Koncentrační tábory

Protože už nějak těžce nesu záměrné mlžení historie a uplatňování „pohledu vítěze“, rozhodl jsem se mrknou na skutečnou historii koncentračních táborů.

Ze slova samotného je jasné, že tábory jsou určeny ke shromažďování lidí – jedná se o zařízení víceméně stejného významu jako věznice avšak v mnohonásobně větších rozměrech, ale s mnohonásobně sníženou vybaveností. Naše civilizace má za obecně platnou pravdu to, že tyto tábory vynalezl Hitler a pokud ne on tak určitě Stalin.

Pravdou ale je že historie koncentrování lidí za účem umenšení jejich vlivu nebo jejich likvidace začala pravděpodobně v Jižní Americe, v průběhu dobyvačných válek Španělska a Portugalska. Nejednalo se ješte o ohraničené tábory, ale o zatlačování původního obyvatelstva mimo sídla a jejich postupné vybíjení. Postupem času docházelo k asimilace příchozích a přechodu Indianů ke katolicismu takže populace nebyla naštěstí zlikvidována.

Co se nepodařilo na jihu, bylo úspěšné na severu. Vznik Spojený Států Amerických je především prezentován jako vznik svodobné a demokratické země se všemi přívlastky, které již všichni známe, a které se až do omrzení opakují. Ať už v tom vidíme správnou nebo špatnou zprávu, došlo právě na území USA k jedné z největších genocid původního obyvatelstva. Severoameričtí indiáni byli doslova vybiti a vprůběhu tohoto procesu byli koncentrováni do ohraničených teritorií – rezervací. Zbylí představitelé kultury již při svém počtu nepředstavovali velké „bezpečnostní riziko“ a tak nebylo třeba enklávy fyzicky oplotit, i když byly stejně hlídány.

Americké zkušenosti byli ihned využity ve dvou, současně probíhajících konfliktech v letech 1899-1902. Jedním z nich byla Druhá búrská válka, která se vyznačovala tím, že britská armáda v ní nastoupila  jak proti bílým búrům tak proti černošskému obyvatelstvu. Aby si vynutila poslušnost části obyvatelstva, začala brát zčásti rukojmí a zčásti všechny nepohodlné. Tyto lidi poté přepravila do již připravených skutečných koncentračních táborů na Cejlonu a ostrově Sv.Heleny a tam je „internovala“. Výsledkem byla během 3 let smrt 30-40 tisíc lidí, většinou na nemoci vznikající při velké koncentraci lidí s nedostatečným zdravotnickým zabezpečením, velké procento měla na svědomí podvýživa – to britům asi šlo, zdá se.(pozn. autora). Druhým konfliktem byla filipínsko-americká válka 1899-1902. Ve zkratce se filipínci vlastní revolucí osvobodili v roce 1896 od španělské nadvlády, aby ji následně po invazi do země a 3 leté válce vystřídala nadvláda americká. Američané nebyli sto dobýt Filipíny na Španělsku a poté se jim to podařilo na místním obyvatelstvu, proti kterému byly taktéž užity koncentační tábory, ve kterých ale zemřelo cca 200tisíc – 1,4milionu lidí. Tento rozdíl je tvořen částí lidí, kterým se eufemisticky říká „pohřešovaní“. Samozřejmě nemuseli být zlikvidováni v táborech, ale mimo ně. Otázkou také je kolik úmrtí vláda USA v táborech pravdivě potvrdila.