{"id":218,"date":"2015-02-24T09:00:30","date_gmt":"2015-02-24T08:00:30","guid":{"rendered":"http:\/\/www.nazor.org\/?page_id=218"},"modified":"2015-03-02T16:40:04","modified_gmt":"2015-03-02T15:40:04","slug":"zkaza-velke-tartarie-cast-1","status":"publish","type":"page","link":"https:\/\/www.nazor.org\/?page_id=218","title":{"rendered":"\u010d\u00e1st 1."},"content":{"rendered":"

zdroj<\/a><\/p>\n

ZK\u00c1ZA VELK\u00c9 TART\u00c1RIE 1<\/p>\n

<\/div>\n
\n
\n
\n
\"\"<\/a><\/div>\n
15. ledna 2013 rusk\u00fd prezident Vladim\u00edr Putin v Rusk\u00e9 geografick\u00e9 spole\u010dnosti slavnostn\u011b otev\u0159el nov\u00fd arch\u00edv, kde jsou ve\u0159ejnosti zp\u0159\u00edstupn\u011bny mapy Tart\u00e1rie<\/span><\/a>.<\/div>\n
Asi se pt\u00e1te, co je na tom tak zaj\u00edmav\u00e9ho. Je a hodn\u011b. T\u00edmto aktem dal sv\u011btu na srozum\u011bnou, \u017ee Rusko se vyd\u00e1v\u00e1 na cestu odhalov\u00e1n\u00ed sv\u00e9 skute\u010dn\u00e9, nezfal\u0161ovan\u00e9 historie, proto\u017ee si je v\u011bdomo toho, \u017ee n\u00e1rod, kter\u00fd svoji historii nezn\u00e1, nem\u016f\u017ee m\u00edt ani budoucnost.<\/div>\n
Sou\u010dasn\u00e1 ofici\u00e1ln\u00ed historie, jak je u\u010dena v rusk\u00fdch \u0161kol\u00e1ch, byla vytvo\u0159ena v pr\u016fb\u011bhu 18. – 19. stolet\u00ed a byla seps\u00e1na v souladu s biblickou koncepc\u00ed historie na zak\u00e1zku Romanovc\u016f. U\u017e jen p\u0159echodem z p\u016fvodn\u00edho kalend\u00e1\u0159e (po\u010d\u00edtan\u00e9ho od podeps\u00e1n\u00ed m\u00edru ve Hv\u011bzdn\u00e9m chr\u00e1mu) na kalend\u00e1\u0159 juli\u00e1nsk\u00fd se historie \u0159\u00ed\u0161e zkr\u00e1tila o v\u00edce jak p\u011bt a p\u016fl tis\u00edce let!<\/div>\n<\/div>\n
V Rusk\u00e9 federaci u\u017e proto pracuj\u00ed na zcela nov\u00e9 koncepci vzd\u011bl\u00e1v\u00e1n\u00ed a p\u0159episuj\u00ed se u\u010debnice, kter\u00e9 pro tuto v\u011bt\u0161inov\u011b slovanskou zemi v posledn\u00edch dvaceti letech tvo\u0159ily ze zcela \u201enezi\u0161tn\u00fdch\u201c d\u016fvod\u016f z\u00e1padn\u00ed vzd\u011bl\u00e1vac\u00ed instituce.
\nA mysl\u00edm, \u017ee ani mnoz\u00ed z v\u00e1s nikdy nesly\u0161eli o nejv\u011bt\u0161\u00edm st\u00e1tn\u00edm \u00fatvaru na Zemi za dobu n\u00e1m zn\u00e1m\u00e9 historie. U\u010dili jsme se sice o slavn\u00e9m Egyptu, Persk\u00e9 \u0159\u00ed\u0161i, \u0159\u00ed\u0161i Osmansk\u00e9 \u010di \u0158\u00edmsk\u00e9 \u2013 ale to v\u0161echno byly drobe\u010dky proti obrovsk\u00e9 slovansk\u00e9 \u0159\u00ed\u0161i, kter\u00e1 v pr\u016fb\u011bhu v\u011bk\u016f nesla n\u00e1zvy Rass\u00e9nie, Sk\u00fdtie a nakonec Tart\u00e1rie.<\/div>\n
T\u00edm sp\u00ed\u0161 je p\u0159ekvapuj\u00edc\u00ed, \u017ee tato zem\u011b nenalezla jedin\u00e9 zm\u00ednky v ofici\u00e1ln\u00ed historii!
\nAbychom tuto mezeru trochu zaplnili, co\u017e bychom jako Slovan\u00e9 ur\u010dit\u011b m\u011bli, nab\u00edz\u00edme v\u00fdtahy z obs\u00e1hl\u00fdch stat\u00ed Jeleny Ljubimov\u00e9 a Dmitrije Mylnikova.<\/div>\n
<\/div>\n
\n

https:\/\/www.youtube.com\/watch?feature=player_embedded&v=ZpuZDXb-No0<\/a><\/p>\n

Po nesm\u00edrn\u011b dlouhou dobu existoval na Zemi obrovsk\u00fd st\u00e1tn\u00ed \u00fatvar, kter\u00fd se rozkl\u00e1dal na n\u011bkolika kontinentech. Miliony jeho obyvatel vytvo\u0159ily sv\u00e9bytnou kulturu zalo\u017eenou na duchovn\u00edch a mravn\u00edch kvalit\u00e1ch \u010dlov\u011bka, na \u00fact\u011b k p\u0159edk\u016fm a spravedlnosti, \u00fact\u011b k rodin\u011b a l\u00e1sce k vlasti. Tato zem\u011b se objevuje na mnoha star\u00fdch map\u00e1ch.
\nVelk\u00e1 Tart\u00e1rie.<\/p>\n

Kdo ji ob\u00fdval?<\/div>\n
<\/div>\n
\"\"<\/a><\/div>\n
<\/div>\n

P\u016fvodn\u011b v Tart\u00e1rii \u017eili p\u0159ev\u00e1\u017en\u011b Tarta\u0159i. Vysoc\u00ed, rusovlas\u00ed, b\u00edl\u00e9 pleti, lid\u00e9 s o\u010dima modr\u00e9, zelen\u00e9 nebo \u0161ed\u00e9 barvy. Slovan\u00e9-\u00c1rjov\u00e9. Rusov\u00e9. P\u0159\u00e1tel\u0161t\u00ed a laskav\u00ed v dob\u00e1ch m\u00edru, state\u010dn\u00ed a nemilosrdn\u00ed v bitv\u011b, spravedliv\u00ed a soucitn\u00ed ve dnech v\u00edt\u011bzstv\u00ed a vytrval\u00ed b\u011bhem protivenstv\u00ed. To proto, \u017ee chr\u00e1nili mor\u00e1ln\u00ed \u010distotu a v\u00edru sv\u00fdch P\u0159edk\u016f. Od Uralu po Alja\u0161ku. Od Nov\u00e9 Zem\u011b k Tibetu.<\/p>\n

Je\u0161t\u011b na prahu novov\u011bku to byla podle prvn\u00edho vyd\u00e1n\u00ed Encyclopedie Britannica nejv\u011bt\u0161\u00ed \u0159\u00ed\u0161e na sv\u011bt\u011b:<\/p>\n\n\n\n\n
\"\"<\/a><\/td>\n<\/tr>\n
mapa z Encyklopedie Britannica, rok vyd\u00e1n\u00ed 1771<\/td>\n<\/tr>\n<\/tbody>\n<\/table>\n

\u201eTart\u00e1rie \u2013 ohromn\u00e1 zem\u011b v severn\u00ed \u010d\u00e1sti Asie ohrani\u010den\u00e1 Sibi\u0159\u00ed na severu a z\u00e1pad\u011b se naz\u00fdv\u00e1 Velk\u00e1 Tart\u00e1rie. Tarta\u0159i \u017eij\u00edc\u00ed ji\u017en\u011b od Moskovie a Sibi\u0159e se naz\u00fdvaj\u00ed Astrach\u00e1ni, \u010cerkezov\u00e9; Dagest\u00e1nci \u017eij\u00ed na severoz\u00e1pad od Kaspick\u00e9ho mo\u0159e; Kalmyck\u00fdmi Tartary jmenuj\u00ed ty, co ob\u00fdvaj\u00ed \u00fazem\u00ed mezi Sibi\u0159\u00ed a Kaspick\u00fdm mo\u0159em; Uzbe\u010dt\u00ed Tarta\u0159i a Mogulov\u00e9 ob\u00fdvaj\u00ed zemi severn\u011b od Persie a Indie; a nakonec Tibet\u0161t\u00ed Tarta\u0159i \u017eij\u00ed na severoz\u00e1pad od \u010c\u00edny.\u201c (Encyklopedie Britannica, prvn\u00ed vyd\u00e1n\u00ed, d\u00edl 3. Edinburgh, 1771, s. 887)<\/p>\n

To platilo a\u017e do 18. stolet\u00ed.
\nPak jakoby m\u00e1vnut\u00edm proutku zl\u00e9ho \u010darod\u011bje \u2013 Tart\u00e1rie zmizela.
\nZmizela z map, z knih, vzpom\u00ednek. Zmizela i z dal\u0161\u00edch vyd\u00e1n\u00ed Encyclopedie Britannica. Prost\u011b \u2013 nen\u00ed.
\nPro\u010d toto velk\u00e9 imp\u00e9rium po sob\u011b nezanechalo n\u011bkolik m\u00e9n\u011b v\u00fdznamn\u00fdch st\u00e1t\u016f, jak je to obvykle v p\u0159\u00edpad\u011b rozpadu jin\u00fdch imp\u00e9ri\u00ed?
\nA kam se pod\u011bly miliony jeho obyvatel?
\nPro\u010d v u\u010debnic\u00edch d\u011bjepisu nenajdeme o tomto \u00fa\u017easn\u00e9m \u00fazemn\u00edm celku ani zm\u00ednku?
\nA… co to bylo za \u201emalou dobu ledovou\u201c, kter\u00e1 prob\u011bhla p\u0159ed 200 lety?<\/p>\n

O Tart\u00e1rii 200 let nikdo nesly\u0161el. Dokud se neobjevila pr\u00e1ce akademika Fomenka \u201eNov\u00e1 chronologie\u201c, kter\u00e1 navr\u00e1tila do v\u011bdeck\u00fdch kruh\u016f mno\u017estv\u00ed sv\u011bdectv\u00ed o existenci tohoto st\u00e1tu. Nejv\u011bt\u0161\u00edho ze v\u0161ech, kter\u00e9 kdy na na\u0161\u00ed planet\u011b existovaly.<\/p>\n<\/div>\n

\"\"<\/a><\/div>\n

P\u0159irozen\u00fdmi hranicemi \u0159\u00ed\u0161e, kterou dnes zn\u00e1me jako Tart\u00e1rii a kter\u00e1 v d\u00e1vn\u00fdch dob\u00e1ch zab\u00edrala t\u00e9m\u011b\u0159 celou severn\u00ed polokouli, byly b\u0159ehy oce\u00e1n\u016f. P\u0159itom t\u0159i z nich – Ledov\u00fd, Tich\u00fd a Atlantsk\u00fd – byly ve skute\u010dnosti jej\u00edmi vnitrozemsk\u00fdmi vodami.<\/p>\n

Na evropsko-asijsk\u00e9m \u00fazem\u00ed v\u00edme o n\u011bkolika provinci\u00edch t\u00e9to obrovsk\u00e9 dr\u017eavy. Jmenujme alespo\u0148 n\u011bkter\u00e9 z nich: Na z\u00e1pad\u011b to byla Moskevsk\u00e1 Tart\u00e1rie \/ Moskovie \/ Russie. Na jih od n\u00ed, na \u00fazem\u00ed dne\u0161n\u00ed ji\u017en\u00ed Ukrajiny a Krymu byla Mal\u00e1 Tart\u00e1rie. Uprost\u0159ed asijsk\u00e9ho kontinentu na map\u00e1ch nalezneme centr\u00e1ln\u00ed Velkou Tart\u00e1rii kon\u010d\u00edc\u00ed na severu a\u017e u b\u0159eh\u016f Tartarsk\u00e9ho mo\u0159e (Severn\u00edho ledov\u00e9ho oce\u00e1nu) a na v\u00fdchod od Kaspick\u00e9ho mo\u0159e zhruba na \u00fazem\u00ed dne\u0161n\u00edho Turkmenist\u00e1nu Nez\u00e1vislou Tart\u00e1rii. Od Velk\u00e9 \u010d\u00ednsk\u00e9 zdi na sever se t\u00e1hla \u010c\u00ednsk\u00e1 Tart\u00e1rie a tam, kde bychom dnes na\u0161li Mand\u017eusko, byla d\u0159\u00edve Tart\u00e1rie Mogulsk\u00e1.<\/p>\n

\"\"<\/a><\/div>\n

Tart\u00e1rie v 16. stolet\u00ed.<\/p>\n

\"\"<\/a><\/div>\n

Mapa z roku 1754.<\/p>\n

\"\"<\/a><\/div>\n

V roce 1703 zalo\u017eil Petr I. Sankt-Peterburg, kter\u00fd se o dev\u011bt let pozd\u011bji stal hlavn\u00edm m\u011bstem. \u010ceho? V\u017edy\u0165 a\u017e do roku 1721 le\u017eel na \u00fazem\u00ed \u0160v\u00e9dska! Nicm\u00e9n\u011b z\u00e1padn\u00ed mocnosti jej pln\u011b podporovaly, a tak nov\u011b vznikl\u00e9 „Rusk\u00e9 imperium“ za\u010dalo sv\u016fj \u00fatok na Moskovii.<\/p>\n<\/div>\n

Za n\u00e1sleduj\u00edc\u00edch sto let Tart\u00e1rie utrp\u011bla \u0159adu t\u011b\u017ek\u00fdch por\u00e1\u017eek a byla tak nucena p\u0159iznat ztr\u00e1tu n\u011bkter\u00fdch \u010d\u00e1st\u00ed sv\u00e9ho teritoria: na ji\u017en\u00edm Uralu, v severn\u00edm P\u0159ikaspicku a jihoz\u00e1padn\u00ed Sibi\u0159i, v centr\u00e1ln\u00ed a severo-v\u00fdchodn\u00ed Indii a na v\u00fdchodn\u00edm pob\u0159e\u017e\u00ed Severn\u00ed Ameriky. V sou\u010dasn\u00e9 dob\u011b jsou rozli\u010dn\u00e9 epizody t\u00e9to v\u00e1lky, v podstat\u011b sv\u011btov\u00e9 sv\u00fdm rozsahem a d\u016fsledky, zn\u00e1m\u00e9 jako potla\u010den\u00ed Puga\u010devova povst\u00e1n\u00ed, p\u0159isvojen\u00ed Sibi\u0159e, kolonizace Indie a v\u00e1lka za nez\u00e1vislost britsk\u00fdch koloni\u00ed v Americe.<\/p>\n
\"\"<\/a><\/div>\n

Na po\u010d\u00e1tku 19. stolet\u00ed (to u\u017e na carsk\u00e9m tr\u016fnu dv\u011b st\u011b let \u00fa\u0159adovali Romanovci) tak prakticky miz\u00ed centr\u00e1ln\u00ed Velk\u00e1 Tart\u00e1rie a p\u0159es celou severn\u00ed \u010d\u00e1st Asie a\u017e na Kam\u010datku se t\u00e1hne – Rusk\u00e9 imp\u00e9rium.
\nV pr\u016fb\u011bhu t\u011bchto stalet\u00ed obyvatelstvo evropsk\u00e9 \u010d\u00e1sti Tart\u00e1rie podlehlo zhoubn\u00e9mu vlivu monoteismu (judaismu, k\u0159es\u0165anstv\u00ed, isl\u00e1mu) a pono\u0159ilo se do krvav\u00fdch hr\u016fz n\u00e1bo\u017eensk\u00fdch dobyva\u010dn\u00fdch v\u00e1lek, politick\u00fdch intrik, povst\u00e1n\u00ed a revoluc\u00ed. A odd\u011blilo se od Asie. Nedok\u00e1zalo odolat n\u00e1poru nov\u00fdch sv\u011btov\u00fdch n\u00e1bo\u017eenstv\u00ed a uchr\u00e1nit mravn\u00ed \u010distotu a v\u00edru sv\u00fdch P\u0159edk\u016f. Hranice mezi p\u016fvodn\u00ed zem\u00ed a nov\u00fdm Z\u00e1padem b\u011b\u017eela od Severn\u00edho ledov\u00e9ho k b\u0159eh\u016fm Indick\u00e9ho oce\u00e1nu, pod\u00e9l Uralu, b\u0159eh\u016f Kaspick\u00e9ho mo\u0159e a vrcholk\u016f Zagroza.<\/p>\n

Tart\u00e1rie tedy utrp\u011bla vojenskou por\u00e1\u017eku a \u00fazemn\u00ed ztr\u00e1ty.
\nNo a co? Takov\u00e9 ztr\u00e1ty nemohly zp\u016fsobit z\u00e1nik tak velk\u00e9 dr\u017eavy! I kdyby por\u00e1\u017eka dala vzniknout t\u011b\u017ek\u00e9 vnit\u0159n\u00ed krizi, tak \u017e\u00e1dn\u00e1 vnitropolitick\u00e1 krize nemohla zp\u016fsobit rozpad Tart\u00e1rie, proto\u017ee n\u00e1rod ob\u00fdvaj\u00edc\u00ed Asii je\u0161t\u011b p\u0159ed p\u00e1r stalet\u00edmi byl soudr\u017en\u00fd a dokonale homogenn\u00ed. I po str\u00e1nce n\u00e1rodnostn\u00ed, i po jazyku a po vyzn\u00e1n\u00ed.
\nAby bylo mo\u017en\u00e9 zni\u010dit Tart\u00e1rii, bylo nutn\u00e9 nejd\u0159\u00edve zni\u010dit jej\u00ed lid. V\u0161echen! Do posledn\u00edho \u010dlov\u011bka! Ale k tomu nikdo nem\u011bl s\u00edlu. Ani Brit\u00e1nie, ani nov\u00ed „Moskoviov\u00e9“. Ani jejich koalice. Dokonce ani kdyby do t\u00e9 koalice vstoupila cel\u00e1 Evropa.
\nJen znamenit\u00fd vojev\u016fdce Alexandr Suvorov, kter\u00fd se \u00fa\u010dastnil por\u00e1\u017eky Puga\u010deva a osobn\u011b ho eskortoval do Moskvy, mohl tartarsk\u00fdm vojsk\u016fm zp\u016fsobit hlavn\u00ed por\u00e1\u017eku. A z\u0159ejm\u011b tak\u00e9 zp\u016fsobil. Za co\u017e byl i vyznamen\u00e1n zlat\u00fdm me\u010dem s briliantovou rukojet\u00ed (cena takov\u00e9ho me\u010de se rovnala ro\u010dn\u00edm n\u00e1klad\u016fm na cel\u00fd pluk). A z\u00edskal i n\u011bkolik vysok\u00fdch ocen\u011bn\u00ed – i kdy\u017e ofici\u00e1ln\u00ed historiografie o tom ml\u010d\u00ed. Jak ryba. P\u0159esn\u011bji \u2013 skr\u00fdv\u00e1 historii tartarsk\u00fdch v\u00e1lek Moskovie za v\u00e1lky s osmansk\u00fdmi Turky a dal\u0161\u00edmi krymsk\u00fdmi ch\u00e1ny.
\nTart\u00e1rie o sv\u00e1 \u00fazem\u00ed musela bojovat nejedno stolet\u00ed. Ale nikdo ji nemohl s kone\u010dnou platnost\u00ed zni\u010dit. Nap\u0159\u00edklad Osmansk\u00e1 \u0159\u00ed\u0161e, dokonce i v dob\u011b sv\u00e9ho rozkv\u011btu desetkr\u00e1t men\u0161\u00ed ne\u017e Tart\u00e1rie, mnohokr\u00e1t utrp\u011bla por\u00e1\u017eky v bitv\u00e1ch, prohr\u00e1vala v\u00e1lky a ztr\u00e1cela \u00fazem\u00ed, ale z politick\u00e9 mapy sv\u011bta nikdy nezmizela. Narozd\u00edl od Tart\u00e1rie, kter\u00e1 byla vymaz\u00e1na nejen z mapy.
\nTart\u00e1rii vymazali i z povrchu zemsk\u00e9ho.
\nSpolu s lidmi, jej\u00edm obyvatelstvem.<\/p>\n

Pokra\u010dov\u00e1n\u00ed<\/a><\/p>\n<\/div>\n

\n

zdroje:
\nhttp:\/\/www.kramola.info\/vesti\/letopisi-proshlogo\/gibel-tartarii
\nhttp:\/\/www.kramola.info\/vesti\/neobyknovennoe\/kak-pogibla-tartarija-chast-3
\n