fstat stopy po m\u011bstech, s\u00eddlech, komunikac\u00edch, zem\u011bd\u011blsk\u00e9 \u010dinnosti a podobn\u011b. A to podle nich na Sibi\u0159i nenach\u00e1z\u00edme.<\/div>\n<div class=\"separator\">Kdy\u017e si v\u0161ak zahrajeme na cestovatele &#8222;s kurzorem po monitoru&#8220; a pozorn\u011b prozkoum\u00e1me satelitn\u00ed sn\u00edmky Sibi\u0159e, najdeme tam n\u011bco jin\u00e9ho: pon\u011bkud neobvykl\u00e9 druhy stop (<a href=\"https:\/\/tools.wmflabs.org\/geohack\/geohack.php?params=53_9_35_N_81_8_28_E\" target=\"_blank\"><span style=\"color: #99531e;\">53.159947,81.141357<\/span><\/a> &#8211; vyberte si satelitn\u00ed sn\u00edmky ze sloupc\u016f &#8222;satellite&#8220;. Nap\u0159\u00edklad v &#8222;cosmosnimky&#8220; m\u016f\u017eete vyu\u017e\u00edt i 3D) v oblasti mezi Altajem a ji\u017en\u00edm Uralem.<\/div>\n<div class=\"separator\"><\/div>\n<table class=\"tr-caption-container\" cellspacing=\"0\" cellpadding=\"0\" align=\"center\">\n<tbody>\n<tr>\n<td><a href=\"http:\/\/4.bp.blogspot.com\/-O9KA8Ln8Ilk\/VMQZ7rsfntI\/AAAAAAAAAg0\/6Qqs08RsbO8\/s1600\/bory.jpg\"><img loading=\"lazy\" decoding=\"async\" src=\"http:\/\/4.bp.blogspot.com\/-O9KA8Ln8Ilk\/VMQZ7rsfntI\/AAAAAAAAAg0\/6Qqs08RsbO8\/s1600\/bory.jpg\" alt=\"\" width=\"640\" height=\"278\" border=\"0\" \/><\/a><\/td>\n<\/tr>\n<tr>\n<td class=\"tr-caption\">1. Sibi\u0159sk\u00e9 p\u00e1sov\u00e9 lesy 2. Zv\u011bt\u0161en\u00fd n\u00e1hled na &#8222;deltu&#8220; p\u00e1sov\u00fdch les\u016f od jihoz\u00e1padu<\/td>\n<td class=\"tr-caption\"><\/td>\n<td class=\"tr-caption\"><\/td>\n<\/tr>\n<\/tbody>\n<\/table>\n<div><\/div>\n<div class=\"separator\">Na t\u011bchto sn\u00edmc\u00edch a tak\u00e9 na topografick\u00fdch map\u00e1ch jsou jasn\u011b viditeln\u00e9 tzv. \u201eSibi\u0159sk\u00e9 p\u00e1sov\u00e9 bory\u201c. Je to n\u011bkolik \u00fazk\u00fdch pruh\u016f borov\u00fdch les\u016f, pr\u016fm\u011brn\u011b 5 km \u0161irok\u00fdch, kter\u00e9 se t\u00e1hnou od \u0159eky Ob \u00fahlop\u0159\u00ed\u010dn\u011b od severov\u00fdchodu k jihoz\u00e1padu a\u017e t\u00e9m\u011b\u0159 k \u0159ece Irty\u0161. D\u00e9lka toho nejdel\u0161\u00edho \u010din\u00ed 240 km. Profilov\u00e1 hloubka (zahlouben\u00ed) je v rozmez\u00ed 20 \u2013 200 m.<\/div>\n<div class=\"separator\"><\/div>\n<div>Podle ofici\u00e1ln\u00ed legendy tyto p\u0159\u00edkopy vyhloubil p\u0159ed d\u00e1vnou dobou ledovec a pot\u00e9 zarostly reliktov\u00fdmi lesy. P\u0159i bli\u017e\u0161\u00edm zkoum\u00e1n\u00ed topografie tohoto \u00fazem\u00ed v\u0161ak je jasn\u00e9, \u017ee tyto stopy ledovec zanechat nemohl, a to z prost\u00e9ho d\u016fvodu \u2013 neumo\u017enil by to reli\u00e9f ter\u00e9nu. Na z\u00e1klad\u011b jeho tvarov\u00e1n\u00ed by se toti\u017e hypotetick\u00fd ledovec musel pohybovat jinak a jin\u00fdm sm\u011brem. A krom\u011b toho dan\u00e9 stopy prot\u00ednaj\u00ed h\u0159bet rozvod\u00ed odd\u011bluj\u00edc\u00ed povod\u00ed Obu a Irty\u0161e.Nemohly by to tedy b\u00fdt sp\u00ed\u0161&#8230; meteority?<br \/>\nBudeme-li vych\u00e1zet z t\u00e9to mo\u017enosti, co by se dalo z t\u011bchto stop vy\u010d\u00edst?<br \/>\nPrvn\u00ed, co n\u00e1s jist\u011b napadne, je, \u017ee tu spadlo n\u011bkolik velk\u00fdch t\u011bles, maj\u00edc\u00edch, soud\u011b podle \u0161\u00ed\u0159ky drah, minim\u00e1ln\u011b okolo 5 kilometr\u016f v pr\u016fm\u011bru. Jsou tu dob\u0159e rozeznateln\u00e9 dv\u011b doln\u00ed stopy dlouh\u00e9 240 a 220 km. Vzd\u00e1lenost mezi nimi je zpo\u010d\u00e1tku 30 km. Sm\u011brem na severoz\u00e1pad se o 40 km d\u00e1l nach\u00e1z\u00ed dal\u0161\u00ed stopa, tentokr\u00e1t dlouh\u00e1 145 km. A je\u0161t\u011b jedna se t\u00e1hne o 100 km d\u00e1l k severoz\u00e1padu, je nej\u0161ir\u0161\u00ed ze v\u0161ech (7 \u2013 8 km) a jej\u00ed d\u00e9lka \u010din\u00ed 110 km. Mezi posledn\u00edmi dv\u011bma je patrn\u00e9 je\u0161t\u011b v\u011bt\u0161\u00ed mno\u017estv\u00ed men\u0161\u00edch stop, kter\u00e9 v\u0161ak nejsou tak z\u0159eteln\u00e9 a zanechaly je patrn\u011b men\u0161\u00ed fragmenty.<\/div>\n<div><\/div>\n<div class=\"separator\"><a href=\"http:\/\/2.bp.blogspot.com\/-zSnBqG3GMbI\/VMQWmqpW4mI\/AAAAAAAAAgg\/wl0t-gRsnho\/s1600\/%C4%8D%C3%A1rky1.jpg\"><img loading=\"lazy\" decoding=\"async\" class=\" alignleft\" src=\"http:\/\/2.bp.blogspot.com\/-zSnBqG3GMbI\/VMQWmqpW4mI\/AAAAAAAAAgg\/wl0t-gRsnho\/s1600\/%C4%8D%C3%A1rky1.jpg\" alt=\"\" width=\"320\" height=\"202\" border=\"0\" \/><\/a><\/div>\n<div>Ale to je\u0161t\u011b nen\u00ed v\u0161echno. Budeme-li se pohybovat d\u00e1le na severoz\u00e1pad, rozezn\u00e1me velk\u00e9 mno\u017estv\u00ed drobn\u011bj\u0161\u00edch r\u00fdh, kter\u00e9 zp\u016fsobily s nejv\u011bt\u0161\u00ed pravd\u011bpodobnost\u00ed trosky. Velmi dob\u0159e jsou vid\u011bt u jezera \u010cany (<a href=\"https:\/\/tools.wmflabs.org\/geohack\/geohack.php?params=54_45_55_N_78_12_48_E\" target=\"_blank\"><span style=\"color: #99531e;\">54.765511, 78.213562<\/span><\/a>). Podobn\u00e9 jsou pak v okol\u00ed m\u011bsta Omsk, rovn\u011b\u017e u Tobolska a tak\u00e9 na \u00fazem\u00ed severn\u00edho Kazachst\u00e1nu v okol\u00ed m\u011bsta Rudnyj.<br \/>\nAni tyto fragmenty v\u0161ak nebyly mal\u00e9, soud\u011b podle r\u00fdh, kter\u00e9 po sob\u011b zanechaly.<\/div>\n<div class=\"separator\"><a href=\"http:\/\/4.bp.blogspot.com\/-5xdcHYt8E3g\/VMQW-air4AI\/AAAAAAAAAgo\/9Fy36mHtO7Q\/s1600\/roj.jpg\"><img loading=\"lazy\" decoding=\"async\" src=\"http:\/\/4.bp.blogspot.com\/-5xdcHYt8E3g\/VMQW-air4AI\/AAAAAAAAAgo\/9Fy36mHtO7Q\/s1600\/roj.jpg\" alt=\"\" width=\"640\" height=\"270\" border=\"0\" \/><\/a><\/div>\n<div>Tat\u00e1\u017e oblast (54.765511, 78.213562) ve zv\u011bt\u0161en\u00ed na jin\u00e9 map\u011b (http:\/\/www.bing.com\/maps\/). Kapkovit\u00fd tvar r\u00fdh (tmav\u00e9 plo\u0161ky) jasn\u011b ukazuje na p\u00e1d t\u011blesa, nikoliv na stopy po ledovci.<br \/>\nVzhledem k tomu, \u017ee v\u0161echny stopy &#8211; tedy ony velk\u00e9 i tyto drobn\u011bj\u0161\u00ed &#8211; jsou ve stejn\u00e9m sm\u011bru, lze p\u0159edpokl\u00e1dat, \u017ee v\u0161echny objekty spadly v tut\u00e9\u017e dobu. V po\u010d\u00e1te\u010dn\u00ed f\u00e1zi trajektorie jejich \u00fahly odpov\u00eddaj\u00ed \u00fahlu n\u00e1klonu osy ot\u00e1\u010den\u00ed Zem\u011b k plo\u0161e ekliptiky, ve kter\u00e9 se pohybuj\u00ed t\u00e9m\u011b\u0159 v\u0161echny planety a asteroidy slune\u010dn\u00ed soustavy. M\u016f\u017eeme tedy p\u0159edpokl\u00e1dat i to, \u017ee se jednalo nap\u0159\u00edklad o zbytky n\u011bjak\u00e9 planety na\u0161\u00ed soustavy.<br \/>\nJe\u0161t\u011b jeden d\u016fle\u017eit\u00fd detail je t\u0159eba prozkoumat, detail, kter\u00fd by mohl p\u0159isp\u011bt k vysv\u011btlen\u00ed d\u0159\u00edve zm\u00edn\u011bn\u00e9 klimatick\u00e9 anom\u00e1lie. Jak si jist\u011b mnoz\u00ed uv\u011bdomili, na konci \u201eSibi\u0159sk\u00fdch p\u00e1sov\u00fdch bor\u016f\u201c nevid\u00edme vyv\u00fd\u0161eniny z nahrnut\u00e9ho p\u016fdn\u00edho materi\u00e1lu, kter\u00fd by tam rozhodn\u011b m\u011bl b\u00fdt. A m\u011blo by ho b\u00fdt opravdu hodn\u011b. M\u00edsto toho se na konci dr\u00e1hy stopa roz\u0161i\u0159uje a je podobn\u00e1 delt\u011b \u0159eky vl\u00e9vaj\u00edc\u00ed se do mo\u0159e. Vysv\u011btlen\u00ed je jedin\u00e9: tyto spadl\u00e9 objekty byly tvo\u0159eny p\u0159ev\u00e1\u017en\u011b ledem. O tom sv\u011bd\u010d\u00ed i boky koryt, kter\u00e9 by v p\u0159\u00edpad\u011b pr\u016fchodu kamenn\u00e9ho t\u011blesa musely b\u00fdt ostr\u00e9. Zde v\u0161ak svahy ostr\u00fd profil nemaj\u00ed. Spodn\u00ed \u010d\u00e1st ledov\u00e9ho t\u011blesa se intenz\u00edvn\u00edm t\u0159en\u00edm roztavila rychleji ne\u017e horn\u00ed a vytvo\u0159ila vodn\u00ed vrstvu, kter\u00e1 p\u016fsobila jako mazivo a tak zp\u016fsobila hladk\u00fd pr\u016f\u0159ez. Nicm\u00e9n\u011b i tak bylo ze zemsk\u00e9ho povrchu str\u017eeno obrovsk\u00e9 mno\u017estv\u00ed zeminy, kter\u00e1 se n\u00e1sledn\u011b s horkou p\u00e1rou zvedla do velk\u00fdch v\u00fd\u0161ek.Po prozkoum\u00e1n\u00ed cel\u00e9 \u0159ady dal\u0161\u00edch okolnost\u00ed, kter\u00e9 v\u0161ak pro pot\u0159eby tohoto stru\u010dn\u00e9ho \u010dl\u00e1nku vypou\u0161t\u00edme, m\u016f\u017eeme u\u010dinit tyto z\u00e1v\u011bry:<br \/>\n1. Podle tvaru, sm\u011bru a profilu stop se lze d\u016fvodn\u011b domn\u00edvat, \u017ee byly zp\u016fsobeny velk\u00fdmi meteority, z nich\u017e ty nejv\u011bt\u0161\u00ed m\u011bly 5 a v\u00edce kilometr\u016f v pr\u016fm\u011bru.<br \/>\n2. Pom\u011brn\u011b m\u011blk\u00e9, ale dlouh\u00e9 stopy nazna\u010duj\u00ed, \u017ee objekty padaly velmi rychle a pod velmi mal\u00fdm \u00fahlem.<br \/>\n3. V\u0161echny tyto objekty spadly na zemsk\u00fd povrch najednou.<br \/>\n4. Nejsou to fragmenty jednoho t\u011blesa, kter\u00e9 se po sr\u00e1\u017ece s atmosf\u00e9rou roztrhlo. V tom p\u0159\u00edpad\u011b by toti\u017e jednotliv\u00e9 fragmenty let\u011bly v\u011bj\u00ed\u0159ovit\u011b do r\u016fzn\u00fdch sm\u011br\u016f.<br \/>\nPodtr\u017eeno, se\u010dteno: jedn\u00e1 se o sr\u00e1\u017eku Zem\u011b s rojem meteorit\u016f.<\/div>\n<div><\/div>\n<div><a href=\"http:\/\/3.bp.blogspot.com\/-ZBzDva6SvgU\/VMQa-jw0afI\/AAAAAAAAAg8\/jUdk-W0WhBc\/s1600\/tomsk-%C4%8D%C3%A1ry2.jpg\"><img loading=\"lazy\" decoding=\"async\" class=\" alignleft\" src=\"http:\/\/3.bp.blogspot.com\/-ZBzDva6SvgU\/VMQa-jw0afI\/AAAAAAAAAg8\/jUdk-W0WhBc\/s1600\/tomsk-%C4%8D%C3%A1ry2.jpg\" alt=\"\" width=\"305\" height=\"320\" border=\"0\" \/><\/a><\/div>\n<div>Podobn\u00e9 stopy po p\u00e1du objekt\u016f z kosmu lze naj\u00edt i na dal\u0161\u00edch m\u00edstech, nap\u0159\u00edklad v bl\u00edzkosti m\u011bsta Tomsk (56.395664,84.547577) nebo je\u0161t\u011b d\u00e1le p\u0159i \u0159ece Irty\u0161 a tak\u00e9 ji\u017en\u011b od Tobolska (56.657736,70.36972). A p\u0159ipome\u0148me, \u017ee v prvn\u00edm vyd\u00e1n\u00ed encyklopedie \u201eBritannica\u201c je pr\u00e1v\u011b toto s\u00eddlo jmenov\u00e1no jako hlavn\u00ed m\u011bsto Tart\u00e1rie&#8230;<\/div>\n<div><\/div>\n<div><\/div>\n<div><\/div>\n<div><\/div>\n<div>\n<p>Je t\u011b\u017ek\u00e9 si p\u0159edstavit rozsah takov\u00e9 katastrofy, proto\u017ee je o\u010dividn\u00e9, \u017ee v tomto prostoru o \u0161\u00ed\u0159ce v\u00edce ne\u017e 500 km a d\u00e9lce p\u0159esahuj\u00edc\u00ed 250 km bylo zni\u010deno v\u0161echno, co bylo na povrchu. Vlna rozt\u00e1t\u00e9 vody odnesla v\u0161echny stavby, ve\u0161ker\u00e9 rostlinstvo, zabila v\u0161echny \u017eiv\u00e9 organizmy. P\u0159i tom v dob\u011b p\u00e1du se brzd\u011bn\u00edm o atmosf\u00e9ru i zem povrch objekt\u016f rozeh\u0159\u00e1l na vysokou teplotu a led se rychle m\u011bnil na p\u00e1ru. Vych\u00e1zeje z toho, co vid\u00edme na sn\u00edmc\u00edch zejm\u00e9na u jezera \u010cany, hustota objekt\u016f byla dostate\u010dn\u011b vysok\u00e1 a to znamen\u00e1, \u017ee v oblasti p\u00e1du byl vzduch pln\u00fd p\u0159eh\u0159\u00e1t\u00e9 p\u00e1ry a mo\u017en\u00e1 i n\u011bjak\u00fdmi plyny. Kdy\u017e se to sm\u00edchalo s p\u016fdou na povrchu Zem\u011b, cel\u00e1 tato masa se spolu s p\u00e1rou vznesla do atmosf\u00e9ry.<br \/>\nZasa\u017een\u00e9 oblasti nebyly pak vzhledem k chyb\u011bj\u00edc\u00ed ornici schopn\u00e9 poskytnout p\u0159\u00edpadn\u00fdm p\u0159e\u017eiv\u0161\u00edm potravu, a tak v z\u00e1v\u011bsu za katastrofou p\u0159\u00edrodn\u00ed n\u00e1sledovala katastrofa ekonomick\u00e1, hlad a pravd\u011bpodobn\u00fd z\u00e1nik Tart\u00e1rie.<\/p>\n<p>Kruhov\u00e1 jezera<\/p>\n<\/div>\n<div>Na z\u00e1pad\u011b Kurgansk\u00e9 a jihov\u00fdchodu \u010celjabinsk\u00e9 oblasti je n\u00e1padn\u00fd je\u0161t\u011b jin\u00fd druh stop: cel\u00fd tento obrovsk\u00fd prostor je doslova poset ov\u00e1ln\u00fdmi a\u017e kruhov\u00fdmi kr\u00e1tery, kter\u00e9 jsou nyn\u00ed zapln\u011bny vodou a vypadaj\u00ed jako jezera. Pokud i toto jsou stopy po meteoritech, pak jejich p\u016fvodci nepadaly po tangenci\u00e1le k zemsk\u00e9mu povrchu jako p\u0159edchoz\u00ed skupina, ale pod daleko v\u011bt\u0161\u00edm \u00fahlem, nebo v kone\u010dn\u00e9 f\u00e1zi prakticky vertik\u00e1ln\u011b.<\/div>\n<div><\/div>\n<div class=\"separator\"><a href=\"http:\/\/3.bp.blogspot.com\/-hE9lx4mQWWw\/VMQbXldsuMI\/AAAAAAAAAhE\/5pLTyQAK_QA\/s1600\/jezera.jpg\"><img loading=\"lazy\" decoding=\"async\" src=\"http:\/\/3.bp.blogspot.com\/-hE9lx4mQWWw\/VMQbXldsuMI\/AAAAAAAAAhE\/5pLTyQAK_QA\/s1600\/jezera.jpg\" alt=\"\" width=\"640\" height=\"316\" border=\"0\" \/><\/a><\/div>\n<div>Nen\u00ed jasn\u00e9, zda oba druhy stop vznikly p\u0159i jedin\u00e9 ud\u00e1losti. I kdyby v\u0161ak prob\u011bhla ka\u017ed\u00e1 zvl\u00e1\u0161\u0165, p\u00e1d tak velk\u00e9ho mno\u017estv\u00ed objekt\u016f \u2013 soud\u011b podle stop jich muselo b\u00fdt n\u011bkolik des\u00edtek tis\u00edc \u2013 musel zp\u016fsobit katastrofu planet\u00e1rn\u00edho charakteru. V samotn\u00e9 z\u00f3n\u011b p\u00e1du by se dalo p\u0159e\u017e\u00edt jedin\u011b v hlubok\u00fdch podzemn\u00edch krytech. V\u0161echno, co bylo na povrchu, bylo prakticky v jednom okam\u017eiku zni\u010deno. P\u0159itom byla zni\u010dena i vrchn\u00ed vrstva p\u016fdy a rostlinstvo i na velk\u00e9m okoln\u00edm teritoriu p\u0159\u00edmo p\u00e1dem nezasa\u017een\u00e9m.<br \/>\nP\u0159i pr\u016fchodu t\u011bchto t\u011bles rovn\u011b\u017e muselo doj\u00edt i ke zna\u010dn\u00e9mu rozeh\u0159\u00e1t\u00ed atmosf\u00e9ry. Je mo\u017en\u00e9, \u017ee \u010d\u00e1st objekt\u016f, kter\u00e9 zp\u016fsobily vznik kruhov\u00fdch jezer, explodovala v jej\u00edch horn\u00edch vrstv\u00e1ch, stejn\u011b jako explodoval meteorit v roce 2013 (a\u0165 u\u017e p\u0159\u00ed\u010dina byla jak\u00e1koli). Pokud tyto objekty byly tvo\u0159en\u00e9 horninou, vzniklo velk\u00e9ho mno\u017estv\u00ed prachu. To pak mohlo b\u00fdt p\u0159\u00ed\u010dinou takzvan\u00e9 \u201ejadern\u00e9 zimy\u201c, jej\u00ed\u017e projevy byly zaznamen\u00e1ny v letech 1815 \u2013 1819.<\/div>\n<div><\/div>\n<div>\n<div class=\"separator\"><a href=\"http:\/\/3.bp.blogspot.com\/-CUunmNPvxuo\/VMVgK9WjDFI\/AAAAAAAAAhg\/W-b54o2NOLk\/s1600\/souhrn.jpg\"><img loading=\"lazy\" decoding=\"async\" class=\" alignleft\" src=\"http:\/\/3.bp.blogspot.com\/-CUunmNPvxuo\/VMVgK9WjDFI\/AAAAAAAAAhg\/W-b54o2NOLk\/s1600\/souhrn.jpg\" alt=\"\" width=\"320\" height=\"201\" border=\"0\" \/><\/a><\/div>\n<p>Tak\u017ee na z\u00e1padn\u00ed Sibi\u0159i je gigantick\u00e1 z\u00f3na, kter\u00e1 byla pravd\u011bpodobn\u011b zni\u010dena mas\u00edvn\u00edm meteorick\u00fdm bombardov\u00e1n\u00edm, oblast o rozloze v\u00edce jak 1,5 milionu kilometr\u016f \u010dtvere\u010dn\u00edch. Pokud na tomto \u00fazem\u00ed v dob\u011b katastrofy existoval jak\u00fdkoliv st\u00e1t, pak po n\u00ed o n\u011bm nemohlo b\u00fdt ani \u0159e\u010d&#8230;<\/p>\n<p>No dob\u0159e, \u0159eknou skeptici. To, \u017ee podobn\u00e1 gigantick\u00e1 katastrofa byla, je &#8211; soud\u011b podle sn\u00edmk\u016f &#8211; mo\u017en\u00e9, ale na z\u00e1klad\u011b \u010deho lze tvrdit, \u017ee k n\u00ed do\u0161lo pr\u00e1v\u011b p\u0159ed 200 lety? V\u017edy\u0165 mohla prob\u011bhnout p\u0159ed tis\u00edci let a mo\u017en\u00e1 i p\u0159ed miliony a pak se zmizen\u00edm Tart\u00e1rie \u2013 kter\u00e1 mo\u017en\u00e1 byla, ale t\u0159eba ani nebyla \u2013 to nem\u00e1 \u017e\u00e1dnou spojitost.<br \/>\nA o tom a tak\u00e9 o n\u011bkter\u00fdch velmi d\u016fle\u017eit\u00fdch z\u00e1v\u011brech, kter\u00e9 lze vyvodit i z ji\u017e uveden\u00fdch fakt\u016f, bude \u0159e\u010d v dal\u0161\u00ed \u010d\u00e1sti.<\/p>\n<p><a title=\"\u010d\u00e1st 4.\" href=\"http:\/\/www.nazor.org\/?page_id=226\">Pokra\u010dov\u00e1n\u00ed<\/a><\/p>\n<\/div>\n<div>zdroj:<br \/>\nhttp:\/\/www.kramola.info\/vesti\/letopisi-proshlogo\/kak-pogibla-tartarija-chast-1<\/div>\n<\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"<p>zdroj P\u0159edchoz\u00ed ZK\u00c1ZA VELK\u00c9 TART\u00c1RIE 3 (Novosibirsk\u00e1, \u010celjabinsk\u00e1, Omsk\u00e1, \u0164umensk\u00e1 a Kurgansk\u00e1 oblast, sever Kazachst\u00e1nu) V p\u0159edchoz\u00ed \u010d\u00e1sti jsme se dozv\u011bd\u011bli, \u017ee v letech 1816 \u2013 1819 do\u0161lo k podivn\u00e9 klimatick\u00e9 anom\u00e1lii, kdy v z\u00e1padn\u00ed polovin\u011b Evropy a na v\u00fdchodn\u00edm&hellip;<\/p>\n<p class=\"more-link-p\"><a class=\"more-link\" href=\"https:\/\/www.nazor.org\/?page_id=224\">Read more &rarr;<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"parent":238,"menu_order":2,"comment_status":"open","ping_status":"open","template":"","meta":{"footnotes":""},"class_list":["post-224","page","type-page","status-publish","hentry"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/www.nazor.org\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/pages\/224","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/www.nazor.org\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/pages"}],"about":[{"href":"https:\/\/www.nazor.org\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/types\/page"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.nazor.org\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.nazor.org\/index.php?rest_route=%2Fwp%2Fv2%2Fcomments&post=224"}],"version-history":[{"count":3,"href":"https:\/\/www.nazor.org\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/pages\/224\/revisions"}],"predecessor-version":[{"id":249,"href":"https:\/\/www.nazor.org\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/pages\/224\/revisions\/249"}],"up":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.nazor.org\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/pages\/238"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/www.nazor.org\/index.php?rest_route=%2Fwp%2Fv2%2Fmedia&parent=224"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}