10. Kdo organizoval hladomor v SSSR v letech 1932-1933

Příběh 10.

Kdo organizoval hladomor v SSSR v letech 1932-1933

originál

zdroj – vlastní překlad 7.5.2015

 Teorie Hladomoru se objevuje v médiích pokaždé, když se Ukrajina chystá udělat krok zpět do Ruska. Jen pro připomenutí těm, kteří si nejsou vědomi této tragédie, v letech 1932-1933 byl v celém SSSR hrozný hlad,  který stál nebývalé množství životů (až 7 milionů obětí, podle některých sporných odhadů). Paradoxně byli hladomorem nejvíce postiženy úrodné oblasti na severním Kavkaze, povodí Volhy, jižní Ural, západní Sibiř, Ukrajina, Bělorusko a Kazachstán. Během posledních deseti let bylo několika západním historikům zadáno vypracování teorie, že tragédie hladomoru byla úmyslným činem genocidy proti Ukrajincům prováděným Stalinovou vládou. Podívejme se na historická fakta a pokusme se dostat blíže k pravdě, pokud jde o zdroje a okolnosti tohoto hrozného hladomoru v SSSR.

V první řadě musíme připomenout něco o zlatě, které překvapivě, ne vždy je prostředkem plateb …

V počátku roku 1920, nedávno založený Sovětský svaz se úzkostlivě snažil o obnovení svého průmyslu totálně zničeného po 1. světové válce a občanské válce v Rusku (1918-1921). Sověti zoufale potřebovali moderní stroje a průmyslová zařízení. Jak mohli zaplatit? Sovětská vláda byla schopna nabídnout mezinárodnímu trhu tři položky: obilí, minerály a zlato.

money_Chervonets_seatel_1923

Na Janovské konferenci v roce 1922 byl představen nový Zlatý směnný standard. Od konce roku 1922 Sovětský svaz vydával zlaté chervonety – nová sovětská měna byla plně kryta zlatými rezervami a vyměnitelná ke zlatu. V roce 1923 byly sovětské chervonety jednou z nejstabilnějších a nejbezpečnějších měn na světě. To představuje jasné a aktuální nebezpečí pro rozvíjející se finanční epicentrum – Spojené státy americké, ekonomická a finanční váha Spojených států strmě rostla překvapivě v důsledku globální války. Tato země byla jednou z mála zbohatnuvších na lidské tragédii v Evropě 1910. Ale nečekaně se objevil soupeř v podobě bolševika …

V roce 1924 byly sovětské chervonety nahrazeny měkčím rublem bez zlatého ekvivalentu. Hrozba americkému dolaru a britské libře byla zmenšena. Na oplátku byl Sovětský svaz uznán Velkou Británií, Francií, Norskem, Rakouskem, Řeckem, Švédskem, Dánskem, Čínou, Japonskem, Mexikem a dalšími zeměmi. Spojené státy vlastnily 46% zlatých rezerv kapitalistického světa.
V roce 1925 royhodlo sovětské vedení o urychlení industrializace země. Zcela překvapivě navzdory příslibům ohromných ekonomických zisků této politiky, západní země odmítly přijmout platbu zlatem při obchodování se Sovětským svazem! Tento překvapivý přístup je z historie známý jako “zlatá blokáda”. SSSR mohl zaplatit za stroje a zařízení pouze ropou, dřevem a obilím. (Je zajímavé, že ještě akceptoval předrevoluční ruské imperiální zlaté mince – měna neexistujícího státu nebyla nebezpečná!)

V roce 1929 bankéři USA zahájili Velkou hospodářskou krizi. Krátké období stability měn skončilo.
V roce 1931 se Německu a Rakousku nepodařilo splatit zahraniční dluh a zastavili výměnu marek za zlato, následně byl zrušen Zlatý směnný standard. Na podzim 1931 Spojené království pozastaví výměnu zlatou také.

Jak můžete vidět, bylo by logické a přirozené, rozběhnout v této době zlatou blokádu Sovětského svazu, což umožňuje sovětskému zlatu ulehčit dusícím se západním ekonomikám. Ale rozhodnutí, které bylo přijato za těchto okolností bylo šokujícím ve své absurditě. Nejen, že byla opuštěna zlatá blokáda SSSR, navíc bylo uvaleno těžké obchodní embargo na velkou část sovětského vývozu! Stalo se tak i přes akutní hospodářskou krizi na Západě, kde většina výrobců měla zájem o jakékoukoliv poptávku, zejména zaplacenou zlatem, dřevem, ropou a dalšími surovinami ze Sovětského svazu. Např. v roce 1932 bylo 80% britského exportu strojů dodáváno do SSSR. Nicméně 17. dubna 1933 britská vláda zavedla embargo: Ruské zboží (Zákaz dovozu) Act 1933! Jaká byla logika? Bylo to politicky motivované rozhodnutí tlačit na houževnatou sovětskou vládu poháněnou antagonistickou ideologií a hospodářskou strukturou.

Byl obchod mezi Západem a SSSR zcela snížen? Rozhodně ne. Sovětská poptávka po západních technologiích a strojích byla ještě vyšší, než kdy jindy: industrializace byla potřeba co nejrychleji. Ale teď Západ očekával pouze jeden druh platby: sovětské obilí! (Zajímavá na tomto tvrzení je zdůrazňovaná skutečnost, že do té doby byly měny většiny agrárních zemí výrazně znehodnocovány a poptávka po obilí na světovém trhu byl 50-70%!)

Stalinova vláda stála před volbou: buď se vzdát obnovy průmyslu a kapitulovat před Západem nebo pokračovat v industrializaci, což vedlo k strašlivé vnitřní krizi. V případě, že bolševici vezmou obilí rolníkům, byla by velmi vysoká pravděpodobnost hladu, který by v tomto sledu událostí mohl vést k vnitřním neklidu a zeslábnutí. Takže bez ohledu na to, co Stalin si vybral, Západ by zůstal vítězný. Stalin a jeho doprovod se rozhodli, vynutit svou cestu a před ničím se nezastavit.
Vláda shromáždila obilí a poslala ho na západ, ale ne proto, aby vyhladověla část obyvatelstva země k smrti, ale proto, že neexistoval žádný jiný způsob, jak by mohla platit za dodávky zařízení. Všechny Stalinových naděje se upíraly k nové sklizni. Byla to malá naděje, protože se ukázalo, že země byla zasažena suchem. SSSR nemohl nakoupit potraviny výměnou za zlato ( blokované zlato ) nebo měnu ( výsledkem embarga žádná nebyla). Urychleně byly provedeny pokusy dostat zásoby obilí z Persie, která souhlasila s přijetím zlata. Úřady neměly čas, nicméně katastrofa byla již v plném proudu.

famine-victims

V letech 1932 a 1933 zemřely tisíce a tisíce lidí a  to se stalo pouze tehdy, protože poté Západ opět začal akceptovat sovětskou ropu, dřevo a vzácné kovy.

V říjnu 2008 Evropský parlament uznal Hladomor na Ukrajině jako zločin proti lidskosti. Vina byla kladena na “stalinistický režim Sovětského svazu”. Nicméně zpráva Evropského parlamentu neposkytla odpovědi na dvě otázky:

  • proč se kapitalisté chovali tak “divně” a odmítli přijmout Stalinovo zlato?
  • proč očekávali platbu SSSR pouze v obilí?

Ve zprávách Evropského parlamentu není ani pravda ani logika. Pravdou je, že v roce 1934 se vývoz obilí ze SSSR úplně zastavil. Usnesením sovětské vlády …

Hladomor 1932-1933, pečlivě organizovaný Západem, neměla požadovaný účinek: bolševici zůstali u moci. Pokračovali v industrializaci. Hospodářská opatření neměla žádný vliv – Stalin obnovoval zemi za každou cenu. Zůstala pouze vojenská opatření. A přesně v roce 1933 přišel k moci v Německu Adolf Hitler, který otevřeně napsal o svých rozpínavých cílech v rozlehlých ruských pláních …

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Napsat komentář